iTeplice.cz - Zpravodajství pro Teplice | Dnes je Úterý, 18. června'19, svátek má Milan.

Staré Teplice

V hotelu Zlatá loď, zemřel slavný básník J. G. Seume

V hotelu Zlatá loď, zemřel slavný básník J. G. Seume

14.6 19 08:52 Německý básník J. G. Seume pocházel ze sousedního Saska, kde se narodil 29. ledna roku 1763 v rodině rolníka. Život plný neklidu a dramatických událostí přivedl někdejšího nadaného studenta k armádě a rovněž do nejrůznějších částí světa. Svoji pokrokovou literární činností, v níž hájil lidskou spravedlnost, si od osmdesátých let 18. století získal jméno a sympatie také díky myšlenkově velmi závažné a v mnohém dodnes živé tvorbě. Roku 1808 Seume vážně onemocněl, takže krutá ledvinová choroba muže plného energie a optimismu změnila na zhrouceného a zlomeného člověka. Proto v roce 1810 dvojice jeho přátel - Elisa von Recke a Ch. A. Tiedge, přemluvila vážně nemocného Seumeho k léčení do lázní v Teplicích, kam dorazil v květnu 1810.
V nejstarších českých lázních dobrého jména se Seume ubytoval jako "soukromý učitel" z Lipska v hotelu Zlatá loď nedaleko Knížecích lázní. Před hotelem se nacházela bývalá Špitální zahrada a samotný hotel stál na úpatí svahu pod Královskou výšinou, což je dnešní Letná. Lázeňský lékař dr. Ambrozy označil sice jeho zdravotní stav už za beznadějný, ale přesto mu předepsal přísnou životosprávu a léčbu v původních, dnes již neexistujících Kamenných lázní. Cesty z Teplic do Šanova tak patřily k posledním Seumeho procházkám, než zůstal upoután na lůžku a 13. června 1810 ve věku 47 let na pokoji hotelu Zlatá loď v Teplicích zemřel.
J. G. Seume byl pochován 15. června na dnes již dávno zaniklém hřbitově v Lípové ulici hned u kaple za účasti jeho přátel, obyvatel města i lázeňských hostů. Po Seumeho smrti zajistili jeho přátelé náhrobek, který zde najdete i dnes. Kromě toho jeho přítelkyně Elisa von Recke s dalšími přáteli usilovali o zřízení Seumeho pomníku v místech jeho dlouholetého působiště - v Lipsku. Dříve však došlo k jeho postavení v Teplicích, třebaže na jeho odhalení se zde čekalo až do roku 1895.
Na snímku z konce 19. století spatříme hotel Zlatá loď, ve kterém slavný básník roku 1810 zemřel. Tento hotel pak stál až do roku 1939, kdy byla provedena jeho demolice polskými válečnými zajatci.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 220x
Řetenické sídliště vznikalo od počátku šedesátých let 20. století

Řetenické sídliště vznikalo od počátku šedesátých let 20. století

6.6 19 08:15 Řetenické sídliště patří mezi nejstarší sídliště Teplic. O jeho vzniku bylo rozhodnuto koncem padesátých let 20. století. S jeho budováním je spojen rovněž vznik "Prvního stavebního družstva občanů v Teplicích", které již v roce 1960 získávalo své členy pro nově vznikající bytové jednotky. Sídliště, kde se počítalo se státní i družstevní výstavbou, začalo vyrůstat na někdejších polích, jižně od starých Řetenic, o kterých se v záznamech píše již od roku 1281. Tudy také vedla z Teplic do Duchcova a právě tak i do Mikulova, stará obchodní cesta.

V prostorách dnešních ulic Duchcovská, Buzulucká, Zrenjaninská a Jaselská začaly postupně vznikat nejprve třípatrové domy, do kterých se první obyvatelé začali stěhovat počátkem roku 1961. K nim pak o něco později ještě přibyly další sedmipodlažní domy. Tehdejší komunikace se zpočátku nenacházely právě v dobrém stavu. A tak se lidé dostávali do svých nových domovů buďto blátem, po prknech, v lepším případě po vlastních vyškvárovaných cestičkách.

Tou dobou patřily Řetenice přechodně k samostatným obcím, teprve až od roku 1963 se trvale spojily s Teplicemi. Původní hlavní silnice v Řetenicích, po níž až do roku 1956 projížděly ještě tramvaje, procházela od nemocnice přes Rooseveltovo náměstí kolem restaurace U Pramene a dále po staré Duchcovské. Také trolejbusy projížděly po této komunikace až do roku 1964. Některé končily na Rooseveltově náměstí u kina Svět a jeden spoj pokračoval po staré Duchcovské a dnešní Sklářskou ulicí směrem na Újezdeček. Teprve až roku 1964, po dokončení nové silnice přes samotné sídliště, byla MHD přeložena i sem.
Dnes můžeme konstatovat, že volba místa nové zástavby byla volena do vhodných prostor. Tehdy se to však příliš nejevilo, neboť po dobu prvního desetiletí řetenického sídliště ztrpčoval život zdejším občanům nedaleký provoz vápenky. Ten svou prašností zamořoval celé okolí, včetně nového objektu školy v Buzulucké ulici. Teprve po zrušení vápenky, výstavbě veškerých komunikací, po úpravách celého okolí se zahrádkářskou osadou pod lesem, vzniklo sídliště s parkovou úpravou, kde později vzrostlá zeleň zpříjemňovala bydlení zdejším obyvatelům. Snímek z roku 1960 pořízený od řetenického lesoparku směrem k jihu zachytil výstavbu řetenického sídliště. Tehdejší okolí ještě obklopovala pole.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 315x
Nároční kurfiřté ze Saska v Teplicích

Nároční kurfiřté ze Saska v Teplicích

31.5 19 08:10 V 17. století patřily Teplice k oblíbeným lázním hostů z celé Evropy. Velice rádi sem přijížděli také kurfiřté ze sousedního Saska s celým drážďanským dvorem a se služebnictvem. Průvod Jana Jiřího IV. v roce 1691 tehdy tvořilo 326 osob a 457 koní. Pro tehdejší malé lázeňské město tak bylo velkým problémem je všechny ubytovat a uživit. Vždyť i daleko menší kurfiřtské návštěvy měly tehdy neobyčejně velké nároky má kuchyň, neboť se jedlo a pilo zcela nezřízeně.

Když v roce 1657 kurfiřtku Magdalenu Sybillu doprovázelo 94 osob, spotřebovala tato společnost za jeden měsíc svého pobytu v Teplicích 2 krávy, 15 volů, 86 telat, 45 jehňat, 129 beranů, 3 kozy, 16 vepřů, 37 selat, 110 kapounů a husí, 1 145 kuřat, 172 holubů, 156 kop vajec, 14 centů másla, množství šunky, špeku, uzeného, rozmanitá jídla z ryb, mnoho piva, vína i dalších potravin.

Domy, ve kterých se kurfiřté ze Saska v někdejších Teplicích ubytovávali, již většinou dávno zmizely z plánu města a nahradily je nové. Určitě je však pamatoval nárožní dům ma Zámeckém náměstí zvaný Morava, který byl postaven již v 16. století Volfem z Vřesovic. Tento šlechtic představoval hejtmana Pražského hradu, nejvyššího písaře a svoji dráhu završil jako president královské komory. Právě moravský původ rodu Vřesovců se stal dobrým podnětem k názvu domu v Teplicích. Dům zažil v průběhu staletí mnoho návštěv významných osobností a údajně se v jeho sklepení nacházela i tajná alchymistická dílna, takže toto místo bylo spojeno i s některými strašidelnými úkazy. Dům morava byl zbořen v roce 1904 a na jeho místě dnes stojí výstavný rohový dům čp. 109/41. Snímek ještě původního domu Morava vznikl v devadesátých letech 19. století.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 324x



Lázeňská ulice hostila významné osobnosti Lázeňská ulice hostila významné osobnosti
24.5 19 09:06 Lázeňské Teplice hostily v minulosti celou řadu vynikajících českých i světových osobností. Mezi nimi nechyběl ani buditel našeho národa a zakladatel slavistiky, významný učenec Josef Dobrovský. Ten se v Teplicích léčil roku 1812 a bydlel v Lázeňské ulici, v domě U Pelikána č.p.3. Právě za Dobrovského pobytu v Teplicích byl v našich nejstarších lázních na léčení také jeden z nejvýznamnějších hudebních skladatelů Ludwig van Beethoven, který se ubytoval rovněž v Lázeňské ulici, v domě č.p.4 U Zlaté herfy. Josef Dobrovský se tedy nacházel hned ve vedlejším domě a dá se předpokládat, že se spolu také zřejmě setkali.
Roku 1937 se rozhodl lázeňský úřad v Teplicích odhalit na obou domech, v nichž tyto významné osobnosti kdysi pobývaly, pamětní desky. Jejich odhalení se tehdy mělo stát součástí velkých důstojných oslav za účasti mnoha německých i českých pěveckých spolků. K tomu však nakonec nedošlo, neboť radnice se rozhodla slavnost i s odhalením odložit.
To už ovšem zanedlouho v našem německém pohraničí nastaly ony známé dramatické předválečné události. Původní plán se sice městu Teplicím podařilo uskutečnit za druhé světové války v roce 1942, ale tehdy už se pamětní deska odhalovala jen Ludwigu van Beethovenovi. Tou dobou měly totiž Teplice už vyloženě německý ráz a Němci neměli z pochopitelných důvodů nějaký zájem připomínat, slavit nebo dokonce odhalovat připomínku nějaké české, byť třeba významné osobnosti. Uplynula pak ještě dlouhá doba, než se pamětní deska, připomínající též pobyt Josefa Dobrovského v teplických lázních, objevila také na domě U Pelikána. Snímek z doby kolem roku 1907, tedy téměř sto let po ubytování Josefa Dobrovského a Ludwiga van Beethovena, zachytil lázeňské domy, v nichž tyto význačné osobnosti pobývaly.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 319x
Z bývalé sirkárny a chudobince elektrotechnické učiliště Z bývalé sirkárny a chudobince elektrotechnické učiliště
17.5 19 11:23České středohoří zasahuje svými výběžky až do jižní části Teplic, kde tvoří několik kopců. Jeden z nich nad Teplicemi se nazýval Špitálský vrch podle útulku pro nemocné, který stával pod jeho úpatím, přibližně v místech dnešního Panského domu. V roce 1841 došlo k přejmenování kopce na Královskou výšinu jako hold pruskému králi Bedřichu Vilému III., který si Teplice velice oblíbil a často je navštěvoval. Pojmenování po králi do dnešních dnů nepřežilo, neboť se později ujal název Letná.

Na Špitálském vrchu se v dávných dobách rozkládalo pole, vinice i sady. Krásný výhled navíc na Krušné hory, České středohoří a celé okolí kraje vábil množství lázeňských hostů k četným vycházkám. V jedné části Špitálského vrchu stávala ve čtyřicátých letech 19. století sirkárna J. Aschera, kde pracovalo zpočátku kolem padesáti, ale později ještě mnohem více lidí. Podnik však roku 1854 vyhořel a na jeho místě vznikla rodinná vila, kterou v šedesátých letech 19. století odkoupila teplická obec a přestavěla ji na chudobinec. Tento chudobinec se nacházel sice v krásném, tichém a příjemném prostředí zeleně, ale zároveň i v dost odlehlém místě od centra, kam se lidé špatně dostávali. Zatímco někdejší útulek pro nemocné stával pod kopcem, usídlil se ten pozdější přímo na kopci. Svým účelům sloužil chudobinec až do roku 1898, kdy město dalo budovu do užívání Biscanovu elektrotechnickému učilišti.

Pohlednice, vydaná J. Mörlem z Teplic, zachytila vzhled tehdejšího elektrotechnického učiliště roku 1900, kdy již došlo k částečné přestavbě budovy. Na terase nižší přístavby stály kopie barokních soch slavného sochaře Matyáše Brauna, které dnes můžete spatřit v duchcovském zámku.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 438x
Slavná promenáda v teplické Zámecké zahradě Slavná promenáda v teplické Zámecké zahradě
10.5 19 10:49Zámeckou zahradu v Teplicích založil někdejší majitel teplického panství Radslav Vchynský již před čtyřmi stovkami let. Patřil k ní rovněž velký rybník s labutěmi, divokými husami a malý rybník pod ním. Původní barokní vzhled zahrady pak přiřadil Bohuslav Balbín v 17. století k nejkrásnějším zahradním dílům v Českém království.

Při pozdější úpravě zámeckého parku podle francouzského vzoru byly propojeny do jednoho celku složité sestavy květinových záhonů, bludiště a grotty s užitkovou částí zahrady. S klasicistní přestavbou zámku, za vlády teplického knížete Jana Nepomuka Clary-Aldringena, začala rovněž přeměna původní barokní zahrady ve francouzském stylu na anglický přírodní park, jehož scenérii obohacovaly dekorativní vázy, sochy, glorieta i další romantické stavbičky. Větší část zdí obehnané zahrady byla později otevřena i pro návštěvníky, ale na noc se zamykala.
Zámecká zahrada knížete Claryho se vyznačovala mohutnými staletými stromy, širokými plochami trávníků a pečlivě udržovanými cestami promenád, které zvaly k opakovaným návštěvám nejen příznivce šlechtického rodu, ale rovněž mnoho hostů města a zejména lázní. Mezi hosty, kteří s oblibou procházeli promenádami Zámecké zahrady, přitom byli i význačné osoby našeho národa, ale i ze zahraničí. Jednalo se nejen o šlechtice a korunované hlavy, ale též o politiky, básníky, spisovatele, herce a proslulé hudebníky. Roku 1812 promenádou též procházel německý hudební skladatel Ludwig van Beethoven s německým básníkem a spisovatelem Johannem Wolfgangem Goethem, kteří se zde potkali s císařskou společností. Na promenádách v zámeckém parku se navazovala nová přátelství a svým způsobem tady probíhala i velká módní přehlídka téměř celé Evropy. Kresba z první poloviny 19. století zachytila místa mezi Horním a Dolním rybníkem, kde se nacházel tzv. turecký altánek. Kolem něho promenádovalo mnoho návštěvníků Zámecké zahrady.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 435x
Kristův evangelický kostel v Trnovanech Kristův evangelický kostel v Trnovanech
3.5 19 08:07Základní kámen k evangelickému kostelu v Trnovanech byl položen v říjnu 1899. Peníze k úhradě nákladů při budování kostela tehdy zajišťoval Německý evangelický spolek za pomoci evangelických organizací z Německa. Po dostavbě kostela došlo k slavnostnímu vysvěcení 17. října 1905. Jednalo se o stavbu ze žuly, pískovce a porfyru, kterou nechali vybudovat architekti Schilling a Gräbner z Drážďan ve slohu německé secese.

Evangelický kostel, kterému se později podle barvy věže začalo říkat "zelený", se v Trnovanech stal nejvyšší dominantou, neboť tzv. "červený" katolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova vznikl až o několik let později v roce 1909. V okolí "zeleného" kostela se zpočátku počítalo se vznikem velkého uceleného náměstí, které se sice částečně podařilo postavit, ale nikdy nebylo zcela dokončeno.

Zelený kostel přečkal obě světové války i nejrůznější revoluční události a mohlo se zdát, že zůstane zachován jako památka a jedna z dominant Trnovan i pro budoucí věky. Počátkem sedmdesátých let 20. století však kostel vyhořel a také došlo k jeho vykradení. Nakonec bylo o jeho osudu rozhodnuto, takže 24. září 1973 pro něj nastal soudný den. Jeho zbořením tak zanikla nejen zajímavá stavba, ale došlo i k ochuzení charakteristického trnovanského panoramatu.

Na místě někdejšího kostela, který zde stával 68 let, dnes najdete prázdné místo s parkovištěm. Na severozápadní straně odtud sice ještě zůstala část staré zástavby, která kostel obklopovala, ovšem novou dominantu ve zdejším okolí převzaly především panelové domy.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 495x
Čtvrť stodol v Alejní ulici Čtvrť stodol v Alejní ulici
26.4 19 12:28Stodoly pro uskladnění obilí, píce pro dobytek, povozů a zemědělského náčiní bývaly v Teplicích stavěny za hradbami města mimo staré centrum. Ve městě totiž u jednotlivých domů většinou nebyl dostatek místa a v případě požáru by se uskladňovaná úroda jen těžko zachraňovala.

Při mimořádném velkém požáru starých Teplic v roce 1793 však shořelo i 11 stodol za městskými hradbami. V té době se část teplických měšťanů stále ještě zabývala zemědělstvím, a proto došlo k opětovnému postavení stodol jiných. Jejich obnova se pak opakovala ještě i po dalším požáru v roce 1846. Stodoly tehdy tvořily v prostoru Alejní a Dubské ulice i ve směru do ulice Jateční pět řad, takže se dalo hovořit o celé čtvrti stodol.
Koncem 19. století, kdy se už zdejší občané chovu dobytka a zemědělství věnovali již poněkud méně, se pak většinou některé ze stodol přeměňovaly na nejrůznější dílny, skladiště, opravny i prostory pro garážování povozů, bicyklů i prvních automobilů. Známá zde byla například dílna a opravna šicích strojů, kol, motorek a později také automobilů vyhlášeného mechanika H. Herbicha v prostorách Dubské ulice. Po Teplicích se tenkrát povídalo, že si zde údajně věděli rady s každým porouchaným mechanismem. Snímek z roku 1904 zachytil ještě oblast se stodolami, která se táhla směrem od Alejní ulice mimo centrum města.
Pavel Ková
Celý článek / zobrazeno 503x
Původní podoba okresní nemocnice v Teplicích Původní podoba okresní nemocnice v Teplicích
18.4 19 08:20Potřeby zdravotnictví si pro stále rostoucí počet obyvatel Teplicka koncem 19. století vyžádaly stavbu nové okresní nemocnice původně pro 170 pacientů na okraji Teplic v těsném sousedství Řetenic z prostředků okresního zastupitelstva. Mnohé významné veřejné budovy lázeňského města patřily k dílům proslulého stavitele Adolfa Siegmunda, a tak tomu zůstalo i v případě vznikající nemocnice. V září roku 1896 došlo k jejímu slavnostnímu otevření, o šest let později roku 1902 v areálu přibylo ještě další dětské oddělení s třiceti lůžky. Prostředky na výstavbu a na udržování dětského pavilónu tehdy poskytl průmyslník Theodor Grohmann z vděčnosti za šťastný výsledek operace své manželky. Tuto budovu dětského oddělení však dnes již nenajdete, neboť byla v polovině osmdesátých let 20. století zbořena.

Nemocniční budovy na starém snímku z dvacátých let 20. století sice nevypadají špatně, ale podle dobových zpráv zařízení později svojí kapacitou neodpovídala potřebám zdravotní péče ve stále rychle se rozvíjejícím teplickém okrese. Zásadní modernizace nemocnice, výstavba velkého chirurgického pavilónu a dalších hospodářských budov proto následně probíhala v letech 1925 až 1933. Do dnešních časů pak nemocnice prošla dalšími rozsáhlými i dílčími proměnami, včetně přístavby nové polikliniky. Stále se vyvíjející a modernizující zdravotnictví pak přináší i v současnosti další velké změny. Po výstavbě nové budovy urgentního příjmu v roce 2018 dochází rovněž k rozsáhlé stavbě v jižní části areálu nemocnice, ve které budou kromě mnoha jiných účelů též sloužit nové operační sály.Teplická nemocnice, která dnes spadá pod Krajskou zdravotní a.s., se tak neustále rozšiřuje a modernizuje, aby mohla plnit stále náročnější potřeby dnešního zdravotnictví.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 527x
Pohled od nádraží směrem od Vrchlického ulice Pohled od nádraží směrem od Vrchlického ulice
12.4 19 08:25Barevná letografie, vydaná bratry Willnerovými na přelomu 19. a 20. století, zachytila pohled od hlavního nádraží v Teplicích směrem do Vrchlického ulice. Zcela vlevo v popředí spatříme vilu, která dříve patřila společnosti Ústecko-teplické dráhy. Ve druhé polovině 20. století se zde nacházelo zubní středisko a ještě později tady bývala výpravna autobusového nádraží. V popředí vpravo projíždí tramvaj s vlekem teplické malodráhy, která směrem vpravo jela na dnešní Benešovo náměstí a opačným směrem do Trnovan, Novosedlic, Pozorky a Dubí.

Stavby v pozadí z velké části stojí dodnes. Dominantní je kostel svatého Bartoloměje a vlevo od něho zaniklá budova židovské synagogy s typickou kopulí. Ještě více vlevo od synagogy stojí eklektická stavba původně německého gymnázia, dnes hospodářská škola a vlevo v pozadí uzavírá dohledné panorama Doubravská hora. Všimněte si, jak celá oblast doslova tone v krásné zeleni stromů, k čemuž přispívá i dvojitá stromová alej. Každý lázeňský host a návštěvník Teplic, který na hlavním nádraží kdysi vystoupil z vlaku, tak hned získal o Teplicích ten nejlepší dojem, ještě umocněný elegantními vilami obklopené zelení i tramvajovou dopravou, kterou se mohlo pochlubit jen několik měst.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 565x
Střed starých Trnovan mezi Chlumeckou a Bohosudovskou ulicí Střed starých Trnovan mezi Chlumeckou a Bohosudovskou ulicí
5.4 19 09:04Když začalo v sedmdesátých letech 19. století docházet v Trnovanech k zakládání významných továren i dalších průmyslových podniků, začala postupně mizet veškerá dřívější výhradně venkovská atmosféra zdejších zemědělců s vesnickými domky a zahrádkami, přičemž Trnovany se začaly stále více podobat městské zástavbě. Ještě však na přelomu 19. a 20. století se v Trnovanech na některých fotografiích podařilo zachytit dřívější vesnická zákoutí, staré domky, hospodářská stavení a staré hostince. Netrvalo však dlouho a po vesnické architektuře se slehla země.

Na hlavní Nádražní třídu v Teplicích, která dnes nese pojmenování Masarykova, po rozšíření Teplic i Trnovan navazovala i trnovanská Hlavní třída, která se přibližně uprostřed Trnovan dělila na dvě větve. Jednu představovala Chlumecká ulice, druhou potom ulice Bohosudovská. Právě ta pokračovala severním směrem, přičemž ji vytvořily domy postavené podél dřívější cesty do Sobědruh. Chlumecká ulice pak vedla rovně východním směrem na Srbice a Chlumec. Na frekventovaném místě, kde se obě ulice rozbíhaly, stály dříve restaurace Kotva a Diana, které ještě spatříme na snímku z konce 19. století. V malém trojúhelníku se tady ještě nacházela zahrada se stromy. Ta však později ustoupila a vnikl tak poněkud rozlehlejší křižovatkový prostor, který vydržel až do úplného zboření zdejší zásatvby v osmdesátých letech 20. století. Obě restaurace byly sice časem zrušené, ale samotné budovy zde stávaly ještě i dlouho potom. Pamětníci si jistě vzpomenou, že právě tady se nacházela známá a oblíbená prodejna s lahůdkami, které se říkalo "trnovanský gastronom". Dnes v těchto místech stojí řada obchodů a služeb při Masarykově ulici a za nimi stavebně zcela nezajímavé rozlehlé trnovanské sídliště.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 559x
Domy stavebního družstva Vlastní krb v Trnovanech Domy stavebního družstva Vlastní krb v Trnovanech
29.3 19 08:21Při dnešní Masarykově ulici, naproti bývalému claryovskému pivovaru v Trnovanech, v době velké bytové nouze, postavilo bytové družstvo "Vlastní krb" v letech 1928 až 1932 pro své členy nové čtyřposchoďové domy s malometrážními byty. Krátce před začátkem výstavby zde došlo ke zboření staré zástavby jednoposchoďových domů s mansardami. Nově postavené domy, které stojí již 90 let, slouží zdejším obyvatelům dodnes. Snímek Masarykovy ulice s novou, ale i se starou zástavbou naproti, vznikl roku 1933. V jednom ze starých rohových domů v popředí, který mimochodem zůstal stát dodnes, se tehdy nacházela jedna z četných restaurací. Kolem ní se v době zhotovení snímku procházela mladá děvčata. Naproti na druhé straně, kde na chodníku vládl čilý ruch, zase sídlil fotograf. Při této straně zpříjemňovala ulici též alej stromů.

O několik desetiletí později, v šedesátých letech 20. století, se po Trnovanech rozkřiklo, že v místech U Vlastního krbu, nedaleko pivovaru, straší. Podle některých lidí se tam měl ve zdi zjevovat zářící kostlivec či rytíř, který vylekal kdekoho v okolí. Jednu starou ženu museli dokonce ve stavu silného šoku a rozrušení odvézt na psychiatrické oddělení. Jelikož se o trnovanském strašidle hodně mluvilo, zapojila se do pátrání po něm také tehdejší Veřejná bezpečnost a dokonce i kriminální oddělení, avšak na nic se nepřišlo. Nakonec vyšlo najevo, že záhadné zjevení způsobovaly netradičně vzorované a lesknoucí se záclony, které při osvitu z pouliční lampy vrhaly vlnící se bizarní odlesky a vytvářely roztodivné obrazce. Jedna ze sousedek si tyto třpytivé záclony přivezla ze sousední bývalé Německé demokratické republiky, a když je posléze sundala, veškeré strašení U Vlastního krbu přestalo.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 647x
Velký požár roku 1793 urychlil přestavbu Teplic Velký požár roku 1793 urychlil přestavbu Teplic
20.3 19 08:55Už i středověké Teplice bývaly městem velmi výstavným. Staré hradby tehdy tvořila porfyrová zeď, která dosahovala téměř třímetrové výšky a metrové šířky. Vstup do města střežily čtyři brány, přičemž původní městskou zástavbu tvořila převážně dřevěná a hrázděná stavení. A právě to se stalo pro staré Teplice osudné. V červnu roku 1793 vypukl na Tržním náměstí, což je dnešní náměstí Svobody, požár, který se rychle přenesl do dalších částí města. Shořelo tehdy na 155 domů a 11 stodol na předměstí. Popelem lehla tehdy celá Papírová, Židovská a Lázeňská ulice. Kromě toho došlo též k silnému narušení lázeňských budov, takže škody patřily k mimořádně rozsáhlým.

Pohroma však nakonec přispěla k novému rozvoji a výstavbě lázeňského a hojně navštěvovaného města. Neprodleně po požáru se začalo s nápravou. Teplicím tehdy přicházely prostředky na opravu od zemského gubernia a rovněž od dvorů německých států, jejichž panovníci Teplice rádi a pravidelně navštěvovali. Majorátní pán Teplic - Jan Nepomuk Clary-Aldringen, rovněž pomohl svými dodávkami dřeva i dalšího stavebního materiálu. Začalo se tak s obnovou lázní a měšťanských domů, což jen urychlilo celkovou přestavbu Teplic na moderní město s téměř jednotnou klasicistní podobou. Zájem o znovuobnovení města i provozu lázní tak byl vskutku mimořádný. Již v roce 1794 se proto lázeňští hosté mohli ubytovat v některých novostavbách.

Dobová kolorovaná kresba tehdejšího Tržního náměstí nám přibližuje požár z roku 1793. Uprostřed náměstí stávala první původní teplická radnice z roku 1545, která představovala jednu z mála dřívějších kamenných a požárem nedotčených budov. Přesto přežila celou pohromu jen o 13 let, neboť byla zbořena v souvislosti s novou výstavbou města. Nová radnice potom vznikla na vyvýšené severní straně náměstí, kde stojí dodnes.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 466x
Zastávka tramvaje na Benešově náměstí před střední průmyslovou školou Zastávka tramvaje na Benešově náměstí před střední průmyslovou školou
13.3 19 10:12Současné mladé generace už nemají ani potuchy o tom, že k Teplicím patřily tramvaje po dobu téměř 65 let. Iniciátorem jejich zavedení nejen v lázeňském městě, ale i v širokém okolí, se stal majitel teplického panství - vzdělaný a podnikavý kníže Alfons Clary-Aldringen. První tramvaje vyjely v létě roku 1895 po trase z dnešního Benešova náměstí k hlavnímu nádraží ulicí Meissnerovou, což je dnešní ulice 28. října.

Poválečný snímek z roku 1949 zachytil tramvaj linky číslo 1 s vlečným vozem na Benešově náměstí před Střední průmyslovou školou. Tyto vozy elektrické dráhy jezdily tehdy z Řetenic přes Zámecké náměstí a centrum Teplic směrem do Trnovan, Novosedlic, Pozorky až do horního Dubí, přičemž na Benešově náměstí se dalo přestoupit na tramvaj linky číslo 2, jedoucí z Benešova náměstí kolem divadla do lázeňského Šanova. V roce 1949 patřily veškeré tramvajové tratě ještě k jednokolejným, a tak tramvajová souprava s motorovým vozem Ringhoffer z roku 1912 musela čekat na výhybně, až dorazí tramvajový vlak z protisměru od hlavního nádraží.

Veškeré stavby, které na snímku vidíme, se za uplynulých 70 let prakticky nezměnily, třebaže dnes slouží jiným účelům než tehdy. Nízká budova vlevo je původně spojena s tramvajovým provozem. Roku 1949 zde vlevo sloužila prodejna nábytku. V budově na pozadí snímku vpravo bývala kdysi velká tiskárna, později prodejna papírnictví a v osmdesátých letech prodejna Tuzexu se zahraničním zbožím.. Zájem o prodej býval tak značný, že zde stávala dlouhá fronta lidí a též se zde šmelilo s tuzexovými poukázkami. Dodnes se tady sortiment služeb opět změnil. Vlevo ve vedlejší budově v pozadí bývala před druhou světovou válkou velká pivnice, kde se scházeli především němečtí ctitelé pivního moku.

Tramvaje tvořily v ulicích města určitý neopakovatelný koloryt až do roku 1956, kdy došlo k jejich zrušení nejprve v centrální městské části a o tři roky později - v roce 1959, dojezdily i na posledním provozovaném mimoměstském úseku od červeného kostela v Trnovanech do horního Dubí.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 615x
Bývalé Trnovany jako obec u rybníků Bývalé Trnovany jako obec u rybníků
7.3 19 12:13Někdejší samostatné Trnovany představovaly v minulosti především zemědělskou obec, která žila podobně jako jiné vesnice na Teplicku. Ještě než sem dorazil průmysl a nová výstavba, nacházely se v okolí Trnovan většinou pole, louky a také několik rybníků. Jak je tedy patrné, rybníkářství s chovem ryb tady docela kvetlo. Některé z těchto vodních ploch pak byly časem od konce 19. století upraveny na přírodní koupaliště, která v letních vedrech sloužila k rekreaci zdejších obyvatel. Postupná výstavba a rozvoj průmyslu pak vytlačily z Trnovan nejen zemědělství, ale právě tak i chov ryb. Rybníky jeden po druhém zanikaly, až zde zůstala pouze nepatrná část někdejšího Mlýnského rybníku a rybník Anger, který byl vysušen a zanikl koncem 20. století.

Jedním z bývalých trnovanských rybníků byl též ten, který spatříme na našem starém snímku z konce 19. století. Na pohlednici vydané C. Weigendem v Teplicích je uvedeno Trnovany - místní rybník. Rybník obklopený loukami měl i své pojmenování. Říkalo se mu Koniglteich a zaujímal plochu nynějšího Smetanova náměstí. U malého ostrůvku, porostlého stromy, bylo tehdy zřízeno jednoduché koupaliště. Když původní půdorys Trnovan již neposkytoval další volné parcely a v obci byly snahy o další výstavbu, došlo počátkem 20. století k vysušení rybníku Koniglteich. Na jeho místě vznikla roku 1908 měšťanská škola a také park. Dnes zůstaly Trnovany, které tvoří součást Teplic, bez rybníků a vodních ploch. A to je pro tuto dobu, která se vyznačuje od jara do podzimu dlouhými a horkými léty, nenahraditelná škoda.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 780x
Bývalá myslivna a bažantnice v Zámecké zahradě Bývalá myslivna a bažantnice v Zámecké zahradě
1.3 19 07:46V severozápadním rohu Zámecké zahrady stávala kdysi dávno zámecká myslivna panského myslivce a rovněž bažantnice. Nedaleko odtud pak vedla od bývalé Lázeňské brány dávná cesta na Bílinu i na Duchcov.

Po zboření městského opevnění a po odstranění Zámecké brány, které se též říkalo Bílinská, začala od roku 1810 postupně vznikat při tehdejší cestě naproti Zámecké zahradě městská ulice, která dostala přiléhavé pojmenování Jägerzeile - tedy Myslivecká, podle někdejší panské myslivny. Mezi prvními domy, které zde byly postaveny, patřily především hostince. O ty totiž projevovali mnozí zájem vždy po procházkách v Zámecké zahradě, takže obvykle nikdy nezely prázdnotou. Další zástavba v této ulici začala vznikat v rozmezí několika dalších desetiletí. První klasicistní budovy, pocházející z doby po roce 1840, prošly v závěru 19. století přestavbou a úpravami podle dobového vkusu. Po levé straně při výjezdu z města stála dlouho, až do doby po druhé světové válce, zeď, která oddělovala kdysi uzavřenou Zámeckou zahradu od městské ulice.

Budova myslivny s červenou střechou na rohu Zámecké zahrady, kterou užíval panský myslivec, chovající ve voliérách zlaté bažanty i jiné ozdobné a užitkové ptactvo, zanikla po roce 1945. Po roce 1980 byla tato čast Zámecké zahrady i s protější domovní výstavbou výrazně narušena výstavbou silničního obchvatu, který se necitlivě "zakousl" do tohoto příjemného a zeleného koutu Teplic. Kresba zámecké myslivny a bažantnice pochází z počátku druhé čtvrti 19. století.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 712x
Pomník pruského krále na Letné Pomník pruského krále na Letné
22.2 19 08:14Pruský král Bedřich Vilém III. patřil k monarchům protinapoleonské koalice, která měla roku 1813 svůj hlavní válečný štáb právě v Teplicích. Odtud byly také řízeny válečné kroky spřátelených armád, které se zpočátku Napoleonovi jen bránily, ale posléze přešly do protiútoku. V Teplicích se rovněž řešila důležitá strategická rozhodnutí, která později směřovala k poválečnému uspořádání Evropy.

Po porážce Napoleona pod Krušnými horami u Chlumce roku 1813 nastalo pro Teplice mimořádně slavné období rozkvětu jak města, tak zejména i lázní. To vše díky slavnostnímu nadšení z vítězství nad dobyvačnými francouzskými vojsky, ale zejména i díky nejvyšším korunovaným hlavám jednotlivých států, které se tehdy v Teplicích zdržovaly. Mnoho významných osobností se pak i v dalších letech tradičně do Teplic vracelo. A právě mezi takové vzácné hosty a mecenáše lze zařadit i pruského krále Bedřicha Viléma III., který si navíc Teplice neobyčejně oblíbil a stal se tak dlouholetým a tradičním návštěvníkem, zrovna tak i příznivcem teplických lázní. V letech 1812 až 1839 jej město Teplice vítalo téměř každý rok. Rád se procházel po městě i po zdejších parcích, ale zároveň si oblíbil Špitálský vrch, což je dnešní Letná. Právě tam, po jeho smrti, v den nedožitých narozenin, mu byl v březnu roku 1841 odhalen pozoruhodný pomník. Navrhl jej Anton Nobile, který také vytvořil ruský pomník bitvy u Chlumce. Pomník byl vysoký 25 stop, přičemž bustu, zeměkouli a sochu odlili v Plasech a městu je daroval majitel sléváren kníže Metternich. Dnes pomník pruského krále na Letné již nenajdete.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 538x
Teplické tramvaje v Novosedlicích Teplické tramvaje v Novosedlicích
14.2 19 07:38Bylo to v období sedmdesátých a osmdesátých let 19. století, když začala zvláště tíživě na lázeňské město Teplice doléhat otázka rychlého a zároveň spolehlivého dopravního spojení mezi nádražím Ústecko-teplické dráhy a středem města. V tu dobu zde jezdily pouze nájemné drožky a hotelové omnibusy. To nemohlo vyhovovat občanům světoznámých lázní ani stále četnějším návštěvníkům z domova i ze zahraničí. Světově proslulé lázeňské město Teplice přestávalo být pouze střediskem mondénní lázeňské léčby, ale v druhé polovině 19. století se stávalo také centrem rozvinutého průmyslu sklářského, strojírenského a báňského. Rozrůstající se město potřebovalo moderní veřejný dopravní prostředek, který by se neomezoval pouze na lázeňské dvouměstí Teplic a Šanova, ale který by spojil i průmyslová předměstí jako Trnovany, Řetenice a obce na severu od města.

A tak od roku 1895 začaly nejen po městě, ale i po okolí Teplic jezdit vozy elektrické malodráhy na rozchodu jednoho metru. Kromě Teplic samotných došlo během roku 1895 též kez provoznění poměrně náročné tratě do horního Dubí, která vedla přes Trnovany a Novosedlice. Jedna z ulic v Novosedlicích dodnes nese jméno Malodrážní, kudy malodráha - tedy elektrická tramvaj projížděla. Na našem snímku z roku 1925 spatříme zcela vpravo motorový vůz číslo 33, který vyrobila vagónka Ringhoffer, jak vyjíždí z Malodrážní ulice v Novosedlicích, aby přejel dnešní ulici Míru do Valentinské ulice. Cílem tramvaje byla Pozorka, která se dříve německy jmenovala Cukmantl. Tramvaje však jezdily také až do horního Dubí, kde měly konečnou v místech za kostelem.

Kruhová tabulka zavěšená nad křižující ulicí nese česko-německý nápis "Achtung auf den Zug", nebo-li "Pozor na vlak". Ulice Míru tehdy ještě nebyla dlážděna, jen pěší mohli přejít tramvajové koleje po vydlážděném pruhu. V první budově vlevo bývala donedávna otevřena oblíbená restaurace "Lidový dům", kam rádi chodili posedět zdejší štamgasti. Jinak se za téměř sto let zdejší zástavba nijak nezměnila. Jenom tramvaj zde už od roku 1959 žádnou nespatříte.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 899x
Kresba Městských lázní s Pravřídlem z 20 let 19. století Kresba Městských lázní s Pravřídlem z 20 let 19. století
7.2 19 13:01Významnými změnami během 19. století prošel komplex lázeňských budov při tehdejším barokním Novém knížecím domě na Lázeňském náměstí a v přilehlé Kostelní ulici. Nástavbami druhých pater a novými přístavbami k starším jádrům zde vznikla celistvá konfigurace budov na zajímavě zalomeném půdorysu se dvěma nárožími, z nichž jedno bylo zkosené. K těmto stavebně propojeným budovám na západní straně Lázeňského náměstí se pravděpodobně dobře řadily rovněž původně empírové Městské lázně v místech dnešního Pravřídla, které známe už jen z dobových vyobrazení. Zanikly totiž z důvodu jiné pozdně klasicistní stavby z let 1838 až 1839.

Na grafických listech z první čtvrtiny 19. století se nám jeví jednopatrová budova na lichoběžníkovém půdorysu, s hlavním průčelím o šesti osách bez vstupu, který je umístěn až v bočním průčelí do Kostelní ulice. Fasáda byla členěna lizénovými rámy, slepou arkaturou v přízemí a zvýrazněnou korunní římskou se zubořezem. Na staré dokumentaci spatříme i další domy z Kostelní ulice, které zanikly při demolici celého jižního a východního bloku budov na Lázeňském náměstí. Jednalo se většinou o shodné typy staveb, přimykající se celkovým rozvrhem i architektonickými detaily k předchozím dosud stojícím domům.

Kresba raně klasicistní budovy Městských lázní pochází z dvacátých let 19. století. Dnešní budova s Pravřídlem tvoří součást rozsáhlého komplexu lázeňského domu a sanatoria Beethoven, kam každoročně přijíždí množství lázeňských pacientů nejen z celé České republiky, Evropy i z dalších mimoevropských zemí.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 825x
Část někdejšího trnovanského parku s restaurací Část někdejšího trnovanského parku s restaurací
1.2 19 09:37K velmi malebným a zelení bohatě ověnčeným místům, která vyhledávali nejen obyvatelé z Teplic, Trnovan a Šanova, ale zrovna tak i četní lázeňští hosté, patřil přírodní park v Trnovanech, kterému se ještě koncem 18. století říkalo "Elysium Teplicense". Podél zdejšího protékajícího potoka Bystřice, který směřoval od Novosedlic přes Trnovany do lázeňského Šanova, se nacházely krásné sady, které lákaly k četným vycházkám, neboť propůjčovaly této lokalitě svůj zvláštní půvab.

Stromová i potoční zákoutí, kde nechyběly dřevěné altánky se stříškami, tady zvala k odpočinku a klidu, travnaté plochy k posezení i ke hře a dovádění dětí. K občerstvení všech, kteří sem rádi zavítali, pak sloužila budova hostince, který nikdy nezel prázdnotou. Od jara, přes letní období až do podzimu se často obvykle posedávalo i venku na lavičkách před hostincem a pokud se počasí nějak pokazilo, scházeli se hosté uvnitř budovy.

Romantické časy trnovanského přírodního parku trvaly ještě i po celé 19. století. Na přelomu 19. a 20. století však nová velká výstavba s neustálým rozvojem Trnovan začala měnit někdejší venkovskou obec ve stále se rozrůstající město, které se rozšiřovalo do všech směrů. Když pak výstavba začala směřovat rovněž od Trnovan k lázeňskému Šanovu, vzal z velké části trnovanský park i s téměř všemi malebnými zákoutími definitivně za své. Na snímku z přelomu 19. a 20. století spatříme část někdejšího trnovanského parku s restaurací, kterou hosté při svých procházkách často navštěvovali.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 873x
TEPLICKÉ TRAMVAJE A TRAMVAJÁCI V ROCE 1900 TEPLICKÉ TRAMVAJE A TRAMVAJÁCI V ROCE 1900
25.1 19 07:38Existence tramvajové dopravy v Teplicích se datuje v letech 1895 až 1959. Dlouho, kromě několika posledních let, se jednalo o jednokolejné tramvajové tratě na úzkém rozchodu jednoho metru, na kterém různé typy vozidel zajišťovaly dopravní obsluhu jak po samotném městě a jeho okrajových čtvrtích, tak i provoz mimoměstský, například do původně samostatných Řetenic nebo přes některé další obce až do horního Dubí. Teplické tramvaje se vyznačovaly mnoha zvláštnostmi, pozoruhodnostmi i nevšední historií. Například nikdy nepoužívaly pantografy ani lyry, ale výhradně jen tyčové sběrače, na způsob odběru elektřiny u trolejbusů. Tramvaje v nejstarším českém lázeňském městě též dlouho sloužily i k přepravě poštovních zásilek.

Firma LINHEIM a spol. dodala do Teplic rovněž vozový park. Pro zahájení provozu bylo od roku 1895 k dispozici 8 motorových vozů. Jak vypadaly tyto prvé vozy? Na trámovém podvozku spočívala dřevěná skříň s devíti okny v každé bočnici, se střechou opatřenou větracím nástřeškem, uvnitř rozdělena na dva nestejně velké oddíly, uvažované původně jako dvě vozové třídy. Později bylo toto rozdělení používáno pro účely kuřáků a nekuřáků. Sedadla uvnitř vozu měla podélné uspořádání, takže cestující si hleděli vzájemně do očí. Výrobcem těchto vozů byla Weitzerova vagónka ve Štýrském Hradci. Vozy měly obsaditelnost pro 40 osob, plošiny zůstaly otevřené.

První tramvajový úsek v létě roku 1895 začal převážet cestující od hlavního teplického nádraží na Školní, dnes Benešovo náměstí. Ještě téhož roku byla uvedena do provozu trať od hlavního nádraží do Trnovan a do Dubí. V roce 1896 se pak otevřel úsek ze Školního náměstí na Zámecké náměstí a ten byl za dva roky prodloužen k hostinci Mariánský dvůr a k nádraží Teplice - Zámecká zahrada. Při zahájení provozu do Dubí byly dodány další motorové a vlečné vozy tzv. kombinovaného typu - s vyjímatelnými okny, které se v létě nahrazovaly svinovacími plachtami. V současných parných létech by něco podobného cestující určitě ocenili.

Na snímku z roku 1900 spatříme, jak tramvajáci ochotně pózují před motorovým vozem číslo 15, který stojí před halou vozovny na Novém mlýně. V jeho čele je uvedena konečná stanice linky Eichwald - tedy Dubí. Tento vůz pochází od téhož výrobce jako první vozy, ale byl dodán až v roce 1900 ve volnoosém provedení s již zakrytými plošinami.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 876x
Teplická noční tramvaj v Dlouhé ulici Teplická noční tramvaj v Dlouhé ulici
18.1 19 08:26Předchůdcem dnešní Severočeské filharmonie Teplice býval Severočeský symfonický orchestr, ve kterém po druhé světové válce hrával též flétnista pan Karel Jedlička. Bydlel v Dlouhé ulici nad provozovnou, kde se tehdy brousili nože a další nástroje. Pan Karel Jedlička přes den chodil do zkoušek orchestru, večer zase na koncerty a zájezdy, a když se pozdě večer vracel unavený domů, nemohl se ani pořádně vyspat a odpočinout si. Hned pod okny mu totiž projížděla noční tramvaj, která velice v nočním tichu rachotila a pravidelně jej budila. Navíc hned u okna byl na domě umístěn hák na zavěšení špondrátu udržující trolejové vedení, takže domem otřásaly hned dvě chvění - od kolejí na vozovce a také od trolejového vedení.

Když tramvaj přijížděla od radnice velkým obloukem přes tehdejší Stalinovo, dnes náměstí Svobody, bylo již patrné určité chvění. Když potom vjela do Dlouhé ulice, hluk i chvění značně zesílilo a v momentě, kdy tramvaj projížděla přímo kolem domu, se vše otřásalo jako při zemětřesení nebo když projíždí tank, přičemž postel, na které pan Jedlička spal, doslova poskakovala. Pochopitelně, že spáč byl nepříjemně vzbuzen a snažil se poté znovu usnout, ale i když se mu to po chvíli podařilo, projížděla po půlhodině opět tramvaj v protisměru, takže jej znovu vzbudila. A tak to šlo až do rána. Na zkoušky do orchestru pak přicházel Karel Jedlička nevyspalý a unavený. Po určité době se nakonec z Dlouhé ulice raději odstěhoval do tehdy prvního teplického sídliště, které vznikalo pod nádražím Teplice, Zámecká zahrada. Jednalo se o ulici Kubánské revoluce, kterou je dnešní Americká. Tam si to nemohl vynachválit už jenom proto, že kolem žádná tramvaj nejezdila a on se mohl konečně dobře vyspat.

Náš snímek z doby poválečné zachytil Dlouhou ulici i s projíždějící tramvají v místech, kde někdejší hudebník Severočeského symfonického orchestru kdysi bydlel a kde ho noční tramvaje neustále budily. Poslední tramvaje tudy projely v roce 1956, kdy byl zrušen jejich provoz z Trnovan do Řetenic.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 943x
Okolí muzikantského dvoru v Dubské ulici roku 1910 Okolí muzikantského dvoru v Dubské ulici roku 1910
11.1 19 08:31Nedaleko od místa, odkud se z centra města vyjíždělo Lesní bránou severním směrem na Dubí, se za městskými hradbami kdysi dávno rozprostíralo pole zvané Literátská dědina. Výnosy z něho šly totiž ve prospěch literátského a zpěváckého bratrstva, které v Teplicích působilo již od 16. století až do doby císaře Josefa II. na konci 18. století. V letech 1876 až 1878, právě v místech někdejšího pole Litarátská dědina, postavil A. Siegmund svůj rozlehlý dominantní dům, pojatý ve stylu dřívější německé secese a nazval jej podle staré tradice "Muzikantský dvůr". V horních partiích na balustrádách zdobily budovu figury muzicírujících dětí a na štítu nahoře socha Orfea s lyrou. Před výstavným domem, kde se nacházela křižovatka původních cest, pak vzniklo malé náměstíčko, odkud z Dubské ulice odbočovala silniční komunikace do Školní a také do Spojenecké ulice.
Na snímku z roku 1910 spatříme Muzikantský dvůr ještě v plné původní kráse i s přilehlou Dubskou ulicí. V domech vlevo se nacházely dílny, autodílny i tiskárna. V jednom pak má svoje tradice též autoškola. V pozadí Dubské ulice dohlédneme ještě na bývalý železniční přejezd se závorami, který dosloužil v padesátých letech 20. století, když se na něm dvakrát za sebou staly dvě velmi těžké srážky městských autobusů s vlaky.

Samotná budova Muzikantského dvoru, v jejíž přízemní části byla umístěna kavárna s cukrárnou a mnohem později po druhé světové válce zase prodejna Lověny, pak ve druhé polovině 20. století stále více chátrala, až se z ní stala takřka ruina, ohrožující své okolí pádem zdiva, cihel a kamenů. Zejména střešní části se začaly zcela propadat. Rozlehlý objekt byl poté nabídnut k odprodeji a po dalších dlouhých letech se dočkal náročné rekonstrukce, která však nebyla jaksi dotažena až do finálního konce. Přitom se jedná o objekt, který by mohl patřit k velmi reprezentačním.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 923x
Bývalé městské lázně dva roky před zbořením Bývalé městské lázně dva roky před zbořením
4.1 19 08:51Správní rada městské spořitelny chtěla počátkem 20. století využít volného kapitálu na výstavbu zařízení prospěšného pro širokou veřejnost a tak dala iniciativu k výstavbě městských lázní. Projekt stavby, který vypracoval vrchní inženýr městského stavebního úřadu Odon Zdarek, pak vznikl v místech mezi Hálkovou, Českobratrskou a Vrchlického ulicí, na pomezí Teplic a Šanova. Architektura budovy byla založena na principech německé novorenesance, zatímco dekorace průčelí se nesla ve slohu secese.

Slavnostní otevření lázní bylo načasováno do roku 1908 - kdy bylo připomínáno 50. výročí založení spořitelny a zároveň šedesáté výročí nastoupení vlády císaře Františka Josefa I. na rakouský trůn. Právě podle císařského jubilea také lázně obdržely své původní pojmenování - "Jubilejní lázně císaře Františka Josefa". V budově se nacházel plavecký bazén s termální vodou a dále sprchové, vanové, parní, vzdušné i sluneční lázně včetně inhalatoria. Městské lázně sloužily svým účelům až do devadesátých let 20. století.
V roce 1993, kdy teplické městské lázně patřily ještě k funkčním, je město Teplice prodalo společnosti Wika, která však navzdory všem slibům hojně využívaný objekt uzavřela. Od té doby zde pak už jen všechno bez údržby chátralo a rozpadalo se. Nic se nezměnilo ani tehdy, kdy se vlastníkem stala společnost Lázně Šanov. Značně zchátralou budovu poté získal další majitel, který patří ke známým teplickým podnikatelům. Ani ten však nedokázal památné lázně zachránit a tak právě v roce 2008, kdy si budova připomínala jubilejních sto let existence, došlo k její likvidaci. Dodnes se po ní nacházejí jen volné a nijak nevyužité prostory. Čelní snímek lázní s již zazděným vchodem byl pořízen směrem z Kollárovy ulice v zimě roku 2006, pouhé dva roky před úplným zbořením.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1117x
Střední ulice ve starých Proseticích Střední ulice ve starých Proseticích
21.12 18 08:17 Prvním písemným dokladem o historii Prosetic u Teplic je zpráva z období husitských bouří datovaná rokem 1425, v níž je mezi jeptiškami teplického kláštera jmenovaná jistá Margaretta de Prassyeticz. Dá se však předpokládat, že osídlení Prosetic je ještě mnohem staršího data, které však zatím nelze nijak spolehlivě doložit. Můžeme se však domnívat, že v těchto místech žili lidé již v dávných dobách středověku. V šestnáctém století, kdy Prosetice náležely k teplickému panství, se tady nacházel poplužní dvůr a mlýn. Mlýnů na zdejším potoce pak bylo v celém okolí víc a některé z nich pracovaly ještě v devatenáctém i ve dvacátém století.

V devatenáctém století se ve vsi Prosetice usazovali zejména dělníci a drobní řemeslníci, kteří pracovali v blízkých Teplicích a Bystřanech. Pohlednice z doby kolem roku 1910 zachytila dnešní Střední ulici s většinou jednoposchoďovými domky postavenými ve druhé polovině 19. století. Některé prošly úpravou a přestavbami a slouží k bydlení dodnes. Podle adresáře z roku 1920 stálo tehdy v Proseticích 116 domů, v nichž žilo 1 783 obyvatel. Prosetice zůstávaly dlouho samostatnou obcí, jeden čas spadaly pod Bystřany, avšak dnes tvoří jednu z okrajových čtvrtí Teplic, která je tvořena původní starou zástavbou i panelovým sídlištěm, vzniklým v sedmdesátých letech 20. století. Od roku 1897 pak mají Prosetice též železniční spojení na trati 097 z Teplic do Úpořin, odkud vlaky pokračují směrem na Lovosice, Bílinu a Ústí nad Labem.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 927x
Poslední rakousko-uherský císař v Teplicích Poslední rakousko-uherský císař v Teplicích
14.12 18 12:31Po smrti císaře Františka Josefa I. v roce 1916, který vládl dlouhých 68 let, nastoupil v době první světové války na habsburský trůn císař Karel, kterému se též později říkalo Karel "Poslední", neboť definitivně zakončil období monarchie. Arcivévoda Karel od dob vojenské služby u dragounského regimentu v Chudeřicích na Bílinsku v letech 1905 až 1906, patřil k častým návštěvníkům teplického divadla a zdejších zábavných podniků. Jako soukromá osoba jezdil pak na Teplicko i později. V květnu roku 1913 se arcivévoda Karel ubytoval se svojí chotí Zitou na tehdejším Tržním náměstí v Teplicích v hotelu Stará radnice, kde pak manželský pár bydlel při svém léčebném pobytu až do června 1913.

V roce 1911 se arcivévoda Karel s chotí zúčastnil též slavnostního otevření nové budovy Kamenných lázní v Šanově, která byla původně pojmenovaná jako lázně císařovny Alžběty, řečené Sissi, která kdysi dávno do teplických lázní též jezdila.Při slavnostním otevření lázní budoucí císař v Teplicích reprezentoval habsburský dvůr, takže jeho návštěva měla velmi oficiální charakter. Ceremoniál na terase lázní, odkud pochází náš snímek, zahájil místodržící hrabě Franz Thun-Hohenstein. U okraje schodiště svírá šavli okresní hejtman Gräf, na protější straně u praporu stojí kníže Lobkowicz, doprovázející arcivévodu ve funkci sekretáře, a vedle něho stojí starosta Teplic Johann Husak. V roce 1923, necelých pět let po vyhlášení samostatné republiky Československo, jméno lázní, připomínající rakousko-uherskou monarchii, bylo změněno na Kamenné lázně.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 909x
Severovýchodní část Školního náměstí v roce 1908 Severovýchodní část Školního náměstí v roce 1908
5.12 18 13:32Prostory někdejšího Školního náměstí, dnešního Benešova náměstí, se nacházely mimo středověkými hradbami uzavřené město, takže zde docházelo k domovní výstavbě až mnohem později. Na tomto prostranství, ještě bez domů, se tak kdysi odbývaly dobytčí trhy, a proto se tyto prostory nazývaly Rossmarkt - tedy Koňský trh.

První budovou, kterou zde postavili, byl hospital založený roku 1842. Vznikl z nadace pruských princů Karla a Alberta v upomínku na jejich otce - pruského krále Bedřicha Viléma III.- jednoho z představitelů protinapoleonské koalice, který patřil k častým návštěvníkům, obdivovatelům, zrovna tak jako i k mecenášům lázeňských Teplic v době po napoleonských válkách. Tento dům stával na severní straně náměstí a hospital v něm poskytoval lázeňskou péči chudým měšťanům, tovaryšům a služebným osobám z Teplic. Na kolorovaném snímku z roku 1908 se jedná o nízký jednopatrový dům zcela vlevo. Tehdy patřilo ovšem náměstí k již zcela zastavěným. Při pohledu na jednotlivé domy zjistíme, že některé z nich už tehdy vypadaly obdobně jako dnes. Jenom některé prošly přestavbou, úpravou či zvýšením pater. Třetí dům zleva se nazýval "Zámek Pilnitz, vedle něj vpravo se jednalo o hospodu "Zlatý soudek" a další třípatrová budova nesla název "Hedvičin dům". Následující nízký domek i další pod ním nesoucí název "Modrá hvězda", však dnes již nenajdeme, neboť jejich místa zaujaly zcela jiné stavby.

Východní stranu náměstí uzavírala zadní část původně jednopatrové budovy hotelu "Arcivévoda Rudolf". Ta prošla roku 1908 rozsáhlou přestavbou do podoby, jakou známe dnes. Na našem snímku ji vidíme ve zbrusu novém kabátě. Hotel se později jmenoval Dittrich a po druhé světové válce Thermia. V části přivrácené k Benešovu náměstí se nacházela známá vinárna Felix a vedení teplických restaurací. Z někdejší periferie a poklidného náměstí se dnes stalo velmi rušné centrum Teplic.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 889x
Císařská ulice v Trnovanech s odbočkou do Lípové ulice Císařská ulice v Trnovanech s odbočkou do Lípové ulice
30.11 18 08:41Snímek z počátku 20. století zachytil rozhraní tehdejší Císařské a Lípové ulice v Trnovanech, kde dnes stojí červený kostel v dříve ještě nezastavěném prostoru vpravo. Tento kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova byl totiž postaven až roku 1909, čímž také došlo ke splnění jedné z podmínek, aby se obec Trnovany mohla povýšit na město.

Počátkem 20. století žilo v Trnovanech více než 15 tisíc lidí. Forografie byla pořízena z někdejšího dnes již zaniklého dominantního rohového odmu, v němž kdysi sídlila Lípová kavárna. První dům zleva, kde dnes odbočuje Doubravská ulice, představuje dřívější podobu budovy, v níž později sídlil trnovanský hotel Central a ještě později Varšava. Výstavná tříposchoďová budova směrem do Lípové ulice (dnes ulice U Červeného kostela), už tehdy stála a vydržela bez větších změn až do dnešní podoby. Vedle ní vpravo ještě spatříme proluku, neboť tehdy nebyla ještě ulice zcela zastavěna.

Trnovany měly už před získáním statutu města své jisté napojení na blízké Teplice také díky tramvajím, které obě obce spojovaly od roku 1895. Tramvajová trať patřila dlouhou dobu k jednokolejným s příslušnými výhybnami křižujících se tramvají na některých zastávkách. Právě takovou spatříme na snímku.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 980x
Setkání historických vozidel na železničním přejezdu v Bílinské ulici Setkání historických vozidel na železničním přejezdu v Bílinské ulici
23.11 18 08:20 V roce 1997 jsme si v Teplicích piřpomínali 100 let od zahájení provozu na železniční trati z Řetenic do Lovosic, což byl jeden z úseků tratě až do Liberce. Na trať po sto letech tehdy vyjely historické vlaky tažené parní lokomotivou i staré motorové vozy, lidově zvané "Hurvínek". Ještě o rok dříve, před stoletou oslavou železniční tratě, došlo při jedné z jízd historických vozů k setkání motorového vozu M 131.1405 s trolejbusem ŠKODA 9 Tr H25, evidenčního čísla 105. na železničním přejezdu v Bílinské ulici dne 14. září1996.
Trolejbus ŠKODA 9 Tr H25 pochází ze závodu ŠKODA v Ostrově nad Ohří, který tyto vozy vyráběl od roku 1962 do roku 1981. Od roku 1979 byla do těchto vozidel montována tyristorová regulace jízdy a elektrického brzdění. Starý typ trolejbusu, vyrobený a zažazený do provozu v roce 1978, který zůstal jako jediný v Teplicích zachován dodnes, má hmotnost 9 tun, vejde se do něho 70 osob a dosahuje maximální rychlosti 60 km/ hod. V roce 1994 prošlo vozidlo generální opravou tak, že bylo prakticky rozebráno a opět nově postaveno. Velkou zásluhu na tom měl především vedoucí trolejbusové haly teplického dopravního podniku - pan Lubomír Masopust, který zemřel po dokončení generální opravy koncem roku 1994. Teplický trolejbus 9 Tr H25, výrobního čísla 7718 a evidenčního čísla 105, je na trolejbusových linkách MHD možno spatřit jen zcela výjimečně. Vozidlo je pouze několikrát do roka nasazováno na nostalgickou linku číslo 111 a dále při zvláštních a vyhlídkových jízdách.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 918x
Pseudohistorický hrad nad Teplicemi Pseudohistorický hrad nad Teplicemi
16.11 18 08:15Hrad na Doubravské hoře, která byla kdysi dávno obestřena mystickými a tajuplnými jevy, patří k jedněm z mála, u nichž je známé přesné datum vzniku. Podle listiny z roku 1478 totiž král Vladislav Jagelonský povolil Janu Illburkovi z Vřesovic vystavět hrad na kopci nad Teplicemi, který už dříve patřil k opevněným. Na přelomu 16. a 17. století majitel teplického panství Vilém Vchynský nechal dokonce původní hrad přestavět na pevnost, kterou vybavil značným zbrojním arzenálem. Právě tato skutečnost pak sehrála svoji významnou negativní roli v následujících válkách.

V dobách třicetileté války se sváděly o hrad se zbrojním potenciálem urputné boje mezi císařským, saským a švédským vojskem. Po nejrůznějších strastiplných zkušenostech, aby se zabránilo dalšímu obléhání, nesmírnému strádání i utrpení zdejšího obyvatelstva při vojenských operacích nepřítele, přikázal nakonec nový majitel panství Maxmilián Aldringen spálit a zlikvidovat hradní věže i odbourat část opevnění. Na příkaz krajského hejtmana pak v roce 1655 došlo i ke zboření dalších částí stavby na Doubravské hoře, takže hrad zůstal v rozvalinách.

Teprve až v roce 1884 došlo na zbytcích hradních ruin k postavení nového hradu s restaurací, jehož nájemncem se stal dřívější hostinský z vrcholu Milešovky C. Greiner, který si nesmírně oblíbil restaurační podnikání na výletních kopcích. A třebaže zanedlouho došlo k vyhoření hradu nad Teplicemi, byla tato stavba znovu i s restaurací obnovena. Od té doby se vrchol Doubravské hory s pseudohistorickým hradem i s další restaurací stal oblíbeným cílem vycházek nejen Tepličanů, ale i četných lázeňských hostů. Dnes sem vozí množství lidí od jara do podzimu dokonce i výletní vláček z centra Teplic. Snímek hradu na vrcholu Doubravské hory byl pořízen počátkem 20. století.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 982x
Objekt Nového mlýna a pozdější dopravní společnosti v Trnovanech Objekt Nového mlýna a pozdější dopravní společnosti v Trnovanech
9.11 18 09:15K založení mlýna na okraji Trnovan směrem k Novosedlicím se vztahuje pozoruhodný příběh o tesaři, jehož dílu, kterým se stala neobvyklá sekačka na vodní pohon, se při svém pobytu v teplických lázních roku 1712 obdivoval i samotný ruský car Petr Veliký. Právě ten přemlouval tesaře, aby se vydal k nim do Ruska a v Petrohradu rovněž postavil podobnou sekačku, jakou zkonstruoval v Teplicích. Řemeslník skutečně poslechl, neboť se mělo jednat o velmi slušnou přislíbenou finanční odměnu. Dorazil proto do Petrohradu a kromě sjednané práce tam postavil navíc ještě pilu. Byl za to dobře odměněn, avšak car jej nechtěl vůbec pustit ze svých služeb. Naštěstí se tam tesař setkal se známým, který jeho vydělané peníze dopravil do Teplic a tesaři se nakonec po čase rovněž podařilo z Ruskau uprchnout. Po svém návratu vystavěl tesař mezi obcemi Trnovany a Novosedlice Nový mlýn. Označení "Nový" vzniklo proto, že zde ve skutečnosti už počátkem 17. století stával předchozí mlýn starý.

Provoz v Novém mlýně byl pozastaven až po roce 1886. Nějaký čas v něm potom podnikatel A. Heller vyráběl majoliku, ale dále byly tyto prostory přeměněny na byty. V roce 1895 tedy Teplická elektrárenská a malodrážní společnost a.s. začala provozovat tramvajovou dopravu. Dnes se jedná o sídlo dopravní společnosti ARRIVA s.r.o., která provozuje městskou a příměstskou hromadnou dopravu. Snímek objektu někdejšího Nového mlýna, který dodnes najdete v ulici Emílie Dvořákové, byl pořízen na přelomu 19. a 20. století.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 860x
Historická teplická lékárna v Dlouhé ulici Historická teplická lékárna v Dlouhé ulici
2.11 18 08:47Svoji historii v Teplicích mají též lékárny. Jejich dávní předchůdci - různé apatyky, báby kořenářky či krámky mastičkářů a různých felčarů, provozovaly svoji činnost již v dobách středověku, ovšem vznik skutečné lékárny se traduje až od dvacátých let 17. století, když v Teplicích došlo k založení lékárny držitelem panství Vilémem Vchynským přímo v objektu zámku. Vedení zámecké lékárny se tehdy ujal Matyáš Zawadov ze Sensburku. Lékárna však nesloužila příliš dlouho, neboť propukla třicetiletá válka, která ničivě zasáhla také do krátké historie zámecké lékárny. Když totiž v roce 1634 Švédové vyplenili teplický zámek, došlo i na zdejší lékárnu, odkud odvezli vzácná a drahá koření.

Déle než půlstoletí pak nebylo o žádné lékárně v Teplicích slyšet. Až zase roku 1674 jiný majitel teplického panství - Jan Jiří M. Clary-Aldringen, usiloval o znovuzřízení lékárny v souvislosti s tím, když v Teplicích ustanovil prvního stálého lázeňského lékaře - Vavřince Pestenreutera. A tak v této souvislosti došlo rovněž k otevření vůbec první samostatné lékárny Adamem Ruprechtem na nároží Dlouhé ulice čp. 63 v roce 1678. Ta byla pak přístupná veškerým vrstám obyvatelstva a také dosáhla značného věhlasu, takže se stala vyhledávanou v celém kraji. Po více jak sto letech přešla tato historická lékárna s názvem "U černého orla" do rukou rodiny Hoffmannů, v jejichž držení se potom nacházela až do roku 1945. Třebaže se jednalo o dům, který jako jeden z mála v Dlouhé ulici přečkal v sedmdesátých letech 20. století rozsáhlou demolici staré zástavby, lékárna už tady Tepličanům dávno neslouží, třebaže v šedesátých letech 20. století zde byla ještě vedena lékárna homeopatická.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1088x
Z Nového knížecího domova lázeňský Panský dům Z Nového knížecího domova lázeňský Panský dům
26.10 18 08:38Po nástupu Jana Nepomuka Clary-Aldringena jako teplické vrchnosti v roce 1787 a zejména po velkém požáru města roku 1793 nastala rozsáhlá klasicistní výstavba nejen domů ve městě, ale rovněž lázeňských budov. Z roku 1825 také pochází velkolepá přestavba někdejšího "Nového knížecího domova" na Panský dům ve Špitálské zahradě, kterou je dnes lázeňský park mezi divadlem a lázeňským komplexem Beethoven. Původní objekt býval oproti novému mnohem menší, skromnější a pouze jednopatrový. Na rozdíl od dnešního stavu se jednalo o volně stojící budovu jako solitér, která z odlehlé strany od parku uzavírala Lázeňské náměstí.

Nově vzniklý Panský dům patřil rodu Clary-Aldringenů a byl určen pouze pro ubytování osob z vysokých společenských kruhů. Tomu též odpovídalo komfortní vybavení. Příkladem toho je skutečnost, že zde každé léto v první polovině 19. století, pobýval pruský král Bedřich Vilém III. , který měl v Panském domě dokonce své vlastní apartmá. Tehdejší barvitost, vybavení vstupů, slunečníky, křesílka, dekorace a nádherná parková úprava patřily k chloubám lázní i města. Kovová kolonáda před Panským domem patřila k výraznému architektonickému prvku, který vkusně doplňoval celkový vzhled budovy. Tato kolonáda však již nebyla po poslední rekonstrukci v osmdesátých letech 20. století znovu obnovena. Pohlednice Panského domu pochází z roku 1910. Dnes Panský dům tvoří součást lázeňského komplexu Beethoven.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1076x
Rozhraní ulic Lipová a Císařská třída kolem roku 1920 Rozhraní ulic Lipová a Císařská třída kolem roku 1920
19.10 18 08:48Teplice s lázeňským Šanovem spojovala dávná cesta, která vedla podél bývalého městského hřbitova, který byl v roce 1864 zrušen a na jeho místě vznikl park. Po zboření městských hradeb koncem 18. století se začaly Teplice rozrůstat i mimo původní historické jádro, takže se zvolna svojí další výstavbou přibližovaly k Šanovu. během 19. století tak i při cestě z Teplic do Šanova, ze které se stala Lípová ulice, vznikla postupně domovní zástavba v místech, kde se dříve rozprostírala pouze pole a v přilehlém svahu též vinice. Kontakt architektury spolu s přírodní složkou tak vytvořily přívětivý charakter této ulice. Dnes zde naleznete jak domy z klasicistní výstavby města, tak i stavby s aplikacemi historických slohů. Téměř ve všech dvorech se dříve tradičně pronajímaly pokoje lázeňským hostům. Nechyběla tady ani řada vybraných restaurací, kaváren a vináren.

Snímek z doby kolem roku 1920 byl pořízen z bývalé Císařské třídy, kterou dnes tvoří ulice U Císařských lázní. V popředí dole je tedy Císařská třída směřující dolů k Císařským lázním a v pozadí začátek Lípové ulice. Vpravo na snímku spotříme rovněž balustrádu a za ní památník básníka J. G. Seumeho, který stojí na místě bývalého domu "Janova zahrada". Tento dům, v němž se nacházel starý fotografický ateliér, byl zbourán v devadesátých letech 19. století, přibližně 25 let před zhotovením tohoto snímku. Nad vchodem do domu Rüdesheim pak vidíme firmu fotografa C. G. Springera a o něco dál, v domě číslo 17, zase sídlil Carl Pietzner, který před první světovou válkou patřil k největším podnikatelům portrétní fotografie v Evropě. Dá se tedy říci, že v tomto prostoru, nedaleko od sebe, se soustředily podniky, které se zaměřovaly na výrobu fotografií.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1070x
Připomínka 66 let provozu trolejbusů v Teplicích Připomínka 66 let provozu trolejbusů v Teplicích
12.10 18 08:32Dne 15. září 2018 se v areálu dopravního podniku MHD v Teplicích uskutečnily oslavy a připomínka 66 let provozu trolejbusů v Teplicích. Den otevřených dveří přilákal množství zájemců, kteří si přišli prohlédnout historické i moderní trolejbusy, montážní plošiny, odtahování vozidel i celou řadu dalších zajímavostí. Historie trolejbusů, která ve městě prošla poměrně složitou cestou je totiž stejně zajímavá jako celý vývoj MHD v Teplicích.

V roce 1950 bylo rozhodnuto dát lázeňskému městu Teplicím již třetí veřejný dopravní prostředek - trolejbusy. Poprvé se v teplických ulicích objevily v létě roku 1952 na okružní lince číslo 11, aby tak nahradily zrušené tramvaje do lázeňského Šanova a zároveň doplnily hlavní páteřní trať původních elektrických drah. Tím bylo odstartováno několikaleté balancování v koncepci mezi tramvajemi, autobusy a trolejbusy.Teplice jako středně velké město se tak mohly pochlubit tím, že po dobu sedmi let zde vedle sebe jezdily hned tři dopravní trakce.

Když byly tramvaje po zdlouhavých tahanicích v roce 1959 zrušeny, začal se provoz orientovat na nekolejovou dopravu trolejbusů a autobusů. Po počátečním rozvoji a následné stagnaci trolejbusového provozu se začala od osmdesátých let 20. století uplatňovat nová koncepce, která se zaměřila na výstavbu nových trolejbusových tratí, na celkovou modernizaci i obnovu vozového parku. Trolejbusy tak společně s autobusy vytvořily poměrně hustou dopravní síť, která umožnila zvládat dopravní obslužnost ve městě i v příměstském okolí.

Trolejbusy typu 7 Tr patřily v Teplicích k těm, které roku 1952 zahajovaly svoji jízdu na okružní lince číslo 11, která vedla přes lázeňský Šanov a dále Jankovcovou a Wolkerovou ulicí k hlavnímu nádraží a odtud přes centrum města zpět do Šanova. Snímek jednoho z těchto vozů v prvních letech provozu byl pořízen v Jankovcově ulici před odbočkou do Wolkerovy ulice, kde měl trolejbus poruchu. Jeden z posledních vozů tohoto typu pak jezdil v Teplicích až do roku 1974.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 936x
Prostory u někdejší Lázeňské brány pod Děkanským kostelem Prostory u někdejší Lázeňské brány pod Děkanským kostelem
5.10 18 09:17Mnohé z toho, co spatříme na kresbě malíře Heinricha Banka, už dávno patří jen dávné historii starých Teplic. Naštěstí se zachovaly Kolostujovy věžičky vlevo v popředí a za nimi i děkanský kostel svatého Jana Křtitele. Obraz nás přenáší do časů, kdy ještě stála jedna ze čtyř městských bran, zvaná Lázeňská, která je zachycena zcela vpravo. Oddělovala vnitřní město od zdejšího předměstí, neboť dávné Teplice dlouho obklopovaly středověké hradby. Nad bránou spatříme také bývalou dřevěnou krytou chodbu, kterou postavili ještě Vchynští - majitelé teplického panství, na konci 16. století. Chodba vedla do umělé jeskyně na vnitřním zámeckém nádvoří ke Kolostujovým věžičkám, odkud jedno křídlo odbočovalo ke kostelu, zatímco druhé postupovalo podél jeho průčelí a nad bránou dál k Dámským a Knížecím lázním. Po vzniku původní budovy na místě Panského domu, kterou byl tzv. "Nový knížecí domov", byla chodba prodloužena až k ní. Chodba spojovala zámek se všemi vrchnostenskými lázněmi, aby panstvo a jeho hosté nemuseli přecházet nekrytým prostranstvím, zvláště pak v době nepříznivého počasí. Tato výlučně soukromá komunikace byla pro tehdejší uživatele značně výhodná, ale když lázně, bránu a chodbu značně poškodil požár v roce 1793, k její obnově již nedošlo.
Z lázeňského předměstí se nacházel volný přístup k Zámecké zahradě, kam obvykle chodilo značné množství lidí. Proto se právě tady usídlili kramáři se svými stánky, neboť se jim naskytoval dobrý odbyt pro jejich zboží. V pozdější době, kdy již Teplice získaly pověst světových elegantních lázní, se pouliční prodej na takto exponovaném místě nejevil nejvhodnější. Proto také po roce 1805 vystavěl Jan Clary-Aldringen u zdi kostela úhledné malé domky s obchůdky, označovanými po francouzku jako boutique. Z nich se také vyvinulo dnešní pojmenování butik. Tehdejší místní lidé jim však říkali krámky.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 814x
Tovární ulice se sklárnou v Řetenicích Tovární ulice se sklárnou v Řetenicích
27.9 18 08:36Do roku 1900 vzniklo na Teplicku 29 skláren zaměřených na výrobu různých druhů skla. Jednu z nich postavil v Řetenicích průmyslník Max Mühlig a pojmenoval ji po své manželce na Mariinu huť. V této sklárně se zaměřili už od svého počátku na ruční výrobu okenního plochého skla, která tehdy patřila k nejmodernějším u nás.

V lednu roku 1919 sklárna v Řetenicích vyhořela. V obnovené huti dále ruční výrobu plochého skla brzy nahradilo strojní tažení podle koncepce belgického inženýra Fourcaulta. V roce 1924 se závody Maxe Mühliga, které kromě Řetenic vyráběly sklo i na mnoha jiných místech Teplicka,sloučily ještě se sklárnou Union v Ústí nad Labem, takže nová firma dále nesla označení Mühlig Union.
Ve třicátých letech se v řetenickém závodě vyrábělo také sklo zušlechtěné matováním a ledováním, barevné sklo, dále izolační stavební dvojskla i bezpečnostní skla značky Thorax pro automobilový průmysl, dodávaná též automobilkám Ford a General Motors. Při přestavbách a modernizacích závodu po osvobození v roce 1945, se postupně rušily veškeré budovy někdejší Mariiny hutě. Zmizel tak i dům pro zaměstnance, včetně brány, k níž kdysi nosily děti svým zaměstnaným otcům obědy. V roce 1969 došlo ve sklárně, tehdy zvané Sklo Union, k zavedení anglické technologie výroby čirého plochého skla. Plavené sklo, vyráběné systémem Float, pak stále patří k hlavním sortimentům této sklárny, jejíž firemní název dnes zní Glavunion Řetenice. Snímek z roku 1908 zachytil Tovární ulici s částí sklárny v Řetenicích.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 944x
Tradice trhů v místech dnešního Benešova náměstí Tradice trhů v místech dnešního Benešova náměstí
21.9 18 08:13V roce 1838 podali tepličtí měšťané k zemskému guberniu žádost o zřízení koňského a dobytčího trhu. Svůj požadavek odůvodnili tím, že nikde v blízkém okolí se takovéto trhy nekonaly, takže hospodáři nakupovali koně i ostatní dobytek v Sasku, čímž zbytečně utíkaly peníze z Čech. Tento argument byl shledán dostatečně přesvědčivým, takže mohlo město v roce 1842 pořádat i svůj první dobytčí trh v Teplicích. Upravené prostranství pro tento účel zůstávalo tehdy zcela volné, neboť se jednalo o nezastavěné pozemky, které dříve ležely vně hradeb mimo uzavřené město. Teprve až zboření městských hradeb a zahájení trhů přispělo k tomu, že začaly postupně po obvodu prostranství vznikat jednotlivé domy, až se nakonec utvořilo uzavřené náměstí, pojmenované jako Školní, podle dominantní školní budovy, která v roce 1859 uzavřela jeho západní část mezi Kapelní a Školní ulicí. V této školní budově, kterou na snímku z roku 1904 spatříme zcela vlevo, byla tehdy umístěna obecná a nižší reálná škola, vyšší dívčí a měšťanská škola, dále židovská škola i řemeslnická pokračovací škola. Autorem této stavby, provedené v novorománském stylu, se stal pražský stavitel Tereba.

Třebaže se od roku 1860 přestalo hovořit o koňském a dobytčím trhu, který nahradilo Školní náměstí, trhy zde probíhaly i nadále. Ještě i snímek z počátku 20. století zachytil konání tradičního výročního trhu. Zástavba na náměstí se do dnešní doby nijak významně nezměnila. Při bližším pohledu však zjistíme, že dva rohové domy směrem do ulice 28. října, prošly významnou přestavbou a došlo i k jejich navýšení.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1301x
Někdejší zahradní kavárna a statek v zámecké zahradě Někdejší zahradní kavárna a statek v zámecké zahradě
14.9 18 07:52Během staletí se měnil převládající styl zámecké zahrady v Teplicích do různých podob. V 18. století, jak už tomu bývalo i na jiných místech, byl zámecký park komponován podle francouzského vzoru do celku, složeného z odpočinkových, dekorativních a užitkových částí, k nimž byl též přiřazen dvůr na východním okraji zámecké zahrady.

V tomto statku měli dříve ustájeno na čtyřicet dojnic, přičemž mléko se tady zpracovávalo ve vlastní mlékárně. Mléčné výrobky se navíc daly konzumovat přímo na místě, kde bylo zajištěno příjemné posezení pod stromy. Návštěvníci, mezi nimiž se hojně vyskytovaly lázeňští hosté, tak mohli v zahradní kavárně požádat nejen o mléko, ale právě tak i o smetanu, podmáslí nebo kávu. Požívání mléčných výrobků, zvláště pak syrovátky, doporučovali lékaři svým klientům jako podpůrnou sooučást léčby. Proto mohli mít lázeňští hosté, kteří tuto netradiční zahradní kavárnu navštěvovali, příjemný pocit, že zároveň dělají něco dobrého pro své zdraví.

Snímek pochází z roku 1935. Mlékárna i s kavárnou byly zrušeny roku 1948. Budovy někdejšího panského dvora stále stojí a jsou využívány. Mléčné výrobky, na kterých si tu kdysi dávní hosté pochutnávali, však již ale nedostanete.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1144x
Bývalé Mlýnské náměstí roku 1834 Bývalé Mlýnské náměstí roku 1834
6.9 18 08:58Vody někdejšího Kočičího potoka směřovaly kdysi volně od Nové Vsi a od zámeckých rybníků přes Lázeňské náměstí do míst, kde dnes stojí Císařské lázně a pak dolů Mlýnskou ulicí. Dnes o tomto potoku již nikdo ani neví, neboť zůstal skryt v podzemním potrubí. Právě existence Kočičího potoka vedla k tomu že zde na místě pozdějších Císařských lázní vznikl takzvaný horní mlýn. V jeho sousedství se nacházela stará jednopatrová hospoda U Zelené žáby, kde se už popíjelo v dobách vlády císařovny Marie Terezie v 18. století. Tento prostor, kterému se později též říkalo Mlýnské náměstí, představoval ve skutečnosti samotný okraj a předměstí dávných Teplic. Tato místa rovněž patřila k prvním, které spatřili lázeňští hosté, kteří přijížděli do Teplic směrem od Prahy a Bystřan.

Velmi starou žánrovou zimní vedutu na Mlýnském náměstí vytvořil malíř C. Croll roku 1834. Vpravo spatříme horní mlýn, vlevo hospodu U Zelené žáby, kde bývalo velmi živo. Za hospodou směrem vpravo se nachází cesta lemovaná topoly, která stoupá vzhůru k Lázeňskému náměstí. Jedná se o pozdější Seumeho a dnešní Rooseveltovu ulici. Vpravo od mlýna pak již není na vedutě vidět ulici stoupající vzhůru, která se dnes jmenuje U Císařských lázní.
Neustále se rozrůstající lázeňské město se roku 1840 rozhodlo starou hospodu zbourat a její místo zaujal tzv. Lázeňský nebo též jinak zvaný Kávový salon. Roku 1870 došlo též ke zboření horního mlýna a na jeho místě vznikla první klasicistní verze Císařských lázní, která se spojila s Kávovým salonem v jeden celek. Postupem času při přestavbě lázní došlo rovněž ke zboření Kávového salonu a lázně pak získaly poněkud jiný vzhled, který známe ze současnosti. Dnes by už sotva kdo na staré Crollově vedutě poznal, kde se tento kout lázeňských Teplic nacházel.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1029x
Výstavba městské elektrárny u železniční tratě Výstavba městské elektrárny u železniční tratě
31.8 18 07:11Z Jateční ulice směrem na Řetenice odbočovala ulice nazvaná U Elektrárny, což je dnešní Křižíkova. Právě do těchto míst za město byla situována výstavba městské elektrárny. Realizaci projektu zadalo město D. Ferberovi a samotný komín postavila ústecká firma Böttger. Stavbu zachytil fotograf Zikesch v srpnu roku 1900. Město elektrárnu nutně potřebovalo, a proto stavba probíhala rychle, takže elektrárna ještě koncem roku 1900 začala dodávat do sítě stejnosměrný proud. Nejprve do lamp pouličního osvětlení a k pohonu lázeňských čerpadel v Pravřídle i v šachtě Dámského pramene. Na kabelovou síť z dostavěné elektrárny mohlo být tehdy napojeno až 25 tisíc lamp. Zpočátku dodávala elektrárna proud pouze pro Teplice, ale od roku 1905 též pro Řetenice a postupně i Novou Ves, do Světce, Prosetic, Bystřan, do Nového Dvora, Bystřice a Dubí. Od roku 1913 odebírala elektřinu z městské elektrárny též malodrážní společnost pro pohon tramvají.

Od elektrárny směrem k Jateční ulici se pak začaly hromadit velké haldy vyhořelé škváry, kterou tam elektrárna vyvážela na skládku. Tyto haldy zde byly vidět ještě též dlouho po druhé světové válce. Později tato místa zarostla bujnou vegetací bříz i dalších stromů, z nichž značná část byla odstraněna před řadou let při zdejších terénních úpravách.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 868x
Teplické tramvaje Teplické tramvaje
23.8 18 14:41Elektrická tramvaj v Teplicích vznikla z podnětu majitele teplického panství, vzdělaného a podnikavého šlechtice, knížete Alfonse Clary-Aldringena. Ten roku 1891 požádal c. a k. rakouské ministerstvo obchodu ve Vídni o povolení ke stavbě elektrické pouliční dráhy ve městě nejstarších českých lázní. Po úspěšných jednáních zahájil kníže Clary-Aldringen roku 1893 nezbytná řízení se zastupitelstvem Teplic. Týkalo se smluvních podmínek o provozování tramvaje na prvním úseku od hlavního nádraží na dnešní Benešovo, tehdy Školní náměstí. Po podepsání smlouvy mohly hned započít příslušné stavební práce. První tramvaje i s cestujícími vyjely od nádraží 25. července 1895, čímž byla v Teplicích zahájena vlastní éra MHD. Teplice se tak staly druhým městem na území dnešní České republiky, které se mohlo pochlubit tramvajemi Prvenství pak tkvělo v tom, že se jednalo o dráhu na úzkém rozchodu jednoho metru.

Tehdejší teplická městská rada podnikatelské plány knížete Claryho i zakázkové stavební firmy Linheim všestranně podporovala, takže se mohly postupně budovat a zprovozňovat i další tramvajové úseky. Ještě v roce 1895 byla uvedena do provozu trať z Trnovan na hlavní nádraží a meziměstská trať z Trnovan do horního Dubí. Do roku 1913 pak přibyly další úseky - k nádraží Zámecká zahrada, do lázeňského Šanova, do Řetenic i do Jankovcovy ulice. Jejich celková délka měřila více než 13 km. Vozidla na počátku rozvoje byla dodána vagónkou ve Štýrském Hradci, která je dodnes tradiční výrobou tramvajových vozidel.

Teplické tramvaje nezajišťovaly pouze dopravu osobní, ale i nákladní, včetně poštovních zásilek. Během let procházela tramvajová jednokolejná trať s jednotlivými výhybnami postupně modernizací, a to jak na samotné trati, tak i dodávkou vozidel. Tramvaje přežily první republiku, druhou světovou válku, ale po válce nastal na malodráze dosti neutěšný stav, neboť akcionáři nehodlali do elektrické dráhy nic investovat. Až do konce roku 1948 byl provoz tramvají v rukou belgické mezinárodní společnosti, od které pak převzalo vedení podniku město Teplice. Rekonstrukce, obnova i částečné zdvoukolejnění trati od počátku padesátých let však osudy tramvají v lázeňském městě nezachránily, neboť ve vedení města nakonec převládly názory, že budoucnost MHD v Teplicích náleží trolejbusům a autobusům. Přes značné investice bylo proto rozhodnuto tramvaje po etapách likvidovat. A tak k poválečně zrušeným tratím do Jankovcovy ulice a do lázeňského Šanova přibyl dlouhý úsek z Trnovan přes centrum do Řetenic. Od března 1956 tak zbyl už jen 6 km dlouhý úsek od červeného kostela v Trnovanech do horního Dubí, ale i ten byl v zimě roku 1959 zrušen. Po 65 letech tak byla ukončena existence jedné z prvních tramvajových drah v našich zemích.

Na snímku z roku 1928 spatříme křižování tramvají i s odbočnou tratí na Benešově náměstí. Hlavní přestupní stanice se tehdy nacházela před Střední průmyslovou školou, kde vpravo stála pro potřeby tramvajového provozu nízká budova, která se zachovala dodnes, třebaže už slouží jiným účelům.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1162x
Výjezd z židovské čtvrti do Lázeňské ulice Výjezd z židovské čtvrti do Lázeňské ulice
17.8 18 07:41 Do bývalého židovského ghetta se dalo vstoupit z několika míst, například z Lázeňské ulice do Široké, která vedla do nitra staré židovské čtvrtě. Na snímku z přelomu 19. a 20. století se jedná o výjezd ze Široké ulice, která již náležela k židovské čtvrti, směrem k Lázeňské ulici v pozadí snímku. Zcela v popředí spatříme trafiku Josefiny Kleinové v domě číslo 976. Zdejší ulice byly dlážděny typickými "kočičími hlavami" - což byla nepravidelná kamenná dlažba, předchůdkyně pozdějších kostek, kde povozy pěkně hrkotaly a poskakovaly. Provoz tady však nebýval nikdy velký - sem tam koňský povoz, ruční vozíky či nějaká ta drožka. Jednu z nich vidíme na snímku, přičemž se jedná o drožku na rozvoz lahví.

V Teplicích se nacházela jedna z největších židovských obcí na území Čech. V roce 1880 čítala již přes 1 700 obyvatel. Její členové obvykle úspěšně podnikali v tradičních oborech, jako byl obchod a textilní výroba, ale významně se podíleli též na rozvoji dalších průmyslových odvětví. V židovském ghettu samém se však jednalo spíše jen o drobné živnostníky, majitele hospod, nevěstinců, koloniálního zboží, trafik, vetešnictví, řeznictví, kožišnictví i dalších drobných obchůdků a dílen. Po několik staletí tedy Židé žili, pracovali a bavili se, ale po záboru pohraničí před druhou světovou válkou a v dalších válečných letech začala už tak stará čtvrť značně pustnout. Dodnes po ní nezbylo zhola nic, neboť hned po druhé světové válce roku 1946 došlo k její úplné likvidaci. Na jejím místě vzniklo velké prostranství nazvané jako Mírové náměstí s parkovou úpravou. Pamětníků staré židovské zástavby značně ubývá, takže nám už zbývají pouze staré dobové snímky a kresby, připomínající rozličnou historii nejen lázeňského města.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1028x
Turistika významných osobností přes Teplice Turistika významných osobností přes Teplice
31.7 18 09:29Teplické lázně i město hostily v minulosti celou řadu významných českých i světových osobností. Z těch nšich si můžeme připomenout politika, spisovatele, básníka a novináře Karla Havlíčka Borovského, který patřil v milovníkům pěší turistiky. Jeho cesty jej tak zavedly hned dvakrát do Teplic a jejich okolí. Poprvé navštívil K. H. Borovský Teplice roku 1840. Tehdy jeko teprve devatenáctiletý putoval se svým přítelem ze Stráže pod Ralskem do Saského Švýcarska a do Drážďan. Když se přes Krušné hory vraceli zpět, přivedla je cesta rovnou do Teplic. Zde se však příliš nezdrželi, neboť jejich cílem se stalo České středohoří s Milešovkou. Na podzim roku 1845 navštívil K. H. Borovský Teplice podruhé. Na cestu se sem vydal se svými společníky, kterými byli univerzitní profesor a věhlasný historik Václav Vladivoj Tomek a dále šestnáctiletý mladík, pozdější univerzitní profesor a vědec Vojtěch Šafařík, syn Pavla Josefa Šafaříka. První den dorazili k předhůří Středohoří do Doksan a druhého dne pokračovali přes Terezín a Litoměřice do Teplic. Tady jim ubytování poskytl hostinec U města Londýna v Dlouhé ulici. Příští den si prohlédli město, vystoupili na Doubravskou horu, přičemž dále pokračovali přes Bílinu a České středohoří na památnou Peruc a zpět do Prahy.

Na staré mědirytině, která zachytila Dlouhou ulici směrem od Zámeckého náměstí, spatříme místo jejich ubytování v Teplicích. Jedná se o druhý dům zleva, který se původně nazýval Modrá hvězda (Blauer Stern), později přejmenovaný na město Londýn. V první polovině 19. století se jednalo o vůbec nejrušnější část Teplic. Za první republiky se Havlíčkův ubytovací dům nazýval Město Lipsko, přičemž se v přízemí nacházelo knihkupectví. V jeho sousedství spatříme barokní dům Josefa Knauera U Dvou červených jelenů, který byl počátkem 20. století pohlcen přestavbou a rozšířením vedlejšího domu Císařská koruna. A to bylo pro Teplice škoda, neboť barokních domů je zde jako šafránu.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1083x
V Sobědruhách stávala připomínka na císařovnu Marii Terezii V Sobědruhách stávala připomínka na císařovnu Marii Terezii
27.7 18 07:24Za válek o dědictví habsburské v letech 1741 až 1748 a 1756 až 1763, právě tak jako za války o bavorské dědictví v letech 1778 až 1779 utrpěly Teplice škody způsobené přechodem vojsk i kontribucemi. V těchto letech také do lázní přijíždělo vždy málo civilních hostů, přičemž většinou zde na léčení pobývali vojáci. Proto také v roce 1759 císařovna Marie Terezie a pruský král Bedřich Vilém II. uzavřeli dohodu o ochraně lázní. Díky tomu se pak mohli v Teplicích léčit vojáci obou válčících stran.

Císařovna Marie Terezie Teplice též navštívila a do povědomí se zapsala historkou, která se stala na její cestě do bohosudovského poutního kostela a kláštera v obci Sobědruhy u Teplic. Právě tady se totiž při jízdě z kopce a v prudkých zatáčkách splašili koně jejího Veličenstva. Kočí spadl z kozlíku a spřežení s kočárem císařovny se hnalo neovladatelně dál. Kdoví, jak by toto drama dopadlo, neboť život císařovny byl nanejvýš ohrožen. V jednom momentu se už zdálo, že tragédii nelze zabránit.Náhle se však objevil jeden odvážný Žid, který riskantním manévrem dokázal za jízdy vyskočit na kozlík povozu a splašené koně ukočíroval. Císařovna Marie Terezie sice zrovna Židy v lásce příliš neměla, avšak z rozrušení a vděčnosti za záchranu splnila přání zdejší židovské obce - mít na zdejší synagoze věž s dřevěnýma hodinama. Snad měl pohnutý zážitek na císařovnu až takový vliv, že dalšími dvorními dekrety byly odstraněny i nejhorší diskriminační opatření vůči Židům, kterým se tak zpřístupnil větší okruh zaměstnání, takže se mohli zabývat dokonce vědou i uměním.

Starý snímek z doby kolem roku 1895 zachytil ulici U Synagogy v Sobědruhách, kde stávalo 33 domů, z nichž tam některé ještě i dnes najdeme. Synagoga, která podle dobové regionální literatury měla být vystavěna v gotickém slohu, během druhé světové války zchátrala a po roce 1945 byla zbourána. Podařilo se však zachránit alespoň hodinový stroj, který zdejším Židům císařovna Marie Terezie zajistila. Památkou na kdysi silnou židovskou obec zůstal starý hřbitov s náhrobky na Sobědružské výšině, který byl před několika lety zbaven zarostlé vegetace náletů a upraven.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1077x
Schody ze Štěpánského náměstí na Letnou Schody ze Štěpánského náměstí na Letnou
19.7 18 09:08Pohlednice z roku 1999 vznikla na dnešním Laubeho náměstí pod Císařskými lázněmi. Tehdy se ovšem náměstí jmenovala Štěpánské, na paměť místodržícího Království českého arcivévody Štěpána. Mezi domem vlevo nazývaném "Divoký muž", dnes však již neexistujícím, a domem vpravo "Královská výšina", vede dlouhé schodiště na Letnou, tehdy nazývanou jako Královská výšina. Kdo tuto cestu po schodech je schoen absolvovat, tak vyjde 230 schodů. V Teplicích, kde si pacienti obvykle léčí svá nemocná pohybová ústrojí, však tyto schody znamenaly téměř nepřekonatelnou překážku. A tak se špatně chodící lázeňští hosté na Královskou výšinu nedostali buď vůbec, nebo tam museli značnou oklikou dojet fiakrem nebo kočárem s koňmi. Jak totiž ze záznamů vyplývá, již v roce 1903 se zcela vážně uvažovalo o tom, že by náměstí s vrcholem na Královské výšině mohl spojit výtah či lanovka. Přestože se tyto možnosti během dalších více než sto let braly ještě několikrát v úvahu, zůstaly tyto schody jedninou spojnicí, jak se přímo na Letnou dostat - samozřejmě zase jen po svých nohou. Tyto schody pak už mnohokrát posloužily také ke sportovním účelům, neboť některé hodiny tělesné výchovy absolvovali studenti ze škol ve městě právě v těchto místech. Před řadou let však i tyto schody značně zchátraly a chůze po nich se stala nebezpečná. Došlo tak k jejich opravě a rekonstrukci, takže mohou opět sloužit současným i budoucím generacím.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1219x
Prostory u Ptačích schodů se vstupní branou do zámecké zahrady Prostory u Ptačích schodů se vstupní branou do zámecké zahrady
13.7 18 07:25Od děkanského kostela svatého Jana Křtitele stoupala vzhůru směrem k Zámecké zahradě kdysi ulice zastavěná domy, která se jmenovala Kostelní. Na jejím horním konci, přibližně v místech nad Kolostujovými věžičkami, pak stávala nádherně tepaná mříž brány, která původně večer a přes noc uzavírala přístup do Zámecké zahrady. Brána zde stávala dlouho, až do polovina století dvacátéto. V její blízkosti se nacházely nad Kolostujovými věžičkami také Ptačí schody, které již v 17. století spojovaly menší zahradu a nádvoří zámku s dolejší částí, kde stával domek pro zahradníka a pro chov ptactva. Právě chov ptactva dal vzniknout pojmenování Ptačí schody. V 18. století dům prošel úpravou fasády a také zde vyla zřízena nová voliera.

Prostory u vchodu do Zámecké zahrady prošly zásadními změnami krátce po druhé světové válce. Celá zástavba v Kostelní ulici, právě tak jako k dolejšímu Lázeňskému náměstí, byla zbořena a krásná vstupní brána do Zámecké zahrady odstraněna. Nově vzniklý volný prostor byl pak přeměněn v park. Toto prostranství i s přilehlými Ptačími schody se později stalo místem konání různých koncertů a zábavných pořadů.

Snímek s ozdobnou vstupní bránou pochází z roku 1945, kdy se tady nacházelo množství stavebního materiálu z vybourané staré zástavby. Na tabulce u brány je umístěn nápis V Zámecké zahradě. Kromě samotné brány, chlapce na koloběžce a nejbližního okolí snímek v pozadí zachytil jeden později též zbořený dům v prostoru dnešní Rooseveltovy ulice. Ve svahu nad ním je částečně viditelná budova bývalé Střelnice na Letné, zbořená kolem roku 1970. Dá se tedy konstatovat, že vše, co tehdy fotograf zachytil, dnes už neexistuje. Snad jen kromě chlapce jedoucího na koloběžce, kterému by mohlo být kolem osmdesáti let.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1038x
Jedna z podob střelnice na Letné Jedna z podob střelnice na Letné
28.6 18 12:35V dávných Teplicích vyvíjelo činnost mnoho spolků, ovšem k těm zcela nejstarším patřila "Střelecká společnost", jejíž počátky sahají až do první poloviny 16. století. Původně vznikla k ochraně města a třebaže časem její úlohu převzala pravidelná armáda, střelecký spolek až do 20. století udržoval dávné zvyky a tradice.

Střelecká společnost měla už od svého počátku na někdejším Špitálském vrchu, později zvaném Královská výšina a dnes Letná, k dispozici nejprve jen dřevěnou boudu. Pozdější stavba z let 1714 až 1715 potom během času procházela rozsáhlými úpravami a přestavbami. Nejprve tomu bylo roku 1780 a dále v roce 1848, kdy došlo k jejímu rozšíření. Jak tehdy vypadala nám dokládá její kresba.

V městské střelnici se kromě mnoha spolkových místností a společenských sálů nacházela rovněž jedna z vůbec nejlepších restaurací starých Teplic. Střelnice tak byla spojena i se společenským životem lázeňského města v jeho nejslavnějším období a stala se i dějištěm významných událostí v letech pozdějších. Na vysokou tyč vedle budovy se tradičně připevňoval terč, na který se podle zvyku střílelo o letnicích z kuší a v lázeňské sezoně zase z ručnic. Střelci se ve svých uniformách stali neodmyslitelnou součástí lázeňských slavností a zrovna tak i jejich hudba se těšila značnému zájmu. Mezi účastníky střelecké společnosti se objevovala zvučná jména známých státníků i vládců, například kníže Ferdinand, arcivévoda Štěpán nebo císař František Josef I.

Sláva s tradicemi střelnice přežily až do 20. století. V poslední podobě zůstala střelnice po přestavbě z roku 1898. Po druhé světové válce však budova stále více chátrala, až z ní zůstaly jen ruiny, takže v roce 1970 došlo k jejímu úplnému zboření. Kousek od jejího stanoviště dnes stojí budova Lesů České republiky.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1076x
Ulice 28. října, dříve Meissnerova, koncem 19. století Ulice 28. října, dříve Meissnerova, koncem 19. století
21.6 18 12:39Dnešní ulice 28. října v Teplicích se kdysi jmenovala Meissnerova, přičemž spojovala dnešní Benešovo náměstí, v minulosti nazývané jako Školní, s hlavním nádražím. Zástavba této ulice začala vznikat až po zavedení železnice z Ústí nad Labem do Teplic roku 1958. Zdejší domy proto názorně dokumentují především rozvoj architektury druhé poloviny 19. století a počátku století dvacátého. Ještě před první světovou válkou se však tady nalézaly i některé volné proluky. Původní název ulice vznikl na památku spisovatele Alfreda Meissnera, který se narodil v Mlýnské ulici lázeňských Teplic a zemřel v rakouském městě Bregenzi. Vedle svého povolání lékaře se též významně věnoval literární tvorbě, kam patřila dramata, romány a básně.

Dřívější Meissnerova ulice představovala elegantní třídu s mnoha obchody, kde nabízeli vybrané zboží, nacházelo se tady množství restauračních podniků, vináren, kaváren a cukráren, což dávalo ulici i Teplicím nádech velkého města. Z těch nejvyhlášenějších restaurací můžeme jmenovat například Kuchařskou školu, hotel U Nádraží nebo vinárnu Tatra, která se později jmenovala Marica a dnes je nabízaná k prodeji.

S ulicí 28. října jsou též spojeny prvopočátky městské hromadné dopravy v Teplicích, které představoval zcela první zprovozněný úsek elektrické úzkorozchodné tramvaje, na němž byl provoz slavnostně zahájen 25. července roku 1895. Elektrická pouliční dráha, která vznikla z popudu tehdejšího majitele teplického panství - knížete Alfonse Clary-Aldringena, pak této ulici, kdysi z obou stran lemované již dávno zaniklým stromořadím, patřila až do roku 1956. Teprve o několik let později sem byly zavedeny také trolejbusy.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 791x
Horní část Masarykovy ulice s křižovatkou Horní část Masarykovy ulice s křižovatkou
15.6 18 08:09 K rušnému centru Teplic patří horní část Masarykova ulice s křižovatkou Školní a Českobratrské ulice. V pradávné minulosti se jednalo o rozcestí polních cest mimo uzavřené centrum města. Od 18. století tady stávalo jen zdaleka viditelné sousoší Kalvárie. Po zboření městských hradeb koncem 18. století začalo docházet k postupné výstavbě i v těchto místech. Zejména pak od třicátých let 19. století zde začaly vznikat první domy, včetně zájezdních hostinců.
Naproti vyústění Školní ulice do Masarykovy stávaly vedle vyššího domu na rozhraní dnešní Masarykovy a Českobratrské ulice až do roku 1902 dva jednopatrové domy s podkrovím. Jejich místo pak zaujala vznosná třípatrová stavba, která patřila Schaffasově rodině. V přízemí nově postaveného domu vznikly nejprve obchody a od dvacátých let 20. století zde též sídlila Živnostenská banka. Počínaje rokem 1959 až do devadesátých let 20. století tady nabízela potravinářské výrobky oblíbená velkoprodejna Gastronom. Do prvního poschodí byli hosté zase zváni do oblíbené vinárny Pikant, na kterou dodnes mnozí hosté rádi vzpomínají. Od konce 20. století Gastronom i s vinárnou zanikly a v přízemí se vystřídaly různé služby, včetně restaurace, až nakonec po přestavbě patří tyto prostory Ge Money bank.
V dávné, ale i v době, kterou mnozí dobře pamatují, z křižovatky odbočovala silnice směrem na Dubí a dále na Drážďany. Původně se jednalo o mezinárodní silnici E 15 a později E 55, která se tady směrem od Benešova náměstí dokonce ocitla na vedlejší silnici. To patřilo k téměř světovým unikátům. Tato kuriozita se změnila teprve až po vybudování silničního obchvatu kolem Zámecké zahrady. Na této křižovatce se poprvé rozsvítily semafory světelné signalizace, které zprvu ovládal dopravní příslušník Veřejné bezpečnosti ručním přepínáním.
Náš snímek pochází z roku 1974, kdy se již jednalo o světelnou signalizaci automatickou. V přízemí rohového domu s Českobratrskou ulicí se prodávalo láhvové zboží, přičemž vedlejší Gastronom a s vinárnou Pikant stále spolehlivě fungovaly. Trolejbus jedoucí směrem od divadla na Benešovo náměstí, patří ještě ke starým typům vozidel 9 Tr, které byly převážně zrušeny během osmdesátých let 20. století. Dopravní společnost ARRIVA si dodnes uchovala jedno toto již historické vozidlo evidenčního čísla 105, které je nasazováno příležitostně na nostalgickou linku číslo 11.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1268x
Dlouhá ulice před zbouráním Dlouhá ulice před zbouráním
8.6 18 08:45Už v dobách středověku procházela z někdejšího Tržního náměstí, dnes náměstí Svobody, stará cesta ve směru Dlouhé ulice kolem zámku a dále přes někdejší Bílinskou, nebo-li Zámeckou bránu, směrem na Bílinu a Duchcov. Po velkém požáru Teplic a po zbourání městského opevnění i městských bran se město otevřelo směrem ven a v samém centru začalo na tehdejší dobu vznikat skutečně moderní město s dlážděnými ulicemi, klasicistními domy a s olejovými lucernami pro noční chodce. Od roku 1810 projížděla Dlouhou ulicí v období lázeňské sezóny poštovní korba, přivážející do Teplic četné hosty a roku 1811 se zde objevila i první městská policie v síle čtyř mužů. Právě tou dobou - roku 1812, procházel Dlouhou ulicí rovněž slavný hudební skladatel Ludwig van Beethoven, který se v Teplicích léčil a zpočátku se na nějaký čas ubytoval v hotelu U Dubu, který se nacházel v horní části Dlouhé ulice.
Čtyřicátá léta 19. století znamenala vrcholící období především v domovní výstavbě Dlouhé ulice. Neustálý příliv lázeňských hostů, z nichž mnozí patřili k vysokým společenským vrstvám, znamenal i značný finanční přínos pro zdejší obyvatele, kteří si pak mohli dovolit postavení domu. Jedno až třípatrové empírové budovy sice prostých, ale přitom uměřených tvarů, se střešními hřebeny souběžnými s Dlouhou ulicí, postupně doplňovaly či nahrazovaly starší domy, z nichž mného sloužily až do sedmdesátých let 20. století. V Dlouhé ulici, která měla po každé straně 21 domů, se soustřeďovalo množství obchodů a zařízení, důležitých pro chod a život lázeňského města. Proto tady stály vybrané hotely, hostince, vinárny, bary a rovněž pošta. Ulicí, která tehdy patřila k rušnému centru města, projížděla od roku 1896 elektrická úzkorozchodná tramvaj, která sem potom neodmyslitelně patřila celých 60 let - až do roku 1956, kdy byla nahrazena autobusy. Nově zaváděná trolejbusy se do Dlouhé ulice pak nikdy nedostaly.

V souvislosti s budováním nového středu Teplic však bylo koncem šedesátých let 20. století rozhodnuto o zbourání většiny zdejší zástavby.Po likvidaci dolní a střední části Dlouhé ulice počátkem sedmdesátých let zde potom vznikla pouze budova obchodního domu Prior a převážně parkové plochy. Lázeňské město tak přišlo o uzavřenou obchodní a společenskou tepnu na dlouhé roky. Teprve až po likvidaci obchodního domu Prior a po výstavbě střediska Galerie, se sem před několika lety opět alespoň částečně vrátil společenský ruch. Náš snímek zachytil Dlouhou ulici krátce před jejím zbořením v roce 1973. Zcela vlevo v popředí se nachází roh vyhlášeného hotelu a vinárny Centrál, naproti stávala prodejna Mototechny a obchod s látkami.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1342x
Pohled z Císařských lázní do Seumeho ulice Pohled z Císařských lázní do Seumeho ulice
1.6 18 10:58Kolorovaný snímek z roku 1905 byl pořízen ještě ze staré budovy Císařských lázní směrem do Seumeho ulice a k Panskému i Zahradnímu domu. Seumeho ulice, která se dnes v dolní části částečně kryje se současnou Rooseveltovou ulicí, měla tehdy zcela jiné směřování. Nevedla velkým obloukem vlevo směrem na Valy, ale směřovala na tehdy uzavřené Lázeňské náměstí. Budova na snímku vlevo dole, porostlá zeleným břečťanem, představovala původně Německý dům - pozdější Sadové lázně. Tato budova byla dříve oddělena od ulice malou upravenou zahrádkou. Další zástavbu při Seumeho ulici po levé straně vzhůru tvořily hotely Zlatá loď, kterou na snímku dobře vidíme a za ní se ještě nacházel další hotel Pruský dvůr. Právě v hotelu Zlatá loď dne 13. června roku 1810 zemřel básník a cestovatel J. G. Seume, podle kterého také ulice získala své dřívější pojmenování. Tyto hotely již ale dávno nestojí a přes jejich někdejší pozemky dnes vede Rooseveltova ulice vzhůru na Valy, která vznikla až po druhé světové válce v roce 1946, kdy také došlo k likvidaci staré zástavby, která tvořila jednu stranu Lázeňského náměstí.

Vpravo na snímku začíná lázeňský park, v pozadí spatříme ještě Panský a Zahradní dům - součást dnešního Sanatoria Beethoven. Ještě více vzadu stojí teplické dominanty, které tvoří děkanský kostel svatého Jana Křtitele, pravoslavný chrám i zámek na Zámeckém náměstí. Pod děkanským kostelem je ještě patrná hustá zástavba staré čtvrtě, která dnes již také neexistuje.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1062x
Královská třída za rakousko-uherské monarchie Královská třída za rakousko-uherské monarchie
28.5 18 07:40Když se někdejší městské centrum Teplic, uzavřené původně městskými hradbami, začalo rozšiřovat od bývalé Krupské brány jihovýchodním směrem k Mlýnskému náměstí, jednalo se už o čtyřicátá léta 19. století. Při této kdysi dávné cestě a později silnici tak začala vznikat elegantní Královská třída, za kterou se lázeňské město nemuselo vůbec stydět. Dnes se jedná o ulici U Císařských lázní. Výhodně situovanou ulici, zastavěnou jen z jedné strany proti lázeňskému parku, považovali jak místní lidé, tak i četní návštěvníci Teplic, za jednu z nejkrásnějších v celém městě. Domy v této ulici nesly jména odpovídající jejímu názvu, jako třeba Královský hrad, Císařský hrad, Král český, Král portugalský či Arcivévoda Štěpán. V této ulici pak bylo umístěno hned šest významných peněžních ústavů. K nim patřila Anglo-rakouská banka, dále banka Beer Perutze a synové, Anglo-československá či Německá zemědělsko-průmyslová banka.

Na snímku z doby rakousko-uherské monarchie před první světovou válkou spatříme v Královské třídě domy, které do dnešních časů podstatně změnily svoji tvář. První dům zleva číslo 366/3 se nazýval Stadt Orleans (Město Orleans). V době první republiky došlo k jeho zboření a na tomtéž místě vznikla moderní budova prodejny Baťa, která pak nabízela boty po dlouhá desetiletí. Teprve před několika lety byla opuštěna a dodnes veřejnosti neslouží. Vedlejší, původně jednoposchoďový dům, se jmenoval Král český a rovněž prošel radikální přestavbou. Později se jednalo o Dům knihy, dnes jsou v něm restaurační a cukrárenské služby pro hosty. Obdobnou přestavbou prošel i další dům pod ním.

Po této ulici obvykle korzovalo množství jak Tepličanů, tak i návštěvníků a lázeňských hostů. Dopravní význam ulice stoupl pak roku 1900, kdy tudy začala kromě fiakrů a koňských povozů projíždět elektrická úzkorozchodná tramvaj z Benešova náměstí nejprve k hlavnímu poštovnímu úřadu a Císařským lázním a od roku 1913 do lázeňského Šanova a Jankovcovy ulice.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 867x
Dobové vetešnictví v Dubské ulici Dobové vetešnictví v Dubské ulici
17.5 18 07:47Dubská ulice se v 19. století i v první polovině 20. století vyznačovala tím, že se zde nacházela řada nejrůznějších obchodů, obchůdků, služeb, řemeslnických dílen i obchodů. Obdobně tomu tak bylo též v její dolní části pod železniční tratí, kde život docela dobře pulsoval jako v jiných teplických čtvrtích. Dnes je tato ulice jaksi zmrtvělá bez obchodní sítě i bez jakéhokoli občerstvení. Nelze se tomu však příliš divit, neboť v blízkosti se nacházejí hned dva supermarkety, které nemohou mít s širokém okolí konkurenci.

Snímek z doby na přelomu 19. a 20. století zachytil v Dubské ulici vetešnictví Josefa Schweigera, kde bylo tou dobou k dostání nač si jen pomyslíte a pochopitelně i věci, které se dnes již vytratily z moderního života. Vetešnictví se nazývalo "Zum Rübezal" - tedy "U Krakonoše" a prodávalo se tady nové i obnošené šatstvo, obuv, nábytek, různé nádoby, dózy, hodiny, zlaté a stříberné zboží, zrovna tak jako výrobky kožené. Před vetešnictvím se tehdy postavili dnes již dávno nežijící sousedé, zákazníci, známí i kolemjdoucí ve snaze zůstat zvěčněni. Historická pohlednice tak zachytila vzorek dobového obyvatelstva a připomíná, jaké lidi jste tehdy v Dubské ulici i v jejím okolí mohli potkat.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1254x
Bourání někdejšího hotelu Imperátor v Trnovanech Bourání někdejšího hotelu Imperátor v Trnovanech
11.5 18 07:51Nejstarší zástavba v Trnovanech vznikala při potoku Bystřice, který do Trnovan směřoval od Dubí a Novosedlic. Jednalo se zejména o prostor bývalé trnovanské návsi, kterou je dnes ulice U Červeného kostela. Původní domy zde patřily ještě k nízkým stavbám venkovského typu, většinou se šindelovými a doškovými střechami. Po obou stranách potoka rostlo lipové stromořadí a právě podle něho se vžil dřívější název ulice - Lípová.

Když tudy od roku 1895 začaly projíždět tramvaje a v roce 1908 došlo přes Trnovany k zakrytí potoku, měnila už se někdejší vesnice Trnovany, německy Turn, doslova den ze dne na město. To také bylo velkým snem nejen místních radních, a tak Trnovany procházely též proměnami stavebními. Nízké venkovské domy začaly více ustupovat zástavbě městského typu s několikaposchoďovými domy. Na místě malebné skupinky chalupářských domků pak postavila obec v roce 1912 hotel a kavárnu Imperátor. Kromě hotelových a restauračních prostor se zde též nacházelo kino, fotografické ateliéry a byty. Budova Imperátoru i s vedlejším městským domem zde tak tvořily novou dominantu celé ulice.

Ve dvacátých a třicátých letech 20. století představovaly Trnovany již skutečné město. V pozdější době po druhé světové válce, kdy už hotel Imperátor i s kinem přestal sloužit, byla v budově umístěna základní škola Karla Aksamita i se školní družinou a jídelnou, a to až do konce osmdesátých let 20. století. Když pak utichl život i v této škole, zdálo se, že nikdy budovu bývalého hotelu s přilehlým domem nestihne osud okolní zbourané zástavby, která ustoupila výstavbě rozlehlého trnovanského sídliště. Dominantní budova, která měla svoji majitelku z Rumunska, tak stála až do nedávna a jelikož se nikdy nedočkala tolik potřebné rekonstrukce, stále více chátrala. Nakonec se město rozhodlo dlouho netknutý objekt zbořit. Náš snímek bouraného objektu byl pořízen 21. května 2018, kdy za suchého počasí i přes vydatný zásah hasičů zahalovaly přilehlé prostory mraky prachu. Zmizela navždy tak další ze staveb, vzniklá nedlouho po jmenování Trnovan městem, která vydržela stát 106 let.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1546x
Alej paneláků v Alejní ulici Alej paneláků v Alejní ulici
4.5 18 09:59Alejní ulice, německy Alleegasse, nepatřila k původnímu centru Teplic, ale sledovala vnější linii západní části někdejších městských hradeb, s jejichž likvidací se započalo postupně po roce 1793. Samotná historie Alejní ulice pak začíná v roce 1833. Podél ní byla vysázena kaštanová alej, která dala také ulici své jméno. Stromy však byly během dalších desetiletí až na některé postupně vykáceny, aby se tu mohly postavit nové domy. A tak i tady začaly vyrůstat většinou dvouposchoďové klasicistní novostavby. Ne však tak vznosné a ornamentálně zdobené, ale spíše strohých geometrických forem, takže jejich stejná výšková úroveň dodávala ulici poněkud kasárenský vzhled.

V Alejní ulici si stavěli domy většinou řemeslníci a živnostníci, kteří potřebovali větší pracovní prostory pro své dílny, obchody a sklady. Proto se zde usazovali povozníci, drožkáři, výrobci lihovin, truhláři a zámečníci. Alejní ulice však po dlouhou dobu nebyla zcela zastavěna. Ještě v 80. letech 19. století se nacházela její dolní část volná. Rovněž stodoly pro uskladnění obilí, píce pro dobytek, povozů a různého náčiní patřily k součástem této ulice. Stodoly tvořily v prostoru Alejní, Dubské a Jateční pět řad, takže se dalo hovořit o celé čtvrti stodol. Koncem 19. století se pak většina stodol měnila na nejrůznější skladiště, opravny i prostory pro garážování povozů, kol i prvních automobilů.

Kromě běžné domovní zástavby vznikly v Alejní ulici též některé školy a penzionáty. Vedle bývalé jízdárny v horní části ulice došlo v roce 1865 k postavení kláštera milostrdných sester Boromejek, k němuž patřila dívčí škola s penzionátem a dětská školka. V dolní části ulice byly koncem 19. století postaveny ještě další dvě školy - odborná keramická a obecná. Co se městské hromadné dopravy v Alejní ulici týče, začala její éra až v roce 1956, kdy po zrušení tramvají Dlouhou ulicí začaly nově zaváděné trolejbusové linky projíždět právě tudy.

Ještě v šedesátých letech 20. století zde dožívala stará zástavba, která však byla počátkem sedmdesátých let postupně zlikvidována. Nová výstavba panelových domů v roce 1975 pak byla situována tak, že veškeré budovy se nestavěly na místech původních hned u vozovky, ale v dostatečném odstupu od silniční komunikace. Tím se umožnil vznik pásů zeleně, které by měly být osvěžujícím přínosem pro tuto velmi rušnou část města. Bohužel stromy přivrácené ke straně směrem k centru značně živoří a z těch na druhé straně bylo letos v březnu 2018 množství zbytečně vykáceno. Náš snímek zachytil Alejní ulici s již stojícími panelovými domy a s novou úpravou kolem. Nikdo jistě podle výtvarných pojetí na domech nepochybuje, že se jedná o osmdesátá léta 20. století, ještě před tzv. "sametovou revolucí" v roce 1989.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1320x
Perokresba Karlovy ulice v židovské čtvrti Perokresba Karlovy ulice v židovské čtvrti
26.4 18 09:46První písemná zmínka o židovské komunitě pochází z roku 1414, kdy se do Teplic přistěhovali vůbec první Židé. Ti se v následujícím 16. století mohli volně pohybovat po celém městě. Během doby se jejich domy soustřeďovaly kolem první synagogy. Ve druhé polovině 17. století se počet Židů ve městě reguloval a dokonce museli několikrát z Teplic odejít. Nakonec jim bylo vyhrazeno hustě zastavěná ghetto v ulici zvané Židovská, v pozdější době potom Karlova. Tehdejší život Židů byl omezován mnoha tvrdými příkazy vrchnosti. Tak například večer a přes noc docházelo k uzavírání Židovské ulice řetězy, a tím k oddělení od ostatních obyvatel. Teprve až toleranční patent císaře Josefa II. z roku 1781 odstranil ta nejhorší diskriminační nařízení, ale plná práva Židům přinesl teprve až revoluční rok 1848.

V Teplicích se nacházela jedna z největších židovských obcí na území Čech. V roce 1880 už čítala přes 1 700 obyvatel. Její členové úspěšně podnikali v tradičních oborech, jako byl obchod a textilní výroba, ale velmi významně se podíleli také na rozvoji dalších průmyslových odvětví, na výstavbě města i na jeho kulturním životě. Postupně tak začínali někteří zdejší obyvatelé židovskou čtvrť opouštět a stavěli si rozlehlé luxusní vily v příjemnějších teplických čtvrtích. V původním židovském ghettu tak zůstávali běžní malí obchodníci, majitelé hospůdek a různých dílen. Zejména po útěku či odsunu Židů po záboru pohraničí a za druhé světové války tato čtvrť postupně pustla. Dnes po ní nezůstaly žádné památky, neboť nedlouho po skončení války byla Karlova ulice i s celou další starou zástavbou zbořena.

Na perokresbě z konce druhé světové války od Rudolfa Wiesnera spatříme pohled do Karlovy ulice od jejího začátku v Dlouhé ulice směrem do Lázeňské ulice. Byla zde dobře zachycena celková atmosféra v židovské čvrti na sklonku její existence, s mnoha uzavřenými krámky a živnostmi. V ohybu ulice spatříme ševcovskou dílnu pana Krause, která zde sídlila již roku 1927 v domě č.p. 550/10. Dnes se v místech někdejší Karlovy ulice nacházejí prostory Mírového náměstí u domu kultury.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1336x
Náměstí Karla Marxe s přilehlým centrem, z letadla Náměstí Karla Marxe s přilehlým centrem, z letadla
20.4 18 06:57Počátkem 20.století vznikl tento letecký pohled, který zachytil tehdejší náměstí Karla Marxe s ještě ucelenou starou okolní zástavbou. Dnes se jedná o náměstí Svobody. Právě tady se v dávných dobách, ale ještě i počátkem šedesátých let 20. století konaly tradiční trhy. V té době patřilo náměstí k poměrně ještě zachovalým, neboť zástavba téměř ze všech stran, až na některé jednotlivé domy, si ještě udržovala svůj někdejší vzhled. To se však v dalším období zásadně změnilo. Už totiž i v době, kdy byl snímek pořízen, začalo pozvolné vybourávání některých starých domovních objektů, které buď patřily k původním nebo vznikly na základech starých domů, postavených v průběhu 19. či počátkem 20. století. Přes náměstí projížděly směrem od radnice do Dlouhé ulice tramvaje až do roku 1956. Poté byly tudy vedeny ještě některé autobusové linky, ale během let přes náměstí přestaly linky MHD zcela projíždět.

Jak je ze snímku patrné, hned vedle radnice, směrem do Dubské, chybí jeden z dřívějších rohových domů zvaný "Tři pomeranče", který se již počítal k tehdejšímu náměstíčku Lesní brána. Také na východní straně náměstí, za někdejším hotelem Radnice, směrem do Dlouhé ulice, chybějí asi tři domy, na jejichž místě vznikla proluka s menší tržnicí. K bourání domů docházelo tehdy též v Zelené ulici - na snímku uprostřed dole. Během krátké doby později došlo k likvidaci celé západní strany náměstí, kde dříve stávaly běžné, ale i poměrně neobvyklé domy, v nichž se nacházela řada vyhlášených restaurací, například U Křivého hostinského, Engelbert, U Tyroláka a Kotva. Zcela v levém dolním rohu snímku pak vede Alejní ulice.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1164x
Zaniklé domy v dolní části Mlýnské ulice Zaniklé domy v dolní části Mlýnské ulice
13.4 18 09:48V pradávných dobách, kdy ještě neexistovala žádná civilizace, tudy mezi svahy skalnatých kopců údolím protékal potok, který lidé nazvali Kočičí. Později si údolím při potoku lidé vyšlapali cestu, kterou procházeli od Teplic dolů k Šanovu a Bystřanům. Teprve až ve dvacátých letech 19. století tady začaly vznikat jednotlivé domy, které postupně vytvořili ucelenou domovní frontu. Vznikla tak ulice, která získala název Mlýnská, německy Mühlstrasse, a to podle mlýnů, které se při Kočičím potoce dříve nacházely. Právě tudy také vedla nejkratší cesta z Teplic do Prahy. Vznik Mlýnské ulice byl dán stávajícími přírodními podmínkami mezi okolními kopci, což si také vynutilo malebné zakřivení obou domovních front, vklíněných do údolí a vpravo doslova přilepených ke skále pod Letnou.

Přestože původní zástavba zahrnovala malé běžné domy, stály zde také objekty, které patřily k pozoruhodným nejen svojí architekturou, ale zrovna tak i neobvyklostí. Z nich můžeme jmenovat například Český dům č.p. 276/18, postavený ještě před polovinou dvacátých let 19. století či dům Pomněnka č.p. 273/24. Vody Kočičího potoka dnes již nespatříte, neboť tečou potrubím pod Mlýnskou ulicí. Každopádně dříve volně protékal směrem od Laubeho náměstí a pak přirozeným údolím spěchal z kopce Mlýnskou ulicí k místu bývalého hotelu Neptun, kde se vléval do potoka Bystřice.

Símek Mlýnské ulice pochází z roku 1984, kdy ještě stály obě domovní fronty domů. Brzy poté pak zanikla nejprve levá a později i pravá strana staré zástavby. Za pozornost stojí dvouposchoďový dům na levé straně za zahradní částí, ve kterém bydlela jedna z dcer slavného houslisty Jana Kubelíka - Marie se svým synem. Jan Kubelík měl několik dětí - Marii, Anitu a Rafaela, přičemž původně bydleli v jednom zámku, neboť Jan Kubelík měl za manželku ženu z aristokratických kruhů. Když je ze zámku po roce 1948 vystěhovali, dostala se Marie Kubelíková se svým synem do Teplic, kde působila jako hudebnice též v teplické operetě. Paní Marie měla hudební talent po otci a stala se dobrou houslistkou. V operetě Krušnohorského divadla hrála proto první housle, takže se divadlo mohlo chlubit, že je u nich v angažmá dcera vynikajícího houslisty, který se proslavil po celém světě.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1460x
Centrální část Trnovan při Leninově ulici Centrální část Trnovan při Leninově ulici
6.4 18 07:53Centrální část Trnovan při bývalé Leninově, dnes Masarykově ulici, mívala svoji typickou nezaměnitelnou tvář. Snímek z roku 1963 zachytil prostory poblíž červeného kostela, kde z hlavní, tehdejší Leninovy ulice, odbočovala ulice Říjnové revoluce, kterou projížděly trolejbusy směrem k Městským sálům. Dnes se jedná o ulici U Červeného kostela. Kdysi dávno tudy směrem zleva od Městských sálů vpravo protékal zcela volně, ale od počátku 20. století již zregulovaný a zakrytý potok Bystřice, který se právě v těchto místech nejednou při velké vodě rozvodňoval a zaplavoval celé okolí.

Kromě červeného kostela, který náš snímek nezachycuje, zde dominovala vznosná rohová budova, v níž kdysi bývala umístěna Lípová kavárna. Tento název korespondoval též s původním pojmenováním ulice Lípová, která odtud vedla k Městským sálům. Ke konci existence rohového domu se v přízemní části nacházela prodejna Poštovní novinové služby a tabáku. V pozadí, přibližně uprostřed snímku, spatříme ještě bývalý "trnovanský gastronom" s prodejnou lahůdek, kam chodili rádi nakupovat zejména obyvatelé Trnovan. V dobách Rakousko-Uherska tam ovšem bývala také hospoda. Právě tam vlevo odbočovala ulice Bohosudovská, kudy se dříve starou zástavbou projíždělo směrem na Sobědruhy a do Bohosudova. Veškerá zástavba směrem vlevo od hlavní ulice zanikla během osmdesátých let 20. století, aby tak ustoupila nově vznikajícímu trnovanskému sídlišti.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1357x
Stromy na Benešově náměstí Stromy na Benešově náměstí
23.3 18 09:46První zasazené stromy se na někdejším dobytčím trhu, kterým je dnes Benešovo náměstí, začaly objevovat teprve po roce 1870, kdy se zdejší holé prostředí snažili lidé ozelenit. Podle dochovaných snímků se jednalo o různé druhy javorů, lip i dalších dřevin. Nejstarší snímek z roku 1886 už dokládá, že tady stromy rostly. Na přelomu 19. a 20. století se pak stromy nacházely dokonce i v západní části náměstí, poblíž Střední průmyslové školy. Avšak snímek z roku 1908 už zaseu kazuje, že alespoň v centrální části náměstí stromy zase zmizely. Zůstaly jen na jeho okrajích v západní části, kde později vznikla hlavní přestupní stanice tramvají s drážním domkem.

V průběhu 20. století však znovu došlo k další výstavbě stromů, tentokrát jírovců - kaštanů a to podél obvodu náměstí. Tyto stromy pak ke zdejšímu náměstí patřily po řadu dalších desetiletí. Kaštany však v šedesátých a zejména v sedmdesátých letech začaly chřadnout v důsledku změn povrchů, kdy dřívější dlažbu nahradily asfaltové povrchy, kdy tak byl zamezen patřičný průnik vláhy k jejich kořenovému systému. Stromům pochopitelně nepřidaly ani stále vzrůstající koncentrace exhalací z houstnoucí dopravy ve městě, právě tak jako nedostatek vodních srážek i samotná suchá lokalita. Po rozšíření a úpravě vozovek pak mizely další kaštany, až zůstaly pouze jen dva a nakonec pouze jediný, který stál jaksi stranou u nízké budovy naproti průmyslové škole, kde nikomu nepřekážel. Ten také přežil až do dnešní doby. Okrasné kvetoucí "čínské třešně", které se též přechodně na náměstí objevily, však vzhledem k jejich krátké životnosti příliš nevydržely.

V osmdesátých letech 20. století se přistoupilo k další obnově chátrající stromové zeleně. Tentokrát se vsadilo na jehličnany, které tvořily smrky a borovice. Borovicím se na rozdíl od smrků docela dařilo, takže začaly celkem utěšeně krášlit prostory rušného náměstí. Avšak kolem roku 2007 se objevila další nová koncepce rekonstrukce zeleně s oázou nově vysazených platanů, které tak zaujaly místo odstraněných jehličnanů, zejména v jižní části parkové plochy. Platany jsou krásné a ušlechtilé stromy, dobře se jim daří zejména na vlhčích místech parků. Na Benešově náměstí však chřadnou vlivem zdejšího mimořádně suchého prostředí s nedostatkem vodních srážek i podzemní vody na tomto suchém kopci v centru města. Je skutečně škoda vynaložit nemalé náklady na dobře míněnou výsadbu a pak stromy ponechat jejich smutnému osudu. V suchém prostředí Benešova náměstí by se skutečně lépe dařilo předchozím jehličnanům, neboť borovice, co se vláhy týče, je dost skromná a dokáže mnohdy přežít i na nehostinné skále. Náš snímek pořízený kolem roku 1900 zachytil pohled na střední část náměstí od severu k jihu. Stromů tu tehdy bylo dost. Ty v popředí se dokonce nacházejí přímo v prostorách dnešní rušné vozovky se zastávkou MHD.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1620x
Pohled na lázeňský park směrem od Letné Pohled na lázeňský park směrem od Letné
16.3 18 08:09Pohled na lázeňský park mezi Císařskými lázněmi, dnešním sanatoriem Beethoven a divadlem směrem od Letné byl pořízen v období před první světovou válkou. V popředí vlevo se nachází střecha se zadní částí již dávno zaniklého hotelu "Zlatá loď", ve kterém 13. června 1810 zemřel slavný německý básník a cestovatel Johann Gottfried Seume, jehož pomník se nachází na začátku Lípové ulice, a který je pochován u kaple v parku, kde se kdysi nacházel městský hřbitov.

Na levém okraji snímku spatříte roh lázeňského objektu Panský dům a za ním Zahradní dům, což dnes tvoří komplex lázeňského sanatoria Beethoven.Uprostřed snímku, poněkud v pozadí, je patrné lázeňská zděná kolonáda, která zde stála po dobu více než sta let - od roku 1825 do třicátých let 20. století. Vpravo od kolonády vidíme první městské divadlo, postavené v letech 1872 až 1874, které však vyhořelo roku 1919. Ulice ještě více napravo od něj je bývalá Královská třída, dnes zvaná U Císařských lázní.

V pozadí záběru je patrná stará zástavba dnes již neexistujícího židovského ghetta, na jehož místě vznikly po druhé světové válce otevřené prostory Mírového náměstí. Uprostřed snímku, zcela v pozadí, pak zahlédneme radniční věž. Z fotografie je patrné, jak se během sta let lázeňské Teplice v mnohém proměnily, zatímco půdorys lázní i přilehlého parku si přibližně zachoval svoji stálou tvář.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1272x
Křižovatka ulic u bývalého hotelu Neptun Křižovatka ulic u bývalého hotelu Neptun
9.3 18 09:59Na rozhraní Pražské, Mlýnské, Písečné a ulice U Hadích lázní stával kdysi dům Severní hvězda a naproti němu přes ulici vyhlášený hotel Neptun s renesancizujícími prvky. Okolní zástavba, která postupně spojovala Teplice se Šanovem, vznikla v těchto místech během dvacátých až čtyřicátých let 19. století. Samotný hotel pak byl postaven v roce 1841. Z obou stran ho tehdy viditelně obtékaly povrchově vedené potoky Bystřice a Kočičí potok, které se zde spojovaly v jeden, což zřejmě inspirovalo majitele hotelu, aby mu dal charakteristické pojmenování podle vládce vod "Neptunův chrám".

Hotel měl též svůj separátní zahradní sál, který byl využíván od jara do podzimu a stával se oblíbeným posezením ve stinném a vlahém prostředí, zvláště v čase letních veder. Výhodná poloha hotelu u křižovatky silnic směrem na Prahu, Teplice a Šanov mu zajišťovala návštěvnost i prosperitu. Také elegantním vybavením s vyhlášenou dobrou kuchyní si hotel Neptun udržoval stále vysoké renomé. Krásný velký sál, který v Teplicích patřil k reprezentačním, se stal svědkem mnoha plesů, veselic, zábav, významných schůzí, aktivů i bouřlivých politických shromáždění.

Současné mladé generace si tuto stavbu už nemohou pamatovat ani z dob, kdy v někdejším hotelu byla umístěna hudební škola a z reprezentačního sálu se stalo skladiště. Po zrušení hudební školy a vystěhování zdejších nájemníků z bytů budova dále chátrala a byla určena k demolici. K té došlo v roce 1975 i s celou přilehlou Písečnou a Pražskou ulicí před výstavbou panelového sídliště, které se odtud táhne až do Prosetic. Se zbouráním této pro město letité stavby zároveň odešel i kus staré teplické historie. Jediné, co zůstalo z dřívější doby zatím zachováno, je starý jírovec - kaštan vedle dnes stojícího panelového odmu, který jediný zbyl z dřívější přilehlé zahrady. Snímek z roku 1974 zachytil bývalý hotel Neptun i s přilehlou křižovatkou v době, kdy se již připravovala úplná likvidace zbylé staré zástavby. Kromě hotelu spatříme ještě i další domy, včetně části Písečné ulice. Vpravo přijíždí z Mlýnské ulice dnes již historický typ trolejbusu Tr 8 na lince číslo 3 a pokračuje směrem do lázeňského Šanova.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1391x
Dubská ulice s Muzikantským dvorem Dubská ulice s Muzikantským dvorem
2.3 18 09:29Ještě v dobách, kdy Teplice obepínaly středověké hradby, stávala v v nejvyšších prostorách Dubské ulice, mezi dnešním poštovním úřadem a křižovatkou s Kapelní ulicí, jedna ze čtyř městských bran zvaná Lesní. Právě tou se vyjíždělo z někdejšího Tržního náměstí severním směrem na Dubí. Nedaleko za hradbami se tehdy rozkládalo jen pole zvané Literátská dědina. Výnosy z něho šly totiž ve prospěch literátského a zpěváckého bratrstva, které v Teplicích působilo již od 16. století až do doby osmdesátých let 18. století, kdy vládl císař Josef II.

V letech 1876 až 1878 na někdejším poli Literátské dědiny postavil A. Siegmund svůj rozlehlý výškový dům, pojatý ve stylu dřívější německé secese a nazval jej podle staré tradice "Muzikantský dvůr." V horních partiích na balustrádách zdobily dominantní budovu figury muzicírujících dětí a na štítu nahoře socha Orfea s lyrou. Před výstavným domem vzniklo jakési malé náměstíčko s křižovatkou, odkud odbočovala silniční komunikace do Školní a rovněž do Spojenecké ulice. Samotná vznosná budova Muzikantského dvoru, v jejíž přízemní části byla umístěna kavárna s cukrárnou a mnohem později prodejna loveckých potřeb Lověna, však ve druhé polovině 20. století stále více chátrala, až z ní do konce 20. století zůstala úplná ruina, ohrožující své okolí pádem zdiva, cihel, kamenů i střešních částí, které se stále více propadaly. Rozlehlý objekt se po delší době sice podařilo rekonstrukcí zachránit, avšak ne zcela dokončená budova stále ničemu neslouží, což je velká škoda.

Domy V Dubské ulici na levé straně snímku stojí až na některé dodnes. Právě tady se nacházela známá autoškola a pak také tiskárna. Zcela v pozadí Dubské ulice spatříme závory se železničním přejezdem, kde v padesátých letech 20. století došlo ke dvěma velmi vážným střetům městských autobusů s projíždějícími vlaky. Od té doby pak byl železniční přejezd zrušen a nahrazen nedalekým podjezdem ve Spojenecké ulici.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1353x
Řetenické nádraží prošlo přestavbou i morem Řetenické nádraží prošlo přestavbou i morem
23.2 18 08:07V roce 1866 započala stavba 10,1 km dlouhé železniční tratě Teplice - Duchcov, která navazovala na stávající Ústecko-teplickou dráhu. Přes všechny nepříznivé události prusko-rakouské války však otevření trati nastalo již v červenci 1867. A právě tehdy byla také veřejnému provozu předána stanice Řetenice, první zastávka na prodloužené trati z Teplic do Duchcova. Nádraží se však nenacházelo v takové podobě, jakou známe dnes. Původní dráha byla jednokolejná, až tepve roku 1873 došlo k jejímu zdvoukolejnění do Řetenic a následujícího roku do Oldřichova. Zřízení dráhy znamenalo velký pokrok, v jehož důsledku se z původní zemědělské vesnice stalo poměrně rušné průmyslové místo. V blízkosti dráhy vznikaly významné průmyslové podniky, které měly s nádražím vlečkové spojení. Ještě více stoupla přeprava z Řetenic po výstavbě a otevření další tratě Řetenice - Liberec, jejíž dílčí část Řetenice - Lovosice byla předána do provozu roku 1897.

Na přelomu 19. a 20. století už nestačila stávající drážní zařízení neustále stoupajícímu provozu a proto došlo k jeho značnému rozšíření. Roku 1901 prošla přestavbou i zvětšením rovněž stará přijímací budova bez krytého nástupiště, kterou zachytil náš snímek. Drážní domek vpravo také zmizel. Stavba nové budovy změnila rozlohu a kolejiště řetenického nádraží, které se stalo odbočnou stanicí nové tratě. Přijímací budova, příliš vysazená do kolejiště, musela být částečně odbourána. Nádraží pak mělo kryté nástupiště a zvýšené postranní části o jedno patro.
První světová válka zpomalila veškerý průmyslový vývoj, ale doprava po želenici ještě více zesílila. Od 1. ledna 1923 došlo k zestátnění Ústecko-teplické dráhy, která byla přidělena ředitelství státních drah v Praze. V době hospodářské krize klesala též doprava nákladní i osobní a po záboru pohraničí přešla trať i s nádražím pod německou správu. Po osvobození byla 22. května 1945 stanice Řetenice znovu převzata do správy ČSD. Pohled na stanici však vypadal velmi neutěšeně. Vše zašlé a špinavé a v kolejišti kupy použitého obvazového materiálu a nečistot - zbytků po deportovaných lazaretních vlacích. V důsledku toho se též na řetenickém nádraží vyskytlo i několik případů moru. Rozhodným zásahem ruských vojenských lékařů však došlo k rychlé likvidaci této hrozné nemoci. S pravidelnou osobní přepravou se mohlo začít 6. června 1945, kdy už byli na nádraží zaměstnáni jen čeští železničáři.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1168x
Stavba městské elektrárny v  Teplicích r. 1900 Stavba městské elektrárny v Teplicích r. 1900
16.2 18 09:52Jateční ulice, německy Schlachthofstrasse, byla původně směrem od centra Teplic napojena na spleť městských uliček v prostoru současné rozlehlé křižovatky Alejní, Dubská, Rokycanova. Dříve se tak do ní dalo zajet přímo z Kapelní či Dubské ulice. Jateční pak pokračovala západním směrem k Řetenicím, kde z ní směrem vpravo k železniční trati odbočovala ulice U Elektrárny, dnešní Křižíkova. Realizaci projektu zadalo město D. Ferberovi, přičemž komín postavila ústecká firma Böttger. Výstavbu elektrárny zachytil fotograf Zikesch v srpnu roku 1900. Ještě koncem roku 1900 pak začala elektrárna dodávat do sítě stejnosměrný proud. Nejprve zejména do lamp pouličního osvětlení a k pohonu lázeňských čerpadel v Pravřídle i v šachtě Dámského pramene. Na kabelovou síť z dostavěné elektrárny mohlo být napojeno až 25 tisíc lamp. Zpočátku dodávala elektrárna proud pouze pro Teplice, ale od roku 1905 též pro Řetenice a postupně i Novou Ves, do Světce, Prosetic, Bystřan, do Nového Dvora, Bystřice a Dubí. Od roku 1913 odebírala elektřinu z městské elektrárny též malodrážní společnost pro pohon městských i mimoměstských tramvají.

Od elektrárny směrem k Jateční ulici se pak nacházely velké haldy vyhořelé škváry, kterou tam elektrárna vyvážela na skládku. Tyto haldy zde byly k vidění ještě i dlouho po druhé světové válce. Zdejší místa později zarostla bujnou vegetací bříz i dalších stromů, z nichž značná část byla odstraněna teprve před několika lety při terénních úpravách.
Pavel Ková
Celý článek / zobrazeno 1265x
Severovýchodní část Lázeňského náměstí Severovýchodní část Lázeňského náměstí
9.2 18 11:54Už někdy v 16. století se začaly rýsovat první linie budoucího Lázeňského náměstí na tehdejším předměstí, hned za branami města, když zde vznikaly budovy v okolí vyvěrajících léčivých pramenů. Kromě lázeňských budov tady poblíž místa pozdějšího Panského domu nechalo město zřídit též špitál pro chudé. Lázeňské náměstí se pak v pozdějším období postupně utvářelo na půdorysu, který byl zformován již koncem 18. století po velkém požáru Teplic v roce 1793. Proto byly veškeré domy vystavěny v tehdejším klasicistním stylu a v takovém také přibližně vydržely s určitými obměnami až do svého zániku.

V době vrcholného rozkvětu lázní, za kterou je považována zejména první polovina 19. století, patřilo náměstí mezi nejnavštěvovanější části lázeňských Teplic. Tento lázeňský prostor měl oproti jiným teplickým náměstím a rynkům tu zvláštnost, že sem vedly jen dvě přístupové cesty, a to směrem od děkanského kostela, kde dříve stávala jedna z městských bran zvaná Lázeňská a dále směrem od Císařských a Sadových lázní.

Na Lázeňském náměstí se nacházela řada pozoruhodných domů, které sloužily hlavně vzácným a náročným hostům. Často se v nich ubytovávali naši i zahraniční šlechtici, spisovatelé, básníci, hudební skladatelé, národní buditelé i další význačné osobnosti. Náměstí ve své podobě z přelomu 18. a 19. století přežilo až do časů těsně po druhé světové válce. V roce 1946 se však přistoupilo k jeho demolici, takže zmizela jak celá východní, tak i jižní část náměstí. Zdůvodnění tohoto nešťastného činu znělo, že celá asanovaná zástavba města měla značné hygienické závady i celkovou zanedbanost. Jiné, poněkud racionálnější důvodu, však uváděly, že stará zástavba musela ustoupit z důvodů budování nové silniční komunikace od dnešních Sadových lázní směrem k Valům. Jednalo se o dnešní Rooseveltovu ulici. Nakonec se městu zdálo být snadnější a levnější raději vše zbourat, než provádět náročnou rekonstrukci a modernizaci. Z Lázeňského náměstí tak přežila jen severozápadní část náměstí, kterou tvoří lázeňské budovy Knížecích a Pasířských lázní a též Panský dům. Dnes se jedná o komplex lázeňského sanatoria Beethoven. Pohlednice z roku 1905 zachytila vlevo Panský dům, uprostřed dům Zlaté kolo a vpravo stavbu palácového vzezření zvanou Andělské pozdravení, roku 1904 přejmenovanou na Anglické pozdravení. Právě zde se nacházela jedna z vyhlášených restaurací bývalých Teplic.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1291x
Někdejší fotbalové hřiště u drožďárny - Teplice Někdejší fotbalové hřiště u drožďárny - Teplice
2.2 18 08:48Původní velký fotbalový stadion se v Teplicích nacházel u bývalé drožďárny v místech, kde dnes najdete parkoviště a budovu supermarketu Albert. Sloužil od roku 1903, kdy bylo založeno tehdy modro-bílé mužstvo fotbalového klubu TFK 03 a vydržel po dobu sedmdesáti let.

Stadion zažil mnoho špičkových hráčů, četné úspěchy, ale i zklamání. Byl též znám svými stísněnými poměry v dřevěné budově tribuny, takže z těchto důvodů jezdili soupeři za fotbalem do Teplic dost neradi. Ochranný plot obepínal hrací plochu téměř u pomezní čáry, hned u diváků. Druhá světová válka pochopitelně narušila veškerou sportovní činnost a prostory hřiště sloužily jako odkladiště a smetiště poničené válečné techniky. To vše pak muselo po válce nejprve zmizet. Zásluhou nových osídlenců se v Teplicích zrodil nový klub, který obnovil fotbal na dřívějším stadionu. Navíc muselo dojít k opravám silně poškozeného dřevěného stánku a veškerého zázemí. Teprve potom mohl nový klub přijmout první fotbalisty s prvoligovými zkušenostmi. Zakladatelem poválečného fotbalového klubu SK Teplice - Šanov se stal severočeský žurnalista Rudolf Cajthaml s dalšími funkcionářemi, kteří připravili vhodné podmínky pro teplickou kopanou. Nová fotbalová jedenáctka, tentokrát už ve žluto-modrých barvách města, měla svoji premiéru v červnu 1945, při níž hned získala vítěznou trofej.

Na stadionu u drožďárny se pak konala fotbalová utkání až do roku 1973. Od počátku sedmdesátých let totiž začaly být naplňovány plány výstavby nového stadionu v prostorách, kde se z dob středověku udrželo pojmenování Na Stínadlech. Na starém fotbalovém hřišti si tepličtí fotbalisté naposledy zahráli 6. května 1973 za účasti osmi tisíc diváků, přičemž k velkolepému otevření nového stadionu Na Stínadlech došlo o tři dny později - 9. května 1973. Na našem snímku z období šedesátých let 20. století, pořízeném směrem od bývalé drožďárny, spatříme část stadionu i s dřevěnou tribunou, za níž v pozadí stojí budovy bývalého teplického Bonexu.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1992x
Zaniklá sláva Lipového dvoru Zaniklá sláva Lipového dvoru
26.1 18 09:41V Lípové ulici směrem k lázeňskému Šanovu vznikaly postupně v průběhu 19. století lázeňské domy, nejrůznější vojenské lázeňské ústavy i léčebny, letní kino, hotely i oblíbené restaurace. K nim přibyla v dolní části Lípové ulice rovněž budova původně nazvaná "Spolkový dům", postavená v letech 1897 až 1898 pro Mužský pěvecký spolek, který patřil tou dobou mezi největší a nejaktivnější spolky ve městě. Projekt stavby, který byl koncipován v novobarokním stylu, zpracoval koncem 19. století teplický architekt Max Loos. Náklady na provoz a údržbu se však staly pro pěvecký spolek příliš vysokými, a proto o osm let později, v roce 1906, dům převzali tepličtí průmyslníci F. Fügner, R. Mitscherlich a T. Grohmann. Při této příležitosti se pak původní název Spolkový dům změnil na Lipový dvůr.

Je třeba zdůraznit, že Lipový dvůr měl věhlasný zvuk dobré měšťanské restaurace. V sezoně plesů se tady pořádaly vyhlášené bály, na které přijížděli hosté nejen z celého okolí, ale dokonce i ze vzdálenějších měst, jako třeba z Drážďan a dalších míst v Sasku. Náš snímek pochází z roku 1927, kdy už měl Lipový dvůr za sebou úspěšné třicetileté tradice. Tyto tradice restaurace, společenských událostí, plesů, kulturních pořadů i zábav, kde dominovaly prudukce velkých orchestrů, kursy tanečních a nejrůznější taneční soutěže, pokračovaly i v době po druhé světové válce až do let sedmdesátých a osmdesátých.

Po roce 1990 přešel Lipový dvůr, kterému se běžně říkalo "Lipák", do vlastnictví jisté pražské firmy, která však ponechala budovu nadále chátrat až do neutěšeného stavu. Tento kdysi tak vyhlášený reprezentační podnik kulturního a společenského života Teplic, vyhledávaný nejen Tepličany, ale hojně též zejména lázeňskými hosty, už dlouhou řadu let nikomu neslouží. Vystřídali se zde různí majitelé, kteří ledacos slibovali, ale nic se příliš neměnilo. Až teprve v posledních letech se přistoupilo k jistým opravám a zdá se, že by se nehybné ledy mohly přece jen pohnout. Avšak je třeba konstatovat, že i v případě úspěšné dostavby bude sláva Lipového dvoru patřit už jen minulosti.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1504x
Zámecká zahrada v zimě Zámecká zahrada v zimě
19.1 18 07:44Teplice se vzhledem ke své závětrné teplé fénové oblasti Krušných hor zrovna příliš výrazným zimním počasím chlubit nemohou. Množství sněhu ve městě pod Krušnými horami bývalo tradičně slabé a ani při zimách jinde bohatých na sníh nepřekračovala výška sněhové pokrývky obvykle 40 centimetrů. Jinou záležitostí ovšem bývaly mrazy, které se oproti sněhu v teplické kotlině prosadit dokázaly. Ze záznamů se tak dozvídáme, že na konci 18. století, obdobně jako v polovině 19. století, klesaly v zimě teploty až k mínus 20 stupňům, někdy dokonce i níže.

Ani studené zimy pak nedokázaly Tepličany odradit od zimních radovánek ve městě. Zvláště poté, co byla široké veřejnosti zpřístupněna Zámecká zahrada, se to zde hemžilo lidmi. V době zimního období až do jara se tady sice tolik nekorzovalo a už vůbec se neposedávalo na zasněžených, promrzlých či mokrých lavičkách, ale přesto sem Tepličané směřovali. V časech mrazivého povětří se v Teplicích často zaplňovalo kluziště na Dolním rybníku v Zámecké zahradě množstvím bruslařů. Ruch na kluzišti pak někdy býval značný. Páni zde dvorně konverzovali s dámami a pevně se drželi při párových jízdách. Zdejší ostřílení bruslaři tady zásadně jezdili s rukama za zády. Vše se neobešlo bez patřičného veselí a hlaholu, přičemž k tomu ještě vyhrávala hudba Střeleckého spolku, který sídlil nad strání nedaleko rybníka. Teplický bruslařský klub pořádal každým rokem, obvykle v lednu, bruslařskou večerní slavnost. Ta představovala zejména pro mládež jednu z vrcholných událostí společenské sezony a dokonce se stávalo, že některé z párů, které se na zamrzlém rybníku seznámily, odjížděly již v srpnu na svatební cestu.
Pro účely bruslení stával při rybníku rovněž dřevěný secesní pavilon, kde účastníkům sloužily šatny, ohřívárny i bufet s občerstvením. Pavilon spatříme na našem snímku z roku 1909. Vpravo v pozadí je pak možno zahlédnout budovu zámku. Dřevěná stavba zanikla koncem třicátých let 20. století. Na Dolním, ale později též i na Horním rybníku, se potom v období zimy bruslilo také po druhé světové válce i v následujících desetiletích. Jak však můžeme sami pozorovat, mrazivých zim nám v době výrazných klimatických změn ubývá a my se na dřívější zimní radovánky v Teplicích díváme už jen s jistým nostalgickým pohledem.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1296x
Někdejší hotel Někdejší hotel "Modrá hvězda"
12.1 18 08:00Dnešní křižovatka ulic Masarykova se Školní a Českobratrskou patří k rušnému centru Teplic. V minulosti tomu ovšem bylo jinak, třebaže zdejší křižovatka má už své letité tradice. Kdysi tudy z cesty od Krupské brány do Trnovan odbočovala polní cesta do Dubí a ještě ani v 18. století se tu nenacházelo žádná stavení. Po zboření městských hradeb docházelo k postupnému rozšiřování výstavby i mimo své původní jádro až do těchto míst. Od třicátých let 19. století na rozcestí bývalých cest a pozdější křižovatky městských ulic vznikl zájezdní hostinec "Modrá hvězda". Postavil jej někdejší voják, poté povozník a ještě později nájemce hotelu Stará radnice Anton Zehra. Velký zájezdní hostinec měl stáje pro 120 koní. Prostranství za ním bylo zcela volné, takže tam mohla vzniknout zahrada, na níž sedávali hoteloví a restaurační hosté. Původní zájezdní hostinec byl později přestavěn na hotel, který vydržel až do orku 1911, kdy byl zbourán a na jeho místě vznikla vznosná budova hotelu Centrál (neplést si s kavárnou Centrál na rohu ulic Dlouhé a U Masných krámů). V přízemí části hotelu zvala k hojné návštěvě restaurace Hvězdný sklep, kde hrávala šramlová kapela. Po roce 1920 tento dominantní rohový dům koupila Česká banka Union a po přestavbě v roce 1925 v ní zřídila svoji filiálku. Bankovním účelům pak budova sloužila až do osmdesátých let 20. století. Dnes v přízemí naleznete velkoprodejnu zlevněných knih. Snímek neznámého autora byl pořízen počátkem 20. století, kdy tudy z dnešního Benešova náměstí směrem k divadlu již projížděly tramvaje. Kolejové těleso spatříme v dolním levém rohu fotografie.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1608x
Jubilejní městské lázně se svým okolím Jubilejní městské lázně se svým okolím
5.1 18 10:49O Teplicích se v 19. století hovořilo sice už dávno jako o městě lázní, kam pacienti přijížděli i z velmi vzdálených míst ze zahraničí využívat zdejší léčivé prameny, avšak pro zdejší občany chyběly ještě další lázně parní a očistné. To se však v prvním desetiletí 20. století mělo změnit. Popud k výstavbě městských lázní vzešel až teprve ze správní rady městské spořitelny, která chtěla využít volného kapitálu na výstavbu zařízení, prospěšného široké veřejnosti. Projekt stavby v místech mezi Hálkovou, Českobratrskou a Vrchlického ulicí, na pomezí Teplic a Šanova, vypracoval vrchní inženýr městského stavebního úřadu Odon Zdarek. Architektura budovy byla založena na principech německé novorenesance, zatímco dekorace průčelí se nesla ve slohu secese.

Ke slavnostnímu otevření lázní došlo roku 1908, tedy v roce 50. výročí založení spořitelny a zároveň v den 60. výročí nastoupení vlády císaře Františka Josefa I. na rakouský trůn. Právě podle císařského jubilea proto též lázně nesly i své původní pojmenování "Jubilejní lázně císaře Františka Josefa." V budově se nacházel plavecký bazén s termální vodou a dále sprchové, vanové, vzdušné, parní i sluneční lázně včetně inhalatoria. Městské lázně potom sloužily svým účelům ještě v poslední čtvrtině 20. století.

V roce 1993, kdy teplické městské lázně patřily ještě k funkčním, je město Teplice prodalo společnosti Wika, která však navzdory všem slibům hojně užívaný objekt uzavřela. Od té doby zde pak už jen vše bez údržby chátralo a rozpadalo se. Nic se nezměnilo ani tehdy, kdy se vlastníkem stala společnost Lázně Šanov. Značně zchátralou budovu poté získal další majitel, který patří ke známým teplickým podnikatelům. Ani ten však nedokázal památné lázně zachránit, a tak právě před deseti lety - roku 2008, kdy si budova připomínala jubilejních sto let existence, došlo k jejímu zbourání. Dodnes se po ní nacházejí pouze volné a nijak nevyužité prostory.

Kolorovaný snímek Jubilejních městských lázní byl pořízen nedlouho po jejich otevření a zprovoznění, zřejmě roku 1909, a to z míst nad Českobratrskou ulicí. Ta směrem vpravo klesá ke křižovatce s Hálkovou ulicí, ve které měly lázně svůj vchod. Další dominantní dvouposchoďová budova vlevo patří již do bývalé Uherovy, dnešní Kollárovy ulice. V přízemí této vily až donedávna sloužila hojně navštěvovaná restaurace "Veselý mandl". Zcela v pozadí vpravo spatříme ještě věž Alžbětinského kostela v Šanově.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1349x
Zaniklá restaurace Panorama Zaniklá restaurace Panorama
27.12 17 09:25Od konce 18. století byla historická Doubravská hora zpřístupněna návštěvníkům, kteří se na svých vycházkách začali vydávat až na její vrchol mezi romantické zříceniny někdejšího často dobývaného hradu. Cesta z úpatí na vrchol sice netrvala déle než půlhodinu, ale pohodlnější turisté nebo hůře chodící lidé mohli vyjet na soumarech nebo v kočárech. Někteří se pak spokojovali i procházkami pod Doubravskou horou, ale nakonec obvykle všichni nalezli cestu na úpatí Doubravské hory, kde se u okraje lesa nacházela tradiční výletní restaurace a kavárna Panorama.

V tomto oblíbeném pohostinském zařízení se dalo příjemně posedět jak uvnitř kdykoli během roku, tak i venku v době největších letních veder. Tato Reichlova kavárna a restaurace byla známá a oblíbená i daleko za hranicemi lázeňského města. Při zdejším posezení se navíc skýtal výhled nejen na Teplice v údolí, ale rovněž i na jejich okolí včetně Krušných hor. K oblibě tohoto místa přispěl nejen častý směr výletních procházek nad Teplicemi, příjemná zahrada se stromy, ale zrovna tak i nedaleké pečlivě upravené tenisové kurty a v neposlední řadě i hojně navštěvované odpolední hudební koncerty i vyhlášené taneční večery. Podle dobových zpráv mělo být o zdejší hosty vždy tradičně velmi dobře postaráno. Náš snímek byl pořízen v roce 1926, ovšem tradice výletní restaurace jsou ještě mnohem daleko starší.

Odpolední a večerní taneční večery se tady konaly ještě v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století a provoz restaurace probíhal i v prvním desetiletí 21. století. Roku 2010 však došlo ke zboření restaurace i ke zničení vnějších prostor, kde hosté rádi při občerstvení posedávali. Zbořený objekt pak nahradil monstrózní železobetonový skelet, který nebyl zatím nikdy dostavěn a jen dál na okraje lesa chátrá, přičemž žádnou ozdobou pro okolí zajisté není.
Pavel Kovář

Celý článek / zobrazeno 1355x
Prvopočátky teplického lázeňství Prvopočátky teplického lázeňství
22.12 17 07:50Teplické minerální vody se formují při proudění podzemních vod v puklinách křemenného porfyru a tektonickými liniemi vystupují k povrchu. Zcela nejstarší lázně v Teplicích vznikly v místech pramene Pravřídla. Zdejší pramen vytékal až do šestnáctého století volně na povrch a naplňoval několik nádrží. Termu Pravřídla tvoří léčivá minerální voda hydrouhličitano-sodná se zvýšeným obsahem fluoridů a kyseliny metakřemičité, slabě mineralizované, hypotomické, vykazující kolem 11 Macheových jednotek radioaktivity. Tehdejší majitel teplického panství Volf z Vřesovic u nich později postavil přístřešky a za vlády teplického rodu Vchynských ve druhé polovině šestnáctého století tu vznikly i první zděné lázeňské budovy.

Zprávy o teplických lázních se zprvu šířily hlavně ústním podáním a od vynálezu knihtisku pak rovněž prostřednictvím vědeckých knih nebo kronik. Proslulý ženevský lékař a přírodovědec Theophrastus Paracelsus je už tehdy doporučoval k léčení nemocí vedoucích k tvoření kamenů. Tím nabývaly teplické léčivé prameny ještě většího věhlasu a dostalo se jim i znamenité reklamy. Jiří Agricola z Jáchymova a další učenci ve svých dílech vysvětlovali i příčiny léčivého působení pramenů. Širší okruh čtenářů se potom dovídal o teplických lázních například z Míšeňské kroniky Petra Albína z roku 1530 nebo ze světové kroniky Sebastiana Münstera. Čeští čtenáři se zase mohli dočíst o lázeňských Teplicích v kronice Václava Hájka z Libočan datované rokem 1543.

Jak ukazují staré dobové rytiny, které se zachovaly až do dnešních časů, původní zařízení lázní bylo ve svých začátcích zcela jednoduché. Voda tehdy vytékala zcela volně do nádrží vyhloubených v zemi. Některé z nich patřily též k volně přístupným nebo chráněné jednoduchou ohradou, jiné měly dřevěné přístřešky a později i dřevěné budovy. Postupem dalších staletí pak začaly vznikat i budovy zděné a lázně se tak dostávaly stále na vyšší úroveň. Horní rytina ukazuje dávné počátky koupání v léčivých teplických vodách volně vytékajících pramenů, které probíhalo venku v jámách. Další rytina z 15. století zachytila primitivní způsob lázeňské léčby.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1327x
Polozbouraná Mlýnská ulice Polozbouraná Mlýnská ulice
15.12 17 09:28Zástavba při původní cestě v Mlýnské ulici, německy Mühlstrasse, vznikala postupně od dvacátých let 19. století a vytvořila jednu ze spojnic mezi lázeňskými Teplicemi a lázeňským Šanovem. Zároveň se tudy také vyjíždělo směrem na Prahu. Své jméno pak tato ulice dostala podle tří mlýnů, stávajících na břehu Kočičího potoka, který je dnes sveden do podzemí. Vznik Mlýnské ulice podél cesty na Prahu byl dán stávajícími přírodními podmínkami mezi okolními kopci, což si vynutilo rovněž malebné zakřivení obou domovních front, vklíněných do údolí.

Přestože původní výstavba zahrnovala běžné domy, stály zde také objekty, které patřily k pozoruhodným svojí architekturou i neobvyklostí. K nimi patřila například stavba Českého domu č.p. 276/18, vzniklá ještě před polovinou dvacátých let 19. století či dům Pomněnka č.p. 273/24. Vzhledem ke koncepci, která určila zbourání většiny zástavby v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století, nepatří dnes Mlýnská ulice k těm vábným. Přestože od likvidace domů uběhla již dlouhá řada let, spatříte tady dodnes jen volné proluky až ke skále pod vrchem Letnou a na druhé straně volné proluky, nad nimiž se tyčí torzo nikdy nedokončené lázeňské budovy. Tento stav již trvá léta a nic se zde nemění. Zkrátka a dobře - Mlýnská ulice se bourat neměla, a to navzdory tomu, že mnohé ze starých objektů se už nenacházely v dobrém stavu. Po prodeji zde tak mohla zůstat zachovaná ulice s původními domy, které by prošly rekonstrukcí a mohly dále sloužit svým majitelům i veřejnosti.

Na snímku z roku 1985, pořízeném směrem od spodní části Mlýnské ulice, domy po pravé straně již nespatříme, neboť nedlouho před tím došlo k jejich zbourání. Tehdy tam zůstaly ještě vysoké stromy z dřívější zahrady. Úchyty trolejového vedení pro trolejbusy byly už také přendány z domovní zástavby na sloupy s vyloženými nosníky. Levá strana zástavby pak po kratší době také zcela zanikla. Dolů Mlýnskou ulicí právě projíždí trolejbus do lázeňského Šanova buď linky 1 nebo 3. Jedná se o historický typ teplických trolejbusů - Tr 9, který dnes spatříte už jenom na nostalgické lince číslo 111.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1709x
Pohled na kolejiště, nástupiště a nádraží Teplice - Lesní brána Pohled na kolejiště, nástupiště a nádraží Teplice - Lesní brána
8.12 17 09:02Snímek pořízený roku 1910 zachytil kolejiště, nástupiště a nádražní budovu Teplice - Lesní brána, které se nachází poněkud mimo dosah města mezi Košťanami a Novosedlicemi. Okolí nádraží kdysi obklopovaly četné doly, a tak sloužilo především pro odvoz uhlí po tzv. Duchcovsko-podmokelské dráze. U jejího zrodu stál Franz Stradal, který založil konsorcium pro výstavbu dráhy z Duchcova do Podmokel u Děčína, takže v roce 1871 již na této vyloženě uhelné trati jezdily první naložené vlaky.

Duchcovsko-podmokelská dráha se významně podílela na velkém vzestupu hnědouhelného revíru jak vývozem uhlí, tak i vlastní těžební činností. Náročnou výstavbou tratě se však značně zadlužila, takže v roce 1884 přešla pod správu státu, který ji nakonec v roce 1892 odkoupil. Od té doby až do konce rakousko-uherské monarchie v roce 1918 bylo nádraží Lesní brána označováno jako stanice císařsko-královské státní dráhy.

Po této trati byla rovněž vedena osobní přeprava z Děčína přes Telnici a Krupku do Oldřichova. Osobní vlaky tudy po trati vedené pod označením 132 projížděly až do roku 2007. V prosinci toho roku se pravidelný provoz ukončil a trať se zprvu využívala jen příležitostně, ale posléze nastalo její úplné umrtvení. Třebaže se obce v jejím okolí několikrát pokoušely o obnovení vlakové přepravy, už zde vlaky celé desetiletí neprojely. Za tu dobu pak též došlo k poškození nejen samotných kolejí, ale i zabezpečujícího technického zařízení. V roce 2017 se však vedení Ústeckého kraje nechalo slyšet, že se bude snažit obnovit tři z tratí na jeho území, ke kterým patří trať 135 na Moldavu v Krušných horách, dále trať 097 z Radejčína do Lovosic a také tzv. "kozí dráha" z Děčína do Oldřichova, která však už byla ze sítě Českých drah vyjmuta a její označení 132 dnes nese trať Kadaň - Prunéřov - Poláky.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1318x
Plán starého opevnění města Teplic z časů husitských válek Plán starého opevnění města Teplic z časů husitských válek
1.12 17 11:37Středověký plán Teplic z časů husitských válek, kolem roku 1326, ukazuje původní městské jádro obehnané vysokou porfyrovou zdí. Při prvním pohledu zjistíme, že v porovnání se současností bylo město poměrně malé. Jihovýchodní část města tvořilo Zámecké náměstí s klášterem a kostelem, kde se nacházel vůbec první teplický hřbitov. V této části se z města vycházelo Lázeňskou branou kolem Městských lázní a dále při Mlýnském potoku směrem k hornímu mlýnu, což je dnešní stanoviště Císařských lázní. Jihovýchodním směrem se zase z města vyjíždělo Bílinskou branou kolem západní části kláštera na Bílinu a na Duchcov. V západní části opevnění, kde z vnější strany probíhá Alejní ulice, žádná z bran nesloužila. Další jste našli až na severovýchodě města, v místech dnešní hlavní pošty, kde se jednalo o Lesní bránu, kterou se vyjíždělo směrem na Dubí a Cínovec přes krušnohorské lesy. Poslední ze čtyř bran - tzv. Krupská, byla umístěna v severovýchodním cípu městského celku, odkud se vyjíždělo směrem na Trnovany, Krupku a též do Šanova či Bystřan.

K městským rynkům patřilo Tržní náměstí, náměstí Na Příkopech (Zámecké náměstí), Zelené náměstí a náměstíčko U Lesní brány. Prapůvodní ulice starých Teplic tehdy tvořily Zámecká ulice (Dlouhá), Zelená, U Masných krámů, Papírová, Židovská a Krupská. Toto městské uspořádání vydrželo po dlouhá staletí prakticky beze změn až do konce 18. století. Výrazným mezníkem se stal teprve až rok 1793, kdy po velkém požáru Teplic lehlo popelem 155 domů a 11 stodol. Nová výstavba města si pak vyžádala postupné boření městských hradeb, kdy se Teplice začaly rozrůstat i mimo původní městské jádro.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1553x
Někdejší trnovanská náves s Lipovou ulicí Někdejší trnovanská náves s Lipovou ulicí
23.11 17 08:50 Kolorovaný snímek z roku 1911 zachytil někdejší náves v Trnovanech, pod kterou protéká potok Bystřice. Fotograf zamířil objektiv fotoaparátu severním směrem z věže tehdy zcela nového katolického kostela, kterému se začalo říkat "červený". Potok Bystřice tudy původně protékal zcela volně kolem Lipové aleje, což také ulici vyneslo její pojmenování Lipová. Od roku 1908 se však samostatná trnovanská obec rozhodla potok zakrýt tak, že zde mezi dvěma silničními komunikacemi vznikl střední park s původními lipami a další zelení. Uprostřed snímku spatříme ještě kapli svatého Rocha, před níž též stával pomník císaře Františka Josefa I., který pocházel ze sochařské Seichovy dílny v Teplicích. Kaple ani pomník se dnešní doby nedočkaly.
Celý článek / zobrazeno 1695x
Červený kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova v Trnovanech Červený kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova v Trnovanech
16.11 17 10:37Teprve až po postavení tzv. červeného kostela v letech 1907 až 1909 mohlo roku 1910 nastat povýšení Trnovan na město. Tehdy ještě město samostatné, nepatřící k Teplicím. Pro kostel byla zvolena forma neogotické trojlodní basiliky s loděmi zaklenutými křížovou klenbou, polygonálním závěrem, malou polygonální kaplí v jihovýchodním nároží a masivní hranolovou věží s vysokou špičatou střechou ve vstupním průčelí. Jako materiál pro režné zdivo byly vybrány červené cihly, tvarovky a obkládačky. Díky tomu se kostelu začalo říkat "červený" místo obvyklého označování podle zasvěcení - v tomto případě tedy jako kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova. Třebaže u gotických kostelů můžeme hovořit o pravidelné orientaci oltáře směrem k východu, od doby baroka již toto pravidlo nebylo dogmatem, tím méně u staveb v historizujícím slohu, ke kterým červený kostel patří. Spíše se však hledělo na možnosti a vhodnost parcely v obci, takže v tomto případě zůstal kostel orientován na severozápad.

Ke slavnostnímu vysvěcení kostela došlo 24. října 1909, čímž byl předán do užívání. Několik let však ještě trvalo, než se podařilo pořídit veškeré zamýšlené vybavení, včetně varhan a zvonů. V současné době je červený kostel v péči místní farnosti pod vedením řeholních kněží Salesiánů Dona Basca. Za uplynulé více než století nedoznala církevní stavba žádných změn, zato její okolí z velké části změnilo svůj vzhled. Na ručně kolorovaném světlotisku z roku 1912 vidíme katolický kostel v Trnovanech směrem z bývalé Císařské, dnes Masarykovy ulice. Z dopravního ruchu zde spatříme pouze elektrickou úzkorozchodnou tramvaj, zahýbající od Teplic do bývalé Lipové, dnes ulice U Červeného kostela.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 2147x
Prostory u bývalé Krupské brány Prostory u bývalé Krupské brány
10.11 17 10:16Staré Teplice sevřely během pozdního středověku hradby, které chránily město a jeho obyvatele před nežádoucími nájezdy vojsk i před dalšími nevítanými návštěvníky. Hradby tvořila metr silná ohradní zeď, která někde dosahovala až třímetrové výšky. Jako každý tehdejší uzavřený městský celek měly také Teplice své hlavní vstupní brány. Kromě jedné postranní branky se jednalo o čtyři brány. Na konci Krupské ulice, kudy se z města vyjíždělo směrem na Krupku a Drážďany, stávala Krupská brána, které se též říkalo "Drážďanská." Na staré kresbě ji spatříme ještě i s okolními prostory, kudy vede zeď a za ní stojí domy. Ke zboření Krupské brány došlo v roce 1826 a připomínkou na ni je dnes úzká ulice, vedoucí odtud na Benešovo náměstí. Odstraněním brány se město otevřelo ven právě Krupskou ulicí. V pozdějších letech tudy pak vedla dost rušná komunikace nejen pro lidi, ale rovněž pro vozidla, neboť Krupskou ulicí se projíždělo rovnou na Tržní, dnes náměstí Svobody, a to až do doby po druhé světové válce. Od přízemních a jednopatrových domů se zde odlišovala pozdější nová výstavba s výrazně členitým průčelím, s rizality i vystupujícími arkýři.

Vedle Krupské brány stával také domek zdejšího hlídače, přilepený k městské zdi. Z malého okénka mohl hlídač brány sledovat, co se děje venku za hradbou a kdo přichází nebo přijíždí do města. Zřejmě právě podle toho byl také zvolen název mnohem později postavené kavárny "Fernstergucker", což v překladu znamená "Na vyhlídce". Zdejší kavárna, stojící na jednom z nejrušnějším místě ve městě, nebývala obvykle nikdy prázdná a představovala typ podniku, kam se čas od času vydávaly posedět celé rodiny. V roce 1910 ke kavárně přibyla ještě též hojně navštěvovaná restaurace. Dnes se ve zdejší budově nachází Komerční banka.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1674x
Mořicův dvůr - předchůdce dnešního gymnázia TP Mořicův dvůr - předchůdce dnešního gymnázia TP
3.11 17 08:29V horní části křižovatky, kde se někdejší Lesnická ulice ( dnes ulice Čs. dobrovolců ) setkávala s ulicí Zelenou, stávala původně panská myslivna. Proto také onen název ulice Lesnická. Koncem 18. století však panská myslivna zanikla a na jejím místě vznikl v prvním roce 19. století barokní Mořicův dvůr ( Moritzhof ). Tuto budovu nechala postavit Kristina - choť majitele teplického panství knížete Jana Nepomuka Clary-Aldringena. V tomto domě potom bydleli většinou dobře situovaní lidé a vyšší úředníci ze správy knížecího panství. V období napoleonských válek se též roku 1813 stal, tak jako mnohé jiné okolní domy, lazaretem pro ruské vojáky, raněné v bitvě proti Napoleonu Bonapartemu u Chlumce. Na přelomu 19. a 20. století se v Mořicově dvoře nacházely úřadovny okresního c. a k. hejtmanství. Proto se také na jeho průčelí skvěl rakousko-uherský znak. Náš snímek pochází právě z tohoto pozdního období Mořicova dvoru, který vydržel stát celé 19. století. K jeho zboření pak došlo počátkem dvacátého století roku 1902. Na jeho místě se potom začalo se stavbou mnohem větší budovy někdejšího reálného gymnázia, kterou ve stylu německé secese vystavěl architekt W. Bürger ze Saské Kamenice.

Ze snímku je patrné, že se za Mořicovým dvorem nacházela rozlehlá zahrada, která se táhla až k dnešní ulici U Zámku. Nízké stavby vpravo náležely bývalé Hellerově továrně na výrobu kovových knoflíků a dalšího galanterního zboží. V pozadí snímku spatříme ještě rozlehlou budovu s věžičkou, která původně představovala klášter se školou boromejek. V ní se poslední chovanky nacházely až do doby po druhé světové válce.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1976x
Pohled na SV část Školního, dnes Benešovo náměstí Pohled na SV část Školního, dnes Benešovo náměstí
27.10 17 08:59Když ještě staré město Teplice svíralo středověké opevnění, nacházely se prostory dnešního Benešova náměstí mimo uzavřené centrum. Proto tady také docházelo k domovní výstavbě až mnohem později, neboť se jednalo k překvapení mnoha dnešních lidí, o vyloženou periferii. Na tomto prostranství ležícím mimo staré původní jádro se odbývaly dobytčí trhy, a proto se to zde nazývalo Rossmarkt - tedy Koňský trh.

První budovou, která tu byla postavena, se stal hospital, založený roku 1842. Vznikl z nadace pruských princů Karla a Alberta v upomínku na jejich otce - pruského krále Bedřicha Viléma III, který patřil k častým návštěvníkům, obdivovatelům, právě tak jako i mecenášům lázeňských Teplic v době po napoleonských válkách. Tento dům stával na severní straně náměstí a hospital v něm poskytoval lékařskou péči chudým měšťanům, tovaryšům a služebným osobám z Teplic. Na našem kolorovaném snímku z roku 1908 se jedná o nízký jednopatrový dům zcela vlevo. Tehdy patřilo náměstí k již zcela zastavěným. Při pohledu na jednotlivé domy zjistíme, že řada z nich už prakticky tehdy vypadala obdobně jako dnes. Jenom některé prošly přestavbou nebo navýšením pater. Třetí dům zleva se nazýval Zámek Pillnitz, vedle něj vpravo se jednalo o hospodu Zlatý soudek a další třípatrový budova nesla název Hedvičin dům. Následující nízký domek i další pod ním nesoucí název Modrá hvězda, však dnes již nenajdeme, neboť jejich místa zaujaly zcela jiné stavby.

Východní stranu náměstí uzavírala zadní část původně jednopatrové budovy hotelu Arcivévoda Rudolf. Ta prošla právě roku 1908 rozsáhlou přestavbou do podoby jakou známe dnes. Na našem snímku ji vidíme ve zbrusu novém kabátě. Hotel se později jmenoval Dittrich a po druhé světové válce Thermia. V části přivrácené k Benešovu náměstí se nacházela známá vinárna Felix a vedení restaurací. Celkem poklidné náměstí se postupně změnilo ve velice rušné centrum Teplic.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1420x
Křižovatka Masarykova - U Červeného kostela v Trnovanech roku 1904 Křižovatka Masarykova - U Červeného kostela v Trnovanech roku 1904
19.10 17 08:57První zmínku o Trnovanech nalezneme v jednom pozdějším textu zakládající listiny kapituly litoměřické, jejíž originál se vztahuje k roku 1057. Po další dlouhá staletí, která pak následovala, se zdejší lidé zabývali převážně zemědělstvím, přičemž se vesnice nijak zvlášť neodlišovala od ostatních podobných obcí v regionu. Teprve až v průběhu 19. století začal v Trnovanech velký rozvoj průmyslové výroby , čemuž napomohla blízkost Teplic, nedaleké lomy a doly s hnědým uhlím a výhodná poloha u Císařské silnice, která dnes nese jméno Masarykova. Tím také pro Trnovany začal přerod z vesnice na budoucí město.

Roku 1900 dosáhl počet zdejších obyvatel téměř 12 a půl tisíce, přičemž počet domů se blížil k sedmi stovkám. Přesto stále ještě Trnovany zůstávaly oficiálně jen venkovskou obcí. Z roku 1904 pochází náš snímek, kde z někdejší Císařské silnice vlevo odbočovala ulice Lipová. I zde je patrná venkovská dobová atmosféra, do které však už vznikají i několikaposchoďové domy městského typu.V pouličním ruchu však stále převládá venkovský poklid s koňskými povozy a ručními vozy. Přímo uprostřed křižovatky spatříme shluk osob, mezi nimiž dominuje strážník v dobové uniformě. Dnes by tady v těžkém silničním provozu mohli jen těžko postávat. Fotografie představuje zvětšenou pohlednici s názvem Turn, "Bei der alten Münze." Česky pak Trnovany, "U Staré mince." Jednalo se o název staré hospody, která stávala na rohu. Tento starý rohový dům s živností a předzahrádkou se stromy pak za několik málo let ustoupil nové rohové stavbě restaurace a kavárny "Lípa". Touto dobou ovšem ještě nestojí tzv. červený kostel poblíž naproti vlevo, neboť s jeho stavbou se započalo až teprve roku 1909. Hned po jeho dokončení pak také Trnovany roku 1910 získaly status města. Jen pro zajímavost je možné dodat, že kousek vlevo od našeho snímku už tehdy od roku 1895 projížděly přes Trnovany také tramvaje, které umocňovaly nápaditý přechod obce z běžné vsi na město. Od roku 1904, kdy snímek vznikl, se v těchto místech změnily Trnovany do dnešní doby hned dvakrát. Nejprve tedy vznikla dominantní rohová budova restaurace a kavárny "Lípa" , která od osmdesátých let 20. století i s další okolní zástavbou zanikla, aby uvolnila místo nové výstavbě, kterou již známe ze současnosti.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1602x
Horní část Lázeňské ulice před 1. světovou válkou Horní část Lázeňské ulice před 1. světovou válkou
13.10 17 13:51Veškeré domy starých lázeňských Teplic se v dřívějších dobách stávaly krátkodobým domovem lázeňských hostů, ale komu se v hlavní sezoně podařilo najít volný pokoj právě v Lázeňské ulici, která se nacházela pod děkanským kostelem v nejbližším sousedství lázní, ten mohl skutečně hovořit o mimořádně šťastném ubytování. Ze starých měšťanských domů dodnes zůstalo v Lázeňské ulici pouze jen několik budov proti lázním Pravřídla, zato však velmi proslavených návštěvami význačných osobností. Jedná se o domy Zlaté slunce, Zlatý kříž, Pelikán, Harfa a Zlatá studna. Právě tady byli ubytování například světově proslulý německý hudebník Ludwig van Beethoven, slavný německý malíř Gaspar David Friedrich, český historik a literární vědec Josef Dobrovský i další.

Vedle Městských lázní, které dnes tvoří součást lázeňského sanatoria Beethoven, stávaly kdysi ještě i Žofiny lázně, které patřily jedné z největších židovských obcí. Tato budova disponovala několika bazény a rovněž rituální očistnou lázní zvanou mikwe. Za Žofinými lázněmi následoval dům Zlatá koruna a u něho předstupoval do ulice hotel Bílý orel. Tento dům od roku 1908 patřil Svazu německých hasičů, jehož členové zde nacházeli veškerá zaopatření při lázeňských pobytech.

Na snímku z doby před první světovou válkou spatříme horní část Lázeňské ulice hned pod děkanským kostelem. Rohový dům nese pojmenování Zlaté slunce, kde se v roce 1812 ubytoval jeden z velkých hudebních skladatelů Ludwig van Beethoven. Právě tady měl údajně začít psát svůj věhlasný "Dopis nesmrtelné milence." Tento skladatel, který jezdil na léčení do Teplic v letech 1811 až 1812, však při svých pobytech bydlel i v dalších domech. V Lázeňské ulici se jednalo zejména o dům Zlatá studna a v Dlouhé ulici o hotel U Dubu.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1330x
Někdejší domy na západní straně dnešního náměstí Svobody Někdejší domy na západní straně dnešního náměstí Svobody
6.10 17 10:12 Tržní náměstí v Teplicích bylo vyměřeno už někdy ve 13. století a od té doby po dlouhé věky tvořilo srdce městského organismu. Jeho prostorem, kde se již tradičně shromažďovali nejrůznější trhovci, také procházely hlavní cesty a soustřeďoval se zde i obchod. Z původně uzavřeného celku městskými hradbami vedla z Tržního náměstí severním směrem cesta přes výjezdní Lesní bránu směrem na Dubí a do oblasti krušnohorských lesů. Tržní náměstí sloužilo tradičně nejen trhovcům a nakupujícím, ale rovněž jako centrum a sídlo města, které představovala původní radnice stojící přibližně uprostřed rynku. V roce 1896 se v těchto místech poprvé objevila i teplická tramvaj, která sem byla prodloužena z dnešního Benešova náměstí a pokračovala přes Tržní náměstí velkým obloukem do dlouhé ulice k Zámeckému náměstí. Tento dopravní směr pak sloužil teplickým tramvajím plných šedesát let až do roku 1956.

Zástavbu Tržního náměstí tvořily v 19. století zpočátku jednoposchoďové domy, z nichž většina prošla časem celou řadou přestaveb i zvýšením pater. Nejčastěji se zde dalo setkat s domy dvouposchoďovými. Náš snímek pořízený v roce 1892 vznikl na západní straně Tržního náměstí, kde byla v přízemních částech domů umístěna řada známých a vyhlášených podniků, ale i další významné obchody i nejrůznější služby. Mezi nimi v domě číslo 17 se nacházel výčep piva majitele Friedricha Komperta. Tento dům byl zachycen těsně před svojí demolicí. Na dveřích a stěně domu byly tehdy již vylepeny demoliční vyhlášky a z oken vyhlíželi dělníci, kteří byli pověřeni asanací domu. Po jeho odstranění zde nevznikla proluka ani nedošlo ke stavbě jiného domu, ale z tohoto prostoru pak vedla ulice nazvaná Tržní, která později spojovala Tržní náměstí přímo s ulicí Alejní. Dnes již mladší generace nemají ani potuchy o těchto bývalých domech, z nichž pak většina zanikla počátkem šedesátých let 20. století.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1775x
Lipová ulice od Šanovského parku Lipová ulice od Šanovského parku
29.9 17 09:44Tato fotografie z roku 1905 byla pořízena od šanovského parku směrem do Lípové ulice. Tehdy se ovšem jednalo o Císařské sady a jak je patrné, vždy dobře udržované a v letních parnech kropené vodou. Aby vyhlášené lázeňské město patřilo ke skutečně reprezentativním ve všech směrech, muselo se mu vždy dostávat značné péče ve formě nekonečných úprav, údržby a úklidu zdejších vozovek, chodníků i parkových cest. O to vše se i dříve svědomitě starali majitelé přilehlých objektů, ale zejména také město, které reprezentovala radnice. Na to rozpočet nikdy nezapomínal, takže se zde zaměstnávala řada metařů i dalších pracovníků údržby. Na snímku spatříme v popředí kropení za pomoci pojízdné stříkačky.

Ulice vedoucí od šanovského parku, která spojovala lázeňský Šanov s centrem Teplic, se dodnes jmenuje Lípová. Původně se ovšem jednalo o cestu, která procházela volnou přírodou podél sadů, vinic a v nejhořejší části též kolem bývalého městského hřbitova. Výstavba v Lípové ulici pak vznikala postupně během 19. století a nakonec propojila obě lázeňská města. Kontakt architektury spolu s přírodní složkou tak vytvořily přívětivý charakter této do kopce vedoucí ulice, kterou z jedné strany obklopoval svěží park. V Lípové ulici vznikly jak klasicistní domy, jejichž obdoby známe i z jiných míst Teplic, tak i stavby s aplikacemi historických slohů. Nacházela se tady řada hospitálů a téměř ve všech domech se pronajímaly pokoje lázeňským hostům. Budova, kterou vidíme v čele ulice, dnes představuje lázeňský dům Jirásek. Netřeba zdůrazňovat, že se v okolí dalo na mnoha místech příjemně posedět a občerstvit v příjemných restauracích, kavárnách a vinárnách.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1491x
Zapomenutý Zelený rynek v Zelené ulici Zapomenutý Zelený rynek v Zelené ulici
22.9 17 10:28Dávno zapomenutý Zelený rynek vznikl v Teplicích podle toho, že v těchto místech, kde se setkávala Zelená ulice s někdejší ulicí Lesnickou, dnes Čs. dobrovolců, odedávna prodávali trhovci přímo na ulici zeleninu a ovoce. Někteří z pamětníků si možná ještě vzpomenou, že tomu tak bylo ještě i v padesátých letech 20. století. Domy v této části města vznikaly zejména po velkém požáru Teplic - od konce 18. století, za vlády teplického majitele panství Jana Nepomuka Clary-Aldringena, který všemožně usiloval o obnovu města i novou výstavbu v tehdejším moderním klasicistním stylu. A tak i na Zeleném rynku vyrůstala od počátku 19. století řada jedno až třípatrových staveb, z nichž mnohé patřily skutečně mezi pozoruhodné.

V horní části Zeleného rynku stávala původně panská myslivna, podle níž také nesla ulice, procházející odtud směrem k ulici Alejní, název Lesnická. S koncem 18. století však panská myslivna zanikla a na jejím místě vznikl roku 1801 barokní Mořicův dvůr, který v letech 1903 až 1904 vystřídala zase stavba školy, ve které dnes naleznete gymnázium. Původní zástavba Zeleného rynku stála do šedesátých a částečně až do sedmdesátých let 20. století, kdy se v rámci celkové přestavby města přistoupilo k jejímu definitivnímu zbourání. Zaniklo tak množství klasicistních domů, mezi nimi i jedinečné a svérázné budovy. Na snímku z třicátých let 20. století spatříme nejen velké zelné trhy táhnoucí se od Zeleného rynku dolů celou Zelenou ulicí, ale za pozornost stojí první dům vlevo, který měl ještě i některé barokní prvky. V okolí je možné spatřit ještě další dominantní stavby. Jak je tedy patrné, přišly Teplice nejen o další historickou ulici, ale též o čilý ruch, který připomínal tehdejší hlavní město Prahu.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 2667x
Bývalá náves v Řetenicích Bývalá náves v Řetenicích
15.9 17 08:09Jak uvádí jedna z pověstí, mělo se v Řetenicích, nedaleko od Teplic, nacházet sídlo rytíře a zemana Kolostuje, jehož prasátka objevila a proslavila teplické léčivé prameny. Kolostujův statek stával na řetenické návsi, v místech pozdějšího starého zájezdního hostince, který sloužil od dob středověku. Širokým průjezdem sem z návsi do dvora zajížděli formani se svými vozy, aby tady po zdlouhavých cestách přenocovali, odpočívali a posilnili se dobrým jídlem i pitím. K přestavbě starého hostince do současné podoby došlo v roce 1901. Na snímku z roku 1902, kdy jej spatříme v jeho nové podobě, se nachází vpravo.
Na původní řetenické návsi stály i další různé usedlosti, statky a také pošta. Jeden z největších kdysi patřil statkáři Reinholdu Borsdorfovi. Od roku 1913 zlepšila kontakt nejen s Teplicemi tramvajová doprava, prodloužená do Řetenic od Mariánského dvora. Tramvaje pak projížděly přes řetenickou náves kolem restaurace U Pramene a směřovaly odtud dále do Rybniční a Tolstého ulice. Tak tomu bylo až do roku 1956, kdy zde tramvaje nahradily trolejbusy. Některé linky končily právě zde na točně a jedna pak zajížděla Starou Duchcovskou až do Újezdečka. V roce 1964 byly trolejbusy převedeny na nově vybudovaný úsek silnice přes řetenické sídliště. Od té doby se tak poměrně rušná náves, pojmenovaná jako Rooseveltovo náměstí, poněkud zklidnila. Kromě restaurace U Pramene a budovy bývalého kina Svět, ve kterém je dnes jeden z restauračních podniků Nexo, zůstala bývalá řetenická náves obklopena už jen panelovou zástavbou.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 2170x
Stavba nového Krušnohorského divadla v Teplicích Stavba nového Krušnohorského divadla v Teplicích
8.9 17 07:45Po požáru prvního Městského divadla se v Teplicích sešla městská rada k projednání stavby divadla nového. V květnu roku 1921 se začalo s odklízením trosek vyhořelé divadelní budovy a v listopadu 1922 byl zahájen výkop k nové stavbě na místě dřívějšího divadla. Velkoryse pojaté představy o společenském a kulturním centru města zpracoval do základního návrhu městský stavební inženýr Hans Keller. Samostatný realizační projekt se pak stal dílem drážďanského architekta Rudolfa Bitzana. Do roku 1924 tak vyrostla nová divadelní budova v eklektickém slohu s pozdně secesními prvky.

V nové budově vznikl velký sál s téměř čtrnácti sty sedadly, malý divadelní sál, kino, francouzská a lidová restaurace, kavárna, bar, cukrárna, herna, terasy i další prostory. Budova svými rozměry, bohatstvím i vybavením patřila mezi vůbec největší divadelní projekty u nás. Nové divadlo bylo slavnostně otevřeno 20. dubna 1924 Wagnerovou operou "Mistři pěvci norimberští." Od té doby pak tento významný kulturní objekt sloužil k provozování opera, operety, činohry i koncertů. Na našem snímku spatříme začátek stavby nového divadla v roce 1922. Snímek byl pořízen směrem od východu, tedy od Lázeňského parku, takže v pozadí spatříme centrum města. Přehlédnout tam nelze radniční věž.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1815x
Selské venkovské domy v bývalé Lípové ulici v Trnovanech Selské venkovské domy v bývalé Lípové ulici v Trnovanech
1.9 17 09:00Ještě v roce 1843 se o Trnovanech hovořilo jako o malé klidné vesnici, která čítala pouze 466 obyvatel. Teprve až ve druhé polovině 19. století i zde začaly velké změny, kdy se ze zemědělské obce pozvolna začalo stávat významné průmyslové středisko. Zvláště od 70. let 19. století se datuje mimořádný rychlý vzestup této obce díky vzniku různých manufaktur a továren. Jednalo se zejména o výrobny keramiky, porcelánového a fajánsového zboží, o textilky, cihelny, kovoprůmyslové, dřevozpracující i další menší podniky. Tím také pro Trnovany začal přerod ze zemědělské vesnice na průmyslové město.
Na přelomu 19. a 20. století dosáhl počet obyvatel Trnovan dvanáct a půl tisíce a počet domů se blížil k sedmi stovkám. Avšak třebaže už v Trnovanech stálo mnoho domů městského typu a už od roku 1895 tudy projížděly dokonce i tramvaje, zůstávaly stále jen venkovskou obcí. Jednou z posledních podmínek k povýšení na město se totiž stalo postavení katolického kostela. K tomu došlo teprve v letech 1909 až 1910, kdy vznikl neogotický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova, který se vžil pod názvem "červený." Od té doby tak Trnovany získaly status města, ve kterém tehdy žilo 15 tisíc obyvatel.
Na snímku z přelomu 19. a 20. století spatříme v bývalé Lípové, dnešní ulici U Červeného kostela, pozůstatky dřívější venkovské obce. Jednalo se o selské venkovské domky, které zanikly roku 1911. Dnes by se zajisté jednalo o památné stavby někdejší venkovské architektury. Na jejich místě vznikl potom obecní dům a hotel Imperátor, který do dnešních časů přežil jako chátrající ruina. Na snímku vlevo stojí za povšimnutí koleje s trolejovým vedením elektrické úzkorozchodné tramvaje, která tudy začala jezdit od roku 1895 a svůj provoz ukončila v zimě roku 1959.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 2402x
První samostatné městské divadlo v Teplicích První samostatné městské divadlo v Teplicích
25.8 17 10:15 Ve druhé polovině 19. století již někdejší zámecké divadlo rozvíjejícímu se městu nestačilo. Proto bylo rozhodnuto o stavbě samostatného městského divadla na okraji Lázeňského parku při tehdejší Královské třídě. Podle návrhu architekta Bernharda Schreibera z Drážďan zde v letech 1872 až 1874 probíhala stavba neoklasicistní budovy, přičemž otevření Městského divadla proběhlo již 21. května 1874. Divadlo mělo 815 sedadel a 185 míst k stání. První patro hlavního průčelí krášlily venku antické sloupy a druhé patro tři reliéfní medailony s figurálními symboly dramatického umění, hudby a poezie. Střechu pak zdobily sochy dvou okřídlených levhartů. Osvětlení obstarávalo dva tisíce plynových hořáků, které v roce 1901 nahradila elektřina. V divadle působila opera, opereta, činohra i orchestr.
První teplické městské divadlo bez úhony přežilo první světovou válku, ale ne o dlouho. V noci z 31. srpna na 1. září 1919 procházel na noční obhlídce divadlem výpomocný požární strážce. Když kráčel po můstku na půdě provaziště, uvolnila se následkem výbuchu špatného paliva dvířka jeho lucerny, přičemž hořák vypadl na zem. Hořící olej se rozlil po můstku a odtud zapálil oponu. Od ní začal v mžiku hořet celý jevištní prostor. Požár se rychle šířil a nic nezmohli ani přivolaní hasiči. A tak po 45 letech xistence první městské divadlo vyhořelo. Z celé stavby tehdy zůstala jen část divadelní kavárny, ale i ta byla stržena a odstraněna spolu s pozůstatky vyhořelé budovy. Na našem snímku spatříme plánek interiéru bývalého divadla. V popředí se nachází orchestřiště a divadelní parket, dále hlediště a lože. Vyvýšené lože se pak nacházely ve dvou patrech.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1726x
Fotbalové utkání na hřišti u bývalé drožďárny Fotbalové utkání na hřišti u bývalé drožďárny
17.8 17 08:11Původní teplický fotbalový stadion, na němž se začalo hrát, se nacházel u někdejší drožďárny v místech, kde dnes najdete rozlehlé parkoviště a budovu supermarketu Albert. Sloužil od roku 1903 a vydržel stát po dobu sedmdesáti let. Přestože tento stadion zažil mnoho špičkových hráčů, četné úspěchy i zklamání, byl znám i svými stísněnými poměry, takže soupeři jezdili hrát fotbal do Teplic dost neradi. Ochranný plot obepínal hrací plochu téměř u pomezní čáry, takže diváci se mohli hráčů téměř dotýkat. Zejména pak zázemí stadionu mělo mnoho nedostatků - málo místa, těsné prosotry, o pohodlí ani nemluvě. V kabinách museli stát hráči takřka v předklonu, aby se neudeřili o šikmé rohy a trámy.

Druhé světová válka se stala tragickým předělem v dějinách lidstva a pochopitelně narušila i veškerou sportovní činnost. Avšak už v prvních týdnech po osvobození v roce 1945 se zejména zásluhou nových osídlenců zrodil nový klub, který začal hrát na dřívějším stadionu u drožďárny. Tento prostor však byl zpočátku zcela neregulérní, neboť za války sloužil jako odkladiště a smetiště poničené válečné techniky. To vše muselo být nejprve z hrací plochy odklizeno včetně nezbytných oprav silně poškozené dřevěné budovy i veškerého zázemí. Když se vše v poměrně rychlém tempu dalo do pořádku, mohl nově vzniklý klub přijmout i první přicházející fotbalisty s prvoligovými zkušenostmi.
Zakladatelem prvního poválečného fotbalového klubu SK Teplice-Šanov se stal severočeský žurnalista Rudolf Cajthaml s dalšími funkcionáři, kteří připravili vhodné podmínky pro teplickou kopanou. Nová fotbalová jedenáctka už ve žluto-modrých barvách města pak měla svoji premiéru v červnu 1945, při níž navíc získala hned vítěznou trofej.

Na stadionu u drožďárny se pak konala fotbalová utkání až do roku 1973. Již několik let předtím ovšem vznikaly plány na stadion nový, který potom vznikal Na Stínadlech. Na starém fotbalovém hřišti si tepličtí fotbalisté naposledy zahráli proti soupeřům pražské Sparty 6. května 1973 za účasti osmi tisíc diváků. Snímek zaznamenal jedno z fotbalových utkání na starém hřišti v šedesátých letech 20. století. V pozadí spatříme ještě budovy a komín někdejšího podniku Bonex.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1624x
Pohled z ulice ČS. Dobrovolců na ustupující starou zástavbu Pohled z ulice ČS. Dobrovolců na ustupující starou zástavbu
11.8 17 07:44Místa, kde se setkávala ulice Čs. dobrovolců, kdysi pojmenovaná jako Lesnická, s ulicí Zelenou, se nazývala Zelený rynek pod někdejším Mořicovým dvorem a pozdějším gymnáziem. Pojmenování odpovídalo tomu, že právě tady kdysi trhovci prodávali zeleninu. V této části starého města stála též řada zajímavých a pozoruhodných domů z devatenáctého nebo z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Jeden z těch starších, třebaže již také klasicistní, však měl ještě některé prvky předchozího baroka.

Po druhé světové válce začalo v Teplicích docházet k postupnému odbourávání některých starých domů. Tato likvidace pokračovala rovněž v těchto místech v šedesátých a vyvrcholila v sedmdesátých letech 20. století, kdy se již počítalo s novou výstavbou panelových domů. Snímek z roku 1972 zachytil pohled od budovy gymnázia v ulici Čs. dobrovolců směrem k Alejní ulici a dále směrem k bývalému zimnímu stadionu. Tou dobou už bylo množství domů odstraněno nebo zůstalo v sutinách. Stála však ještě tříposchoďová dominantní rohová budova měšťanského domu s typickou věžičkou na rozhraní ulic Čs. dobrovolců a Alejní. Ale i ta se již chystala k demolici. Během roku pak zmizela i ostatní stará zástavba, kterou snímek ještě stačil zachytit.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1522x
Plovárna s termální vodou v zámecké zahradě Plovárna s termální vodou v zámecké zahradě
4.8 17 07:16Teplice se kdysi mohly chlubit množstvím plováren nebo rybníky upravenými na plovárny, které v horkém letním období osvěžovaly stovky lidí z celého města i okolí. Nejvíce se jich nacházelo na území Trnovan. Jedna z nejkrásnějších a nejlépe vybavených se pak rozprostírala na jižním okraji Zámecké zahrady v Teplicích, kterou roku 1932 postavila firma Lederer a Bloch. Plavání v bazénu s termální vodou tak trochu připomínalo koupání v moři. Předností koupaliště se stala nejen jeho výhodná poloha v zeleni stromů, chráněná okolním parkem, ale právě tak i stálá teplota vody kolem 22 stupňů Celsia.
Celý článek / zobrazeno 2222x
Ozvala se svědkyně dopravní tragédie při střetu autobusu MHD s vlakem před 60lety Ozvala se svědkyně dopravní tragédie při střetu autobusu MHD s vlakem před 60lety
28.7 17 07:22Na snímku z první poloviny 20. století spatříme dvoukolejný železniční přejezd v Dubské ulici se spuštěnými závorami v době blížícího se průjezdu vlaku u hradla číslo 25. Tehdy ještě trať nebyla elektrifikovaná. Tento železniční přejezd se v padesátých letech 20. století zapsal do historie nejhorších dopravních tragédií v Teplicích, kdy plně obsazené městské autobusy tehdejší linky číslo 7 byly dvakrát nedlouho po sobě zachyceny projíždějícími vlaky. Obě tragédie přitom zavinili zaměstnanci ČSD hrubým porušením předpisů tak, že při průjezdu vlaků zůstaly vždy závory nestaženy. V důsledku první nehody mělo zemřít přibližně 16 lidí a bylo rovněž mnoho těžce zraněných, neboť těžkotonážní vlak najel přímo do středu autobusu. Při druhé nehodě zemřel jeden člověk a 12 utrpělo vážná zranění.

Některé z pramenů uvádějí, že k těmto neštěstím došlo již v roce 1955, zatímco jiné připomínají rok 1956. Toto dilema pak zcela narušil telefonát z letošního července, kdy se redakci Regia ozvala paní Květoslava Huserová se svým synem, která dnes žije na Moravě. Právě paní K. Huserová se stala očitou svědkyní oné první nehody. Na průběh všeho si dodnes přesně pamatuje, neboť cestovala právě oním autobusem. Jela tehdy do Teplic kupovat kočárek pro svého narozeného syna a když přijeli k přejezdu, byly závory ztaženy. Mnozí z cestujících tehdy nechtěli příliš čekat a tak požádali řidiče, aby jim otevřel, takže vystoupili a chtěli do města dojít pěšky. Mezitím se závory zvedly a autobus vjel na přejezd, kde do něho najel vlak. Všichni, kteří vystoupili tuto hrůznou scénu ještě stačili zahlédnout a byli tak zděšení, že se šli do nejbližší hospody opít, neboť si uvědomili, že mohli přijít o život. Paní Květoslava Huserová má ještě dodnes schovanou účtenku za nákup kočárku pro své miminko a uvádí zcel jednoznačně rok 1957, kdy se její syn narodil.

Vzhledem k závažnosti situace musel být přejezd v Dubské ulici zcela uzavřen a do půl roku vybudován podjezd ve Spojenecké ulici blíže hlavnímu nádraží., který slouží dodnes. U bývalého železničního přejezdu se nyní nachází pouze podchod pro pěší. V pozadí snímku spatříme ještě starou zástavbu v ulici Na Hrázi a zcela vzadu také domy patřící už do Spojenecké ulice.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 2086x
Horní část někdejší Královské třídy Horní část někdejší Královské třídy
21.7 17 11:21Od roku 1840 začaly v Teplicích vznikat nové elegantní třídy, které si narůstajícími řadami domů razily právo na svoji existenci. Jejich vznik komentují též Teplické almanachy, které do svých textů ještě vkládaly alespoň drobné litografie některých zvláště významných novostaveb. Roku 1840 vznikla rovněž na úseku od bývalé Krupské brány k Mlýnskému náměstí u současných Císařských lázní, výhodně položená a situovaná Královská třída - dnešní ulice U Císařských lázní, zastavěná původně z obou stran jen ve své nejhornější části (viz. náš snímek).
V někdejším pojmenování Královské třídy se charakteristicky odrážela doba jejího vzniku, kdy se v Teplicích léčili a setkávali evropští vladaři, monarchové, velvyslanci, členové aristokracie i další význační představitelé zejména z císařských a královských kruhů. A to dokonce z celé Evropy. Proto domy v této nanejvýš reprezentační ulici nemohly tehdy mít jiné názvy, než Císařský hrad, Královský hrad, Český král, Arcivévoda Štěpán, Král portugalský atd. Ve druhé polovině devatenáctého století však už tyto domy byly více známy zejména podle mnoha bank, obchodů a firem, které v nich sídlily.
Královskou třídu, kterou po dobu půlstoletí pd roku 1900 do roku 1950 projížděly též tramvaje, považovali místní lidé a zrovna tak i cizinci za jednu z nejkrásnějších a nejelegantnějších v celém městě. Kromě řady bankovních ústavů, výběrových a prvotřídních obchodů i reprezentačních restaurací, kaváren a cukráren, se stala tato ulice od roku 1874 i významným sídlem kulturního dění, když došlo k postavení a otevření prvního městského divadla. To sice roku 1919 vyhořelo, ale na jeho místě vzniklo v dalších letech divadlo nové. K jeho otevření došlo v roce 1924 a spatříme jej v pozadí. Snímek, který ještě zachytil dnes již neexistující budovy vpravo, byl pořízen roku 1925.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1875x
Zděná kolonáda v lázeňském parku pod divadlem Zděná kolonáda v lázeňském parku pod divadlem
14.7 17 11:45Podnět k postavení zděné kolonády v parku mezi Panským domem a místem, kde dnes stojí Krušnohorské divadlo, dala rodina Clary-Aldringenů roku 1825, aby tu zdobila tehdejší Špitálskou zahradu a zároveň reprezentovala teplické lázeňství včetně čilého společenského života. Zděná kolonáda měla půdorys poněkud otevřené podkovy, rozšířené na obou koncích o krátká uzavřená křídla. Na pravé straně, blíže k Císařským lázním, ukončoval halu společenský salónek, na protější levé straně v malém přístavku na způsob antického chrámku, v němž vytékal pramen, se prodávala Bílinská kyselka i další druhy domácích a zahraničních minerálních vod. Právě tam se daly koupit rozličné výrobky získané z minerálních pramenů, různé pastilky, sole či koupelové přísady. Lázeňskými hosty se to tady jen hemžilo. V hale po stěnách zase visely tabulky s výsledky analýz zdejších pramenů. Vlastní kolonáda byla vytvořena sloupovým ochozem toskánského typu. Klasicistní architektura vynikala čtyřiceti dórskými sloupy a otevírala se směrem k lázním. Tato hosty často navštěvovaná promenáda vévodila celému okolí.
V roce 1874 za kolonádou vznikla další dominanta - původní městské divadlo. Tak tomu bylo až do roku 1919, kdy divadlo vyhořelo. Na jeho místě došlo záhy ke stavbě nové, ze současnosti nám známé divadelní budovy, kterou město slavnostně otevřelo roku 1924. Oproti novému divadlu v pozadí však působila stárnoucí kolonáda už značně zchátralým dojmem a proto se vynořila otázka její opravy nebo rekonstrukce. Avšak náklady na její opravu nechtěl nést jak její dřívější majitel kníže Clary-Aldringen, tak ani město, které ji posléze odkoupilo. V roce 1936 potom došlo k tomu nejhoršímu, co mohlo kolonádu postihnout - k její likvidaci. Tím Teplice přišly zcela zbytečně o jednu z typických lázeňských staveb a o památku na slavné období teplického lázeňství v ponapoleonském období. Kolorovaná pohlednice s lázeňskou kolonádou a se starou divadelní budovou v pozadí pochází přibližně z roku 1898.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1888x
SEUMEHO ULICE VEDOUCÍ Z LÁZEŇSKÉHO NÁMĚSTÍ SEUMEHO ULICE VEDOUCÍ Z LÁZEŇSKÉHO NÁMĚSTÍ
7.7 17 09:04Snímek z roku 1938 byl pořízen z Lázeňského náměstí směrem do Seumeho ulice, která byla předchůdkyní dnešní Rooseveltovy ulice. Ta však měla poněkud jinou strukturu i směřování, než jakou tvoří současná Rooseveltova ulice od Císařských a Sadových lázní směrem na Valy. Dřívější ulice, která však nepatřila k původnímu jádru opevněného města, vedla mezi starou domovní zástavbou od Císařských lázní přímo na Lázeňské náměstí. V místech, kde ústila na náměstí vznikl i náš snímek. Zcela vlevo spatříme roh Panského domu, podél kterého se tehdy táhla poměrně úzká Seumeho ulice. Toto zákoutí patřilo k oblíbeným místům pruského krále Viléma III. žijícího v letech 1770 až 1840. V době napoleonských válek patřil ke spojencům Rakouska a Ruska proti Napoleonovi Bonapartemu. Proto bylo také jedno ze zdejších restauračních zařízení příznačně pojmenováno jako "Pruský dvůr" a nároží Královský roh. Zcela vpravo od vjezdu do Pruského dvora, který se původně nazýval "Hrnčířská šenkovna" stával lázeňský dům Zlaté kolo. Žádný ze jmenovaných hostinců dnes již nestojí, neboť celá tato zástavba byla zbořena i s celou východní částí Lázeňského náměstí. Právě v těchto místech došlo po druhé světové válce k výstavbě nové silniční komunikace, která vede přímo směrem do kopce k Valům.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 1455x
MLÝNSKÝ RYBNÍK ZA BUDOVAMI NOVÉHO MLÝNA V TRNOVANECH MLÝNSKÝ RYBNÍK ZA BUDOVAMI NOVÉHO MLÝNA V TRNOVANECH
30.6 17 08:27Ještě v 19. století se v někdejších samostatných Trnovanech nacházela celá řada rybníků - menších i větších, z nichž některé byly později upraveny na koupaliště a plovárny. Jeden z rybníků, který se mohl chlubit mimořádně čistou vodou, se jmenoval Mlýnský a stával za budovami Nového mlýna, nedaleko dnešní komunikace Emílie Dvořákové, která vede z Trnovan do Novosedlic. Čistá a nezávadná voda v rybníku přispěla k tomu, že ji též využíval knížecí pivovar v Trnovanech až do doby, než bylo postaveno potrubí přivádějící čistou pramenitou vodu z oblasti Krušných hor. Ke zrušení provozu ve mlýně došlo po roce 1886. Často se tu pak objevovaly loďky, na kterých se zájemci projížděli. Po rybníku se dalo jezdit na loďkách ještě před první světovou válkou a právě tak tady sloužila plavecká škola, kterou spatříme vpravo na snímku z roku 1910.
Celý článek / zobrazeno 1647x
Bývalý Trnovanský park Bývalý Trnovanský park
23.6 17 09:50Mezi malebná a zelení oplývající místa, vyhledávaná nejen obyvateli Teplic, Trnovan a Šanova, ale i četnými lázeňskými hosty, patřil kdysi přírodní park v Trnovanech, kterému se ještě v roce 1790 říkalo "Elysium Teplicense." Na dobové kresbě z počátku 19. století spatřímeme průhled do dřívějšího parku, ve kterém nechyběla malebná zákoutí ani odpočinkový altánek. Kolem stromových zátiší volně protékal potok Bystřice směrem od Dubí přes Novosedlice a Trnovany do lázeňského Šanova a je třeba připomenout, že právě tyto partie měly svůj zvláštní půvab. Stromová i potoční zákoutí tu zvala k odpočinku a klidu, travnaté plochy zase k posezení i ke hře dětí. K občerstvení všech, kteří sem rádi zavítali, pak sloužila stará budova hostince, který nikdy nezel prázdnotou. Od jara přes léto až do podzimu se tady obvykle posedávalo na lavičkách před hostincem i všude kolem a uvnitř se pak skončilo vždy při náhlém dešti nebo bouřce.
Celý článek / zobrazeno 1784x
Vchod do někdejšího zeleného kostela v Trnovanech s okolím Vchod do někdejšího zeleného kostela v Trnovanech s okolím
8.6 17 13:38Na první pohled to nevypadá, že tento poněkud zvláštní snímek z roku 1930 byl pořízen u bývalého evangelického kostela v Trnovanech, kterému se říkalo "zelený kostel." Fotograf se totiž zaměřil na široký úsek dole pod kostelem, jehož věž se již do snímku nevešla. Základní kámen ke Kristovu, jinak zelenému kostelu, byl položen 24. října 1899 a peníze k úhradě nákladů při budování této církevní stavby zajišťoval německý evangelický spolek za pomoci dalších evangelických organizací z Německa.
Celý článek / zobrazeno 1913x
Trolejbusy patří k Teplicím již od roku 1952 Trolejbusy patří k Teplicím již od roku 1952
8.6 17 13:31V roce 1950 bylo rozhodnuto dát lázeňskému městu Teplicím po tramvajích a autobusech již třetí veřejný dopravní prostředek, který tehdy s oblibou zaváděla některá větší nebo lázeňská města - trolejbusy. Ty poprvé vyjely do teplických ulic právě před šedesáti pěti lety - v létě roku 1952 na svoji první, tehdy okružní, linku číslo 11, aby tak nahradily zrušené tramvaje do lázeňského Šanova a zároveň doplnily hlavní páteřní tramvajovou trať.
Celý článek / zobrazeno 1755x
Rakouský císař František Josef I. a jeho choť Elisabeth v Teplicích Rakouský císař František Josef I. a jeho choť Elisabeth v Teplicích
2.6 17 09:36Těžko si lze představit, že světově proslulé lázeňské město Teplice, které se v minulosti stalo nejednou centrem politického, kulturního a společenského života i dostaveníčkem nejvyšších společenských vrstev, by rakouský císař František Josef I. a jeho choť císařovna Elisabeth nenavštívili.
Celý článek / zobrazeno 2581x
Mlýnská ulice a Kočičí potok tekoucí pod ní Mlýnská ulice a Kočičí potok tekoucí pod ní
26.5 17 07:46Mlýnská ulice (německy Mühlstrasse) vznikala postupně už od dvacátých let 19. století a vytvořila spojnici mezi lázeňskými Teplicemi a lázeňským Šanovem. Zároveň se tudy také vyjíždělo směrem na Prahu. Své jméno tato ulice dostala podle tří mlýnů, stávajících na břehu Kočičího potoka, který tudy volně protékal. Vznik Mlýnské ulice byl dán stávajícími přírodními podmínkami mezi okolními kopci, což si vynutilo také malebné zakřivení obou domovních front, vklíněných do údolí.
Celý článek / zobrazeno 3160x
Dávná historie Řetenic Dávná historie Řetenic
19.5 17 09:53Poprvé se jméno Řetenic objevuje v psané zprávě, kdy Víšek a jeho synové Bojslav a Vojtěch z Řetenic v roce 1281 byli svědky, když abatyše Alžběta teplického kláštera prodávala cisterciákům vesnice Hrob a Verneřice.
Celý článek / zobrazeno 1681x
Pohled ze Štěpánovy výšiny na Šanov a Teplice Pohled ze Štěpánovy výšiny na Šanov a Teplice
12.5 17 08:56Abyste mohli spatřit panoramatický výhled na lázeňský Šanov v popředí a Teplice v pozadí, museli byste nejprve vyjít z lázeňského Šanova ulicí Pod Doubravkou, dále zabočit do ulice Josefa Suka a pak se Kmochovou cestou vydat vzhůru až na návrší Janáčkových sadů. Dříve se ovšem jednalo o Štěpánovu výšinu, ze které počátkem 20. století vznikl i náš kolorovaný snímek. Při srovnání, jak to zde vyhlíželo před více než sto lety a dneškem, zjistíme, že většina zástavby zůstala zdánlivě sice beze změny, ale přece jen k některým změnám došlo.
Celý článek / zobrazeno 1851x
Někdejší městský hřbitov v Lípové ulici Někdejší městský hřbitov v Lípové ulici
5.5 17 07:58Když se nejstarší teplický hřbitov na Zámeckém náměstí u kostela ukázal již v 16. století jako nedostačující, a to zejména po velkém moru v roce 1581, došlo tehdy k rozhodnutí zřídit nový hřbitov až za hradbami města. Pro tento účel proto vybrali volné místo při cestě vedoucí z Teplic od Krupské brány směrem do Šanova mezi tehdejšími poli a na okraji vinic, které se rozbíhaly po jižním svahu Židovského vrchu.
Celý článek / zobrazeno 2178x
Křižovatka u okresního soudu Křižovatka u okresního soudu
27.4 17 12:30Na křižovatce u okresního soudu v Teplicích se střetávají čtyři ulice - Duchcovská, Alejní (dříve Myslivecká), U Soudu (dříve Stöhrova) a Lounská (kdysi Wolframova). Myslivecká ulice vznikala postupně v rozmezí několika desetiletí od 40. let 19. století při severním okraji zámeckého parku, od kterého ji oddělovala zeď. Směrem k okresnímu soudu vedla Stöhrova ulice, která obdržela název podle starosty Teplic dr. Karla Stöhra, který stál v čele města v letech 1864 až 1871 a právě tak i v letech 1882 až 1896. Od roku 1910 získala ulice na významu tím, že zde byla postavena budova okresního soudu.
Celý článek / zobrazeno 1873x
Zbořený knížecí pivovar Zbořený knížecí pivovar
21.4 17 07:46O pivovaru v Trnovanech se ve starých záznamech hovoří již od 16. století, konkrétně potom od roku 1511, kdy teplické panství získal vnuk husitského vojevůdce Jakoubka - Volf z Vřesovic. Za pozdějšího pána Teplic Radslava Vchynského se pivovar postupně rozšířil a zracionalizoval, takže stačil uspokojovat potřeby Teplic i s okolím. Trnovanský pivovar dosáhl za Vchynského velmi dobré pověsti a ještě koncem 19. století byl označován za "nejproduktivnější pivovar v Čechách." Po událostech bělohorských a za třicetileté války došlo k úplnému zničení pivovaru. Za vlády teplických pánů Clary-Aldringenů zahájil roku 1671 provoz nový pivovar, který v roce 1756 vyrobil již 2 980 sudů piva z převážně vlastního chmele pěstovaného tehdy v okolí Teplic. Provozní budovy se původně rozkládaly po obou stranách silnice z Teplic přes Trnovany, přičemž byly propojeny podzemními chodbami. V roce 1859, kdy zde pracovalo 59 dělníků, přešel pivovar na parní pohon.
Celý článek / zobrazeno 4349x
Teplice v dobách třicetileté války Teplice v dobách třicetileté války
13.4 17 07:45Jedna z nejdelších ničivých válek na našem území, která se vžila pod názvem "třicetiletá", měla svoji předehru právě na Teplicku, a to ve městě Hrob, kde došlo na popud pražského arcibiskupa ke zbourání nového protestantského kostela. Tím byl zažehnut spor až mezinárodního charakteru, který vyústil neobyčejně krutou třicetiletou válkou.
Celý článek / zobrazeno 2296x
Zmizelá stará zástavba mezi Zelenou a Alejní ulicí Zmizelá stará zástavba mezi Zelenou a Alejní ulicí
7.4 17 09:23Zelená ulice byla téměř rovnoběžná s ulicí Alejní. První domy zde začaly mizet po druhé světové válce, dále v letech šedesátých a likvidace celé zástavby vyvrcholila počátkem sedmdesátých let 20. století, kdy se tady začala připravovat nová výstavba v centru města. V Alejní ulici, která se táhla v linii vnější západní části bývalých městských hradeb, se nacházely spíše domy strohých geometrických forem, ve kterých se usazovali hlavně řemeslníci a živnostníci, drožkáři a výrobci lihovin. Oproti tomu Zelená ulice, kdysi spadající do uzavřeného městského celku uvnitř hradeb, vynikala množstvím hospod, koloniálních obchodů, pekařstvím, opravnou a laděním klavírů i dalšími službami. Kromě toho jste v Zelené ulici narazili též na některé zajímavé a hodnotné stavby, jejichž zbořením Teplice přišly o některé pozoruhodnosti a výjimečnosti.
Celý článek / zobrazeno 2832x
Vzpomínky legendárního teplického tramvajáka Vzpomínky legendárního teplického tramvajáka
30.3 17 13:30V teplické MHD se za dobu její existence objevilo několik trakcí dopravy - od roku 1895 do roku 1959 úzkorozchodné tramvaje, od roku 1912 autobusy a od roku 1952 ještě i trolejbusy. Mezi legendární řidiče a pamětníky teplické městské dopravy patřil pan Jiří Vopravil, který si zajezdil na všech třech druzích dopravních prostředků. Ten nastoupil jako řidič tramvaje už roku 1947 u tehdy ještě belgické Elektrárenské a malodrážní akciové dopravní společnosti. Pan Jiří Vopravil si stihl s tramvajemi zajezdit i do lázeňského Šanova, kam vedla provozuschopná trať až do roku 1950 a pak také zejména na trati z Řetenic do Trnovan a Dubí. Až do své smrti si potom se svojí ženou Boženou Vopravilovou, která od roku 1952 jezdila jako průvodčí tramvaje, pamatoval všechny zastávky na této poměrně dlouhé lince i jednotlivá místa, kde se protijedoucí vozy na jednokolejné trati tehdy křižovaly. To se jednalo především o období před rokem 1953, než došlo v části města z Benešova náměstí k Městským sálům v Trnovanech ke zdvoukolejnění.
Celý článek / zobrazeno 2217x
Přípravné práce před výstavbou řetenického sídliště Přípravné práce před výstavbou řetenického sídliště
23.3 17 10:51Fotografie začínajících pozemních prací byla pořízena koncem padesátých let 20. století v Řetenicích teplickým fotografem Karlem Proškem. Z jeho pozůstalosti nám zapůjčil snímek jeho syn Milan Prošek, který šel obdobně v otcových šlépějích a věnoval se též fotografování. Po vzniku prvního teplického sídliště pod nádražím Teplice - Zámecká zahrada se přistoupilo k výstavbě dalšího velkého sídliště - tentokrát v ještě tehdy samostatných Řetenicích. Nová zástavba panelových domů navazovala na starou část Řetenic a rozšířila se směrem k jihu, až k železniční trati Českých drah Řetenice - Teplice, Zámecká zahrada - Lovosice.
Celý článek / zobrazeno 2872x
Západní část Školního náměstí se zaniklým rohovým domem Západní část Školního náměstí se zaniklým rohovým domem
16.3 17 11:05Pohlednice z roku 1920 zachytila západní část někdejšího Školního, dnes Benešova náměstí s průhledem do tehdejší Meissnerovy, dnešní ulice 28. října. Vlevo spatříme dominantní školní budovu z roku 1859, která uzavřela prostor mezi Kapelní a Školní ulicí. Kdysi se jednalo o obecnou a nižší reálnou školu, kde již dlouhá desetiletí sídlí Střední průmyslová škola. Nízký domek vpravo představoval zastávku pro tramvaje, které se na tomto místě křižovaly, neboť původní tratě teplických úzkorozchodných tramvají patřily k jednostopým.
Celý článek / zobrazeno 2825x
Štěpánovo náměstí počátkem 20. století Štěpánovo náměstí počátkem 20. století
10.3 17 09:54Dnešní Laubeho náměstí, kde se střetávají ulice U Císařských lázní, Mlýnská a Rooseveltova se původně jmenovalo Mlýnské, neboť zde na okraji Lázeňského parku stával v 19. století Horní mlýn. Právě tudy totiž protéká Kočičí potok, který však dnes již nespatříme, neboť už před dávnými časy nadobro zmizel v podzemní rouře, kterou voda Kočičího potoka protéká od Laubeho náměstí dolů ulicí Mlýnskou. Ke zbourání mlýna, který byl na potočních vodách závislý, došlo v roce 1870, čímž uvolnil prostor pro výstavbu tzv. lázeňského domu, což byl předchůdce pozdějších Císařských lázní.
Celý článek / zobrazeno 1824x
Nedlouhá existence prvního Městského divadla v Teplicích Nedlouhá existence prvního Městského divadla v Teplicích
22.2 17 09:31Ve druhé polovině 19. století přestalo někdejší divadlo v budově zámku městu vyhovovat a stačit. Proto bylo rozhodnuto o stavbě samostatného divadla na okraji Lázeňského parku. Podle návrhu architekta Bernharda Schreibera z Drážďan zde v letech 1872 až 1874 probíhala stavba neoklasicistní budovy, přičemž otevření Městského divadla proběhlo již 21. května 1874, tedy krátce poté, co měla ve Vídni svoji premiéru slavná opereta Johanna Strausse Netopýr, kterou pak teplické divadlo rovněž uvádělo. Městské divadlo mělo 815 sedadel a 185 míst k stání. První patro hlavního průčelí krášlily antické sloupy a druhé patro tři reliéfní medailony s figurálními symboly dramatického umění, hudby a poezie. Střechu zdobily sochy dvou okřídlených levhartů. Osvětlení obstarávalo dva tisíce plynových hořáků, které v roce 1901 nahradila elektřina. V divadle působila opera, opereta, činohra i orchestr.
Celý článek / zobrazeno 1979x
Ohrožení teplických termálních vod důlní činností roku 1879 Ohrožení teplických termálních vod důlní činností roku 1879
22.2 17 09:20Dolování hnědého uhlí na Teplicku značně poškodilo vyvěrání termálních léčivých vod v teplických lázních. Krátce po průvalu vod na dole Döllinger u Duchcova přestala v únoru 1879 přitékat termální voda do lázeňských bazénů v Teplicích, čímž pověst teplických lázní značně utrpěla. K záchraně léčivých pramenů byli tehdy do Teplic přizváni přední odborníci na balneologii a lázeňství, kteří ve vážné kritické situaci doporučili vyhloubit šachtu v místě původního přirozeného vývěru pramene Pravřídla a navrhli postup další ochrany pramenů.
Celý článek / zobrazeno 1624x
Jubilejní městské lázně po výstavbě Jubilejní městské lázně po výstavbě
9.2 17 11:23Popud k výstavbě městských parních a očistných lázní v Teplicích vzešel ze správní rady městské spořitelny, která chtěla v prvních letech 20. století využít volného kapitálu na výstavbu zařízení, prospěšného široké veřejnosti. Projekt stavby v místech mezi Hálkovou, Českobratrskou a Vrchlického ulicí, na pomezí Teplic a lázeňského Šanova, vypracoval vrchní inženýr městského stavebního úřadu Odon Zdarek. Architektura budovy byla založena na principech německé novorenesance, zatímco dekorace průčelí se nesla ve slohu secese.
Celý článek / zobrazeno 2719x
Domy v bývalé Kostelní ulici Domy v bývalé Kostelní ulici
9.2 17 11:20Původní zástavba starých Teplic byla až do konce 18. století z velké části dřevěná a hrázděná. Teprve po živelné katastrofě, kterou se pro Teplice stal velký požár města roku 1793, nastala pro město nová regenerace a výstavba. Hlavním důvodem rychlé obnovy byl hospodářský a společenský zájem vrchnosti, kterou v tehdejším teplickém panství reprezentoval Jan Nepomuk Clary-Aldringen. Díky tomu pak vznikaly poměrně rychle na přelomu 18. a 19. století nové klasicistní domy, a to i pod kostelem a v místech nedalekého Lázeňského náměstí.
Celý článek / zobrazeno 2839x
Kresba někdejšího hotelu U Pruského krále s okolím Kresba někdejšího hotelu U Pruského krále s okolím
27.1 17 09:44Ve dvacátých letech 19. století vzniklo v Teplicích několik hotelů pro lázeňské hosty i pro četné návštěvníky proslulého lázeňského, kulturního a mondénního střediska. Roku 1823 došlo k postavení hotelu zvaného "Německý dům", který patřil hraběti Ledebourovi ( pozdější Sadové lázně) a zároveň vznikl rovněž hotel "U Pruského krále" na bývalém Mlýnském, dnes Laubeho náměstí.

Hotel "U Pruského krále" měl původně v přízemí vjezd pod balkónem (dodnes patrný) podepřený představenými kanelovanými sloupy. Budova se zapsala rovněž tím, že v ní roku 1834 bydlel německý hudební skladatel Richard Wagner za svého pobytu v Teplicích a roku 1841 také královský místodržící - arcivévoda Štěpán, při jehož dalším pobytu roku 1844 bylo právě po něm přilehlé náměstí pojmenováno na Štěpánské. Z budovy bývalého hotelu se od roku 1896 stala hlavní pošta, která tady poskytovala své služby téměř sto let. Objekt prošel v roce 1994 rozsáhlou opravou a stále slouží poštovním účelům.

Koho z veřejnosti by v současnosti napadlo, že kdysi se zde v bývalých hostinských a hotelových místnostech pohybovala řada lázeňských hostů, mnohdy i celosvětového významu. Dům v dnešní podobě doznává oproti původní stavbě některé změny - například došlo k pozměnění přízemí se zvětšenými okny v hlavním průčelí a také ke změnám ve střešní části. Jak lze též usoudit ze srovnání se starým vyobrazením z dvacátých let 19. století, byl dříve vyzdoben ornamentálním štukovým dekorem na způsob dnes již neexistujícího domu "U Zlatého kola" na Lázeňském náměstí nebo před časem přestavěného hotelu "Prince de Ligne" na Zámeckém náměstí.

Při bližším pohledu na kresbu z dvacátých let 19. století spatříme vpravo hotel "U Pruského krále", hned za ním "Kamenný dům" a zcela vlevo na okraji stavbu bývalého horního mlýna, která byla zbořena roku 1870. Její místo pak zaujaly Císařské lázně. Ulice vedoucí vlevo vzhůru se kdysi jmenovala Královská třída, dnes se jedná o ulici U Císařských lázní.

Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 2430x
Oblíbená kavárna Sedlák v Krupské ulici Oblíbená kavárna Sedlák v Krupské ulici
18.1 17 09:02V jednom z těch lepších domů Krupské ulice se kdysi nacházela kavárna "Sedlák", původně zvaná "Veselý sedlák", jejíž interiér byl vyfotografován roku 1925. Samotný dům pocházel z roku 1900 a vznikl na místě dřívějšího domu ze staré zástavby, přičemž kavárna v něm patřila mezi oblíbené, vyhlášené a hojně navštěvované podniky v samém centru Teplic.
Celý článek / zobrazeno 3092x
Prostory u bývalé Lesní brány směrem z Dubské ulice k Tržnímu náměstí Prostory u bývalé Lesní brány směrem z Dubské ulice k Tržnímu náměstí
18.1 17 08:41V prostorách, kde se už v dobách dávného středověku vyjíždělo z Teplic obehnanými hradbami severním směrem na Dubí, stávala v místech dnešní Dubské ulice, mezi Kapelní ulicí a novým poštovním úřadem městská brána zvaná Lesní. Poblíž ní se nacházela kovárna a také městská šatlava. Pochopitelně se tehdy jednalo o velmi praktická zařízení, neboť kovárnu potřebovali cestující přijíždějící s koňmi a šatlava se zase plnila nejen místními, ale i darebáky přijíždějícími do nejstarších lázní v Čechách.
Celý článek / zobrazeno 1734x
Dirigent František Popp v Bratislavské ulici u nemocnice Dirigent František Popp v Bratislavské ulici u nemocnice
12.1 17 09:19Snímek z pozůstalosti zachytil známého teplického operetního dirigenta a legendárního turistu Františka Poppa v ještě jeho mladších letech, někdy na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století. Starších snímků z těchto míst není skutečně mnoho. Právě tudy také prochází hranice mezi Teplicemi a Řetenicemi. Jedná se totiž o Bratislavskou ulici, do které též zasahuje objekt dnešní Krajské zdravotní, a. s. - nemocnice Teplice o. z. Ještě starý drátěný plot vpravo odděluje pozemek nemocnice od chodníku a silniční komunikace, nacházející se v nepříliš dobrém stavu.
Celý článek / zobrazeno 3179x
Venkovská náves v Trnovanech Venkovská náves v Trnovanech
5.1 17 10:42Lidé někdejší vesnice Trnovany u Teplic se dlouhá staletí zabývali především zemědělstvím, takže obec se nijak zvlášť nelišila od ostatních. Nejstarší zástavba Trnovan se rozkládala kolem potoka Bystřice při cestě z Novosedlic. Na návsi stávala kaple svatého Rocha z 18. století - kterou spatříme na našem snímku vlevo a v této nejdůležitější části vsi, kterou dnes tvoří ulice U Červeného kostela, došlo rovněž k postavení budovy obecního úřadu a školy.
Celý článek / zobrazeno 3499x
Předčasná připomínka 95 let MHD v Teplicích Předčasná připomínka 95 let MHD v Teplicích
29.12 16 08:51Historie vzniku teplické MHD sahá až do konce 19. století, konkrétně do roku 1895, kdy zásluhou tehdejšího teplického knížete Clary Alfonse Aldringena vyjely po Teplicích první vozy elektrické tramvaje na úzkém rozchodu jednoho metru. Během pozdějších let však v Teplicích došlo k záměně jubilea. Tak například v roce 1969 vydal tehdejší Dopravní podnik města Teplic publikaci "75 LET PRÁCE A SLUŽEB CESTUJÍCÍ VEŘEJNOSTI - 1894 - 1969, " kdy ředitelem dopravního podniku byl pan Bohumil Still. Záslužná a jinak zajímavá publikace o vývoji městské dopravy v lázeňském městě i v jeho okolí však trpěla posunem skutečných dat a tudíž se předcházela o jeden rok. Jaké k tomu vedly pohnutky, to dnes již asi přesně nezjistíme. Prostě šlo buď o omyl, anebo, jak někteří pamětníci vyprávěli, o jisté politické motivy v tehdy se měnící společnosti, kdy se někteří vedoucí činitelé snažili urychlit a ještě i stihnout ono půlkulaté dopravní výročí v Teplicích.
Celý článek / zobrazeno 2375x
Teplická vánoční povětrnost v průběhu staletí Teplická vánoční povětrnost v průběhu staletí
20.12 16 10:30Období Vánoc patří z hlediska počasí mezi nejsledovanější v celém roce. Aby celá vánoční idyla získala pravé vánoční kouzlo, měla by se podle očekávání odít v bílý a mírně mrazivý háv, který nejkrásnější svátky roku ještě umocní. Avšak právě bílé a zasněžené Vánoce zůstávají každým rokem naprosto nejistou a nevyzpytatelnou záležitostí, na kterou si nedokáží vsadit ani ti nejlepší meteorologové na světě. Vánoční dny v Čechách často kromě hor provází oteplení, které má zejména v Teplicích vysokou pravděpodobnost, neboť lázeňské město se nachází v poměrně teplém údolí závětrné fénové oblasti Krušných hor. K tomu přispívá i malá nadmořská výška, takže například hlavní nádraží dosahuje pouhých 230 metrů nad mořem.
Celý článek / zobrazeno 2147x
Alejní ulice s restaurací a odbočkou do Zahradní uličky Alejní ulice s restaurací a odbočkou do Zahradní uličky
16.12 16 09:43Alejní ulice nepatřila k původnímu centru středověkých Teplic, ale sledovala linii západní části někdejších městských hradeb, s jejichž likvidací se započalo postupně po roce 1793. Samotná historie Alejní ulice pak začíná po roce 1833. Podél ulice došlo k vysázení kaštanové aleje, která také dala ulici své jméno. Stromy však byly postupně vykáceny, aby se tu mohly postavit nové domy. A tak zde začaly vyrůstat většinou dvoupatrové klasicistní novostavby. Ne však tak vznosné a orientálně zdobené, jako v jiných teplických ulicích, ale spíše strohých geometrických forem, takže jejich stejná výšková úroveň dodávala ulici poněkud kasárenský vzhled.
Celý článek / zobrazeno 2265x
Pohled z křižovatky s Masarykovou ulicí do Školní ulice Pohled z křižovatky s Masarykovou ulicí do Školní ulice
8.12 16 10:17K rušným místům v centru Teplic dnes patří křižovatka ulic Masarykova, Školní a Českobratrská. V dávné minulosti tady z cesty od Krupské brány do Trnovan odbočovala běžná polní cesta směrem na Dubí a ještě ani v 18. století se zde nenacházela žádná domovní zástavba. Tato oblast totiž dlouho zůstávala mimo samotné hradbami uzavřené město. Teprve až po zboření městských hradeb začalo docházet k postupné výstavbě i v prostorách tohoto rozcestí a pozdější křižovatky. Ve třicátých letech 19. století u křižovatky vznikl hostinec město Rumburk a o deset let později naproti zájezdní hostinec Modrá hvězda. Ten vydržel až do roku 1911, kdy byl zbořen a na jeho místě vznikla vznosná budova hotelu Centrál, v jejímž přízemí zvala k hojné účasti restaurace Hvězdný sklep. Po roce 1920 tento dominantní dům koupila Česká banka Union a po přestavbě v roce 1925 v ní zřídila svoji filiálku. Bankovním účelům pak tato rohová budova sloužila až do osmdesátých let 20. století. Dnes v jejím přízemí naleznete velkoprodejnu levných knih. Z protějšího hostince Město Rumburk se stal již v polovině 19. století hotel Arcivévoda korunní princ Rudolf, postupem času přestavěný na Dittrich a ještě později na Thermii.
Celý článek / zobrazeno 2321x
Slavnostní odhalení pomníku císaře Josefa II. před radnicí Slavnostní odhalení pomníku císaře Josefa II. před radnicí
2.12 16 09:45V roce 1901 se na teplickém zastupitelstvu usnesli, že na důstojné místo před radnicí by měl být umístěn pomník císaře Josefa II. Proto také brzy poté došlo k vypsání soutěže na jeho zhotovení, kterou nakonec vyhrál sochař, profesor vídeňské Umělecko-průmyslové školy Franz Metzner. Jelikož však byl právě tento autor až příliš zaměstnán prací na památníku bitvy národů u Lipska, protáhla se celá realizace až do doby nedlouho před první světovou válkou, neboť slavnostní odhalení pomníku nastalo v Teplicích až teprve o svátku svatého Václava 28. září 1913. Tuto událost také zachytil náš snímek. Samotného odhalení se ujal tehdejší teplický starosta Johann Husak. Vlevo na schodech tehdy postávali členové buršáckého spolku Elektra. Kromě účastníků z Teplic na odhlení přijeli též zástupci dalších obcí Teplicka, konkrétně spatříme ceduli s nápisem Probstau - tedy Proboštov.
Celý článek / zobrazeno 1899x
Vstupní brána do Zámecké zahrady Vstupní brána do Zámecké zahrady
24.11 16 13:48Pod Děkanským kostelem stávala ulice s domy, která nesla pojmenování Kostelní. Na jejím horním konci, přibližně v místech nad Kolostujovými věžičkami, pak stávala krásně tepaná mříž brány, která původně večer a přes noc uzavírala přístup do Zámecké zahrady. Brána zde stávala dlouho, až do poloviny století dvacátého. V její blízkosti se nacházely vedle Kolostujových věžiček také Ptačí schody, které již v 17. století spojovaly menší zahradu a nádvoří zámku s dolejší částí, kde stával domek pro zahradníka a pro chov ptactva. V 18. století dům prošel úpravou fasády a také tady byla zřízena nová voliéra.
Celý článek / zobrazeno 2441x
Retrofoto s příběhem Retrofoto s příběhem
18.11 16 08:27Na fotografii z 60. let je teplická ulice U divadla. Ten rohový dům, tady je dnes Komerční banka. Dole, jak je prosklený vchod do banky bývala vyhlášená prodejna cukrovinek. Velmi jsem ji milovala. V obchodě vážili turecký med a další bonbóny. Já jsem za nejoblíbenější měla cucavé barevné a sladké „měsíčky“.
Celý článek / zobrazeno 3473x
Začalo to v Teplicích - 1989 Začalo to v Teplicích - 1989
11.11 16 09:06Náš snímek pochází z období tzv. sametové revoluce na podzim roku 1989. Byl pořízen na dnešním náměstí Svobody, kudy se také ubíral průvod Severočeské filharmonie Teplice, aby tak podpořil stávku studentů a herců, kteří se vzepřeli starému předlistopadovému režimu. V pozadí spatříme obchodní dům Prior, který v roce 1974 nahradil někdejší starou zástavbu domů, která od 19. století tvořila nedílnou součást bývalého Tržního náměstí. Dnes už je i obchodní dům Prior řadu let minulostí, neboť ustoupil výstavbě velkého centra Galerie.
Celý článek / zobrazeno 3866x
Horní část Mlýnské ulice roku 1974 Horní část Mlýnské ulice roku 1974
3.11 16 12:06Mlýnská ulice kdysi představovala cestu, kudy se z Teplic jezdilo přes Bystřany do Prahy. Své pojmenování získala ulice podle bývalých tří mlýnů, stávajících tehdy při Kočičím potoku, který je dnes regulován v potrubí pod vozovkou. Mlýnská ulice začínala pod tehdejším horním mlýnem, kde dnes stojí Císařské lázně a v její dolní části, poblíž bývalého hotelu Neptun, na ni navazovala Pražská ulice. Vznik a ráz Mlýnské ulice byl dán stávajícími přírodními podmínkami mezi okolními kopci, což si rovněž vynutilo malebné zakřivení obou domovních front, vklíněných do údolí. Přestože zdejší výstavba zahrnovala běžné domy, stály zde také některé objekty, které vynikaly pozoruhodností architektury i stavebními neobvyklostmi. Domy pod severním svahem pod kopcem Letná měly dvorky a sklepy zahloubené do skalního úbočí. Jeden z domů měl dokonce i neorenesanční prvky.
Celý článek / zobrazeno 2989x
Hřbitovy v Teplicích a v jejich okolí Hřbitovy v Teplicích a v jejich okolí
26.10 16 13:37Nejstarší hřbitovy se ve městech i obcích obvykle nacházely hned u kostelů nebo v blízkosti zástavby a ani v dávných středověkých Teplicích tomu nebylo jinak, neboť se zde pochovávalo v prostorách Zámeckého náměstí. Když se pak do Teplic ve 14. století přistěhovali ještě Židé, byl i pro ně zřízen hřbitov, ovšem až za městem obehnaném valem hradeb. První židovský hřbitov se nacházel nad Očním pramenem, v místech dnešního Krušnohorského divadla a Lázeňského parku. Tuto dávnou skutečnost potvrdily nálezy zbytků náhrobků a kamenů z let 1585, 1599 a 1632. Na první židovský hřbitov se z uzavřeného městského celku procházelo malou brankou ve zdi v prostorách severovýchodní části dnešního Mírového náměstí. K jejímu uzavření pak došlo roku 1666, když majitel teplického panství Jan Jiří Marek Clary první židovský hřbitov zrušil. Všechny tehdejší protesty Židů byly marné. A tak byli nuceni místo svého posledního odpočinku opustit, načež jim byl vykázán nový hřbitov, ještě mnohem dál od původního jádra města. Nacházel se na svahu Širokého kamene nad cestou, vedoucí od Krupské brány do Šanova. Podle tohoto umístění židovského hřbitova byl proto kopec později nazýván Židovským vrchem.
Celý článek / zobrazeno 2609x
Slavností otevření nového obchodního domu Prior Slavností otevření nového obchodního domu Prior
21.10 16 10:43Také obchodní domy mají už v Teplicích svoji tradici a historii. První z nich byl otevřen roku 1932 v Krupské ulici a měl název Jepa. Na jeho místě později po druhé světové válce vznikl obchodní dům Krušnohor, který od roku 1974 nahradil obchodní dům Prior na bývalém náměstí Karla Marxe, dnes náměstí Svobody.
Celý článek / zobrazeno 10001x
První teplická židovská synagoga z 16. století První teplická židovská synagoga z 16. století
14.10 16 09:19První Židé přišli do Teplic již v době středověku, neboť vůbec první písemný záznam o nich pochází z roku 1414. V 16. století mohli Židé žít a volně se pohybovat po celém městě. Časem se jejich domy soustředily kolem vůbec první synagogy v prostorách dnešního Mírového náměstí, kde dnes za Domem kultury nalezneme parkové prostory. Ve druhé polovině 17. století se počet Židů ve městě reguloval a tak museli několikrát z Teplic odejít. V Teplicích se jim ale zřejmě líbilo, a tak jim bylo nakonec vyhrazeno hustě zastavěné ghetto.
Celý článek / zobrazeno 1978x
Trnovany u bývalého Dělnického domu Trnovany u bývalého Dělnického domu
7.10 16 10:36Snímek z roku 1966 zachytil bývalou Leninovu, dnes Masarykovu ulici v Trnovanech mezi bývalým Dělnickým domem a červeným kostelem. Na první pohled můžeme zjistit, že od té doby prošla tato místa několika změnami. Na rozdíl ode dneška zde ještě stojí všechny domy, které byly zbořeny nebo odstraněny z důvodů vybudování pozdější křižovatky směrem do Nákladní ulice. Zmizely též domy, které vidíme vpravo na snímku v pozadí. Hlavně však chybí budova dnešní Okresní policie, na jejímž místě se roku 1966 nacházel park.
Celý článek / zobrazeno 3375x
Pohled na kapli Vzkříšení na Stínadlech a na nové gymnázium Pohled na kapli Vzkříšení na Stínadlech a na nové gymnázium
30.9 16 10:01Pohlednice, která zachytila kapli Vzkříšení v popředí, vznikla roku 1904, kdy byla také dokončena stavba státní reálné školy v pozadí. Na svahu Stínadel, opředených výkony nejtěžších středověkých rozsudků, postavil kloboučník Alois Trägner v roce 1856 kapli Vzkříšení. Uvnitř se nacházely obrazy představující zastavení křížové cesty a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. O mnoho let později, roku 1923, se v Teplicích ustanovil sbor Církve československé, který tuto kapli zakoupil a téhož roku ji církevní patriarcha dr. F. Farský slavnostně otevřel. Bohoslužby se v ní potom konaly až do října 1938, kdy pohraničí zabrali Němci a činnost Církve československé byla znemožněna. A tak zde kaple stála opuštěně po celou dobu okupace. Ani po druhé světové válce tomu nebylo jinak. Kaple sice stála, ale stále více chátrala a nic se pro její údržbu nebo obnovu neudělalo. Poslední ránu pak utržila, když v rámci výstavby sportovních zařízení v prostorách Stínadel došlo koncem sedmdesátých let 20. století k jejímu úplnému zboření, třebaže lze dodat, že její likvidace byla zcela nesmyslná a rovněž zbytečná.
Celý článek / zobrazeno 2020x
Nejstarší tělovýchovné spolky Teplic Nejstarší tělovýchovné spolky Teplic
23.9 16 09:08Při malém ohlédnutí do historie České obce sokolské zjistíme, že první tělovýchovný spolek Sokol byl v českých zemích založen roku 1862, přičemž jeho náčelníkem se stal dr. Miroslav Tyrš (1832 - 1884). Záměr této organizace představoval všestranný rozmach české tělovýchovy, harmonický rozvoj tělesných i duševních sil mladých generací, ale též i společenský, politický a kulturní život, který vycházel z tradic českého národa. Česká tělovýchovná jednota Sokol vznikla v Teplicích roku 1894, kdy sdružovala především české dělníky, drobné řemeslníky a obchodníky. V severočeském menšinovém pohraničí to ale neměla vůbec snadné, neboť většina německé mládeže se tehdy sdružovala v německém tělovýchovném spolku Turnverein, založeném už také v roce 1862. Tento spolek se obdobně, jako čeští Sokolové, zaměřoval hlavně na tělocvik, ale měl i značný společenský význam. Otcem německého turnerského hnutí se stal Friedrich Ludwig Jahn (1778 - 1859) - německý pokrokový učitel, spjatý též s obcí Novosedlice, krom toho aktivní účastník boje proti francouzské okupaci v roce 1812. F. L. Jahn prosazoval tělovýchovnou jednotu do škol a v duchu řecké tradice usiloval o harmonický rozvoj tělesných i duševních sil mládeže. Němečtí turneři byli zpočátku ideově zaměřeni na německou liberální stranu. Teprve až později opozice z řad členů velkoněmeckého a protižidovského zaměření vytvořila roku 1887 Šanovský turnerský spolek, který po sedmi letech přijal pojmenování Eiche (Dub). Obdobné názory později převládly i v Turnvereinu, který se od roku 1909 usadil v budově na dnešní Letné.
Celý článek / zobrazeno 1898x
Místa starého trestního práva Teplic Místa starého trestního práva Teplic
16.9 16 09:44Ještě v dnešní době se v Teplicích setkáváme s dřívějšími starými názvy, jako jsou Na Stínadlech, Šibeniční vrch, Šibeniční les, Hospoda U Šibenice nebo Na Spravedlnosti. Zachovaly se jako pozůstatky z dob, kdy byla spravedlnost vykonávána za pomoci šibenice na veřejných prostorách. Jak vyplývá z dávných názvů, v Teplicích se kdysi hrdelní právo vykonávalo na kopci, kde se dnes rozprostírá fotbalový stadion. Šibenice pak stávala nad lesem na kopci u Nové Vsi. V její blízkosti byla roku 1718 postavena hospoda, které se také zpočátku dlouho říkalo hospoda U Šibenice. V pozdějších dobách se jednalo o Strakovský šenk, podle nedaleké osady Straky a v 19. století o Horský zámeček (viz naše kresba). Tam pak s oblibou jezdili hosté z teplických lázní za vybranými jídly a nápoji, zrovna tak jako za hezkými procházkami po okolí a jedinečným pohledem na Teplice a jejich okolí. Pro dávné odsouzence býval pohled odtud také tím posledním, co ve svém životě spatřili.
Celý článek / zobrazeno 3263x
Zrušení roboty připomíná Kudlichův pomník Zrušení roboty připomíná Kudlichův pomník
8.9 16 10:14Nad sídlištěm Nová Ves se tyčí pomník, připomínající zrušení roboty v našich zemích. Až do roku 1848 trvaly poddanské povinnosti. Právě tehdy přednesl poslanec Hans Kudlich na říšském sněmu ve Vídni návrh na zrušení roboty. Návrh získal zřejmě pod vlivem a tlakem tehdejších revolučních událostí podporu a dlouhotrvající poddanské povinnosti byly dne 8. září 1848 s definitivní platností zrušeny. Jednalo se o velmi důležitý a pro občanské svobody, ale i pro rozvíjející se průmysl, nesmírně cenný akt.
Celý článek / zobrazeno 2188x
Začátek Lípové ulice směrem od centra Začátek Lípové ulice směrem od centra
29.8 16 10:03Lípová ulice vznikla z původní polní cesty vedoucí z Teplic do Šanova. Cesta vycházela z tehdejší Královské třídy, dnes ulice U Císařských lázní, kolem bývalého městského hřbitova, který byl v roce 1864 zrušen a na jeho místě vznikl park, v jehož čele dominuje busta básníka a cestovatele J. G. Seumeho, který v Teplicích dožil poslední dny svého života a mimochodem právě někdejší cestou v linii Lípové ulice docházel pěšky na léčbu do šanovských lázní. Cesta to údajně bývala příjemná, kolem níž se rozkládala pole, louky, stromy a také vinice.
Celý článek / zobrazeno 2373x
Fronty před Tuzexem na teplickém Benešáku Fronty před Tuzexem na teplickém Benešáku
26.8 16 09:28Teplicko-šanovský oznamovatel to byl název německých novin, které v Teplicích vycházely po dlouhá desetiletí. Tuto redakci a tiskárnu založil roku 1861 knihkupec August Coper a od roku 1875 se stal novým majitelem Clemens Weigend. Původně se tento podnik do roku 1895 nacházel v zadním traktu hotelu Korunní princ Rudolf (později Dittrich a Thermia), ale pak přesídlil do nového domu C. Weigenda, který vznikl naproti škole stojící na Benešově náměstí. Tiskárna a redakce novin dostala přiléhavé pojmenování podle vynálezce knihtisku "Guttenbergův dvůr". Rodinní nástupci C. Weigenda pak vydávali Teplický oznamovatel až do konce druhé světové války v květnu 1945.
Celý článek / zobrazeno 8372x
Rozhraní Široké ulice s Lázeňskou Rozhraní Široké ulice s Lázeňskou
18.8 16 10:06Do židovské čtvrti se dalo vstoupit z různých míst. Například z Lázeňské ulice do ulice Široké, která vedla do nitra starého ghetta. Na našem snímku z přelomu 19. a 20. století se jedná o pohled ze Široké ulice, která již náležela k židovské čtvrti, směrem k Lázeňské ulici v pozadí snímku. V popředí spatříme trafiku Josefiny Kleinové v domě číslo 976. Zdejší ulice byly dlážděné typickými kočičími hlavami - což byla nepravidelná kamenná dlažba, na které povozy pěkně hrkotaly a poskakovaly. Provoz tady nebýval nijak velký - sem tam koňský povoz, ruční vozíky nebo nějaká ta drožka. Jednu z nich právě vidíme na snímku, přičemž se jedná o drožku na rozvoz lahví.
Celý článek / zobrazeno 2343x
Horskyfeld nebo také Národní dům v Alejní ulici Horskyfeld nebo také Národní dům v Alejní ulici
4.8 16 10:19Národní dům v Alejní ulici č. p. 50 byl původně znám pod názvem Horskyfeld, což v překladu znělo jako „Horského pole.“Jeho majitel František Horský (1801- 1877) se narodil jako syn správce lobkovického panství v Bílině a měl blízký vztah k našemu kraji. Stal se vynikajícím zemědělským odborníkem, který se zasloužil o rozvoj zemědělského školství. Působil jako nájemce lobkovického dvora v Nelahozevsi, v roli ředitele statku v Dolních Beřkovicích i jako majitel panství Kolín, přičemž všude zaváděl do praxe veškeré pokrokové metody.
Celý článek / zobrazeno 2662x
Pohled do Zelené ulice v šedesátých letech 20. století Pohled do Zelené ulice v šedesátých letech 20. století
4.8 16 09:59V Zelené ulici vznikaly do roku 1840 a zvláště pak v průběhu čtyřicátých let 19. století, po obou stranách domy patřící závěrečnému období pozdního klasicismu, narušeného dosud formální mluvou pseudoslohů a eklektismu druhé poloviny 19. století. Pojmenování ulice vzniklo díky tomu, že se v horní části ulice a na přilehlém Zeleném rynku tradičně prodávala zelenina i další zeleninové výpěstky trhovců. V Zelené ulici se nacházelo několik hostinců, koloniálních obchodů, pekař, opravna a ladění klavíru i další služby. Ve dvorních traktech pak měli své dílny drobní řemeslníci.
Celý článek / zobrazeno 2984x
Bývalá Seumeho ulice Bývalá Seumeho ulice
29.7 16 10:05Kolorovaný snímek z roku 1905 byl pořízen ještě ze staré budovy Císařských lázní. Seumeho ulice, která se dnes zčásti kryje se současnou Rooseveltovou ulicí, měla tehdy zcela jinou strukturu i směrování. Nevedla přímým směrem na Valy, ale mezi lázněmi, hotely a lázeňskými domy ústila na tehdy uzavřené Lázeňské náměstí. Budova na snímku vlevo dole - jinak tehdy silně porostlá zeleným břečťanem, představovala původně Německý dům - pozdější Sadové lázně. Tato budova byla dříve oddělena od ulice malou upravenou zahrádkou. Další zástavbu při Seumově ulici směrem vzhůru tvořily po levé straně hotely Zlatá loď a Pruský dvůr. Mimochodem právě v hotelu Zlatá loď 13. června roku 1810 zemřel básník a cestovatel J. G. Seume, podle kterého také ulice získala své pojmenování. Tyto hotely již ale dávno nestojí a přes jejich někdejší pozemky dnes vede Rooseveltova ulice vzhůru na Valy, která vznikla až po druhé světové válce v roce 1946, kdy také došlo ke zboření staré zástavby, která tvořila celou jednu stranu Lázeňského náměstí.
Celý článek / zobrazeno 2853x
Loďky na teplických rybnících Loďky na teplických rybnících
19.7 16 12:52Teplice řeku nemají, takže lodní doprava zde nepřicházela v úvahu. Na území dnešního města se však nacházelo několik rybníků, které se dalo využít nejen k chovu ryb, ke koupání, plavání, ale zároveň také k rekreaci ve formě jízd na lodičkách. K tradičním projížďkám teplických šlechticů, lázeňských hostů, ale i další honorace a milovníků romantické plavby po vodě sloužil nejčastěji Horní rybník v Zámecké zahradě. Ve starých dobách pořádala knížecí rodina na Horním rybníku večerní vyjížďky na gondolách a hudebníci na nich hráli Mozartovy i jiné klasicistní melodie. Při okraji rybníku stával později rovněž dřevěný secesní pavilon, který v zimě sloužil bruslařům a v létě zase jako přístaviště loděk. K jeho zbourání došlo koncem třicátých let 20. století, krátce před druhou světovou válkou. Veslování a projížďky na rybníku se však provozovaly ještě také krátce po roce 1945. Loďkám zde však sloužila i další dřevěná stavba − tzv. malé přístaviště, které přečkalo až do dnešních časů.
Celý článek / zobrazeno 2901x
Někdejší venkovský ráz lázeňského Šanova Někdejší venkovský ráz lázeňského Šanova
15.7 16 08:54Malá vesnička Šanov v těsném sousedství Teplic patřila v předhusitské době k teplickému klášteru, v 15. století k vřesovickému panství Doubravská hora a po spojení obou dominií v 16. století k teplickému velkostatku. Ze 16. století pak už také pocházejí zprávy o využívání zdejších léčivých pramenů, které se tehdy volně vylévaly na povrch a mísily se s vodou mokřin a potoků, z nichž největší byl potok Bystřice. V průběhu 18. století se tu ve větší míře už k léčení využívaly některé prameny - zejména sirný, hadí a kamenný. Zcela první lázeňskou budovou se v Šanově staly Sirné lázně v roce 1702, které však již dávno neexistují. Postupně se zde věnovala větší pozornost i ostatním jednoduše ohrazeným pramenům, kolem nichž se budovy stavěly až později.
Celý článek / zobrazeno 2724x
Lázeňský pavilonek léčivých pramenů v parku pod divadlem Lázeňský pavilonek léčivých pramenů v parku pod divadlem
3.7 16 17:36 Roku 1825 nechali majitelé teplického panství Clary - Aldringenové postavit zděnou kolonádu v parku mezi Panským domem a místem bývalého prvního židovského hřbitova pod současným Krušnohorským divadlem. Jejím posláním bylo zdobit tehdejší Špitálskou zahradu a zároveň reprezentovat teplické lázeňství, včetně čilého společenského života. Zděná kolonáda měla půdorys poněkud otevřené podkovy, rozšířená na obou koncích o krátká uzavřená křídla. V jednom z nich ukončoval halu společenský salonek, na opačném levém konci zase přístavek na způsob antického chrámku, v němž vytékal pramen a prodávaly se minerální vody, rozličné lázeňské potřeby, pohlednice i suvenýry. Tuto část, na níž je nápis Trinkhalle, můžeme také spatřit na našem sto let starém snímku z roku 1916. Vlastní kolonáda byla tvořena sloupovým ochozem toskánského typu. Klasicistní architektura pak vynikala čtyřiceti dórskými sloupy a otevírala se jižním směrem k lázním. Promenádní kolonáda vévodila celému okolí dnešního lázeňského parku, přičemž hosté se zde hemžili jako při současném tradičním zahajování lázeňské sezony.
Celý článek / zobrazeno 2214x
Lázeňský park - též zvaný jako Císařský park Lázeňský park - též zvaný jako Císařský park
24.6 16 09:33V těsné blízkosti lázeňských Teplic stávala na březích potoka Bystřice kdysi malá vesnička Šanov, která v předhustitské době patřila k teplickému klášteru, v 15. století k vřesovickému panství Doubravská hora a po spojení obou dominií v 16. století k teplickému velkostatku. Podle etymologického výkladu název Šanov znamenal krásnou nivu či luh, čemuž toho místo skutečně odpovídalo. O půvab Šanova se tak nejprve zasloužila matka příroda a později i lidé. Ze 16. století se dochovaly zprávy o využívání šanovských léčivých pramenů, které tehdy běžně samovolně vyvěraly na povrch a mísily se s vodou zdejších potoků. V průběhu 18. století se už ve větší míře začaly využívat tři velice účinné prameny - Sirný, Hadí a Kamenný, takže se dosud nevýznamná osada postupně stávala lázeňským střediskem, rovnocenným s Teplicemi.
Celý článek / zobrazeno 1631x
Teplická plovárna s termální vodou v Zámecké zahradě Teplická plovárna s termální vodou v Zámecké zahradě
23.6 16 10:56K předchůdcům plováren patřily v okolí Teplic především upravené rybníky, které se nacházely zejména na území kdysi samostatných Trnovan. První samostatná plovárna pak vznikla roku 1878 na západním okraji bývalého trnovanského parku, která dosloužila ještě před druhou světovou válkou. Další teplickou plovárnu, tentokrát na jižním okraji Zámecké zahrady, postavila roku 1932 firma Lederer a Bloch. Plavání v bazénu s teplou termální vodou, která v Teplicích vyvěrala, připomínalo trochu plavání v moři. Předností koupaliště se stala zejména teplota vody pohybující se kolem 22 stupňů Celsia a rovněž malebná poloha chráněná okolním parkem. Kromě bazénů se tady nacházela také restaurace, kavárna, kadeřnický kiosek a ping pong. Přilehlé udržované louky lákaly k nejrůznějším hrám, ke slunění i k odpočinku. Koupaliště navštěvovali jak místní obyvatelé, tak zejména lázeňští hosté, kterým plovárna sloužila jako relaxační místo. Koupaliště vyhledávali mnozí i pro zdejší výuku plavání i možnost seskoku z dominantní desetimetrové věže.
Celý článek / zobrazeno 2596x
Zaniklé Kamenné lázně a pavilón Bohyně Hygieie Zaniklé Kamenné lázně a pavilón Bohyně Hygieie
20.6 16 09:59Nedaleko Teplic, na březích potoka Bystřice, stávala kdysi jen malá vesnička Šanov, která v předhusitské době patřila k teplickému klášteru, v 15. století k vřesovickému panství Doubravská hora a po spojení obou dominant v 16. století k teplickému velkostatku.
Celý článek / zobrazeno 5230x
Dolní část Mlýnské ulice před zbořením Dolní část Mlýnské ulice před zbořením
20.6 16 09:53Zástavba Mlýnské ulice v Teplicích vznikala postupně při silnici z Teplic do Prahy již od první čtvrtiny 19. století, přičemž vytvořila spojnici mezi lázeňskými Teplicemi, lázeňským Šanovem a předměstím při Pražské ulici směrem na Bystřany. Za své pojmenování vděčí ulice bývalým třem mlýnům, stávajícím tehdy na břehu Kočičího potoka, který původně protékal zcela volně směrem od dnešních Císařských lázní, kde stával tzv. horní mlýn, a dále při silnici až k hotelu Neptun, kam se jeho vody vlévaly do potoka Bystřice.
Celý článek / zobrazeno 2771x
Štěpánovo náměstí koncem 19. století Štěpánovo náměstí koncem 19. století
15.6 16 09:39Dnes byste pojmenování Štěpánovo náměstí v Teplicích hledali marně. Původně se jednalo o Mlýnské náměstí. kde se nacházel tzv. horní mlýn, na jehož místě vznikly později Císařské lázně. Ano, řeč je o náměstí pod Císařskými lázněmi, kde se dnes střetává ulice U Císařských lázní s Mlýnskou a Rooseveltovou. Nás kolorovaný snímek tohoto náměstí, pořízený z budovy Císařských lázní, vznikl v posledních letech 19. století, konkrétně v období let 1896 až 1899. Důkazem toho je budova na snímku zcela vlevo. Původně se jednalo o hotel U Pruského krále z roku 1823, ve kterém též bydlel a tvořil hudební skladatel Richard Wagner. Hotelové služby zde byly poskytovány až do roku 1896, kdy se z věhlasné dvouposchoďové budovy stal hlavní poštovní teplický úřad. V německém provedení je tento název patrný uprostřed budovy nad balkonem v prvním poschodí. Že se nejedná o snímek z počátku 20. století pak zase dokládá skutečnost, že zde ještě nevidíme vozy, elektrické vedení ani koleje teplických tramvají, které sem byly zavedeny roku 1900. Název Štěpánovo náměstí vznikl podle návštěvy královského místodržícího - arcivévody Štěpána v Teplicích. Ten se zde objevil poprvé roku 1841 a při jeho druhém pobytu v roce 1844 došlo k přejmenování Mlýnského náměstí na Štěpánovo.
Celý článek / zobrazeno 2201x
Oblíbený rybník Anger v Trnovanech Oblíbený rybník Anger v Trnovanech
10.6 16 08:31Krásný rybník Anger mezi Trnovany a Proboštovským parkem si udržoval svoji původní přírodní podobu až do roku 1922, kdy jej upravila trnovanská obec na koupaliště. Tato vodní plocha byla nazývána nadneseně rovněž jako "říční lázně". Kromě plného vybavení od písčité pláže, převlékacích kabinek, stánků s občerstvením a vyhrazených částí pro plavce a loďky, zde promítalo ještě letní kino a v neděli navíc vyhrával orchestr. Proto jste tady také zvláště o nedělích nalezli břehy obležené stovkami lidí. Pokud panovalo slunečné a teplé počasí, opouštěli mnozí město a přicházeli právě sem za koupáním, rekreací a odpočinkem. Někdy se tady také sešlo i více než 45 tisíc osob.
Celý článek / zobrazeno 2998x
Severní část bývalé Lípové ulice v Trnovanech Severní část bývalé Lípové ulice v Trnovanech
3.6 16 10:21Při potoku Bystřice protékajícího přes kdysi samostatnou obec Trnovany, vznikala zástavba domů lemovaná lipovým stromořadím, což ulici vyneslo i pojmenování Lípová. Po překlenutí zapáchajícího potoka plného splašků a nečistot v roce 1908, vznikl uprostřed trnovanské návsi parčík se zachovalým stromořadím lip. Trnovanská náves vedla po obou stranách potoka a zůstalo tomu tak i po jeho překlenutí. Původní domy patřily ještě k nízkým stavbám vesnického typu - většinou se šindelovými nebo doškovými střechami. Po někdejších venkovských staveních však už do dnešní doby nezůstaly téměř žádné památky. To jako důsledek průmyslově a moderně se rozvíjející vesnice v poslední třetině 19. století a praktické propojení v zástavbu městského typu.
Celý článek / zobrazeno 3267x
Historická lékárna v Mlýnské ulici Historická lékárna v Mlýnské ulici
27.5 16 08:19Druhá samostatná teplická lékárna vznikla v revolučním roce 1848 na horním konci Mlýnské ulice v domě čp. 6 a nesla původně název U Vděčnosti. Jednalo se o dvouposchoďový osmiosý dům, původně zvaný U rakouského císaře, postavený už ve třicátých letech 19. století, jehož skrovnou ozdobou jsou římsy nad i pod okny volutových, listovým motivem dekorovaných konzolách. Dům má ve třetí a čtvrté ose umístěn portál lékárny, rámovaný po obou stranách baňatými akanty a palmetami zdobenými sloupy ve tvaru velkých svícnů, postavených na vysokých piedestalech. Ty jsou ukončeny plastikami sov, které mají zřetelně symbolizovat vysokou učenost lékárnického povolání.
Celý článek / zobrazeno 3672x
Bývalá Myslivecká ulice v roce 1984 Bývalá Myslivecká ulice v roce 1984
19.5 16 08:06Název Myslivecká ulice v Teplicích najdete dnes už jenom na starých mapách a na dávných pohlednicích. Vedla od bývalé Zámecké brány u zámku kolem severního okraje Zámecké zahrady. Pojmenování vzniklo podle domku panského myslivce v severozápadní části Zámecké zahrady. První zástavbu z konce 18. a z počátku 19. století tvořily zdejší hostince, které při svých procházkách navštěvovali Tepličané i četní lázeňští hosté. Další zástavba v této ulici začala vznikat v rozmezí několika dalších desetiletí. První klasicistní budovy, pocházející z doby po roce 1840, byly v závěru 19. století přestavěny a upraveny podle dobového vkusu. Po pravé straně směrem od Duchcova do Teplic stála dlouhá zeď, která oddělovala Zámeckou zahradu od městské ulice. Tuto zeď bylo možné zaznamenat ještě i po druhé světové válce, ale v další době lidového státu došlo ke zboření její severozápadní části při Myslivecké ulici. Tou dobou též zanikl i myslivecký dům, podle něhož obdržela ulice svůj název.
Celý článek / zobrazeno 4843x
Historické pohledy teplických restaurací, kaváren a hotelů Historické pohledy teplických restaurací, kaváren a hotelů
10.5 16 12:46Dnešní příspěvek ze starých Teplic je pozvánka do Regionálního muzea. Na Facebooku existuje velice populární skupina pod názvem - Po stopách zaniklých hospod. Každý, kdo vlastní nějakou fotografii zaniklé hospody, se s ní zde může pochlubit. Pozadu nezůstává ani muzeum, které své sbírkové historické pohlednice teplických restaurací vystavuje v květnu jako exponát měsíce. Jedná se o fotoprocházku po teplických restauracích, hotelech a kavárnách. Fotografie s doprovodným textem i mluveným slovem shlédnete ve foyer teplického zámku. Vstup je volný. Malá ochutnávka z fotografií je v úvodu článku a pod ním.
Celý článek / zobrazeno 4316x
Dominanta Trnovan před odstřelem Dominanta Trnovan před odstřelem
5.5 16 10:16V roce 1900 dosáhl počet obyvatel Trnovan téměř 12 500 a počet domů se blížil k sedmi stům, získala tato obec vzhled města. Zvláště když tudy od roku 1895 začaly projíždět tramvaje elektrické malodráhy. Přesto ale Trnovany zůstávaly oficiálně jen venkovskou obcí, a to až do roku 1910, kdy konečně získaly status města. Přerod z vesnice na město nastal však už dřív ve vzhledu a charakteru výstavby. Ten byl patrný tím, že mnohé z domů výrazně překročily běžný venkovský rámec a nabíraly stále více podobu městské zástavby. Na rohu dnešní Masarykovy a ulice U Červeného kostela v centru Trnovan stával ještě počátkem 20. století jednopatrový dům s živností a předzahrádkou. Ten roku 1912 ustoupil nové vznosné dominantní budově, ve které byla umístěna restaurace a kavárna Lípa. Až teprve v pozdější době po druhé světové válce přestala budova sloužit restauračním účelům. Naposledy, v sedmdesátých letech 20. století, byla v její přízemní části umístěna prodejna novin a tabáku.
Celý článek / zobrazeno 4146x
Zaniklá zástavba v bývalé Edmundově ulici Zaniklá zástavba v bývalé Edmundově ulici
4.5 16 10:06Ulice U Divadla, táhnoucí se po východním okraji zbořených středověkých hradeb, vznikla ve čtyřicátých letech 19. století a původně se jmenovala Edmundova. Stály v ní klasicistní domy rozličných tvarů, velikostí i s různými poschodími, v nichž nechyběly četné restaurační a vinárenské podniky. V popředí spatříme dům Kronprinz (Korunní princ), ve kterém sídlil populární hostinec Josefine Bar, po druhé světové válce známý jako Aktual club. Nad ním pak směrem ke Královské třídě stály další domy s názvy Stadt Königswart (Město Kynžvart), Elefant (Slon), Heilquelle (Léčivý pramen), Prinz Rohan (Princ Rohan) a Stadt Ischl (Město Ischl).
Celý článek / zobrazeno 2178x
Doubravská hora neboli Doubravka Doubravská hora neboli Doubravka
28.4 16 08:12Doubravská hora v nadmořské výšce 393 metrů nad mořem je zalesněný znělcový vrch východním směrem od Teplic, který patří jako neodmyslitelná charakteristická silueta nejen k nejstarším lázním v Čechách, ale rovněž i k celému širokému okolí. Hrad Doubravka leží 1 kilometr východně od Teplic. Byl postaven Janem Illburgem z Vřesovic v roce 1478. Na přelomu 16. a 17. století Vilém Vchynský přestavěl hrad na pevnost, přičemž jej vyzbrojil důkladným arzenálem - důkazem je část děla z Doubravské hory v teplickém muzeu.
Celý článek / zobrazeno 4102x
Výhled z Krupské k Rudolfovu náměstí Výhled z Krupské k Rudolfovu náměstí
21.4 16 08:42Snímek, který byl pořízen v roce 1910 ukazuje, jak to vypadalo v místech u bývalé Krupské brány, bezmála století po jejím zboření. Původně se tudy vyjíždělo z opevněného centrálního jádra města směrem na Šanov, Prahu a Trnovany. Tento prostor, v němž se setkávalo několik městských ulic měl několik názvů. Říkávalo se mu U Krupské brány, Rudolfovo náměstí, ale také "Točna", neboť sem ze všech stran kolem směřovaly ulice Krupská, Edmundova, Královská třída, Nádražní třída a dnešní ulička U Krupské brány.
Celý článek / zobrazeno 2704x
 Vojenské ústavy v Lípové ulici Vojenské ústavy v Lípové ulici
15.4 16 09:03Léčivé prameny v Teplicích a Šanově nevyužívali jenom místní nebo lázeňští hosté, ale účinně pomáhaly též při léčbě zraněných vojáků. To se stalo rovněž přičiněním toho, že za sedmileté války v 18. století rakouská císařovna Marie Terezie a pruský král Friedrich uzavřeli mezi svými válčícími stranami dohodu o léčení vojáků obou stran v Teplicích, které ležely těsně při hranicích obou monarchií. Tak lázeňské Teplice získaly status neutrálního města, čímž byly navíc ušetřeny veškerých válečných útrap. A tak se po každé bitvě v teplických lázních vždy zvýšil i počet vojenských pacientů z obou válčících stran.
Celý článek / zobrazeno 2853x
Okolí hotelu Centrál v Dlouhé ulici Okolí hotelu Centrál v Dlouhé ulici
8.4 16 09:29Snímek pořízený ještě před první světovou válkou patří dnes již ke zcela historickým, neboť zachycuje někdejší hotel s kavárnou Centrál i s dalšími domy v Dlouhé ulici, které byly po roce 1973 zbourány. V těchto místech stával v 16. století městský pivovar, který nechal roku 1586, v době sporu s měšťany o vaření piva, tehdejší majitel teplického panství Radslav Vchynský uzavřít, přičemž tyto prostory pak sloužily jako masné krámy. K jejich zbourání sice došlo až roku 1890, ale pojmenování "U Masných krámů" zde zůstalo až do sedmdesátých let 20. století.
Celý článek / zobrazeno 3418x
Někdejší mlýn a pozdější vozovna tramvají na okraji Trnovan Někdejší mlýn a pozdější vozovna tramvají na okraji Trnovan
1.4 16 09:34K založení mlýna na okraji Trnovan směrem k Novosedlicím se vztahuje pozoruhodné vyprávění o tesaři a jeho dílu, kterým byla dosti neobvyklá sekačka na vodní pohon. Při svém léčebném pobytu v Teplicích roku 1712 ji též obdivoval ruský car Petr Veliký. Právě ten přemlouval tesaře, aby se vydal do Ruska a v Petrohradu postavil to samé zařízení jako v Teplicích. Šikovný řemeslník skutečně poslechl, neboť se mu jednalo o velmi slušnou přislíbenou finanční odměnu od samotného cara. Skutečně tak do Petrohradu dorazil a kromě sjednané práce tam navíc postavil ještě pilu. Byl za to dobře odměněn, ale car jej poté nechtěl jen tak propustit ze svých služeb. Tesař se tam však setkal se známým, který jeho vydělané peníze dopravil do Teplic, a když se mu po čase naskytla příležitost, podařilo se mu z Ruska uprchnout do svojí vlasti. Tento příběh se potom rovněž stal podkladem k opeře "Car a tesař".
Celý článek / zobrazeno 2631x
Dávná údržba komunikací v lázeňských Teplicích Dávná údržba komunikací v lázeňských Teplicích
18.3 16 10:34O teplických lázních a zdejší historii, o významných osobnostech, které město navštěvovaly, o divadelnictví i tradici koncertů, právě tak jako o pozoruhodné architektuře či celkovém životě Teplic toho bylo napsáno už mnoho. Snad se zapomnělo jenom na jednu věc. Aby vyhlášené město, o kterém se hovořilo jako o "Malé Paříži", patřilo ke skutečně reprezentativním ve všech směrech, muselo se mu zároveň dostávat velké péče ve formě nekonečných úprav, údržby a úklidu zdejších vozovek, chodníků i parkových cest. O to vše se tehdy svědomitě starali majitelé přilehlých objektů, ale zároveň také radnice. Na to městský rozpočet nikdy nezapomínal, takže město zaměstnávalo řadu metařů i dalších pomocných pracovníků. Dlouhou dobu patřila košťata s vozíky metařů k jedinečným úklidovým četám ve městě. Je třeba konstatovat, že čištění městských ulic probíhalo tradičně perfektně a příkladně. Pro nečistoty a nepořádek zkrátka nebylo v Teplicích místo a s takovýmto dojmem odtud obvykle odjížděli všichni hosté. Vedení města i lázní si na tom mnoho zakládalo a tepličtí metaři plnili vždy pečlivě své povinnosti. Během roku tak uklízeli smetí a v zimě zase shrabávali a metli sníh.
Celý článek / zobrazeno 1904x
Nejstarší tržiště v Teplicích Nejstarší tržiště v Teplicích
18.3 16 10:25Trhy na bývalém Tržním, dnes náměstí Svobody, měly dlouholetou tradici, která sahala až do dob středověku. Hlavní trh se konal v den svatého Jana Křtitele, tj. 24. června. Písemně je doložen už rokem 1389, ale z nepřímých údajů se dá usuzovat, že se konal již v roce 1315 a možná dokonce ještě dříve. Povolení k druhému jarmarku na den svatého Havla (16. října), získaly Teplice roku 1508 a další právo konat trhy udělil císař Leopold v roce 1675, takže se náměstí zaplňovalo trhovci ještě na Tři krále a na den svatého Jiljí (1. září).
Celý článek / zobrazeno 2780x
Hlavní nádraží v Teplicích Hlavní nádraží v Teplicích
11.3 16 09:35Do Teplic byla železnice zavedena hlavně v souvislosti s potřebou dopravovat uhlí z okolních dolů do Ústí nad Labem a odtud po železnici nebo lodní cestou dál do jiných míst. Trať tak posloužila většímu obchodování s uhlím, ale zároveň byla využita též k dopravě cestujících, kteří do Teplic směřovali především do lázní, které jim měly navrátit jejich zdraví.
Celý článek / zobrazeno 4224x
Stará náves v Trnovanech Stará náves v Trnovanech
4.3 16 10:29První zmínka o Trnovanech je v jednom pozdějším textu zakládající listiny kapituly litoměřické, jejíž originál se vztahuje až k roku 1057. Následující dlouhá staletí se lidé v Trnovanech zabývali převážně zemědělstvím. Teprve až v průběhu 19. století zde začíná velký rozvoj průmyslové výroby, čemuž napomohla blízkost Teplic a výhodná poloha u císařské silnice.Zvláště od sedmdesátých let 19. století se datuje mimořádně rychlý vzestup obce. Např. od roku 1876 začal v Trnovanech A. Stellmacher vyrábět fajánsové a porcelánové zboží. V následujících desetiletích pak vzniká více než 10 manufaktur a továren, které produkovaly nejrůznější druhy keramiky. Kromě toho zde rostly jako houby po dešti četné textilní, kovoprůmyslové, dřevozpracující, cihlářské a další menší podniky. Tím začal také pro Trnovany přerod z vesnice na město.
Celý článek / zobrazeno 2985x
Severozápadní strana Zelené ulice 1910 Severozápadní strana Zelené ulice 1910
25.2 16 08:50V průběhu minulých desetiletí zcela zanikla původní zástavba Zelené ulice, která byla rovnoběžná s ulicí Dlouhou, přičemž obě ústily na dřívější Tržní, dnešní náměstí Svobody. V Zelené ulici jste se také mohli setkat s několika pozoruhodnými domy. Právě zde se nacházelo jedno z tradičních tržišť ve městě. Trhovci sídlili především v horní části poblíž dnešního gymnazia na Zeleném rynku, ale obvykle se nejrůznější zelenina prodávala i v celé Zelené ulici. Podle trhů se zeleninou obdržela také ulice své pojmenování.
Celý článek / zobrazeno 2717x
Křižovatka někdejší Nádražní a Uherovy ulice Křižovatka někdejší Nádražní a Uherovy ulice
19.2 16 09:24Pohlednice z počátku 20. století nás přivádí do prostor, kde se stýká bývalá Nádražní, dnes Masarykova ulice s ulicí Uherovou, dnes Kollárovou. Výstavní domy zde začaly vznikat postupně po roce 1858, kdy byla do Teplic zavedena železnice z Ústí nad Labem. Zástavba v těchto prostorách tedy není zdaleka tak stará jako v původním jádru města. Ještě koncem 18. století tudy pouze vedla cesta kolem polí, kterou v těchto místech protínal potok.
Celý článek / zobrazeno 3256x
Zahradní a plesový dům na okraji Zámeckého parku Zahradní a plesový dům na okraji Zámeckého parku
12.2 16 09:08Zahradní a plesový dům na okraji Zámeckého parku vznikl na objednávku hraběte Františka Karla Clary-Aldringena a postavil jej v roce 1732 teplický zednický mistr Kristián Lagler, aby pak poskytoval reprezentační prostředí pro společenské podniky rodu Clary-Aldringenů. V Zahradním a plesovém domě se konaly vznosné plesy aristokratů, sloužil zábavě a kulturnímu vyžití návštěvníků. V 19. století byl už přístupný široké veřejnosti a kolem něho se odvíjel rovněž lázeňský ruch. Od Zahradního sálu vybíhala dlouhá alej do parku, která se stávala místem každodenních promenád lázeňských hostů. Právě zde, roku 1812, při společné procházce Ludwiga van Beethovena a Johanna Wolfganga Goetha, došlo k jejich pověstnému setkání s císařovnou Marií Louisou a jejím doprovodem.
Celý článek / zobrazeno 2545x
Richard Wagner a Teplice Richard Wagner a Teplice
5.2 16 08:46Hudební skladatel Richard Wagner patřil k častým návštěvníkům lázeňských Teplic. Poprvé přijel ještě jako nemluvně - v náručí své matky, která prchala z Lipska, kde se schylovalo k velké bitvě s Napoleonovými armádami. Johanna Wagnerová poznala Teplice už dříve se svým manželem, který se tu léčil, a tak doufala, že v lázeňském městě nalezne ubytování a přečká tu nebezpečné období. V pozdějších letech přijížděl Richard Wagner do Teplic opět s matkou, která se zde řadu let léčila. Když Wagner začal působit jako kapelník dvorní opery v Drážďanech, znamenaly pro něho Teplice vytoužené zátiší, v němž hledal klid, odpočinek a promýšlel tu své další tvůrčí plány. V Teplicích pracoval Wagner na některých svých operách. Například zrod jeho Tannhäusera je spjat s jeho teplickým pobytem v letech 1842 až 1843.
Celý článek / zobrazeno 2829x
Okolí zaniklého hotelu Neptun Okolí zaniklého hotelu Neptun
28.1 16 10:03Na rozhraní Pražské, Mlýnské a Písečné ulice stával kdysi vyhlášený hotel Neptun s renesancizujícími prvky. Okolní zástavba, která postupně spojovala Teplice se Šanovem, vznikala v těchto místech už ve dvacátých a třicátých letech 19. století. Samotný hotel Neptun, který se nacházel na konci Mlýnské ulice, byl postaven roku 1841. Jelikož stál na soutoku dvou potoků - Bystřice, přitékající směrem od Šanova a Kočičího potoka pod dnešní Mlýnskou ulicí, inspirovalo to jeho majitele k tomu, aby dal hotelu charakteristické pojmenování podle vládce vod - Neptunův chrám.
Celý článek / zobrazeno 3546x
Benešovo náměstí vzniklo z někdejšího Koňského trhu Benešovo náměstí vzniklo z někdejšího Koňského trhu
22.1 16 09:09Když v roce 1838 podalo deset teplických měšťanů k zemskému guberniu žádost o zřízení koňského a dobytčího trhu, byl tento požadavek odůvodňován tím, že nikde v blízkém okolí se tyto trhy nekonaly, hospodáři proto nakupovali koně i ostatní dobytek v Sasku, a tím utíkaly z Čech peníze. Proto se stal také tento argument dostatečně přesvědčivý a město mohlo roku 1842 pořádat první dobytčí trh v prostorách dnešního Benešova náměstí, které se nacházelo mimo dříve uzavřený městský celek zcela volné bez zástavby a pro trhy zvláště upravené. Z těchto důvodů také místo dostalo podle svého účelu pojmenování Koňský trh.
Celý článek / zobrazeno 3295x
Vyhlídková restaurace Pepřenka na Špičatém vrchu Vyhlídková restaurace Pepřenka na Špičatém vrchu
7.1 16 13:06Návrší nad Mlýnskou a ulicí U Kamenných lázní se v dávné minulosti nazývalo Spitzberg, nebo-li Špičatý vrch. Kdysi totiž býval kopec údajně daleko strmější než nyní. Teprve pozdější terénní a stavební úpravy strmé návrší poněkud zmírnily. Tato vyvýšenina měla ovšem mnohem více názvů, například Plaisirberg, ale později také Mont de Ligne, obdobně jako jeden z reprezentačních teplických hotelů na Zámeckém náměstí. Toto pojmenování vzniklo podle v Teplicích populárního šlechtice Karla Josefa prince de Ligne, který byl tchánem teplického majitele panství Jana nepomuka Clary - Aldringena. Tento princ sloužil jako maršálek ve Francii, Rusku i Rakousku a psal rovněž zajímavé osvícenské eseje.
Celý článek / zobrazeno 2885x
Zaniklé panorama starých Teplic Zaniklé panorama starých Teplic
7.1 16 13:03Na starém snímku z přelomu osmdesátých a devadesátých let 19. století, pořízený z oblasti Letné nad zástavbou Pražské ulice, spatříme již velmi dávné panorama Teplic a zároveň i původní zástavbu při Pražské ulici. V místech křižovatky, kde Pražská ulice přechází v Mlýnskou a vpravo odbočuje ulice U Kamenných lázní s ulicí U Hadích lázní směrem do lázeňského Šanova, je dobře vidět někdejší dominantní dům Severní hvězda, který stával naproti dnes již rovněž zaniklému hotelu Neptun.
Celý článek / zobrazeno 3763x
Vánoční povětrnost v průběhu staletí v Teplicích Vánoční povětrnost v průběhu staletí v Teplicích
15.12 15 14:33Období Vánoc patří z hlediska počasí mezi nejsledovanější v celém roce. Aby celá vánoční idyla získala pravé vánoční kouzlo, měla by se podle očekávání odít v bílý a mírně mrazivý háv, který nejkrásnější svátky roku ještě umocní. Avšak právě bílé a zasněžené Vánoce zůstávají každým rokem naprosto nejistou a nevyzpytatelnou záležitostí, na kterou si nedokáží vsadit ani ti nejlepší meteorologové na světě. Vánoční dny v Čechách často kromě hor provází oteplení, které má zejména v Teplicích vysokou pravděpodobnost, neboť lázeňské město se nachází v poměrně teplém údolí závětrné fénové oblasti Krušných hor. K tomu přispívá i malá nadmořská výška, takže například hlavní nádraží dosahuje pouhých 230 metrů nad mořem.
Celý článek / zobrazeno 3094x
Restaurace na Doubravce vznikla v troskách bývalého hradu Restaurace na Doubravce vznikla v troskách bývalého hradu
11.12 15 09:53Stavbu hradu na Doubravské hoře povolil roku 1478 král Vladislav Jagelonský Janu Ilburkovi z Vřesovic. Na přelomu 16. a 17. století majitel teplického panství Vilém Vchynský nechal hrad přestavět na pevnost, kterou vybavil velkým zbrojním arzenálem. Tato skutečnost pak sehrála svoji roli v následujících válkách. Za třicetileté války se o opevněný hrad sváděly urputné boje mezi císařským, saským a švédským vojskem. Po nejrůznějších špatných zkušenostech, aby se zabránilo dalším obléháním a nesmírnému utrpení zdejšího obyvatelstva v celé okolí oblasti kolem strategického místa, přikázal po skončení třicetileté války nový majitel panství Maxmilián Aldringen spálit hradní věže a odbourat část opevnění. Na příkaz krajského hejtmana pak v roce 1655 došlo ke zboření i dalších částí, takže hrad zůstal v ruinách a troskách, přičemž přístup na Doubravskou horu byl pro veřejnost zakázán.
Celý článek / zobrazeno 3978x
Tragické železniční a tramvajové nehody Tragické železniční a tramvajové nehody
4.12 15 10:26V tomto článku si připomínáme některé z tragických nehod kolejové dopravy na Teplicku i v Ústí nad Labem. Za dobu provozu elektrické úzkorozchodné dráhy v letech 1895 až 1959 došlo v Teplicích i v jejich okolí k několika střetům tramvají mezi sebou, ke střetům městských autobusů s vlaky, ale právě tak i ke střetům tramvají s chodci i povozy, při nichž umírali nejen lidé, ale i zvířata. Již ve druhém roce své existence přejela 7. srpna 1896 tramvaj jedoucí z Dubí na přejezdu u Rudolfovy hutě, třináctiletého hluchoněmého, syna hostinského Gleissnera, a to tak nešťastně,že postižený na místě zemřel. Při této tragické nehodě byla ovšem zdůrazněna nevina jízdního personálu, který neúspěšně použil zvukové znamení i brzdy.
Celý článek / zobrazeno 3295x
Pohled na lázeňský Šanov a Doubravskou horu roku 1830 Pohled na lázeňský Šanov a Doubravskou horu roku 1830
27.11 15 08:22Lázeňský Šanov je umístěn nedaleko Teplic ve velmi členité a romantické krajině při potoku Bystřice s četnými přilehlými vyvýšeninami, vrchy a kopci. Na jedné straně je odtud výhled na Krušné hory, na straně druhé na České středohoří. Na posledních výběžcích Českého středohoří se pak také částečně Šanov rozkládá. Podle etymologického výkladu místní jméno Šanov znamená krásnou nivu nebo luh a toto místo tomu rovněž ve skutečnosti odpovídalo. Jeho půvab tady vytvořila příroda i dílo lidí.
Celý článek / zobrazeno 2493x
Dobový obchod s prádlem v Teplicích Dobový obchod s prádlem v Teplicích
20.11 15 09:56Dnešní ulice 28. října se kdysi jmenovala Meissnerova a patřila k velmi elegantním. V přízemních částech často výstavných domů se nacházela dlouhá řada nejrůznějších obchodů i obchůdků, které nabízely nejrůznější sortiment zboží. Také obchodníci malých krámků si byli dobře vědomi významu reklamy a mnoho z nich k tomu využívalo též pohlednic, které pak návštěvníci města a především zdejších lázní, posílali jako pozdravy svým rodinám a přátelům. Někdy až překvapuje, že se dochovalo mnohem více spíše malých krámečků než předních a velkých obchodů. Z dobových snímků pak můžeme porovnávat, jak se postupně měnily výkladní skříně, způsoby aranžování výloh i provedení firemních tabulí.
Celý článek / zobrazeno 3355x
Královská třída, ze které vychází Lípová ulice Královská třída, ze které vychází Lípová ulice
12.11 15 10:02Roku 1840 vznikla proti lázeňskému parku, zvaném tehdy Spittelgarten (Špitálská zahrada), na úseku od bývalé Krupské brány k Mlýnskému náměstí u současných Císařských lázní, výhodně položená a situované Královská třída - dnešní ulice U Císařských lázní, zastavěná jen z jedné strany a tehdy zkrášlená ještě řadou vzrostlých topolů podél parkové zídky.
Celý článek / zobrazeno 2336x
Staré nádraží v Řetenicích Staré nádraží v Řetenicích
6.11 15 08:52V roce 1866 započala stavba 10,1 km dlouhé železniční tratě Teplice-Duchcov, která navazovala na stávající Ústecko-teplickou dráhu. Přes veškeré nepříznivé události tehdejší prusko-rakouské války, však otevření trati nastalo již 15. července roku 1867. A právě tehdy byla také veřejnému provozu odevzdána stanice Řetenice, první zastávka na prodloužené trati z Teplic do Duchcova. Nádraží se ovšem nenacházelo v takové podobě jakou známe dnes. Původní dráha byla jednokolejná, až teprve roku 1873 došlo k postavení druhé koleje do Řetenic a následujícího roku do Oldřichova. Zřízení dráhy znamenalo velký pokrok, v jehož důsledku se z původní vesnice Řetenice, obývané zejména sedláky, stalo poměrně rušné průmyslové místo. V blízkosti nádraží vznikaly přitom významné průmyslové podniky, které s ním měly vlečkové spojení. Ještě více stoupla přeprava z Řetenic po výstavbě a otevření tratě Řetenice? Liberec, jejíž dílčí část Řetenice? Lovosice byla předána do provozu roku 1897.
Celý článek / zobrazeno 3375x
Kostelní ulice pod děkanským kostelem Kostelní ulice pod děkanským kostelem
23.10 15 08:56Koncem 18. a na počátku 19. století vznikaly poměrně rychle nové klasicistní domy i pod děkanským kostelem a v místech Lázeňského náměstí. Z míst někdejšího, ještě ze všech stran zástavbou uzavřeného Lázeňského náměstí, vedla kdysi směrem vzhůru k děkanskému kostelu svatého Jana Křtitele křivolaká Kostelní ulice. Na našem snímku ji vidíme, jak ještě vypadala v roce 1928. Vidíme zde již neexistující domy, v horní části přilehlé ke kostelní zdi, v nichž sloužila řada obchodů a obchůdků se zbožím, které lákalo návštěvníky lázní. Na snímku vpravo je zachyceno zkosené průčelí dámských lázní, postavených nad starým klenutým bazénem ze 17. století a úplně vpředu se do záběru ještě vešel roh Knížecích lázní. Obě tyto budovy, patřící rodu Clary-Aldringenů, stávaly ještě v první polovině 19. století za pozdně gotickými hradbami města. V roce 1808 se započalo s úpravou a dlážděním Zámeckého náměstí, které se vzápětí rozšířilo Kostelní ulicí až na Lázeňské náměstí a posléze i dále směrem k Sadovým lázním.
Celý článek / zobrazeno 2003x
Dlouhá ulice kolem 20. století Dlouhá ulice kolem 20. století
23.10 15 08:50Dlouhá ulice dlouho tvořila centrum původního uzavřeného celku Teplic. Oproti jiným tehdejším kratším ulicím byla skutečně dlouhá, a proto také získala své pojmenování. Směrem od Duchcova a Bíliny se do ní vjíždělo Bílinskou, nebo-li Zámeckou branou nedaleko zámku. Dlouhá ulice také spojovala dvě hlavní teplická náměstí - Zámecké s Tržním, dnes náměstím Svobody. Největší slávu zažila Dlouhá ulice v 19. století, kdy se tady ubytoval a rovněž procházel slavný německý skladatel Ludvig van Beethoven. Důležitý význam získala ulice i v dalším průběhu 19. století, kdy nabízela množství hotelů, restaurací, vináren, barů, obchodů a nejrůznějších služeb, za kterými přijížděli zájemci až z dalekých míst.
Celý článek / zobrazeno 3477x
Bývalá stráž císaře Františka Josefa I. na Letné Bývalá stráž císaře Františka Josefa I. na Letné
16.10 15 08:36Ve druhé polovině 19. století nechal vybudovat aktivní Horský spolek, který sdružoval zájemce o pěší turistiku a všemožně podporoval rozvoj turistického ruchu, eklektickou pozoruhodnou stavbu, která se stala dílem známého teplického stavitele Gustava Jirsche, který pro ni použil prvky ze všech možných historizujících slohů. Vznikl tak bizarní a poutavý celek s členěným půdorysem a množstvím osobitých detailů. Horský spolek zde pak měl své spolkové místnosti a v patře se též nacházela ubytovna pro studenty na prázdninových cestách, právě tak jako stylová restaurace. Na přelomu 19. a 20. století se v zahradní kavárně během léta konaly večerní symfonické koncerty, které jistě nepostrádaly své kouzlo. Dominantní stavba na Letné, kterou navštěvovali jak Tepličané, tak i množství dalších hostů, dostala vznešené dobové pojmenování Stráž císaře Františka Josefa I.
Celý článek / zobrazeno 2861x
Trnovany na přechodu z vesnice do města Trnovany na přechodu z vesnice do města
9.10 15 11:05Někdejší ves Trnovany, německy Turn, je poprvé písemně zmiňována v jednom pozdějším textu zakládající kapituly litoměřické, jejíž originál se vztahuje k roku 1057. Následující dlouhá staletí se lidé z Trnovan převážně zabývali zemědělstvím a obec se tak nijak nelišila od ostatních. Nejstarší zástavba tady vznikala kolem potoka Bystřice při cestě do Novosedlic. Ještě v roce 1843 se o Trnovanech hovořilo jako o malé klidné vesnici, která čítala pouze 466 obyvatel. Teprve až ve druhé polovině 19. století i tady začal velký rozmach průmyslové výroby, čemuž zajisté napomohla blízkost Teplic, výhodná poloha u císařské silnice a od roku 1858 rovněž železnice z Ústí nad Labem do Teplic. Zvláště od sedmdesátých let 19. století se datuje mimořádně rychlý vzestup této obce díky vzniku různých manufaktur a továren. Jako houby po dešti zde vyrůstaly výrobny keramiky a porcelánového zboží, textilky, kovoprůmyslové, dřevozpracující i další menší podniky. Tím také pro Trnovany začal přerod ze zemědělské vesnice na průmyslové město.
Celý článek / zobrazeno 3407x
Ulice U divadla v roce 1983 Ulice U divadla v roce 1983
2.10 15 09:19Snímek z roku 1983 zachytil pohled směrem od bývalého hotelu Thermia, z rozhraní Masarykovy a ulice U císařských lázní směrem k jihu do ulice U divadla. Vlevo spatříme ještě část budovy Krušnohorského divadla, vpravo se pak táhnou zbytky staré zástavby ulice U divadla. Tudy ve středověku procházela východní část městského opevnění, která svírala původní jádro města. Po zboření hradeb zde začala vznikat přímočará elegantní třída, jdoucí od někdejší Krupské brány dolů jižním směrem. Své původní pojmenování Edmundova získala podle tehdejšího majitele teplického panství, kterým byl Edmund Mořic Clary-Aldringen. Domy v této ulici stávaly po obou stranách. Nacházelo se v nich několik restaurací, pivnic, vináren i nočních podniků nejrůznější úrovně.
Celý článek / zobrazeno 3401x
Teplická okresní nemocnice Teplická okresní nemocnice
24.9 15 10:10V roce 1859 bývalý teplický a sousední chabařovický okres založily společnými silami nemocnici v Krupce. Po prudkém nárůstu obyvatel v sedmdesátých letech 19. století však už počtem padesáti lůžek, ani svým vybavením, nemohla nemocnice potřebám zdravotnictví této lidnaté oblasti zdaleka postačovat. Tím ovšem vznikl problém a zároveň úkol, jak co možná nejrychleji a nejefektivněji vybudovat zcela nové a mnohem rozsáhlejší nemocniční zařízení, které by odpovídalo požadavkům doby.
Celý článek / zobrazeno 3597x
Restaurace U Pramene v Řetenicích s okolím roku 1904 Restaurace U Pramene v Řetenicích s okolím roku 1904
18.9 15 09:33Podle místní pověsti se v Řetenicích mělo nacházet sídlo rytíře Kolostuje, jehož prasátka objevila a proslavila teplické léčivé prameny. Tímto sídlem měl být údajně pozdější starý zájezdní hostinec s dlouhou tradicí, který sloužil již od středověku. Širokým průjezdem z návsi do dvora tudy zajížděli formani se svými vozy, aby tady po zdlouhavých cestách přenocovali a občerstvili se. K přestavbě starého hostince na nový, který známe ze současnosti, došlo v roce 1901. Na paměť rytíře Kolostuje i pověstného objevení teplických léčivých pramenů se zakořenilo pojmenování U Pramene a v průčelí se objevil nápis: "Já to byl, který Teplice proslavil." Původní text ovšem zněl v německém jazyce. Roku 1905 prošly renovací rovněž veškeré interiéry budovy. Tehdejší vybavení prostor pak odpovídalo nárokům, které by reprezentovalo nejedno město. V přízemí byla umístěna restaurace a odtud vedlo široké schodiště do prvního patra ke společenským salónkům. Hlavně se tam však nacházel velmi vkusně zařízený taneční sál s galeriemi, vyzdobenými krásně vyřezávaným dřevěným zábradlím a sloupy. Stěny a stropy pak ještě krášlily štukové reliéfy.
Celý článek / zobrazeno 2996x
Neštěstí na bývalém železničním přejezdu v Dubské ulici Neštěstí na bývalém železničním přejezdu v Dubské ulici
11.9 15 08:53Jedny z nejhorších dopravních tragédií se v Teplicích odehrály před 60 lety v roce 1955, kdy byly plně obsazené městské autobusy zachyceny na železničním přejezdu projíždějícími vlaky. Stalo se to dokonce hned dvakrát za sebou na jednom stejném místě, kterým byl chráněný železniční přejezd v Dubské ulici. Obě tragédie přitom zavinili zaměstnanci tehdejších Československých státních drah hrubým porušením předpisů tak, že při průjezdu vlaků zůstaly vždy závory nestaženy. V důsledku první nehody, která se stala v březnu 1955, přišly o život dvě osoby a tři další byly velice těžce zraněny. Při druhé v listopadu 1955 zahynulo dokonce 18 lidí a 16 jich bylo velmi těžce zraněno, neboť těžkotonážní vlak najel na rozdíl od nehody první do středu autobusu. Železnice sice tehdy musela uhradit veškeré vzniklé škody, ale život obětem už pochopitelně nevrátil nikdo. Mezi cestující veřejností tak vznikla velká nedůvěra k linkám, vedoucím přes železniční přejezdy, zejména pak k lince číslo 7 z Horské Bystřice přes Pozorku do Teplic, která měla na svém kontě obě dopravní katastrofy. Vzhledem k závažnosti situace musel být proto přejezd zcela uzavřen a do půl roku vznikl podjezd ve Spojenecké ulici, který od roku 1956 slouží dodnes. Na místě nehody pak dlouho zůstaly staré stažené závory, které připomínaly ony děsivé události. Dnes v těchto místech naleznete pouze podchod pod tratí pro pěší.
Celý článek / zobrazeno 4059x
Trnovany u Okresní policie Trnovany u Okresní policie
4.9 15 09:09Ještě v roce 1843 měly Trnovany jen 466 obyvatel, ale na samém konci 19. století zde stálo už 670 domů, ve kterých bydlelo 12 466 obyvatel. Tou dobou se vyprávělo, že Trnovany představují největší vesnici v rakousko-uherské monarchii. Teprve o deset let později - roku 1910, kdy tady žilo více než patnáct tisíc obyvatel, došlo k povýšení Trnovan na město. Ovšem už patnáct let předtím začaly přes někdejší vesnici Trnovany projíždět vozy elektrické pouliční dráhy, o jejíž stavbu se zasloužil teplický kníže Clary Alfons Aldringen. Tramvaje pak na hlavní třídě Trnovan vydržely až do roku 1956 a do dnešní ulice U Červeného kostela zajížděly směrem od Dopravního podniku a Městských sálů až do roku 1959. Jejich trasy přebíraly postupně od padesátých let 20. století nově zaváděné trolejbusy, které tudy projíždějí dodnes.
Celý článek / zobrazeno 3850x
Které sídliště patří v Teplicích mezi nejstarší? Které sídliště patří v Teplicích mezi nejstarší?
28.8 15 10:52Řetenické sídliště patří mezi nejstarší sídliště Teplic. O jeho vzniku bylo rozhodnuto koncem padesátých let 20. století. S jeho budováním je spojen rovněž vznik "Prvního stavebního bytového družstva občanů v Teplicích", které již v roce 1960 získávalo své členy pro nově vznikající bytové jednotky. Sídliště, kde se počítalo se státní i družstevní výstavbou, začalo vyrůstat na někdejších polích, jižně od starých Řetenic, o kterých se v záznamech píše již od roku 1281. Tudy také vedla z Teplic do Duchcova a rovněž do Mikulova stará obchodní cesta. V prostorách dnešních ulic Duchcovská, Buzulucká, Zrenjaninská a Jaselská začaly postupně vznikat nejprve třípatrové domy, do kterých se první obyvatelé začali stěhovat počátkem roku 1961. K nim pak o něco později ještě při byly další sedmipodlažní domy. Tehdejší komunikace se zpočátku nenacházely právě v dobrém stavu. A tak se lidé dostávali do svých domů buďto blátem, po prknech nebo v lepším případě po vlastních vyškvárovaných cestičkách.
Celý článek / zobrazeno 3855x
Lodičky v Teplicích Lodičky v Teplicích
13.8 15 07:57Teplice řeku nemají, takže zde lodní doprava nepřicházela v úvahu. Na území dnešního města se však nacházelo několik rybníků, které se dalo využít nejen k chovu ryb, ke koupání, plavání, ale zároveň také k rekreaci ve formě jízd na lodičkách. K tradičním projížďkám teplických šlechticů, lázeňských hostů, ale i další honorace a milovníků romantické plavby po vodě sloužil Horní rybník v Zámecké zahradě. Ve starých dobách pořádala knížecí rodina na Horním rybníku večerní vyjížďky na gondolách a hudebníci na nich hráli Mozartovy i jiné klasicistní melodie. Při okraji rybníku stával později rovněž dřevěný secesní pavilon, který v zimě sloužil bruslařům a v létě zase jako přístaviště loděk. K jeho zbourání došlo koncem třicátých let 20. století, krátce před druhou světovou válkou. Veslování a projížďky na rybníku se však provozovaly ještě také krátce po roce 1945. Loďkám zde však sloužila i další dřevěná stavba − tzv. malé přístaviště, které přečkalo až do dnešních časů.
Celý článek / zobrazeno 2704x
Pohled od hotelu Neptun na Pražskou ulici v roce 1895 Pohled od hotelu Neptun na Pražskou ulici v roce 1895
12.8 15 08:21Pražská ulice patřila tradičně k předměstským částem Teplic na jihovýchodním konci města a její pojmenování souvisí s tím, že se právě tudy - po staré cestě a později silnici, jezdilo z Teplic přes Bystřany směrem na Prahu. Tento okrajový kout města pak byl v dobách Rakousko-Uherska nazýván jako Unterschönau, nebo-li oblast pod Šanovem.
Celý článek / zobrazeno 2906x
Povodeň v Trnovanech roku 2002 Povodeň v Trnovanech roku 2002
7.8 15 09:25Teplice sice nemají žádnou řeku, která by se rozvodňovala, ale na vodní záplavy někdy docela postačil i potok Bystřice, který protéká směrem od Dubí a Novosedlic středem Trnovan a dále přes Šanov směrem na Bystřany. Třebaže právě Teplicko patří na závětrné straně Krušných hor ve srážkovém stínu ke značně suchým oblastem, kde prší poměrně málo, stávalo se v některých letech, že při prudkých nebo dlouhotrvajících deštích v Krušných horách se potok Bystřice rozvodnil a způsoboval rychlé záplavy ve svém okolí.
Celý článek / zobrazeno 4315x
Bývalá obecná škola v Alejní ulici Bývalá obecná škola v Alejní ulici
31.7 15 09:57Ještě v osmdesátých letech 19. století zůstávala dolní část Alejní ulice volná a přitom tento prostor ležel v blízkosti středu města. Místo se tedy jevilo obzvláště vhodné pro výstavbu škol. Obecnou chlapeckou a dívčí školu v Alejní ulici postavila dvojice architektů Adolf a Heinrich Siegmundové, kteří ji pojali v celkové koncepci symetrickým řešením a pojetím vnějšího pláště v neorenesančním slohu, tolik příznačném pro většinu školních budov poslední čtvrtiny 19. století. Vyučovat se v ní začalo poprvé v září roku 1891. Škola pak vychovala a dala základní vzdělání několika generacím Tepličanů, ale i mnohým dalším z širokého okolí. Spolu s odbornou keramickou školou v těsném sousedství pak tyto školní budovy dominovaly a reprezentovaly tuto část Alejní ulice, přičemž nejen samotná stavba, ale právě tak i ozdobná zeď s balustrádami i celým okolím byly udržovány ve vzorném pořádku. Náš snímek zachytil tuto školní budovu, jak vyhlížela v době první světové války roku 1915.
Celý článek / zobrazeno 3118x
Anger neboli říční lázně Anger neboli říční lázně
24.7 15 09:43Krásný rybník Anger mezi Trnovany a Proboštovským parkem si udržoval svoji původní přírodní podobu až do roku 1922, kdy jej upravila trnovanská obec na koupaliště. Vodní plocha s plovárnou určenou pro rekreaci trnovanských obyvatel byla nazývána nadneseně rovněž jako "říční lázně". Kromě plného vybavení od písčité pláže, převlékacích kabinek, stánků s občerstvením a vyhrazených částí pro plavce a loďky, zde promítalo ještě letní kino a v neděli navíc vyhrával orchestr. Proto jste tady také zvláště o nedělích nalezli břehy obležené stovkami lidí. Pokud panovalo slunečné a teplé počasí, opouštěli mnozí město a přicházeli právě sem za koupáním, rekreací a odpočinkem. Někdy se tady také sešlo i více než 45 tisíc osob.

Celý článek / zobrazeno 4768x
Terasa u staré divadelní kavárny Terasa u staré divadelní kavárny
17.7 15 09:07Venkovní terasa u staré divadelní kavárny patřila k častým námětům fotografií a zvláště po svých úpravách v roce 1902 se dostala do všech publikací, které teplické lázeňství propagovaly. Z terasy divadelní kavárny se mohl návštěvník kochat pohledem na přilehlý Lázeňský park i na Letnou v pozadí, to vše krásně zahalené do voňavé zeleně. Tlumenými zvuky sem doléhaly tóny lázeňské hudby, ale také hukot a řinčení projíždějících tramvají z přilehlé Královské třídy – dnes ulice U Císařských lázní.
Celý článek / zobrazeno 3003x
Zaniklé plovárny v Teplicích Zaniklé plovárny v Teplicích
3.7 15 07:44Jedna z plováren vznikla v devadesátých letech 19. století na území Trnovan při rybníku Koniglteich, který tehdy zasahoval až k dnešní ulici U červeného kostela. Po roce 1900 však došlo k jeho vysušení , přičemž tato plocha se zčásti zastavěla a částečně též přeměnila na park. Dnes se jedná o prostory Smetanova náměstí.
Celý článek / zobrazeno 4020x
Pořad pro děti v dřevěné Mušli Lázeňského parku Pořad pro děti v dřevěné Mušli Lázeňského parku
26.6 15 08:48Teplické lázeňství se neobešlo bez hudby, divadla i nejrůznějších pořadů pro dospělé, ale i pro děti. V roce 1899 byl v Lázeňském parku u Císařských lázní postaven hudební pavilon, kterému se pak podle jeho tvaru začalo říkat "Mušle". V době lázeňské sezony zde pravidelně hrával lázeňský orchestr a kromě toho rovněž vojenská hudba. Dřevěná mušle sloužila Tepličanům až do roku 1969. Její zboření souviselo s tehdejší částečnou rekonstrukcí Císařských lázní, při které vzal za své nejen tradiční hudební pavilon, ale zrovna tak i dřevěná kolonáda za ním. Namísto dřevěného pavilonu pak začal lázeňským koncertům sloužit betonový hudební pavilon v šanovském parku.
Celý článek / zobrazeno 2547x
Konec Lípové ulice u Kamenných lázní v Šanově Konec Lípové ulice u Kamenných lázní v Šanově
19.6 15 08:03Velmi starých snímků Teplic z 19. století se nezachovalo příliš mnoho. K těm skutečně historickým patří fotografie z konce Lípové ulice v Šanově, která byla pořízena již v roce 1870. Od té doby se toho mnoho podstatného i tady změnilo. Zcela vlevo v pozadí vidíme bývalé klasicistní Kamenné lázně (Steinbad), které v Šanově stály od roku 1802 do roku 1910. Místo nich pak došlo k postavení zcela nové budovy Kamenných lázní, která se slavnostně otevřela za účasti prominentních aristokratických hostů z Vídně roku 1911.
Celý článek / zobrazeno 3229x
Domy v lázeňské ulici židovského ghetta Domy v lázeňské ulici židovského ghetta
12.6 15 09:06Židovské ghetto tvořilo kdysi samostatnou čtvrť Teplic. Vedly tudy ulice Lázeňská, Karlova a Široká i několik dalších menších uliček a slepých ramen. Nacházela se tady různá zákoutí, dvorky a nádvoří s různými domy všemožných tvarů, kde nechyběly četné obchody, služby, řemeslnické dílny i hospody. Židovská čtvrť se utvářela už od dávných dob středověku v prostorách dnešního Mírového náměstí, které má dnes převážně parkovou úpravu a kde též naleznete dům kultury.
Celý článek / zobrazeno 3191x
 Bývalá zastávka trolejbusu na Laubeho náměstí Bývalá zastávka trolejbusu na Laubeho náměstí
5.6 15 09:56Lázeňské Teplice se mohly kdysi chlubit úzkorozchodnými tramvajemi, které projížděly nejen vlastním městem, ale vedly i do dalších okolních obcí. Avšak už za druhé světové války se začalo uvažovat o novém dopravním prostředku, kterým byly trolejbusy. Jak se podařilo zjistit znalci historie MHD panu Ing. Erichu Naušovi, vznikl za druhé světové války dokonce i jeden z projektů, kdy měly trolejbusy nahradit dřívější tramvaje. K realizaci části projektu však začalo docházet až teprve v letech 1950 až 1952. Tehdy se postavila první trolejbusová trať vnitřním městem, která byla zprovozněna v létě roku 1952. Trolejbusy tak nahradily dřívější tramvajovou linku do lázeňského Šanova při své okružní trase od hlavního nádraží přes Benešovo náměstí, kolem divadla a Císařských lázní do Šanova a dále Jankovcovou, Wolkerovou a Vrchlického ulicí k hlavnímu nádraží.
Celý článek / zobrazeno 2638x
Měšťanské domy v Lázeňské ulici Měšťanské domy v Lázeňské ulici
29.5 15 09:20Všechny domy starých lázeňských Teplic se dříve stávaly krátkodobým domovem lázeňských hostů, ale komu se v hlavní sezoně podařilo najít volný pokoj právě v Lázeňské ulici, která se nacházela v nejbližším sousedství zdejších lázní, ten mohl skutečně hovořit o štěstí. Ze starých měšťanských domů dodnes zůstaly v Lázeňské ulici pouze jen budovy proti lázním Pravřídla, a to Zlaté slunce, Zlatý kříž, Pelikán, Harfa a Zlatá studna. Právě v nich se ubytovávali vzácní hosté, jako například světově proslulý hudebník Ludwig van Beethoven, slavný německý malíř Caspar David Friedrich, český historik a literární vědec Josef Dobrovský a další.
Celý článek / zobrazeno 2526x
Ptačí schody a jejich okolí Ptačí schody a jejich okolí
22.5 15 09:59Po odstranění městských hradeb začal s příchodem 19. století také nový rozvoj pro klasicistní výstavbu Teplic. Také v místech pod Děkanským kostelem vznikla nová ulice domů, která nesla pojmenování Kostelní. Na jejím konci pak vznikla vstupní brána do Zámecké zahrady, která bývala přes den otevřená pro Tepličany i lázeňské hosty,, ale na noc se zamykala. Brána zde stála po celé 19. století až do poloviny století dvacátého. V její blízkosti se nacházely renesanční Kolostujovy věžičky s dvojitou střechou a také Ptačí schody, které už v 17. století spojovaly menší zahradu a nádvoří zámku s dolejší částí, kde stával domek pro zahradníka a pro chov ptactva. V 18. století dům prošel úpravou fasády a také byla zřízena nová voliéra.
Celý článek / zobrazeno 3276x
Naproti bývalému hotelu Neptun stával dům Severní hvězda Naproti bývalému hotelu Neptun stával dům Severní hvězda
15.5 15 10:04V prostorách, kde končila Mlýnská a začínala Pražská ulice, se z Teplic vyjíždělo jedním směrem na Prahu a rovněž se tady odbočovalo do lázeňského Šanova. Počátky zdejší výstavby domů se vztahují převážně do čtyřicátých let 19. století. Naproti bývalému hotelu Neptun, postaveném v roce 1841, stával mezi ulicemi U Kamenných lázní a U Hadích lázní poměrně dominantní dům Severní hvězda. V něm se v jeho přízemní části nacházel obchod a v jeho zadní části na rovné střeše měl v šedesátých letech 19. století svůj prosklený atelier fotograf V. F. Pobuda.
Celý článek / zobrazeno 2606x
Úpravy vybouraného židovského ghetta po 2. světové válce Úpravy vybouraného židovského ghetta po 2. světové válce
7.5 15 09:44Velmi staré židovské ghetto tvořilo samostatnou čtvrť Teplic. Pro lepší představu je ohraničovaly ulice Dlouhá, Papírová, Lázeňská a prostor dnešní kolonády u Domu kultury. Židovskou čtvrtí vedly ulice Karlova a Široká. Nacházela se zde četná zákoutí a nádvoří s různými domky roztodivných tvarů, kde nechyběly různé obchody, služby, řemeslnické dílny i restaurační podniky. Židovská čtvrť se utvářela po několik staletí již od dob středověku.
Celý článek / zobrazeno 3235x
V Dubské a Hřbitovní ulici pracovala přádelna a tkalcovna bavlny V Dubské a Hřbitovní ulici pracovala přádelna a tkalcovna bavlny
29.4 15 10:21Na celkovém větším obrázku z roku 1905 spatříme přádelnu a tkalcovnu bavlny, která stávala na rozhraní Dubské a Hřbitovní ulice. K jejímu založení došlo už v roce 1858, kdy do Teplic dorazily po nově vybudované železnici první vlaky.
Celý článek / zobrazeno 2317x
Likvidace staré zástavby v prostorách Zelené a Dlouhé ulice Likvidace staré zástavby v prostorách Zelené a Dlouhé ulice
24.4 15 09:12Pohled na likvidaci staré zástavby v prostoru ulic Zelené a Dlouhé směrem k náměstí Svobody byl pořízen v roce 1974. Tehdy docházelo jak k bourání starých domů, tak zároveň už také k výstavbě nových budov současně. Proto je možné spatřit jak staré ustupující domy, prázdné prostory, tak i jeřáb pro výstavbu nových bloků v Alejní ulici. Tou dobou ještě zůstalo několik demoličních objektů na rozhraní Zelené a Dlouhé ulice směrem k náměstí Svobody, které tehdy neslo pojmenování Karla Marxe. Právě tady vznikl obchodní dům Prior, před časem už také zbořený, kde dnes stojí rozlehlé obchodní centrum Galerie.
Celý článek / zobrazeno 3170x
Staré typy trolejbusů v ulici U Červeného kostela Staré typy trolejbusů v ulici U Červeného kostela
14.4 15 10:37Když bylo v roce 1950 rozhodnuto dát lázeňskému městu Teplicím trolejbusy, jednalo se již o třetí veřejnou dopravní trakci, kterou tehdy s oblibou zaváděla některá větší, střední nebo lázeňská města. Trolejbusy poprvé do teplických ulic vyjely v létě roku 1952 na okružní linku číslo 11, aby doplnily a později i nahradily postupně rušené tramvaje. Se zaváděním trolejbusů pak souvisela několikrát měněná dopravní koncepce v Teplicích, což se projevovalo jak investicemi do nově zaváděné trolejbusové trakce, tak i jejím přechodným útlumem, kdy se zase investovalo do rekonstrukce tramvajové dopravy i k nákupu nových tramvajových vozů. Tím pak docházelo k balancování mezi trolejbusy a tramvajemi a jelikož se všechno dělalo jaksi jen polovičatě a posléze se znovu měnila dřívější rozhodnutí, podařilo se v Teplicích po dobu téměř sedmi let udržet paralelně hned tři dopravní trakce - tramvajovou, trolejbusovou a autobusovou. Na jednu stranu se tak ve středně velkém městě jednalo o úctyhodnou kuriozitu, ze které měli zajisté radost přátelé MHD, na straně druhé šlo ovšem o neuvážené plýtvání finančními prostředky.
Celý článek / zobrazeno 3068x
Teplice ve středověku Teplice ve středověku
10.4 15 10:32Podle pověsti Václava Hájka z Libočan byly teplické termální prameny objeveny již za vojvody Nezamysla roku 762 prasátky rytíře Kolostůje. V té době již tedy zřejmě patřily Teplice nebo alespoň jejich blízké okolí pod Krušnými horami k trvale osídleným. Avšak teprve až ve 12. století vnáší prudké světlo do temnoty, do níž je ponořeno zrození Teplic a jejich lázní.
Celý článek / zobrazeno 2983x
Pomník W. A. Mozarta před teplickou radnicí Pomník W. A. Mozarta před teplickou radnicí
3.4 15 09:33Na ochozu před teplickým magistrátem se dnes netyčí žádný pomník ani socha. Dříve tomu ovšem bylo jinak. Nejprve se jednalo o pomník císaře Josefa II.,který pocházel od profesora Umělecko-průmyslové školy Franze Metznera. Ten před radnicí stával od roku 1913 do roku 1920, kdy došlo k jeho odstranění. Dalších následujících pět let na ochozu nedominovalo nic, avšak už roku 1925 se zde objevila socha další, tentokrát ztělesňující světového hudebního génia Wolfganga Amadea Mozarta.
Celý článek / zobrazeno 3078x
Staré teplické domy měly poetické názvy Staré teplické domy měly poetické názvy
27.3 15 09:18Po velkém požáru starých, převážně dřevěných Teplic v roce 1793, začaly vznikat nové domy a hotely do osobité podoby empírového lázeňského města, jež se stávalo salónem Evropy. Tehdejší obchodně založení majitelé vytušili dobrou možnost výdělku, a tak vymysleli svéráznou reklamu v podobě pojmenování jednotlivých domů. Je třeba připomenout, že ti, kteří všechny nejrozličnější názvy vymýšleli, projevili zároveň citlivý vztah i ke zvláštnostem lázeňského prostředí.
Celý článek / zobrazeno 3083x
Křižovatka u okresního soudu Křižovatka u okresního soudu
20.3 15 10:51Na křižovatce u okresního soudu v Teplicích se střetávaly čtyři ulice: Duchcovská, Myslivecká (dnes Alejní), Stöhrova (dnes U soudu) a Wolframova (dnes Lounská). Myslivecká vznikala postupně v rozmezí několika desetiletí od čtyřicátých let 19. století při severním okraji zámeckého parku, od kterého ji dělila zeď. Její název vznikl podle bílého domku na rohu Zámecké zahrady, kde sídlil panský myslivec. Podle této myslivny tak získala také ulice své pojmenování. Budova myslivny byla zbourána po roce 1945 i se zámeckou zdí.
Celý článek / zobrazeno 3936x
Pohled do někdejší královské třídy Pohled do někdejší královské třídy
5.3 15 10:27Od čtyřicátých let 19. století se Teplice začaly velmi rychle rozrůstat mimo své někdejší uzavřené centrum. Bylo tomu tak rovněž v místech od někdejší Krupské brány směrem k Mlýnskému náměstí. Při této silnici začala vznikat elegantní třída, která obdržela název Královská. Dnes se jedná o ulici U Císařských lázní. Výhodně situovanou ulici, zastavěnou jen z jedné strany proti lázeňskému parku, považovali jak místní lidé, tak i četní návštěvníci města za jednu z nejkrásnějších v celém městě. Domy v této ulici nesly jména, odpovídající jejímu názvu, jako třeba Královský hrad, Císařský hrad, Král český, Král portugalský či Arcivévoda Štěpán. V této části města pak bylo umístěno hned šest významných peněžních ústavů. K nim patřila Anglo-rakouská banka, dále banka Beer Perutze a synové, Anglo-československá banka či Německá zemědělsko - průmyslová banka.
Celý článek / zobrazeno 2490x
Městské lázně v Hálkově ulici před zbořením Městské lázně v Hálkově ulici před zbořením
5.3 15 10:24Iniciativa k výstavbě městských lázní vzešla ze správní rady městské spořitelny, která chtěla využít volného kapitálu na výstavbu zařízení, prospěšného široké veřejnosti. Projekt stavby v místech mezi Hálkovou, Českobratrskou a Vrchlického ulicí, na pomezí Teplic a Šanova, vypracoval vrchní inženýr městského stavebního úřadu Odon Zdarek. Architektura budovy byla založena na principech německé novorenesance, zatímco dekorace průčelí se nesla ve slohu secese.
Celý článek / zobrazeno 4443x
Křižovatka u bývalého Gastronomu v centru Teplic Křižovatka u bývalého Gastronomu v centru Teplic
27.2 15 09:38Dnešní křižovatka ulic Masarykovy se Školní a Českobratrskou ulicí u bývalého Gastronomu patří k rušnému centru Teplic. V minulosti se však jednalo pouze o rozcestí mimo jakoukoli zástavbu v polích a lukách. Od 18. století tu stávalo pouze sousoší Kalvárie, a tak sochy, umístěné na vysokém podstavci, bylo zdaleka vidět. Po zboření městských hradeb na konci 18. století docházelo k postupné výstavbě i v těchto místech. Zejména od třicátých let 19. století tady začaly vznikat první domy, včetně hostinců.
Celý článek / zobrazeno 5077x
Dřívější Meissnerova, dnes ulice 28. října na konci 19. století Dřívější Meissnerova, dnes ulice 28. října na konci 19. století
20.2 15 09:24Někdejší Meissnerova ulice v Teplicích spojovala dřívější Školní, dnes Benešovo náměstí, s hlavním nádražím. Zástavba této ulice začala vznikat až po zavedení železnice z Ústí nad Labem do Teplic v roce 1858. Zdejší domy proto názorně dokumentují především rozvoj architektury druhé poloviny 19. století a počátku století dvacátého. Ještě před první světovou válkou se tady však daly nalézt některé volné nezastavěné plochy. Původní název ulice vznikl podle spisovatele Alfreda Meissnera, který se narodil v Mlýnské ulici lázeňských Teplic a zemřel v rakouském městě Bregenzi. Vedle svého povolání lékaře se též významně věnoval literární tvorbě. Ještě jako student se v roce 1846 zúčastnil politického života a byl dokonce zvolen i do parlamentu ve Frankfurtu nad Mohanem. Alfred Meissner, který se ve Francii stýkal s Heinrichem Heinem a spolupracoval s mnoha dalšími autory, psal především dramata, romány a básně.
Celý článek / zobrazeno 2786x
Dolní rybník Zámecké zahrady v zimě Dolní rybník Zámecké zahrady v zimě
13.2 15 08:56Možná by se mohlo zdát, že Zámecká zahrada v Teplicích sloužila k procházkám, odpočinku a relaxaci jen výhradně od jara do podzimu, ale skutečnost je zcela jiná. Prostory Zámecké zahrady totiž v dobách Rakousko-Uherska i za první republiky, právě tak jako po druhé světové válce, patřily k součástem života Tepličanů po celý rok, tedy i v zimě. V době celého zimního období až do jara se tady sice tolik nekorzovalo a už vůbec se neposedávalo na zasněžených, promrzlých nebo mokrých lavičkách, ale množství Tepličanů sem směřovalo za zimními radovánkami. V časech mrazivého povětří se v Teplicích často zaplňovalo kluziště na Dolním rybníku množstvím bruslařů. Ruch na kluzišti býval značný. Páni zde dvorně konverzovali s dámami a pevně se drželi při párových jízdách. Zdejší ostřílení bruslaři tady jezdili zásadně s rukama za zády. Vše se neobešlo bez patřičného veselí, hlaholu, a aby toho nebylo málo, vyhrávala k tomu ještě navíc kapela nedalekého Střeleckého spolku, který sídlil ve stráni nad rybníkem, nedaleko dnešního sídla Lesů České republiky. Teplický bruslařský klub pak pořádal každým rokem bruslařskou večerní slavnost. Ta představovala zejména pro mládež jednu z vrcholných událostí společenské sezony.
Celý článek / zobrazeno 2902x
Centrum Trnovan v roce 1911 Centrum Trnovan v roce 1911
6.2 15 08:46Ještě v roce 1843 se o Trnovanech hovořilo jako o malé klidné vesnici, která čítala pouze 466 obyvatel. Teprve až ve druhé polovině 19. století začal velký rozvoj průmyslové výroby, čemuž svou měrou napomohla též blízkost Teplic i výhodná poloha při císařské silnici. Zvláště od sedmdesátých let 19. století se datuje mimořádně rychlý vzestup této obce. Například v roce 1876 začal v Trnovanech Alfred Stellmacher vyrábět fajánsové a porcelánové zboží. V následujících desetiletích pak vzniklo více než 10 manufaktur a továren, které produkovaly nejrůznější druhy keramiky. Kromě toho zde rostly jako houby po dešti četné textilní, kovoprůmyslové, dřevozpracující a další menší podniky. Tím začal pro Trnovany přerod z původně tradičně zemědělské vesnice na průmyslové město.
Celý článek / zobrazeno 3279x
Kavárna a restaurace Lípa v Trnovanech Kavárna a restaurace Lípa v Trnovanech
30.1 15 09:15Roku 1900 dosáhl počet obyvatel Trnovan téměř 12 a půl tisíce a počet domů se blížil k 700. Přesto Trnovany zůstávaly oficiálně stále ještě venkovskou obcí, a to až do roku 1910, kdy jim byl konečně přiznán statut města.
Celý článek / zobrazeno 3932x
Bruslení na Zámeckém rybníku v minulosti Bruslení na Zámeckém rybníku v minulosti
22.1 15 09:43Teplice se vzhledem ke své poloze na závětrné teplé fénové oblasti Krušných hor zrovna příliš výraznými zimními obdobími pochlubit nemohou. Množství sněhu ve městě pod Krušnými horami bylo obvykle slabé a ani při zimách bohatých na sníh nepřekračovala výška sněhové pokrývky obvykle 50 cm.
Celý článek / zobrazeno 3460x
Teplické středověké brány Teplické středověké brány
15.1 15 11:03Někdejší Teplice bývaly za dob středověku městem velmi výstavným a také zahradním. Starý ráz města měl ve 13. až 15. století porfýrovou ohradní městskou zeď, která byla v některých místech až 3 metry vysoká a metr silná. Obdobně pak jako každý uzavřený městský celek měly Teplice své vstupní brány. Ty stály čtyři s ještě navíc postranní brankou, kudy se směrem jakoby od dnešního Domu kultury k divadlu chodilo na původní židovský hřbitov.
Celý článek / zobrazeno 3330x
Teplická autobusová doprava Teplická autobusová doprava
9.1 15 11:10Autobusová doprava od svých počátků nebyla nikdy vyloženě městská, neboť její linky nespojovaly pouze jednotlivé městské části, ale ve většině případů vyjížděly i do okolních obcí a měst, včetně zahraničních. Snahy zavést autobusovou dopravu na Teplicku se datují už od roku 1907, avšak k realizaci prvních spojů došlo až roku 1912, kdy zdejší dopravní společnost získala potřebnou koncesi na trasy Teplice−Cínovec−Drážďany a Teplice−Komáří vížka−Drážďany.
Celý článek / zobrazeno 4223x
Tramvaje před sídlem teplické malodráhy v Trnovanech Tramvaje před sídlem teplické malodráhy v Trnovanech
1.1 15 12:17V roce 1895 vyjely nejen po Teplicích, ale i v jejich okolí, první vozy elektrické malodráhy na rozchodu jednoho metru. Postupně se podařilo zprovoznit tratě přes centrum města do Trnovan, k nádraží Teplice - Zámecká zahrada, do lázeňského Šanova, do Řetenic i do Jankovcovy ulice a právě tak i mimoměstskou trať z Trnovan přes Novosedlice a Pozorku do horního Dubí. Tramvajová doprava získala značné perspektivy a sloužila dokonce i k odvozu poštovních zásilek.
Celý článek / zobrazeno 2948x
Západní strana Zámeckého náměstí Západní strana Zámeckého náměstí
25.12 14 09:50Zámecké náměstí v Teplicích představuje nejstarší a památkově rovněž nejzachovalejší urbanistický celek v Teplicích. A třebaže většina starých obytných domů pochází z první poloviny 19. století, dá se říci, že vznikaly na původním půdorysu, který se tady vytvářel už od dob středověku.
Celý článek / zobrazeno 2938x
Někdejší konečná tramvají v horním Dubí Někdejší konečná tramvají v horním Dubí
11.12 14 13:12Původní akciová dopravní společnost v Teplicích dovedla prozíravě a se značným přehledem určit linkové směry novostaveb tramvajových drážních úseků, neboť poznala, že v Teplicích může počítat nejen s přepravou místních obyvatel a lázeňských hostů, ale i s výraznou rekreační přepravou do krásného letoviska Dubí v Krušných horách.
Celý článek / zobrazeno 3445x
Původně Roseggerova, dnes Pařížská ulice Původně Roseggerova, dnes Pařížská ulice
11.12 14 13:08Když se údolní část Teplic zdála být už dostatečně zastavěná, začala se další výstavba rozšiřovat i do přilehlých svahů a strání nad městem. Volné plochy se koncem 19. století ještě nacházely pod někdejším Šibeničním vrchem směrem na Novou Ves. A tak na svažitém terénu začala již před první světovou válkou vznikat nová vilová a zahradní čtvrť. Mnohé z těchto staveb dodnes svědčí o velkolepém pojetí i fantazii tehdejších stavitelů, právě tak jako o tom, že právě tady v klidnější zóně nalezli své domovy a sídla právě ti bohatší tepličtí občané.
Celý článek / zobrazeno 2640x
 Domy pod Bílinskou ulicí u železničního přejezdu před zbořením Domy pod Bílinskou ulicí u železničního přejezdu před zbořením
27.11 14 10:48Snímek z roku 1970 byl pořízen z Bílinské ulice směrem k železničnímu přejezdu nad bývalou plovárnou, kde stávaly dva velké, tehdy ještě nepříliš staré obytné třípodlažní domy. Fotografie vznikla nedlouho před jejich odstřelem, neboť musely ustoupit připravované silniční stavbě - průtahu městem I/8, jinak též součásti nového úseku mezinárodní silnice E 55 od Prahy kolem Zámecké zahrady směrem na Dubí, Cínovec a Drážďany. V prostorách zbořených dvou domů vznikl most, který též překlenul trať Českých drah z Teplic do Lovosic a zároveň i místní silniční komunikaci.
Celý článek / zobrazeno 2574x
Kudlichova ulice tvořila hranici mezi Řetenicemi a Teplicemi Kudlichova ulice tvořila hranici mezi Řetenicemi a Teplicemi
27.11 14 10:46První písemné podklady o existenci vsi Řetenice pocházejí z roku 1281. Každopádně se však jednalo ještě o mnohem starší obec, ležící nedaleko od Teplic západním směrem. Alespoň podle pověsti už Řetenice existovaly v osmém století, kdy měl dokonce sídlit zeman a rytíř Kolostuj, jehož prasátka roku 762 objevila teplické léčivé prameny. V dobách středověku zčásti ves patřila k teplickému panství, zbytek potom dalším držitelům. V 16. a 17. století však Řetenice zcela přešly pod teplické dominium.
Celý článek / zobrazeno 3048x
Zámecké náměstí s morovým sloupem Zámecké náměstí s morovým sloupem
19.11 14 11:26Zámecké náměstí v Teplicích představuje nejstarší a památkově rovněž nejzachovalejší urbanistický celek ve městě. A třebaže většina starých obytných domů, kromě objektu zámku, který vznikl na základech někdejšího středověkého kláštera a také fary, je postavena v klasicistním stylu první poloviny 19. století, dá se říci, že domy tvořily půdorys, který se tady utvářel prakticky už od dob středověku. Například severní strana náměstí dodnes dodržuje linii budov, jejichž mnohem starší předchůdci tehdy stály nad příkopem, který tvořil součást někdejší obranné soustavy města.
Celý článek / zobrazeno 2865x
Dřevěný hudební pavilon v Zámecké zahradě Dřevěný hudební pavilon v Zámecké zahradě
14.11 14 09:28S historií lázeňských Teplic je rovněž úzce spojena hudba, která poskytuje rozptýlení a vyplňuje volný čas pacientů i dalších hostů. Ale nejen to, neboť příjemná a melodická hudba prospívá naší pohodě a blahodárně i nervovému systému, takže patří ke vhodným doplňkům samotné léčby. Proto také koncertování v lázeňských městech i dalších místech patřilo k dávným osvědčeným tradicím.
Celý článek / zobrazeno 2466x
Císařská třída s hostincem Rittenburg v Trnovanech Císařská třída s hostincem Rittenburg v Trnovanech
7.11 14 08:58 Nedaleko od Teplic se nacházela ves Trnovany, jejíž obyvatelé se živili původně hlavně zemědělstvím. Přerod Trnovan na průmyslové město začal v sedmdesátých letech 19. století, po založení keramické továrny Alfréda Stellmachera. Snímek pořízený těsně před první světovou válkou však už zachytil Trnovany, kdy byly oficiálně jmenovány městem. Jedná se o tehdejší Císařskou třídu, kde se v pravé části snímku kdysi nacházel Šenkovní rybník. Jeho název souvisel s protější budovou, která kdysi patřila k nejvyšším v Trnovanech. Jednalo se o hostinec později zvaný Rittenburg, snad vůbec nejstarší a dlouho i jediný trnovanský hostinec, který měl své základy již v dobách středověku nad hrází Šenkovního rybníka. Doložený záznam o zdejším šenkýři Hansovi pochází z roku 1503 a dá se předpokládat, že jeho existence patří k ještě daleko starším. V této panské hospodě se často ubytovávali formani a povozníci, neboť stála při již tehdy frekventované silnici od Krupky, Chlumce a Ústí nad Labem směrem na Teplice. Proto též zdejší živnost, která v průběhu staletí měnila své názvy, vždy dobře prosperovala. Budova se mohla chlubit velkými sklepy, v nichž zrálo víno z hroznů vypěstovaných na trnovanských a teplických vinicích.
Celý článek / zobrazeno 2946x
Noční pohled na dolní část ulice U divadla Noční pohled na dolní část ulice U divadla
31.10 14 08:16Čtyřicátá léta 19. století představovala kulminační období zejména v domovní výstavbě města. Původní nejstarší zástavba, obehnaná do koce 18. století hradbami, se tak začala rozšiřovat i do míst kdysi ležících venku před hradbami. Starobylé Teplice, stojící na ještě středověkých základech, se tak začaly poměrně rychle měnit v moderní lázeňské město.
Celý článek / zobrazeno 3310x
Začátek klasicistní výstavby Teplic na Tržním náměstí Začátek klasicistní výstavby Teplic na Tržním náměstí
16.10 14 08:23I v době středověku představovaly Teplice město značně výstavné. Staré hradby tehdy tvořila porfyrová zeď, která dosahovala téměř třímetrové výšky a metrové šířky. Vstup do města střežily čtyři brány, přičemž původní městská zástavba se skládala z převážně dřevěných a hrázděných stavení. To se právě pro staré město stalo osudné. V červnu roku 1793 vypukl na Tržním náměstí (dnešním náměstí Svobody) požár, který se rychle přenesl i do dalších částí původně uzavřeného městského celku. Shořelo tehdy na 155 domů a 11 stodol na předměstí. Popelem tehdy lehla celá Papírová, Židovská a Lázeňská ulice. Kromě toho došlo i k silnému narušení lázeňských budov, takže škody patřily k mimořádně rozsáhlým.
Celý článek / zobrazeno 2962x
Radniční budovy lázeňských Teplic Radniční budovy lázeňských Teplic
16.10 14 08:19První teplická radnice pocházela z roku 1545. Stávala přibližně uprostřed Velkého rynku, pozdějšího Tržního, dnes náměstí Svobody. Tvořil ji dům s renesančními štíty a věží s hodinami. V pozdější době k této radnici přistavěli ještě druhou budovu se šenkovnou, které se říkalo "hospoda napříč". V dávných dobách stál v čele úřadu panský rychtář, o němž de dochovaly zprávy již z roku 1370. V roce 1501 stálo v čele města 12 radních a 6 obecních starších, přičemž páni radní se střídali pravidelně každý měsíc v úřadě purkmistra. Některá jednání ve staré renesanční radnici probíhala někdy až za dramatických okolností, z nichž můžeme jmenovat například konflikt z konce 16. století. Tehdy na radnici došlo dokonce až k ozbrojené půtce mezi zdejšími konšely a tehdejším majitelem teplického panství Radslavem Vchynským, který se postaral a prudkou nesouhlasnou reakci.
Celý článek / zobrazeno 3131x
Svatoalžbětínský katolický kostel v Šanově Svatoalžbětínský katolický kostel v Šanově
9.10 14 09:57Roku 1848 se vesnice Šanov s lázeňskými tradicemi stala samostatnou obcí s vlastní samosprávou. V následujících dvou desetiletích se Šanov postupně zbavoval venkovského vzhledu a získával postupně atributy obce městského typu. V letech 1863 až 1877 došlo k postavení kostela svaté Alžběty. Zdejší okolí pak bylo podle toho pojmenováno Kostelní náměstí.
Celý článek / zobrazeno 2914x
Pohled ze Schillerova náměstí do Mlýnské ulice Pohled ze Schillerova náměstí do Mlýnské ulice
3.10 14 10:04Snímek z dvacátých let 20. století zachytil tehdejší Schillerovo náměstí, které se kdysi jmenovala Mlýnské, potom Štěpánské a dnes Laubeho náměstí. Směrem od Císařských lázní a dnešní Rooseveltovy ulice spatříme nejen část tohoto náměstí, ale i částečný průhled do ulice Mlýnské. Kdysi se v těchto místech nacházelo stanoviště starých drožek, ale od roku 1900 sem začala zajíždět tramvaj z Benešova náměstí, která byla v roce 1913 prodloužena až do lázeňského Šanova a dnešní Jankovcovy ulice. Dům vlevo, který patřil významné rodině Stradalů, se svou výstavností lišil od menších domků pod letenským svahem. První z domů se nazýval Divoký muž a ten vedlejší Zlatá lžíce. V sousedním domě lidé navštěvovali kavárnu a cukrárnu a v posledním, ještě na Schillerově náměstí, zvaném zámeček, si pronajímal místnosti proslulý pražský fotograf František Friedrich, který tady po roce 1872 portrétoval lázeňské hosty. Za tímto domem již začínala svažující se Mlýnská ulice.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 3019x
Kavárna a hotel Imperátor s vedlejším obytným domem v ulici U Červeného kostela Kavárna a hotel Imperátor s vedlejším obytným domem v ulici U Červeného kostela
26.9 14 08:25Původní stará výstavba vznikala ve venkovských Trnovanech při potoku Bystřice, který do Trnovan přitékal směrem od Dubí a Novosedlic. Zdejší původní domy patřily ještě k nízkým stavbám typickým pro vesnice, většinou se šindelovými či doškovými střechami. Obě strany potoka lemovalo lipové stromořadí, podle něhož se vžil dřívější název - Lípová ulice. Roku 1908 došlo k zakrytí potoka s ohledem na hygienické podmínky a tehdy se též významně měnila někdejší ves na město. To už přes Trnovany 13 let projížděly též tramvaje na trati z Dubí do Teplic.
Celý článek / zobrazeno 4279x
Teplická židovská čtvrť Teplická židovská čtvrť
18.9 14 14:43Již ve druhé polovině 17. století bylo teplickým Židům vyhrazeno hustě zastavěné ghetto v ulici Židovská, později nazvané Karlova. Až do roku 1781 docházelo na noc k uzavírání této ulice, a tím k oddělení čtvrtě od ostatních obyvatel města.
Celý článek / zobrazeno 3153x
 Starý rohový dům na trnovanské návsi před zbouráním Starý rohový dům na trnovanské návsi před zbouráním
11.9 14 14:26Na přelomu 19. a 20. století dosáhl počet obyvatel Trnovan 12 a půl tisíce, přičemž počet domů se blížil k sedmi stovkám. Přesto stále ještě Trnovany oficiálně zůstávaly pouze jen venkovskou obcí, třebaže rozvíjející se průmysl stále více vytlačoval původní zemědělství. Snímek trnovanské návsi, pořízený v místech dnešní křižovatky ulic Masarykovy a U Červeného kostela, pochází z roku 1904. Patrná je zejména doznívající venkovská atmosféra s koňským povozem a dětmi uprostřed návsi. Dnes by tady v těžkém provozu všichni riskovali své životy.
Celý článek / zobrazeno 3008x
 Roku 1919 zachvátil požár staré městské divadlo Roku 1919 zachvátil požár staré městské divadlo
3.9 14 07:43Staré městské divadlo v Teplicích z roku 1874 zachvátil roku 1919 velký požár. Vznikl v jevištním prostoru a rychle se šířil i do hlediště. Nakonec vyhořela celá budova s výjimkou kavárny, takže po požáru zůstaly jen holé základní zdi.
Celý článek / zobrazeno 2687x
K. H. Borovský a jeho ubytování v Teplicích K. H. Borovský a jeho ubytování v Teplicích
29.8 14 07:39Lázeňské Teplice v minulosti hostily dlouhou řadu vynikajících českých i světových osobností. Z těch našich si můžeme připomenout též Karla Havlíčka Borovského, který patřil nejen k našim významným politikům, spisovatelům, básníkům a novinářům, ale také - a to se jen málo ví, i k velkým milovníkům pěší turistiky. Netřeba se proto divit, že ho cesty přivedly dvakrát do Teplic a jejich okolí, neboť naše oblast díky své členitosti mezi Krušnými horami a Českým středohořím nabízí rovněž jedinečné možnosti turistiky.
Celý článek / zobrazeno 2414x
Altánek v zámecké zahradě – zvaný Turecký Altánek v zámecké zahradě – zvaný Turecký
22.8 14 09:18K rozšíření Zámecké zahrady v Teplicích se přistoupilo počátkem 19. století, kdy zároveň došlo k její úpravě z dřívější barokní podoby na anglický park. Vedle malého jezírka s ostrůvkem uprostřed, kterým je dnes Dolní rybník, vznikla opodál jihozápadním směrem nepravidelně ohraničená hladina velkého jezírka - dnešní Horní rybník s přístavem pro loďky i rozlehlé plochy parku s přilehlými loučkami, kde rovněž vznikaly různé pomníčky, drobné stavbičky i nové pavilónky.
Celý článek / zobrazeno 2976x
Historie lázeňského Šanova Historie lázeňského Šanova
15.8 14 08:36V těsném sousedství Teplic stávala kdysi samostatná vesnice Šanov, kde se už v průběhu 18.století využívaly ve větší míře velice účinné léčebné prameny - sirný, hadí a kamenný, takže se dosud nevýznamná osada postupně stávala lázeňským střediskem rovnocenným s Teplicemi. Lázní vyrostlo v Šanově během let hned několik. Stačí si připomenout dnes již neexistující Sirné lázně nebo Štěpánovy lázně zvané Tempelbad. K lázním, které se zachovaly patří Hadí lázně. Vznikly u hadího pramene a byly zastřešeny teprve v roce 1773. Primát však získaly tím, že už v roce 1796 se staly prvními zděnými lázněmi v Šanově, kde vznikla raně klasicistní budova. Ta byla v letech 1838 až 1839 přestavěna v pozdně klasicistní nebo-li empírové lázně. Právě empír se stal jak pro Šanov, tak i pro Teplice slohem převládajícím.
Celý článek / zobrazeno 3682x
Tramvajový nezmar na Benešově náměstí Tramvajový nezmar na Benešově náměstí
6.8 14 09:02V centru města na Benešově náměstí se zastávky MHD nenacházely tam, kde v současné době, ale hlavní přestupní stanice tramvají byla umístěna v nejzápadnější části náměstí před Střední průmyslovou školou. Odtud se pak větvily tramvajové tratě směrem k hlavnímu nádraží a kolem divadla do lázeňského Šanova. Teprve v pozdější době, kdy hlavní dopravní obslužnost ve městě převzaly trolejbusy s autobusy, se hlavní zastávky na Benešově náměstí přesunuly do míst, které známe ze současnosti.
Celý článek / zobrazeno 2754x
Poštovní ulice v Teplicích Poštovní ulice v Teplicích
1.8 14 07:23V roce 1930 vznikl snímek Poštovní ulice, která nese pojmenování podle poštovního úřadu stojícího naproti Císařským lázním. Poštovní služby zde mají své letité tradice již od roku 1896, kdy se usídlily v někdejší budově vyhlášeného hotelu U Pruského krále.

Směrem z ulice U Císařských lázní vede Poštovní ulice nejprve jako uzoučká a posléze se rozšiřující do kopce kolem Havlíčkových sadů až ke škole Obchodní akademie.

V lázeňských ústavech a ubytovacích domech mohli lázeňští hosté sice požádat o menší občerstvení, ale v celodenním stravování byli většinou odkázáni na jednotlivá restaurační zařízení v blízkosti lázní a lázeňských domů.

Na jídelníčku některých vybraných restaurací v centru lázeňské oblasti bývalo denně dostatečné množství i dietních jídel a v některých podnicích je vařili dokonce přímo podle pokynů lékařů. Právě k takovým patřila restaurace a kavárna Seumův park v Poštovní ulici, která se stala hlavním cílem pohlednice.

Pacienti z lázní ji vyhledávali hlavně pro dobrý výběr dietních pokrmů, které měly předepsány nebo doporučeny. Navíc se tady dalo hezky posedět i v kavárně, často i při hudebních a zábavných produkcích, takže o hosty tady neměli žádnou nouzi.

Pamětníci vyprávěli, že například po představení v nedalekém Krušnohorském divadle sem mohli ještě zajít a posedět i v pozdních večerních hodinách. Tady si pak sdělovali své veškeré dojmy z divadla, mohli se ještě najíst, něco popít a dokonce si i zatančit.

Na druhé straně budovy se dnes rozprostírá Seumův park, v němž je pochován německý básník J. G. Seume. Původně se totiž jednalo o starý hřbitov, na kterém se pochovávalo od konce 16. století až do roku 1864.
Text: Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 3044x
Křižovatka Císařské a Lípové ulice U Červeného kostela Křižovatka Císařské a Lípové ulice U Červeného kostela
25.7 14 19:29Snímek z roku 1910 zachytil pohled na rozhraní tehdejší Císařské a Lípové ulice poblíž červeného kostela v Trnovanech. Tehdy došlo k povýšení někdejší vesnice na město, přičemž zde žilo více než 15 tisíc obyvatel.

Fotografie byla pořízena z někdejšího dominantního rohového domu, v němž kdysi sídlila Lípová kavárna. První dům zleva, kde dnes odbočuje Doubravská ulice, představuje dřívější podobu budovy, v níž později sídlil hotel Central a ještě později Varšava. Výstavná tříposchoďová budova směrem do dnešní ulice U Červeného kostela, tehdy pojmenovaná podle stromořadí Lípová, už tehdy stála a vydržela bez větších změn až do dnešní doby. Vedle ní vpravo ještě spatříme proluku, neboť tehdy nebyla ještě ulice zcela zastavěna.

Trnovany měly již před získáním statutu města své jisté napojení na blízké Teplice také díky tramvajové dopravě, která obě obce spojovala od roku 1895. Tramvajová trať patřila dlouhou dobu k jednokolejným s příslušnými výhybnami křižujících se tramvají na některých zastávkách. Právě takovou spatříme na snímku tehdejší Císařské ulice.

Nezastavěný prostor vpravo představuje místo před katolickým červeným kostelem Nejsvětějšího srdce Ježíšova, který byl postaven v roce 1909, čímž také došlo ke splnění jedné z posledních podmínek, aby mohly být Trnovany povýšeny na město.

Text: Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 2089x
Hojně navštěvovaná plovárna v Zámecké zahradě Hojně navštěvovaná plovárna v Zámecké zahradě
16.7 14 10:40Ve 20. století se Teplice mohly chlubit řadou plováren, kde se v horkém letním období osvěžovaly stovky lidí. Několik se jich nacházelo na území Trnovan, ale jedna z nekrásnějších a nejlépe vybavených se rozprostírala na jižním okraji Zámecké zahrady. Roku 1932 ji postavila firma Lederer a Bloch, přičemž plavání v bazénu s teplou termální vodou tak trochu připomínalo koupání v moři. Předností koupaliště se stala nejen jeho výhodná poloha v zeleni stromů, chráněná okolním parkem, ale zrovna tak i stálá teplota vody kolem 22 stupňů Celsia.
Celý článek / zobrazeno 3136x
Zaniklé výletní místo Panorama pod Doubravkou Zaniklé výletní místo Panorama pod Doubravkou
10.7 14 14:09Když došlo koncem 18. století ke zpřístupnění Doubravské hory, začali se četní návštěvníci na svých procházkách vydávat až na její vrchol mezi tehdejší romantické zříceniny někdejšího často dobývaného hradu. Cesta z úpatí na vrchol sice netrvala déle než půlhodinku, ale pohodlnější nebo hůře pohyblivější turisté mohli vyjet nahoru na soumarech nebo v kočárech. Někteří se pak spokojovali i s procházkami pod Doubravskou horou, ale nakonec obvykle všichni často nalezli cestu na úpatí Doubravské hory, kde se u okraje lesa nacházela tradiční výletní restaurace i s velkým zahradním posezením zvaná Panorama.
Celý článek / zobrazeno 3577x
Zaniklá Edmundova ulice Zaniklá Edmundova ulice
27.6 14 11:13V domovní výstavbě Teplic představovala čtyřicátá léta 19. století výrazné kulminační období. Původní nejstarší zástavba, obehnaná do konce 18. století hradbami, se tak začala po zboření starého opevnění rozšiřovat i do míst kdysi ležících venku mimo město. Starobylé Teplice, stojící ještě na středověkých základech, se tehdy začaly poměrně rychle měnit v dobově moderní lázeňské město.
Celý článek / zobrazeno 2585x
Poslední domy v bývalé Myslivecké ulici před zbouráním Poslední domy v bývalé Myslivecké ulici před zbouráním
20.6 14 09:41Někdejší Myslivecká ulice dnes nese ve své východní části směrem k centru města název U Zámku a v západní části směrem ke křižovatce U Soudu Alejní. Předchůdkyní Myslivecké ulice byla cesta vedoucí od zámku přes Zámeckou, jinak též Bílinskou bránu věžovitého tvaru a kolem severní zdi Zámecké zahrady směrem na Bílinu a Řetenice. Když na konci 18. století zanikly středověké hradby a roku 1810 došlo ke zboření Bílinské brány, otevřel se dříve uzavřený městský celek volně ven také západním směrem, což představovalo prvopočátek Myslivecké ulice.
Celý článek / zobrazeno 2685x
 Pohled z křižovatky u soudu na Bílinskou čtvrť Pohled z křižovatky u soudu na Bílinskou čtvrť
19.6 14 13:21Na křižovatce u okresního soudu v Teplicích se střetávaly čtyři ulice - Myslivecká (dnes Alejní), Duchcovská, Stöhrova (dnes U Soudu) a Wolframova (dnes Lounská). Myslivecká ulice vznikala postupně v rozmezí několika desetiletí od čtyřicátých let 19. století při severním okraji zámeckého parku, od kterého ji oddělovala zeď. Její název vznikl podle bílého domku na rohu Zámecké zahrady, kde sídlil panský myslivec. Podle této myslivny také získala ulice své pojmenování. Budova myslivny byla zbourána po roce 1945 i se zámeckou zdí.
Celý článek / zobrazeno 3095x
Střelnice na Letné v polovině 19. století Střelnice na Letné v polovině 19. století
13.6 14 08:10K nejstarším spolkům v Teplicích patřila "Střelecká společnost", jejíž počátky sahají až do první poloviny 16. století. Původně vznikla k ochraně města, a třebaže její původní náplň převzala časem pravidelná armáda, střelecký spolek až do 20. století udržoval staré zvyky a tradice.
Celý článek / zobrazeno 2723x
Jihozápadní kout někdejšího Školního náměstí Jihozápadní kout někdejšího Školního náměstí
5.6 14 13:03Na někdejším volném prostranství za severní částí městských hradeb se původně konaly dobytčí trhy. Proto se tomuto místu běžně říkalo Rossmark - koňský trh, podobně jako tomu bylo na původním místě Václavského náměstí v Praze. Třebaže od čtyřicátých let 19. století začala i na místech mimo původně uzavřeného městského celku vznikat domovní zástavba, volné prostranství uprostřed koňského trhu se udrželo, a tak vzniklo další teplické náměstí.
Celý článek / zobrazeno 2727x
 Horní část Masarykovy třídy s nárožím Školní a Českobratrské ulice Horní část Masarykovy třídy s nárožím Školní a Českobratrské ulice
30.5 14 09:04Hlavní tepnou, spojující centrum Teplic s hlavním nádražím a nedalekou obcí Trnovany, se stala Nádražní třída, dnes Masarykova ulice, do které v její horní části ústily ještě ulice Školní a Alžbětina, dnes Českobratrská. V těchto místech začala vznikat zástavba až teprve při dalším rozšiřování města během 19. století.
Celý článek / zobrazeno 2712x
Nejstarší samostatná teplická lékárna Nejstarší samostatná teplická lékárna
22.5 14 14:17 Dávnou letitou historii mají v Teplicích rovněž lékárny. Jejich předchůdci - báby a kořenářky, různé apatyky nebo krámky mastičkářů či různých podomních felčarů, podnikaly už v dobách středověku, ale vznik skutečné lékárny se traduje až od dvacátých let 17. století, kdy v Teplicích došlo k založení lékárny držitelem panství Vilémem Vchynským přímo v objektu zámku. Vedení zámecké lékárny se tehdy ujal Matyáš Zawadov ze Sensburku. Lékárna však nesloužila příliš dlouho, neboť propukla třicetiletá válka, která ničivě zasáhla také do krátké historie zámecké lékárny. Když pak v roce 1634 Švédové plenili teplický zámek, došlo i na zdejší lékárnu, odkud odvezli vzácná a drahá koření.
Celý článek / zobrazeno 3784x
 Zděná kolonáda se starým divadlem v lázeňském parku Zděná kolonáda se starým divadlem v lázeňském parku
15.5 14 08:27Původní Špitálská zahrada a dnešní lázeňský park pod divadlem už po staletí poskytuje městu alespoň část přírody. Tato zelená odpočinková plocha má svoji historii už od dob středověku, neboť tehdejší Teplice neměly dost prostoru u domovní zástavby a proto využívaly volné prostranství za tehdejšími hradbami města. Na západní straně přiléhala zahrada k městské zdi, na severu ji ohraničovala cesta do lázeňského Šanova, na východě končila u bývalého horního mlýna a na jihu sousedila s panským pozemkem, na němž stával od poloviny 16. století špitál pro chudé poddané.
Celý článek / zobrazeno 2922x
Nová budova Kamenných lázní s pavilónkem radiového emanatoria Nová budova Kamenných lázní s pavilónkem radiového emanatoria
7.5 14 07:53Několikrát přestavované staré budovy někdejších Kamenných a Štěpánových lázní byly v roce 1910 zbořeny a o kousek dále nahrazeny honosnou pseudobarokní stavbou s náznaky posecesního klasicismu, která lázeňský Šanov i celé město Teplice reprezentuje dodnes. Jejími autory se stali teplický architekt G. Jirsch a E. Armin z Postupimi. Samotného slavnostního otevření nové budovy 14. května 1911 se při přehlídce ostrostřelců zúčastnil též pozdější následník habsburského mocnářství arcivévoda Karel se svou chotí Zitou, přičemž lázně dostaly pojmenování Alžbětiny císařské lázně - jako připomínka na zavražděnou manželku císaře Františka Josefa I., která se v bývalých starých Kamenných lázních léčila. Se vznikem samostatné Československé republiky se pak vrátilo dřívější staré pojmenování Kamenné lázně. Podle dobového hodnocení odpovídaly Kamenné lázně nejnáročnějším požadavkům moderního luxusu a nabízely apartmány jak pro náročné, tak i pro méně majetné hosty.
Celý článek / zobrazeno 2113x
Interiér kavárny zámeckého Zahradního sálu Interiér kavárny zámeckého Zahradního sálu
25.4 14 08:19Zahradní dům v barokním stylu nechal v těsné blízkosti zámku vybudovat hrabě a majitel teplického panství František Clary-Aldringen v roce 1732 teplickým zednickým mistrem Kristiánem Laglerem, aby poskytoval reprezentační prostředí pro společenské podniky rodu Clary-Aldringenů. Byl určen pro zábavy nejvznešenějších hostů, kteří se do Teplic sjížděli prakticky z celé Evropy, takže mezi nimi nechyběli ani četní monarchové, vrcholná aristokracie a též i známí umělci a učenci své doby.
Celý článek / zobrazeno 3052x
Horní a dolní Školní ulice Horní a dolní Školní ulice
25.4 14 08:15Když došlo koncem 18. století k odstranění městských hradeb a během první poloviny 19. století též i městských bran, začalo se město rozšiřovat i mimo někdejší uzavřený celek. Tehdy se též začala formovat vznikající zástavba ve Školní ulici. Někdejší Školní, dnes Benešovo náměstí, přes jehož severní okraj Školní ulice procházela, uzavřely postupně od čtyřicátých let 19. století ze všech stran domy. Ze Školní ulice na křižovatce u školy odbočovala tehdejší Meissnerova, dnes ulice 28. října, zatímco Školní ulice pokračovala západním směrem do míst, kde z ní vlevo odbočovala ulice tzv. horní Školní, nebo též Západní, nyní Rokycanova a pak dolní Školní, ze které se dalo vpravo dojít též do ulice Tereziánské, dnes Revoluční. Na další křižovatce s ulicemi Spojeneckou a Dubskou pak Školní ulice končila. V těchto místech se kdysi dávno rozléhalo pole zvané Literátská dědina. Výnosy z něho šly ve prospěch literátského a zpěváckého bratrstva, které v Teplicích působilo od 16. do konce 18. století. V letech 1876 až 1878 právě zde postavil ing. A. Siegmund svůj rozlehlý dominantní dům, pojatý ve stylu německé secese a nazval jej "Muzikantský dvůr". Ve druhé polovině 20. století se mu pak začalo říkat "Lověna", neboť v přízemí se prodávaly lovecké potřeby. Dům v posledních letech procházel rekonstrukcí.
Celý článek / zobrazeno 5124x
 Dominantní dům Lípa v Trnovanech před odstřelem Dominantní dům Lípa v Trnovanech před odstřelem
11.4 14 07:41Když v roce 1900 dosáhl počet obyvatel Trnovan téměř 12 a půl tisíce a počet domů se blížil k sedmi stům, získala tato obec vzhled města, zvláště když tudy od roku 1895 začaly projíždět tramvaje elektrické malodráhy. Přesto ale Trnovany zůstávaly oficiálně jen venkovskou obcí, a to až do roku 1910, kdy konečně získaly status města. Přerod z vesnice na město nastal však už dřív ve vzhledu a charakteru výstavby. Ten byl patrný tím, že mnohé z domů výrazně překročily běžný venkovský rámec a nabíraly stále více podobu městské zástavby.
Celý článek / zobrazeno 3619x
Domov Žofie na rohu Masarykovy a Thámovy ulice Domov Žofie na rohu Masarykovy a Thámovy ulice
9.4 14 09:35Počet obyvatel Trnovan na přelomu 19. a 20. století činil sice už více než 12 tisíc a počet domů dosáhl 670, ale přesto se o této obci stále hovořilo jako o největší vesnici Rakousko-Uherska, neboť městem se Trnovany staly až teprve po výstavbě a vysvěcení kostela Nejsvětějšího srdce Ježíšova, zvaného též jako červený kostel, v roce 1910. Trnovany, které dnes patří k nejrušnějším čtvrtím Teplic, byly sice převážně dělnickou čtvrtí, ale přesto jste zde mohli nalézt několik pozoruhodných a výstavných domů vyloženě městského typu. K nim rovněž patřila rohová tříposchoďová budova na rohu bývalé Chlumecké a Edmundovy, dnes Masarykovy a Thámovy ulice, s názvem Sofienheim - Domov Žofie.
Celý článek / zobrazeno 3263x
Selské usedlosti, vily a klasicistní domy v ulici u Nových lázní Selské usedlosti, vily a klasicistní domy v ulici u Nových lázní
4.4 14 08:53Samostatná vesnice Šanov, nedaleko od Teplic, se proslavila především svými léčivými prameny. Šanov však dlouho navzdory lázním zůstával jen venkovskou obcí, čemuž odpovídala i domovní zástavba se selskými staveními, vesnickými domky a zahradami. Teprve až roku 1885 přestal být Šanov vesnicí a stal se městem. Samostatným však zůstal pouhých deset let, neboť od roku 1895 tvoří nedílnou součást Teplic.
Celý článek / zobrazeno 2574x
Zahradní průčelí zámku se zaměstnanci a zdejšími obyvateli Zahradní průčelí zámku se zaměstnanci a zdejšími obyvateli
27.3 14 09:07V místech, kde se před řadou staletí nacházel starobylý teplický klášter, se v pozdější době na jeho troskách začala zvedat jiná dominantní budova - teplický zámek. Výstavba samotné hlavní zámecké budovy, nazývané v mnoha odkazech jako "Nový zámek", začala v 16. století za majitelů Vchynských, kteří vládli teplickému panství v letech 1580 až 1634. Je nesporné, že právě tito majitelé se značnou měrou zasloužili o další rozvoj a rozkvět Teplic. Za šlechtického rodu Vchynských byl dosud nedokončený zámecký areál přestaven v renesančním stylu a doplněn arkádami.
Celý článek / zobrazeno 2472x
Stráž císaře Josefa na Letné Stráž císaře Josefa na Letné
21.3 14 07:58V Teplicích působil ve druhé polovině 19. století aktivní Horský spolek. Sdružoval zájemce o pěší turistiku a podporoval rozvoj turistického ruchu jak v Českém středohoří, tak i v Krušných horách, kde upravoval stovky kilometrů stezek a tras, stavěl jednoduché přístřešky, posezení i rozhledny. Vybudoval rovněž meteorologickou stanici na Milešovce a v roce 1877 restauraci s rozhlednou na Královské výšině, což je dnešní Letná.
Celý článek / zobrazeno 2829x
Obchod s kožešinami a klobouky na Schillerově náměstí Obchod s kožešinami a klobouky na Schillerově náměstí
14.3 14 09:37 Současným generacím Tepličanů by se sotva podařilo určit, kde se obchod z kožešinami a klobouky majitele, jehož jméno znělo Emanuel Hilmera, vůbec nacházel. Snímek byl pořízen v roce 1930, přičemž obchod i dílny patřily do domu zvaném "Lesní zámeček" na tehdejším Schillerově náměstí, popisného čísla 16. Dnes se jedná o Laubeho náměstí pod Císařskými lázněmi, kam též vyúsťuje ulice Mlýnská.
Celý článek / zobrazeno 3267x
Dlouhá ulice s průhledem na Stalinovo náměstí Dlouhá ulice s průhledem na Stalinovo náměstí
7.3 14 08:39 Po zničujícím požáru Teplic roku 1793 se začala utvářet nová domovní výstavba rovněž v Dlouhé ulici, která tvořila jakousi hlavní tepnu dřívějšího městského celku. Zvláště od čtyřicátých let 19. století se tady začalo soustřeďovat velké množství různých obchodů, služeb a zařízení důležitých pro chod a život lázeňského města. A tak zde měli Tepličané i četní návštěvníci lázeňského města k dispozici různé hotely, hostince, vinárny, lékárnu i poštu. To odpovídalo vybavení rušného centra lázeňského města. K poštovní korbě, koňským potahům, fiakrům, omnibusům a drožkám pak v roce 1896 přibyly ještě tramvaje, které k Dlouhé ulici patřily plných šedesát let.
Celý článek / zobrazeno 3490x
Někdejší Lípová ulice za červeným kostelem Někdejší Lípová ulice za červeným kostelem
28.2 14 09:09 Nejstarší zástavba Trnovan se rozkládala kolem potoka Bystřice při cestě do Novosedlic. Na zdejší návsi stávala kaple svatého Rocha z 18. století a v této nejdůležitější části původní samostatné vsi došlo také k postavení budovy obecního úřadu a také školy. Někdejší Lípová ulice (Lindenstrasse), později ulice Říjnové revoluce a dnes ulice U červeného kostela, vznikla podél potoka Bystřice, lemovaným lípovými stromořadími, podle čehož také ulice obdržela své pojmenování.
Celý článek / zobrazeno 4199x
Začátek Královské třídy směrem k divadlu Začátek Královské třídy směrem k divadlu
21.2 14 08:33 V místech, kde končila dřívější Nádražní, dnes Masarykova ulice, nedaleko od bývalé Krupské brány, začínala směrem k divadlu Královská třída, která dnes nese pojmenování U Císařských lázní. V původním pojmenování Královské třídy se odrážela doba jejího vzniku, kdy se v Teplicích léčili a setkávali evropští vladaři, monarchové i další význační představitelé, zejména z císařských a královských kruhů.
Celý článek / zobrazeno 2718x
Konec Karlovy ulice směrem do ulice Lázeňské Konec Karlovy ulice směrem do ulice Lázeňské
14.2 14 08:25 Již ve druhé polovině 17. století bylo teplickým Židům vyhrazeno hustě zastavěné ghetto v ulici Židovské, později nazvané jako Karlova. Až do roku 1781 docházelo vždy na noc k uzavírání této ulice, a tím k oddělení čtvrtě od ostatních obyvatel. Od konce 18. století zde přibývaly další jednoposchoďové, dvouposchoďové a někdy i tříposchoďové domy, které byly od roku 1771 za vlády císařovny Marie Terezie už také označovány popisnými čísly. Nejen však v Karlově ulici, ale i v dalších, ještě užších křivolakých uličkách, se kupily nejrůznější obchody, řemeslnické dílny, ale právě tak denní i noční podniky nejrůznější úrovně a pověsti.
Celý článek / zobrazeno 3198x
Bývalá Špitálská zahrada U Dámského pramene Bývalá Špitálská zahrada U Dámského pramene
7.2 14 09:28 Původní Špitálská zahrada, nazývaná též zahradou U Dámského pramene, patřila majitelům teplického panství Clary-Aldringenům až do roku 1861, kdy ji odkoupilo město Teplice. Parková úprava původní užitkové zahrady u Panského domu byla dílem lobkowiczského zahradníka Johanna Klimeše. Lázeňská zahrada se svými jezírky, kašnami, rozárii i další veškerou drobnou architekturou lákala hosty k procházkám a rovněž první fotografy u nás, kteří tento půvabný kout lázeňských Teplic dokázali zachytit ve své dřívější podobě.
Celý článek / zobrazeno 2589x
Bývalý Německý dům, zvaný též Colleredovský palác, koncem 19. století Bývalý Německý dům, zvaný též Colleredovský palác, koncem 19. století
31.1 14 08:47Snímek z konce 19. století zachytil někdejší Německý dům, zvaný též Colloredovský palác, postavený roku 1823 v bývalé Panské, nyní Rooseveltově ulici. Tento honosný dvoupatrový dům o třech osách, se středním mělkým tříosým rizalitem a balkónem v prvním patře, byl původně určený jen k ubytování lázeňských hostů z okolních lázní, ale roku 1887 došlo k jeho přeměně na vlastní lázně.
Celý článek / zobrazeno 2619x
Původně středověký hostinec - později Rytířský hrad a Dělnický dům Původně středověký hostinec - později Rytířský hrad a Dělnický dům
24.1 14 08:37Snad vůbec nejstarší a dlouho i jediný trnovanský hostinec v nejvyšší budově starých Trnovan stával už v dobách středověku nad hrází Šenkovního rybníka. Doložený záznam o šenkýři Hansovi pak pochází z roku 1503. Jednalo se o panskou hospodu, kde se též hojně ubytovávali formani a povozníci, neboť stála při frekventované silnici od Krupky, Chlumce a Ústí nad Labem směrem na Teplice. Proto také zdejší živnost, která v průběhu staletí měnila své názvy, vždy dobře prosperovala.
Celý článek / zobrazeno 3294x
Historická výletní lokálka z Teplic Historická výletní lokálka z Teplic
17.1 14 09:24 Počátky železniční dopravy na Teplicku jsou spojeny se vznikem společnosti Ústecko-teplické dráhy. Po zahájení provozu na její hlavní trati v roce 1858 se tato železniční společnost pustila do budování dalších tratí, takže vlaky se časem rozjely i do dalších okolních měst. Jednou z nich byl též úsek přes malebný, ale zároveň i náročný kopcovitý terén Českého středohoří z Řetenic do Lovosic.
Celý článek / zobrazeno 3094x
Dlouhá ulice před likvidací Dlouhá ulice před likvidací
10.1 14 09:18 Dlouhou ulicí v Teplicích již od dob středověku procházela velmi stará cesta od Bíliny přes někdejší Bílinskou bránu a západní okraj Zámeckého náměstí k náměstí původně Tržnímu, které dnes nese pojmenování náměstí Svobody. Dlouhá ulice však zároveň patřila i k hlavní vnitroměstské třídě tehdejšího uzavřeného městského celku.
Celý článek / zobrazeno 4194x
Pohled do Duchcovské ulice k Mariánskému dvoru Pohled do Duchcovské ulice k Mariánskému dvoru
3.1 14 09:15V roce 1830 došlo k postavení nové státní silnice z Teplic do Duchcova, která vedla přes Řetenice. V sedmdesátých letech 19. století se podél této ještě nezastavěné spojnice mezi Teplicemi a Řetenicemi měly začít stavět výstavné vily, ale jelikož se mezi obyvateli nenašli žádní nájemci, povolilo zde městské zastupitelstvo výstavbu řadových domků. Tuto první zástavbu však postupem doby začaly nahrazovat vznosnější několikaposchoďové domy rozličných tvarů i různorodých architektonických stylů a vzhledů, které tak daly ulici svůj ráz.
Celý článek / zobrazeno 3443x
Celkový pohled na Řetenice od jihu počátkem 20. století Celkový pohled na Řetenice od jihu počátkem 20. století
20.12 13 08:34V souvislosti s bájným objevením teplých léčivých pramenů roku 762 prasátky zemana a rytíře Kolostuje se připomíná i jeho údajné sídlo na návsi v Řetenicích, přestože přesné místo se zde nepodařilo blíže určit. Podle dávných odkazů to mohlo být buď na vyvýšeném pahorku návsi, kde dnes stojí škola středního odborného učiliště AGC nebo v místech dnešní restaurace U Pramene, na jejíž budově je pamětní nápis i s vyobrazením rytíře Kolostuje: "Já to byl, kdo Teplice proslavil." Původní nápis byl sice vyveden v jazyce německém, až teprve mnohem později se tady objevil nápis v češtině. Každopádně se tedy můžeme domnívat, že v Řetenicích žili lidé již v osmém století, třebaže první písemná zmínka o vesnici Řetenice pochází až z roku 1281. Bývalou návsí je dnes Rooseveltovo náměstí, kterému dominuje restaurace U Pramene, bývalá základní škola a panelové domy z šedesátých let 20. století.

Celý článek / zobrazeno 3042x
Klášterní škola s penzionátem se nacházela v Alejní ulici Klášterní škola s penzionátem se nacházela v Alejní ulici
19.12 13 08:59Po roce 1860 přišly do Teplic milosrdné sestry Karla Boromejského, jejichž řád byl zaměřen na charitativní péči a výchovu mládeže. Netrvalo dlouho a roku 1865 zde milosrdné sestry, jimž se běžně říkalo "boromejky", založily vedle bývalé jízdárny v Alejní ulici soukromou klášterní školu s penzionátem. Kromě toho zde otevřely též dětskou opatrovnu, kde se za téměř symbolicky nízký poplatek celodenně staraly o malé děti.
Celý článek / zobrazeno 3269x
Okolí někdejší Lesní brány Okolí někdejší Lesní brány
13.12 13 08:38 V místech, kde se už v dobách středověku vyjíždělo z Teplic obehnanými hradbami severním směrem na Dubí, stávala v místech dnešní Dubské ulice mezi restaurací Slávie a poštovním úřadem městská brána zvaná Lesní, poblíž ní se nacházela kovárna a městská šatlava.
Celý článek / zobrazeno 3116x
Morový sloup se Svatou trojicí na Zámeckém náměstí Morový sloup se Svatou trojicí na Zámeckém náměstí
6.12 13 09:15 Morový sloup se Svatou trojicí na vrcholu je umístěn v západní části Zámeckého náměstí. Byl postaven z pískovce jako bohatě členitý trojboký obelisk na šestibokém soklu se třemi bazénky tvořící kašnu, která v dnešní době již není funkční. Bohatě zdobený sloup vznikl podle návrhu slavného sochaře Matyáše Brauna v letech 1718 až 1719. Jeho stavby se ujal kameník V. A. Böumel, přičemž sloup vznikl jako poděkování za odvrácení morové epidemie v roce 1713 od Teplic a také jako výraz usmíření bratří Clary - Aldringenů, jejichž rod vlastnil teplické panství.
Celý článek / zobrazeno 3295x
Zaniklý hotel Neptun s okolím Zaniklý hotel Neptun s okolím
29.11 13 08:55 Na rozhraní Pražské, Mlýnské a Písečné ulice stával kdysi vyhlášený hotel Neptun s renesancizujícími prvky. Okolní zástavba, která postupně spojovala Teplice se Šanovem, vznikla v těchto místech během dvacátých až čtyřicátých let 19. století. Samotný hotel pak byl postaven v roce 1841. Z obou stran ho tehdy obtékaly ještě povrchově vedené potoky Bystřice a Kočičí potok, což zřejmě inspirovalo jeho majitele, aby mu dal charakteristické pojmenování podle vládce vod "Neptunův chrám".
Celý článek / zobrazeno 4013x
Hřbitovy v Teplicích a okolí Hřbitovy v Teplicích a okolí
22.11 13 09:26Nejstarší hřbitovy se ve městech i obcích obvykle nacházely hned u kostelů nebo v blízkosti zástavby a ani v dávných středověkých Teplicích tomu nebylo jinak, neboť se zde pochovávalo v prostorách Zámeckého náměstí. Když se pak do Teplic ve 14. století přistěhovali ještě Židé, byl i pro ně zřízen hřbitov, ovšem až za městem obehnaném valem hradeb.
Celý článek / zobrazeno 6303x
Teplické plakátovací plochy v roce 1973 Teplické plakátovací plochy v roce 1973
15.11 13 08:11 Historii Teplic dokládají též plakátovací plochy, které se nacházely na několika místech ve městě. V sedmdesátých letech 20. století jste na ně mohli narazit třeba u budovy zámku, u bývalého Dělnického domu v Trnovanech, u hlavního nádraží, ale i na jiných místech. Náš snímek plakátovací plochy byl pořízen v dnešní ulici U Císařských lázní, pod nedalekou bustou básníka Seumeho.
Celý článek / zobrazeno 3178x
Štěpánské náměstí se schody vedoucími na Letnou Štěpánské náměstí se schody vedoucími na Letnou
8.11 13 09:25 Mnohé z teplických ulic a náměstí zaznamenaly během posledních staletí či desetiletí různé změny svých pojmenování, ale mezi místa, kde se názvy skutečně dost vystřídaly, patří dnešní Laubeho náměstí pod Císařskými lázněmi. Původně se tady nacházel tzv. horní mlýn a tak se nejprve hovořilo o Mlýnském náměstí, od něhož dolů směrem k lázeňskému Šanovu a k výjezdu na Prahu vedla i Mlýnská ulice.
Celý článek / zobrazeno 3678x
Kamenné lázně v Šanově Kamenné lázně v Šanově
5.11 13 10:33Dobová fotografie Kamenných lázní, kterou nám zaslal pan Tomáš Vůjta, je na zadní straně označena datem 17.10.1923. Je tedy přes 90 let stará!
Celý článek / zobrazeno 2924x
Někdejší hostinec Ranní červánky Někdejší hostinec Ranní červánky
1.11 13 09:49 Nejstarší zástavba ještě samostatné vesnice Trnovany se rozkládala kolem kdysi volně tekoucího potoka Bystřice, který byl lemován lipovým stromořadím při cestě do Novosedlic. Proto také dostala pozdější ulice pojmenování Lípová. V dobách po druhé světové válce se jednalo o ulici Říjnové revoluce, dnes potom o ulici U Červeného kostela. Původní nízké venkovské stavby ještě s doškovými střechami však tady během poslední třetiny 19. století a počátkem 20. století nahradily stavby nové, vyšší a významnější a pochopitelně mezi nimi nechyběly ani patřičné hostince, reprezentační hotely či zahradní restaurace.
Celý článek / zobrazeno 2915x
Zaniklé masné krámy mezi Zelenou a Dlouhou ulicí Zaniklé masné krámy mezi Zelenou a Dlouhou ulicí
25.10 13 08:26 V někdejším starém centru Teplic, na nároží Dlouhé a pozdější ulice U Masných krámů, si tepličtí měšťané v roce 1545 postavili vlastní obecní pivovar. Pivo se zde vařilo světlé i černé, přičemž na uchování svého práva město horlivě dbalo a nešetřilo žádných vydání, neboť výnos z pivovaru byl velký. O pořadí, v jakém vařil sládek pivo pro jednotlivé měšťany přitom rozhodoval los.
Celý článek / zobrazeno 3747x
Domy v Lázeňské ulici Domy v Lázeňské ulici
18.10 13 09:21 Všechny domy starých lázeňských Teplic se dříve stávaly krátkodobým domovem lázeňských hostů, ale komu se v hlavní sezoně podařilo najít volný pokoj právě v Lázeňské ulici, která se nacházela v nejbližším sousedství zdejších lázní, ten mohl skutečně hovořit o štěstí.
Celý článek / zobrazeno 3386x
Začátek korza Zámeckou zahradou před Zahradním sálem Začátek korza Zámeckou zahradou před Zahradním sálem
11.10 13 08:20 Zahradní sál v barokním stylu byl vybudován roku 1732, aby poskytoval reprezentační prostředí pro společenské podniky šlechtického rodu a majitelů teplického panství Clary - Aldringenů. V 19. století už byl přístupný i široké veřejnosti a nejen v něm, ale i kolem něho se odvíjel lázeňský a společenský život.
Celý článek / zobrazeno 2698x
Moricův dvůr na rozhraní Zeleného rynku a Lesnické ulice Moricův dvůr na rozhraní Zeleného rynku a Lesnické ulice
4.10 13 09:28 Pojmenování malého náměstíčka Zelený rynek vznikl podle toho, že se v těchto místech, kde se setkávala Zelená ulice s Lesnickou, dnes známou pod názvem Čs. dobrovolců, odedávna konaly velké trhy, na nichž se obvykle prodávala především zelenina, a tak tomu bylo nejen v dobách rakousko-uherské monarchie a za první republiky, ale dokonce ještě i v padesátých letech 20. století.
Celý článek / zobrazeno 3913x
Původní Městské divadlo s terasou Původní Městské divadlo s terasou
27.9 13 09:08 Původní Městské divadlo v Teplicích začalo veřejnosti sloužit roku 1874 a kdyby nebylo zhoubného požáru tohoto divadla v roce 1919, kdy zcela vyhořelo, zřejmě by tato neoklasicistní budova na okraji Lázeňského parku stála doposud.
Celý článek / zobrazeno 2918x
Křižovatka Masarykovy ulice se Školní a Českobratrskou Křižovatka Masarykovy ulice se Školní a Českobratrskou
20.9 13 09:13Dnešní křižovatka ulic Masarykovy se Školní a Českobratrskou u bývalého Gastronomu a hotelu Thermia patří k rušnému centru Teplic. V minulosti tomu ovšem bývalo jinak, třebaže zdejší křižovatka má už své letité tradice. Kdysi tudy z cesty od Krupské brány do Trnovan totiž odbočovala polní cesta do Dubí a ještě ani v 18. století se tady nenacházely žádné domy. U odbočky stálo od 18. století pouze sousoší Kalvárie, a tak sochy, umístěné na vysokém podstavci, bylo zdaleka vidět. Volné pak sousoší zůstalo až do konce 19. století, kdy bylo při rozšiřování jednoho z domů začleněno do nárožní niky.
Celý článek / zobrazeno 4078x
Dominantní budova kavárny Lípa v Trnovanech Dominantní budova kavárny Lípa v Trnovanech
13.9 13 08:43 Roku 1900 dosáhl počet obyvatel Trnovan více než 12 tisíc a počet domů se blížil sedmi stovkám. Přesto Trnovany oficiálně zůstávaly stále ještě jen venkovskou obcí, a to až do roku 1910, kdy po postavení katolického kostela Nejsvětějšího srdce Ježíšova, jinak též červeného kostela, získaly konečně statut města. Avšak už dávno před tím zde vznikal trvalý a výrazný přerod z vesnice na budoucí město. Ten byl patrný rovněž tím, že mnohé z domů překročily běžný vesnický rámec a stále více nabíraly podoby městské zástavby.
Celý článek / zobrazeno 3721x
Původní trnovanská radnice Původní trnovanská radnice
6.9 13 08:57 Když si Trnovany v roce 1935 připomínaly čtvrt století městem, prohlásil místní historik v novinovém článku o městské listině, že ji starosta města Trnovan na radnici střeží pod uzávěrou v ohnivzdorné pokladě. Až taková péče se tedy věnovala dokumentu o změně právního statutu trnovanské obce, kdy dnešní součást lázeňských Teplic byla ještě samostatným městem. Samostatnost města pak byla potvrzena též v symbolu městského znaku. To trvalo fakticky až do roku 1942, kdy nacisté poprvé nadekretovali sloučení Trnovan s tehdejšími Teplicemi-Šanovem. Přes opětnou samostatnost v letech 1945 až 1947 se potom o erbu Trnovan již příliš nemluvilo. Dnes je již jen velmi málo známa symbolika jeho vyobrazení.
Celý článek / zobrazeno 4312x
Pohled z Českobratrské ul. na ateliér a synagogu Pohled z Českobratrské ul. na ateliér a synagogu
30.8 13 09:07Od 15. století žila v Teplicích silná židovská komunita, která do josefínských reforem směla obývat jen ghetto mezi Dlouhou a Lázeňskou ulicí. V této čtvrti také stála škola a modlitebna ze 16. století, využívaná k náboženským obřadům až do postavení nové dominantní synagogy v roce 1882. Záběr na tuto synagogu z roku 1920, pořízený z někdejší Alžbětiny, dnešní Českobratrské ulice, který ji zachytil uprostřed snímku, nám přibližuje její impozantní stavbu, která výrazně obohatila panorama města.
Celý článek / zobrazeno 3179x
Okraj Zámecké zahrady u Zahradního domu a zámeckého divadla Okraj Zámecké zahrady u Zahradního domu a zámeckého divadla
23.8 13 08:54 Kresba z druhé poloviny 18. století zachytila severní okraj Zámecké zahrady, kam se často vydávala aristokratická společnost a její hosté na příjemné a osvěžující procházky. Vlevo spatříme Zahradní a plesový dům, který v barokním slohu nechal roku 1732 postavit František Clary-Aldringen zednickým mistrem Kristianem Laglerem. Vznikla tak přívětivá stavba, která umožňovala šlechtické společnosti a od 19. století i dalším účastníkům teplického lázeňského a společenského života, pořádat plesy i další jiné hudební slavnosti mimo zámek.
Celý článek / zobrazeno 2849x
Dlouhá ulice krátce před zbouráním Dlouhá ulice krátce před zbouráním
16.8 13 08:06 Celá Dlouhá ulice tvořila v původním opevněném celku centrum města. Právě odtud procházela už od středověku stará cesta do Bíliny přes někdejší Bílinskou, nebo-li Zámeckou bránu. Také po odstranění městských hradeb, kdy se začalo utvářet nové a mnohem modernější město, tvořila Dlouhá ulice důležitou součást centrálních Teplic.
Celý článek / zobrazeno 3889x
Budova teplického gymnázia Budova teplického gymnázia
9.8 13 08:38V nejhornější části Zelené ulice, kde se říkalo "Zelený rynek", stávala původně panská myslivna, podle níž také nesla ulice, procházející odtud směrem k ulici Alejní, název Lesnická. Dnes se jedná o ulici Čs. dobrovolců. Na samém konci 18. století však panská myslivna zanikla a na jejím místě došlo roku 1801 k postavení barokního Mořicova dvoru.
Celý článek / zobrazeno 3021x
Plovárna na Angeru v Trnovanech kolem roku 1930 Plovárna na Angeru v Trnovanech kolem roku 1930
2.8 13 08:37V oblasti Trnovan se dříve nacházela řada rybníků, z nichž postupem času některé obec vysušila pro další zástavbu nebo pro jiné účely. Na severním okraji Trnovan, v blízkosti obce Proboštov, se rozprostíral jeden z větších rybníků zvaný Anger. Zdejší hodně dávná pověst dokonce hovořila o tom, že zde měl přebývat vodník, který číhal na své oběti a pak je stahoval pod vodu. Tyto lidové báchorky zřejmě souvisely s některými skutečnostmi, kdy se právě tady měli utopit někteří lidé, zvláště potom děti.
Celý článek / zobrazeno 5455x
Koupaliště s termální vodou u Zámecké zahrady Koupaliště s termální vodou u Zámecké zahrady
25.7 13 10:51 Skutečně reprezentační a pro lázeňské město důstojné bylo koupaliště s termální vodou v jihovýchodním cípu Zámecké zahrady. Koupaliště s přilehlým kulturním areálem postavila roku 1932 firma Lederer a Bloch. Plavání v tomto bazénu s teplou termální vodou připomínalo trochu plavání v moři. Nejen v bazénu, ale i na pláži panoval v letním období vždy čilý ruch. Předností tohoto koupaliště se stala stálá teplota vody kolem 22 stupňů Celsia a rovněž jeho poloha chráněná před větrem vysokými stromy okolního parku.
Celý článek / zobrazeno 6258x
Jubileum teplických fotbalových hřišť Jubileum teplických fotbalových hřišť
18.7 13 10:29Tradice teplické kopané jsou staré 110 let, neboť sahají až do roku 1903, kdy zde došlo k založení reprezentačního fotbalového družstva. Tehdy se jednalo o fotbalový klub TFK 03, mezi jehož patrony patřili podnikatelé ve městě. Tehdejší nikoliv modro-žlutý, ale modro-bílý tým tvořili kromě hráčů německé národnosti rovněž Češi, Slováci, Rakušané a Maďaři. O tom, že teplický fotbal měl vždy dobré tradice i úspěchy svědčí skutečnost, že před druhou světovou válkou se zdejší sportovci zúčastňovali nejvyšší fotbalové soutěže tehdejší Československé republiky
Celý článek / zobrazeno 3288x
Staré Kamenné lázně v Šanově Staré Kamenné lázně v Šanově
8.7 13 08:03Teplé léčivé prameny vytékaly na území Šanova zcela volně odedávna, kdy se ještě jednalo o malou samostatnou vesnici ze Teplicemi. Ze starých záznamů se dozvídáme, že už tehdy přitahovaly různou zvěř a též i hady, kteří se zvláště v blízkosti teplých pramenů hojně vyskytovali. V průběhu 18. století pak začaly tyto prameny využívat i lidé.
Celý článek / zobrazeno 2941x
První obchodní dům JEPA v Krupské ulici První obchodní dům JEPA v Krupské ulici
27.6 13 08:10Ještě počátkem třicátých let 20. století se teplická obchodní síť skládala z mnoha menších, větších i noblesních obchodů, avšak vždy jen obvykle pro určitý sortiment zboží. Ze zahraničí i z některých našich velkých měst však přicházela stále častěji móda budovat velké obchodní domy s mnoha druhy zboží v jednom domě. První obchodní dům tohoto typu vznikl v Teplicích roku 1932 na místě bývalého starého domu Terst v Krupské ulici.
Celý článek / zobrazeno 4766x
Pohled na Letnou a Mlýnskou ulici Pohled na Letnou a Mlýnskou ulici
27.6 13 08:08 Snímek z konce 19. století byl pořízen z někdejší Štěpánské výšiny, dnešních Janáčkových sadů, směrem na kopec nad Teplicemi, který v průběhu staletí měnil svá pojmenování. Kdysi dávno se mu říkalo Špitálský vrch, později Královská výšina a dnes se jedná o Letnou.
Celý článek / zobrazeno 3495x
Panorama Teplic od Janáčkových sadů Panorama Teplic od Janáčkových sadů
21.6 13 09:04 Snímek pořízený počátkem 20. století z oblasti tehdejší Štěpánovy výšiny, dnešních Janáčkových sadů, zachytil dřívější panorama Teplic. Centrálně zde dominuje budova tehdejšího německého gymnázia, postavená v eklektickém slohu roku 1894 na místě bývalé vyhlídkové kavárny Pepřenka. Dnes je zde sídlo Obchodní akademie. V pozadí zcela vpravo stojí židovská synagoga - impozantní stavba, která ve své době výrazně obohatila panorama města.
Celý článek / zobrazeno 5568x
Budova Okresního soudu z roku 1910 Budova Okresního soudu z roku 1910
10.6 13 13:19 V dobách středověku se Teplice spravovaly podle magdeburského práva. Soudní záležitosti tehdy řídil rychtář se sborem přísežných. Pokud některý ze sporů patřil již k příliš složitým nebo přesahoval rámec Teplicka, žádalo se potom o radu městskou obec v Litoměřicích. V 16. století k výkonu práva útrpného využívali tepličtí služeb mistra popravčího z Litoměřic nebo z Mostu, neboť svého vlastního kata neměly Teplice k dispozici. Staré dochované názvy, jako třeba Na Stínadlech, Šibeničník, Šibeniční les nebo Na Spravedlnosti, připomínají, kde se kdysi výkon spravedlnosti odehrával.
Celý článek / zobrazeno 3116x
Velká a oblíbená kavárna Sedlák v Krupské ulici Velká a oblíbená kavárna Sedlák v Krupské ulici
7.6 13 08:41 V jednom z těch lepších domů Krupské ulice se kdysi nacházela kavárna "Sedlák", původně zvaná "Veselý sedlák", jejíž interiér byl vyfotografován roku 1925. Samotný dům pocházel z roku 1900 a vznikl na místě dřívějšího domu ze staré zástavby, přičemž kavárna v něm patřila mezi oblíbené, vyhlášené a hojně navštěvované podniky v samém centru Teplic.
Celý článek / zobrazeno 3707x
Okraj Železné ulice ve staré židovské čtvrti Okraj Železné ulice ve staré židovské čtvrti
31.5 13 09:56 Při pohledu na náš snímek by mohlo někoho napadnout, že se jedná o koňské povozy a kočáry, které vozí cizince a turisty po starobylé a historické Vídni. Fotografie však vznikla v Teplicích, a to v místě, které byste dnes už jen těžko hledali a které bylo poměrně málo zdokumentováno - totiž ve staré židovské čtvrti, a to v posledních desetiletích její existence. Dnes se v těchto prostorách nachází Mírové náměstí s parkem a domem kultury.
Celý článek / zobrazeno 3512x
Czermackova továrna na hasičské stříkačky Czermackova továrna na hasičské stříkačky
24.5 13 09:20 V roce 1868 vznikla v Teplicích firma, jejíž přesný překlad z němčiny do češtiny zněl "Císařská a královská privilegovaná továrna na hasičské stříkačky, pumpy a stroje. První krušnohorská mechanizovaná továrna na hadice, továrna na zdravotní nářadí a sanitní vozy Reginalda Czermacka v Teplicích a ve Vídni."
Celý článek / zobrazeno 4174x
Vilová čtvrť nad tratí k Nové Vsi Vilová čtvrť nad tratí k Nové Vsi
17.5 13 08:41 V průběhu 19. století se začaly Teplice velice rychle rozrůstat od svého někdejšího uzavřeného městského jádra, neboť k tomu měly vhodné podmínky. Když se zdála být údolní část města již z valné části zastavěna, začala se další nová výstavba rozšiřovat i do přilehlých svahů a strání. Volné plochy se tehdy ještě nacházely pod Šibeničním vrchem směrem na Novou Ves a zejména nad tratí Českých drah Teplice, Zámecká zahrada - Lovosice.
Celý článek / zobrazeno 3672x
Domy na křižovatce U Soudu Domy na křižovatce U Soudu
9.5 13 10:52 Pohlednice z roku 1908 nám ukazuje blok domů na rozhraní Duchcovské a Stöhrovy ulice, kterou dnes známe pod názvem U Soudu. Původní název vznikl podle někdejšího starosty Teplic Karla Stöhra, který svou funkci na radnici vykonával v letech 1864 až 1871 a dále ještě v časovém období 1882 až 1896. Od roku 1910 v této ulici sídlil okresní soud, čímž ulice získala na významu. I v této části města vznikala pozoruhodná zástavba s výstavnými domy. Většina z nich byla postavena koncem 19. a počátkem 20. století a prakticky dodnes si zachovala svoji původní tvář.
Celý článek / zobrazeno 3664x
Partie u kina Apollo v Trnovanech Partie u kina Apollo v Trnovanech
3.5 13 09:26 Snímek pořízený v Trnovanech nedlouho po první světové válce vznikl v místech, kudy kdysi zcela volně protékal směrem od Městských sálů, středem ulice U Červeného kostela, potok Bystřice. Ten sice mohl mít v dávných dobách své kouzlo, ale jeho voda později stále častěji zapáchala od splašků, které nabrala při své cestě od Dubí a Novosedlic. Když se v roce 1897 při průtrži mračen rozlila voda z břehů potoka do širokého okolí, kde způsobila značné škody, rozhodly se všechny obce, přes které Bystřice protékala, že potok zregulují. Proto také došlo k překrytí potoka, čímž lidem zmizel z očí.
Celý článek / zobrazeno 4272x
Libušina, kdysi Kudlichova ulice v Řetenicích Libušina, kdysi Kudlichova ulice v Řetenicích
25.4 13 13:07 Bájnou pověstí proslavený zeman a rytíř Kolostuj, jehož prasátka měla údajně objevit teplické léčivé prameny, nebydlel v Teplicích, jak by se možná dalo předpokládat, ale až ve dva kilometry vzdálené vsi Řetenice. Tehdy se měl psát rok 762 a památná kašna pod divadlem, která pověst připomíná, vznikla roku 1862 na počet 1 100. výročí domnělého objevení pramenů.
Celý článek / zobrazeno 3478x
Nejstarší teplické autobusy Nejstarší teplické autobusy
19.4 13 08:50Tramvaje v Teplicích vozily cestující od roku 1895, ovšem postupem let požadovaly dopravní obsluhu i další obce v okolí Teplic. Tramvajové tratě pochopitelně nemohly vést všude, ale nabízelo se i jiné řešení formou nekolejové dopravy za pomoci autobusů, které už se začaly objevovat na některých místech v zahraničí. Plány na zavedení autobusové dopravy na Teplicku se ovšem velmi obtížně připravovaly. Od roku 1907 však město Teplice začalo po prvních úvahách přece jen jednat se zástupci jednotlivých obcí.
Celý článek / zobrazeno 4356x
Bývala Uherova ulice směrem ke Concordii Bývala Uherova ulice směrem ke Concordii
12.4 13 08:40 Jeden z teplických potoků nazývaný Saubach (Sviní potok), nebo také Košťanský potok, křížil kdysi ve volně nezastavěné krajině dnešní Masarykovu ulici u Concordie a směřoval odtud do lázeňského Šanova. Právě v jeho směru vznikla v pozdějších časech Uherova, dnešní Kollárova ulice. Ve druhé polovině 19. století se tady začaly postupně objevovat honosné nájemní domy, mezi kterými pak ještě dlouho někde přetrvávaly volné a nezastavěné proluky. Podle snímku z roku 1932 spatříme na konci ulice dominantní budovu Concordie z roku 1931, náležející již do Masarykovy ulice a po pravé straně původní uliční stromořadí.
Celý článek / zobrazeno 3765x
Rooseveltovo náměstí v Řetenicích Rooseveltovo náměstí v Řetenicích
5.4 13 09:02 Podle místní pověsti se v Řetenicích mělo nacházet sídlo rytíře Kolostuje, jehož prasata asi 2,5 km odtud objevila a proslavila teplické léčivé prameny. Statek rytíře Kolostuje sídlil buď na vyvýšeném místě návsi, kde byla v roce 1904 postavena obecní škola, ve které je dnes umístěna Střední škola technická AGC, nebo v místech velmi starého zájezdního hostince U Pramenu, který sloužil v jiné prostší podobě již od středověku.
Celý článek / zobrazeno 3935x
Někdejší Muzikantský dvůr Někdejší Muzikantský dvůr
29.3 13 09:20 V dobách, kdy staré Teplice byly ještě sevřeny středověkými hradbami, stávala v prostorách mezi dnešní restaurací Slávie a poštovním úřadem jedna ze čtyř městských bran, která se nazývala "Lesní". Právě tou se z centra města vyjíždělo severním směrem do krušnohorských lesů na Dubí, takže podle toho obdržela ulice i své pojmenování Dubská. Nedaleko za hradbami se kdysi rozkládalo jen pole zvané Literátská dědina. Výnosy z něho šly totiž ve prospěch literátského a zpěváckého bratrstva, které v Teplicích působilo již od 16. století až do doby císaře Josefa II. na konci 18. století.
Celý článek / zobrazeno 2926x
Teplické nádraží od ul. 28. října Teplické nádraží od ul. 28. října
22.3 13 08:53 Po letech různých tahanic a bojů byla v roce 1856 koncesována společnost Ústecko-teplické dráhy, která požádala rakouskou státní správu o stavbu železnice z Teplic do Ústí nad Labem, aby tak navázala na Severní státní dráhu z Prahy přes Ústí nad Labem do Podmokel a směrem na Drážďany. Po vojenské revizi trasy a po vydaném povolení ke stavbě se hned práce rozeběhly naplno. Přijímací nádražní budovy se stavěly v Teplicích, Bohosudově, Chabařovicích, Trmicích a v Ústí nad Labem, zastávky potom v Proboštově a Tuchomyšli.
Celý článek / zobrazeno 4328x
Goethův pomník v Zámecké zahradě Goethův pomník v Zámecké zahradě
14.3 13 09:45 Životních rolí Johannna Wolfganga Goetha bylo mnoho, neboť se stal knížetem básníků, prozaikem a dramatikem, členem dvora, tajným radou výmarského vévody Karla Augusta, znalcem přírodních věd, okouzlujícím společníkem i ctitelem žen. Při svých pobytech na Teplicku pak nadaný Goethe veškeré své role dokázal znamenitě využít.
Celý článek / zobrazeno 2857x
Někdejší Kostelní ulice pod děkanským kostelem Někdejší Kostelní ulice pod děkanským kostelem
8.3 13 08:53Původní zástavba starých Teplic před rokem 1793 byla z velké části ještě dřevěné a hrázděná. Teprve po živelné katastrofě, kterou se stal velký požár města roku 1793, nastala pro lázeňské město nová regenerace a výstavba. Hlavním důvodem rychlé obnovy se stal hospodářský a společenský zájem vrchnosti, kterou tehdy reprezentoval majitel teplického panství Jan Nepomuk Clary-Aldringen. Díky tomu vznikaly koncem 18. století a na počátku 19. století poměrně rychle nové klasicistní domy, a to i pod děkanským kostelem a v místech Lázeňského náměstí.
Celý článek / zobrazeno 3146x
Rybník u Nového mlýna v Trnovanech Rybník u Nového mlýna v Trnovanech
27.2 13 12:48K založení mlýna na okraji Trnovan směrem k Novosedlicím se vztahuje pozoruhodné vyprávění o tesaři, jehož dílu, kterým tehdy měla být poněkud neobvyklá sekačka na vodní pohon, se v Teplicích při svém pobytu v lázních roku 1712 obdivoval i samotný ruský car Petr Veliký. Přemlouval tehdy tesaře, aby se vydal do Ruska a v Petrohradu též postavil podobnou sekačku té teplické.
Celý článek / zobrazeno 3573x
Zástavba mezi Bohosudovskou a Chlumeckou ulicí Zástavba mezi Bohosudovskou a Chlumeckou ulicí
20.2 13 13:39Přerod Trnovan na průmyslové město začal v sedmdesátých letech 19. století, kdy zde docházelo k založení významných továren i dalších průmyslových podniků a závodů. Postupně tak mizela veškerá dřívější venkovská atmosféra zdejších zemědělců s vesnickými domky a zahrádkami, přičemž Trnovany se začaly stále více podobat městské zástavbě.
Celý článek / zobrazeno 2843x
Kresba Zámeckého náměstí a Dlouhé ulice Kresba Zámeckého náměstí a Dlouhé ulice
15.2 13 09:03Zámecké náměstí v Teplicích představuje nejstarší a památkově rovněž nejzachovalejší urbanistický celek v Teplicích. A třebaže většina starých obytných domů, kromě objektů zámku, kostelů a fary, pochází z první poloviny 19. století, dá se říci, že vznikly na původním půdorysu, který se tu vytvářel už od dob středověku.
Celý článek / zobrazeno 3360x
Domy na dnešním Laubeho náměstí Domy na dnešním Laubeho náměstí
7.2 13 09:03 Některé teplické ulice a náměstí zaznamenaly v průběhu staletí či desetiletí různé změny názvů, ale kde se pojmenování opravdu často střídala, patří dnešní Laubeho náměstí pod Císařskými lázněmi. Původně se na místě lázní nacházel mlýn při Kočičím potoce, takže se hovořilo o Mlýnském náměstí, ke kterému vedla i Mlýnská ulice směrem dolů do Šanova a nahoru směrem do centra zase stoupala Císařská třída.
Celý článek / zobrazeno 3658x
Křižovatka Školní a Revoluční ulice Křižovatka Školní a Revoluční ulice
1.2 13 08:41 Školní ulice se začala formovat v první polovině 19. století, po likvidaci městských hradeb, kdy se město začalo rozšiřovat i mimo někdejší uzavřený celek. Dřívější Koňský trh, z něhož vzniklo po postavení velké školní budovy Školní náměstí, pak pojmenovalo i přilehlou ulici, která náměstím procházela po severním okraji domovní fronty. Ze Školního náměstí pokračovala Školní ulice západním směrem do míst, kde z ní vlevo odbočovala ulice Západní, nyní Rokycanova a o kousek dál ještě ulice Tereziánská, kterou je dnešní Revoluční. V původní Školní ulici se dříve nacházelo množství obchodů, služeb i restaurací. Například na rohu s Revoluční ulicí se jednalo o restauraci Český lev, kde se scházel český dělnický spolek "Čtenářská beseda." Přestavbou této restaurace vznikla roku 1921 budova Všeobecné záložny menšin.
Celý článek / zobrazeno 3824x
Neuskutečněné projekty teplických elektrických drah Neuskutečněné projekty teplických elektrických drah
25.1 13 08:54Od roku 1895 začaly nejen po městě, ale i po okolí Teplic jezdit vozy elektrické malodráhy na rozchodu jednoho metru. Podařilo se postupně zprovoznit tratě přes centrum města k nádraží Teplice, Zámecká zahrada, později až do Řetenic, do Trnovan, lázeňského Šanova a Jankovcovy ulice i mimoměstskou trať z Trnovan přes Novosedlice a Pozorku do horního Dubí. Tramvajová doprava se jevila jako velmi perspektivní a proto se časem objevily další projekty na rozšíření tramvajové sítě.
Celý článek / zobrazeno 3351x
Tramvaj před stanicí v Dubí Tramvaj před stanicí v Dubí
21.1 13 11:26Existence tramvajové dopravy v Teplicích se datuje v letech 1895 až 1959. Dlouho, kromě několika posledních let, se jednalo o jednokolejné tramvajové tratě na úzkém rozchodu 1 000 mm, na kterých různé typy vozidel zajišťovaly dopravní obsluhu jak po samotném městě a jeho čtvrtích, tak i provoz meziměstský přes některé přilehlé obce až do horního Dubí. Právě tramvaj stojící na stanici v Dubí zobrazuje dobový snímek z konce 19. století, který nám do redakce poslala paní Květa Hraňová z CK Tep tour.
Celý článek / zobrazeno 3652x
Dům s restaurací na pomezí Teplic a Trnovan Dům s restaurací na pomezí Teplic a Trnovan
18.1 13 08:50 Při hlavní silnici z Teplic do Trnovan se na někdejší Císařské třídě, kterou kdysi představovala dnešní Masarykova ulice, nacházela řada možností, kde se dalo občerstvit a příjemně posedět. Od dávných dob středověku až do 19. století se však mezi Teplicemi a někdejší samostatnou obcí Trnovany nacházely jenom louky a pole. Zástavbu volných prostor v průběhu 19. století pak řešily urbanistické plány s ohledem na lázeňský charakter přilehlého Šanova. Proto tady také vznikal soubor samostatných staveb, vzájemně od sebe oddělených klidnou zelení zahrad a dvorů. Tyto domy, v mnoha případech i dokonce výstavné vily, se staly nepřehlédnutelnou přehlídkou historizujících slohů druhé poloviny devatenáctého století.
Celý článek / zobrazeno 5517x
Litografie kostela sv. Alžběty v Šanově Litografie kostela sv. Alžběty v Šanově
9.1 13 09:46 Roku 1848 se stal lázeňský Šanov samostatnou obcí s vlastní samosprávou. V následujících dvou desetiletích se postupně zbavoval původního venkovského vzhledu a získával stále více atributy obce městského typu. V letech 1863 až 1877 došlo k postavení kostela svaté Alžběty, podle něhož dostalo přilehlé okolí pojmenování Kostelní náměstí.
Celý článek / zobrazeno 3139x
Hrad na Doubravské hoře Hrad na Doubravské hoře
4.1 13 09:24 Hrad na Doubravské hoře nad Teplicemi patří k jedněm z mála, u nichž je známé přesné datum vzniku. Podle listiny z roku 1478 totiž král Vladislav Jagelonský povolil Janu Illburkovi z Vřesovic vystavět hrad na vrchu, který už dříve patřil k opevněným. Na přelomu 16. a 17. století majitel teplického panství Vilém Vchynský nechal dokonce přestavět hrad na pevnost, kterou vybavil značným zbrojním arzenálem. Tato skutečnost pak sehrála svoji důležitou negativní roli v následujících válkách.
Celý článek / zobrazeno 3827x
280 let Zahradního domu a projíždějící tramvaje kolem něho 280 let Zahradního domu a projíždějící tramvaje kolem něho
21.12 12 09:38Třebaže Teplice nejsou na barokní památky nějak bohaté, najdeme i v tomto lázeňském městě několik zajímavých staveb v barokním stylu. Mezi ně patří rovněž původně nazvaný Zahradní a plesový dům, později pojmenovaný jako Zahradní sál, při někdejší francouzské zahradě, v pozdějších dobách přetvořené v anglický park. Tento Zahradní sál nechal v těsné blízkosti zámku vybudovat majitel teplického panství - hrabě František Clary-Aldringen právě před 280 lety roku 1732 teplickým zednickým mistrem Kristiánem Laglerem, aby poskytoval reprezentační prostředí pro společenské podniky rodu Clary-Aldringenů. Byl určen zejména pro zábavy vznešenějších hostů, kteří se do Teplic sjížděli téměř z celé Evropy, takže mezi nimi nechyběli ani četní monarchové, vrcholná aristokracie a též i známí umělci a učenci své doby.
Celý článek / zobrazeno 3420x
Zapomenutý Zelený rynek Zapomenutý Zelený rynek
21.12 12 08:47Dávno zapomenutý název Zelený rynek vznikl v Teplicích podle toho, že v těchto místech, kde se setkávala Zelená ulice s někdejší Lesnickou, dnes ulicí Čs. dobrovolců, odedávna prodávali trhovci přímo na ulici zeleninu. Někteří z pamětníků si možná vzpomenou, že tomu tak bylo ještě i v padesátých letech 20. století. Domy v této části města vznikaly zejména po velkém požáru Teplic - od konce 18. století, za vlády teplického majitele panství Jana Nepomuka Clary-Aldringena, který všemožně podporoval obnovu města i novou výstavbu v tehdejším klasicistním stylu. A tak i na Zeleném rynku vyrůstala od počátku 19. století řada jedno až třípatrových staveb, z nichž mnohé patřily skutečně mezi pozoruhodné.
Celý článek / zobrazeno 3147x
Dávná údržba komunikací v lázeňském městě Dávná údržba komunikací v lázeňském městě
14.12 12 09:41O teplických lázních a zdejší historii, o významných osobnostech, které město navštěvovaly, o divadelnictví i tradici koncertů, právě tak jako o pozoruhodné architektuře či celkovém životě Teplic toho bylo napsáno už mnoho. Snad se zapomnělo jenom na jednu věc. Aby vyhlášené město, o kterém se hovořilo jako o "Malé Paříži", patřilo ke skutečně reprezentativním ve všech směrech, muselo se mu zároveň dostávat velké péče ve formě nekonečných úprav, údržby a úklidu zdejších vozovek, chodníků i parkových cest.
Celý článek / zobrazeno 3032x
Benešovo náměstí se starou tradicí trhů Benešovo náměstí se starou tradicí trhů
7.12 12 09:04V roce 1838 podali tepličtí měšťané k zemskému guberniu žádost o zřízení koňského a dobytčího trhu. Svůj požadavek odůvodnili tím, že nikde v blízkém okolí se takovéto trhy nekonaly, takže hospodáři nakupovali koně a ostatní dobytek v Sasku, čímž zbytečně utíkaly peníze z Čech. Tento argument byl shledán dostatečně přesvědčivým, a tak mohlo město v roce 1842 pořádat i svůj první dobytčí trh. Upravené prostranství pro tento účel tehdy zůstávalo zcela volné, neboť se jednalo o dosud nezastavěné pozemky, které dříve ležely vně hradeb mimo uzavřené město.
Celý článek / zobrazeno 3576x
Někdejší řetenická náves, dnešní Rooseveltovo náměstí Někdejší řetenická náves, dnešní Rooseveltovo náměstí
30.11 12 09:43Podle místní pověsti se v Řetenicích nacházelo sídlo rytíře Kolostuje, jehož prasata asi 3 km odtud v Teplicích objevila a proslavila teplické léčivé prameny. Statek rytíře Kolostuje se měl v Řetenicích nacházet buď na vyvýšeném místě návsi, kde roku 1904 postavili obecní školu (dnešní sídlo Střední školy technické AGC), nebo v místech starého zájezdního hostince, který zde sloužil od středověku. Širokým průjezdem sem z návsi ze dvora zajížděli formani se svými vozy, aby tady po tehdy zdlouhavých cestách přenocovali. K přestavbě starého hostince do současné doby došlo v roce 1901.
Celý článek / zobrazeno 2932x
Přestupní zastávka tramvají na Benešově náměstí Přestupní zastávka tramvají na Benešově náměstí
23.11 12 08:30Mladé generace už nemají žádné potuchy o tom, že k Teplicím patřily tramvaje na úzkém rozchodu jednoho metru téměř 65 let. Duchovním otcem a iniciátorem jejich zavedení nejen v lázeňském městě se stal majitel teplického panství - kníže Alfons Clary-Alfringen. První tramvaje vyjely v červenci 1895 po trase z dnešního Benešova náměstí ulicí 28. října k hlavnímu nádraží.
Celý článek / zobrazeno 3610x
Hotel U pruského krále na bývalém Mlýnském náměstí Hotel U pruského krále na bývalém Mlýnském náměstí
16.11 12 08:25 Několik pozoruhodných hotelů pro lázeňské hosty i pro četné návštěvníky proslulého lázeňského, kulturního a mondénního střediska vzniklo v Teplicích ve dvacátých a třicátých letech devatenáctého století. Roku 1823 došlo k postavení hotelu zvaného "Německý dům" (později se jednalo o Sadové lázně), který patřil hraběti Ledebourovi a v témže roce se realizovala stavba hotelu "U pruského krále". Ten se ocitl na bývalém Mlýnském, dnešním Laubeho náměstí, naproti hornímu mlýnu a domu "U zelené žáby", které byly po letech zbořeny a na jejichž místě později vznikly Císařské lázně.
Celý článek / zobrazeno 3030x
Domy v Jahnově ulici roku 1907 Domy v Jahnově ulici roku 1907
9.11 12 08:31 Zelený kostel patřil kdysi k jedné z typických dominant Trnovan. Jeho základní kámen byl položen v říjnu 1899 a k jeho vysvěcení došlo 17. října 1905. V souvislosti s výstavbou kostela ve stylu německé secese, se rovněž počítalo, že zde vznikne Kostelní náměstí. Domovní bloky osobité architektury měly tvořit celý obvod zamýšleného hlavního náměstí Trnovan v okolí evangelického kostela, které tehdy ještě představovaly samostatnou obec a statut města rovněž neměly.
Celý článek / zobrazeno 3149x
Budova České spořitelny v Teplicích z roku 1914 Budova České spořitelny v Teplicích z roku 1914
2.11 12 09:19 Nejstarší banku v Teplicích založil už roku 1793 zdejší peněžník Beer Perutz. Tato banka s nesmírně dlouholetými tradicemi pak v Teplicích prosperovala až do konce třicátých let 20. století. S pozdějším, třebaže už také značně historickým datem vzniku, je potom spojena existence Teplické spořitelny, dnešní České spořitelny, která vznikla roku 1858, tedy ve stejné době, kdy do Teplic dorazily první vlaky po nově zavedené teplicko-ústecké dráze.
Celý článek / zobrazeno 4622x
Dávná tiskárna a vydavatelství Dávná tiskárna a vydavatelství
26.10 12 08:36 Na naši redakci se obrátila paní Renata Henychová s dotazem, zda měly Teplice v minulosti vlastní tiskárnu? Vycházíme tímto paní R. Henychové vstříc a trochu zalistujeme v historii starých teplických tiskáren a vydavatelství. Původní tiskárna s redakcí novin, která měla své dlouholeté tradice, se nacházela od roku 1861 v zadním traktu hotelu Korunní princ Rudolf, pozdějším hotelu Dittrich a ještě pozdějším hotelu Thermia. Jednalo se především o noviny Teplitz-Schönauer Anzeiger, v českém překladu Teplicko-šanovský oznamovatel, jejichž zakladatelem se stal knihkupec August Copek. Tiskárnu i redakci převzal roku 1875 nový majitel Clemens Weigend, který roku 1895 vše přesunul do svého nového domu na někdejším Školním, dnes Benešově náměstí.
Celý článek / zobrazeno 3381x
Tramvaj před Zahradním sálem u Zámecké zahrady Tramvaj před Zahradním sálem u Zámecké zahrady
19.10 12 08:25 Teplice nejsou na barokní stavby a památky nijak bohaté, přesto zde najdeme několik zajímavých staveb v barokním slohu. Mezi ně patří rovněž původně nazvaný Zahradní a plesový dům, později pojmenovaný jako Zahradní sál někdejší francouzské zahrady, přetvořené v pozdějších dobách na anglický park. Tento Zahradní sál nechal v těsné blízkosti zámku postavit hrabě a majitel teplického panství - František Clary - Aldringen v roce 1732. Byl určen především pro zábavy nejvznešenějších aristokratických hostů, kteří se do Teplic sjížděli z celé Evropy, takže mezi nimi nechyběli ani četní monarchové, vrcholná aristokracie a též i známí umělci a učenci té doby.
Celý článek / zobrazeno 3625x
Pohled z Písečného vrchu na Pražskou ulici a Prosetice Pohled z Písečného vrchu na Pražskou ulici a Prosetice
12.10 12 08:10Pražská ulice tvořila v minulosti předměstskou část Teplic na jihovýchodním konci města a její pojmenování souviselo s tím, že se právě tudy, po staré cestě a později po silnici, jezdilo přes Bystřany směrem na Prahu. Tento okrajový kout města pak byl ještě v dobách rakousko-uherské monarchie nazýván jako Unterschönau, nebo-li oblast pod Šanovem.
Celý článek / zobrazeno 3636x
Dolní část Mlýnské ulice Dolní část Mlýnské ulice
5.10 12 09:32 Mlýnská ulice vznikala postupně už od dvacátých let 19. století a vytvořila spojnici mezi lázeňskými Teplicemi a lázeňským Šanovem. Zároveň se tudy vyjíždělo směrem na Bystřany a Prahu. Své jméno ulice obdržela podle tří mlýnů, které dříve stávaly na břehu tudy protékajícího Kočičího potoka. Potok zde však už dávno nenajdete, neboť byl překlenut a ukryt do podzemí.
Celý článek / zobrazeno 4149x
Dominantní kostel apoštola Bartoloměje Dominantní kostel apoštola Bartoloměje
27.9 12 08:50 Evangelický kostel svatého Bartoloměje, zvané také "mírový", byl vystavěn v letech 1861 až 1864. Mezi příznivce této stavby patřil rovněž pruský král Bedřich Vilém IV., který obdobně, jako jeho otec Bedřich Vilém III., často navštěvoval teplické lázně, město i celé okolí. Z králova popudu a údajně i podle jeho vlastních skic, vypracoval projekt kostela žák významného německého architekta a teoretika Taschinkela - přední německý architekt August Stüller. Pro jeho sakrální stavby je příznačné využití principů převzatých ze starokřesťanské architektury, které uplatnil rovněž při stavbě této trojlodní basiliky. Tománské oblouky předsíňové haly se vyznačují dokonale vypracovanou dekorací kamenných loupů.
Celý článek / zobrazeno 4747x
Fotbalové hřiště u drožďárny v padesátých letech 20. století Fotbalové hřiště u drožďárny v padesátých letech 20. století
21.9 12 09:20 Původní fotbalový stadion v Teplicích se nacházel u někdejší drožďárny v místech, kde dnes najdete rozlehlé parkoviště a budovu supermarketu. Jedná se o prostor vymezený ulicemi Nákladní, Spojeneckou, Brožíkovou a Dubskou. Stadion sloužil od roku 1903 a vydržel stát po dobu sedmdesáti let. Přestože tento stadion zažil mnoho špičkových hráčů, četné úspěchy i zklamání, byl znám i svými dosti stísněnými poměry, takže soupeři vzhledem k těmto okolnostem jezdili do Teplic neradi. Ochranný plot obepínal hrací plochu téměř u pomezní čáry, takže diváci se mohli hráčů takřka dotýkat a běžně s nimi i mluvit. Zejména ovšem zázemí stadionu mělo mnoho nedostatků, zejména málo místa, těsné prostory, o pohodlí ani nemluvě. V kabinách museli stát hráči takřka v předklonu, aby se neudeřili o šikmé trámy.
Celý článek / zobrazeno 5373x
Hotel prince de Ligne v době monarchie Hotel prince de Ligne v době monarchie
14.9 12 09:15Objekt domu Prince de Ligne, stojící v západní frontě Zámeckého náměstí, byl postaven v roce 1824 na místě, kde dříve stávaly dva penziony - Zlatá trojka a U tří bažantů. Vznikl v době, kdy se začala tvořit nová podoba města. Dům dal postavit zdejší řezník Anton Richter jako hotel v klasicistním stylu a ve své době patřil k nejhonosnějším budovám v Teplicích. Stavba dostala název po rakouském maršálovi a diplomatovi, vlámském šlechtici Charlesi Josefu de Ligne. Maršál, který byl doma jak na dvoře francouzském, ve Vídni nebo v Petrohradu, patřil k významným postavám Evropy v době protinapoleonských válek.
Celý článek / zobrazeno 4137x
Kolostujovy věžičky s chodbami a bránou Kolostujovy věžičky s chodbami a bránou
7.9 12 08:49Do dnešní doby se zachovaly renesanční Kolostujovy věžičky i barokní kostel za nimi. Vše ostatní, co na kresbě malíře Heinricha Banka vidíme, již dávno patří jen a jen zmizelé historii starých Teplic. Obraz nás přenáší do časů, kdy ještě stála jedna ze čtyř městských bran zvaná Lázeňská. Ta odělovala vnitřní město od zdejšího předměstí, neboť Teplice dlouho obklopovaly středověké hradby.
Celý článek / zobrazeno 4191x
Zbořené domy na Bílinské ulici u železničního přejezdu Zbořené domy na Bílinské ulici u železničního přejezdu
31.8 12 08:41 Ke stavbám, bez kterých se od sedmdesátých let 20. století neobešly ani Teplice, patřilo budování nových důležitých komunikací s nadjezdy, podjezdy a mimoúrovňovým křížením. K takovým patřila v Teplicích rovněž stavba průtahu městem I/8, jinak též součást mezinárodní silnice E 15, později E 55, od Prahy kolem Zámecké zahrady směrem na Dubí, Cínovec a Drážďany.Neustále se zvyšující silniční provoz si totiž doslova vynutil takové řešení, že komunikace byla vyzvednuta do výše a na celém průtahu postaveno pět mostů. Jedním z nich byl i most vedoucí mezi Bílinskou ulicí a Zámeckou plovárnou, který překlenul trať ČSD z Teplic do Lovosic a zároveň i místní silniční komunikaci.
Celý článek / zobrazeno 3732x
Bývalý chudobinec a pozdější internát zdravotní školy na Letné Bývalý chudobinec a pozdější internát zdravotní školy na Letné
24.8 12 08:19Poklidné časy 19. století dodnes připomíná několik staveb v oblasti Letné. Už mnohem méně se ovšem ví, že i tady stávala jedna z továren. Ve čtyřicátých letech 19. století tady založil sirkárnu J. Ascher, ve které pracovalo 50 lidí, což na zdejší poměry té doby představovalo už značně velký podnik. Sirkárna však roku 1854 vyhořela a na témže místě vznikla později rodinná vila, kterou v šedesátých letech 19. století odkoupila teplická obec a přestavěla ji na chudobinec.
Celý článek / zobrazeno 3997x
Mapka železnic ústecko-teplické dráhy, které sídlili v Teplicích Mapka železnic ústecko-teplické dráhy, které sídlili v Teplicích
10.8 12 08:19 Sídlem společnosti Ústecko-teplické dráhy od jejího začátku v roce 1858 až do zestátnění v roce 1923 byly Teplice. Hlavními důvody k postavení tratí představovala přeprava hnědého uhlí z četných okolních dolů a pak také spojení teplických lázní s okolním světem. Ředitelství dráhy sídlilo v reprezentační budově teplického hlavního nádraží, která v roce 1871 prošla výraznou renovací. Nádraží pak patřilo k nejkrásnějším a nejlépe vybaveným v celém Rakousko-Uhersku i v Německu.
Celý článek / zobrazeno 4027x
Stará židovská synagoga v ghettu židovské čtvrti Stará židovská synagoga v ghettu židovské čtvrti
10.8 12 08:17 Židé se poprvé do Teplic přistěhovali ještě v době středověku, neboť první písemný záznam o nich pochází z roku 1414. V šestnáctém století zde mohli Židé žít a pohybovat se volně po celém městě. Během doby se jejich domy soustředily kolem první synagogy, kde dnes naleznete parkové prostory Mírového náměstí. Teplice byly od dob středověku až do konce 18. století obehnány městskými hradbami a zejména pro židovské občany sloužila malá branka ve zdi, kterou se procházelo směrem k dnešnímu divadlu na vůbec první židovský hřbitov za hradbami.
Celý článek / zobrazeno 4241x
Počátky výstavby stadionu Na Stínadlech Počátky výstavby stadionu Na Stínadlech
3.8 12 08:16 Někdejší starý fotbalový stadion u teplické drožďárny přestával od konce šedesátých let 20. století vyhovovat, a tak vznikaly plány na stavbu stadionu nového. Od počátku sedmdesátých let začaly probíhat první zemní práce v prostoru, který si z dob středověku udržel pojmenování Na Stínadlech. Právě tady začala stavba na tehdejší dobu supermoderního stadionu, který neměl v republice obdoby.
Celý článek / zobrazeno 6083x
Loďky na teplických rybnících Loďky na teplických rybnících
27.7 12 09:16Teplice řeku nemají, takže o lodní dopravě mohly vždy jen snít. Na území dnešního města, kam spadá též čtvrť - kdysi samostatné Trnovany, se však nacházelo několik rybníků, které se využívaly nejen k chovu ryb, ke koupání a plavání, ale zároveň také k rekreaci ve formě jízdách na lodičkách.
Celý článek / zobrazeno 6032x
Kresba tramvaje, která v Teplicích jezdila od roku 1898 Kresba tramvaje, která v Teplicích jezdila od roku 1898
20.7 12 08:28Elektrické úzkorozchodné tramvaje k Teplicím patřily více než 64 let. O jejich existenci se zasloužil majitel teplického panství Clary-Aldringen v devadesátých letech 19. století, který patřil ke vzdělaným a podnikavým šlechticům. Po složitých návrzích a jednáních ve Vídni se dostavil kýžený úspěch, na jehož konci bylo slavnostní otevření prvního úseku od hlavního nádraží v Teplicích na tehdejší Školní, dnes Benešovo náměstí. První trať měřila pouze 656 metrů, ale stala se důležitým základem později rozšiřované tramvajové sítě nejen po městě, ale i po okolních obcích.
Celý článek / zobrazeno 3919x
Teplická plovárna v Zámecké zahradě patřila k těm nejkrásnějším Teplická plovárna v Zámecké zahradě patřila k těm nejkrásnějším
13.7 12 08:33 V dřívějších časech se Teplice mohly pochlubit několika plovárnami, které lázeňskému letovisku záviděla i mnoha jiná města. V horkém letním čase se tady mohly osvěžovat a rekreovat stovky lidí. Mnoho takových zařízení se nacházelo na území Trnovan, ale jedna z nejkrásnějších a nejvybavenějších byla k dispozici na jižním okraji Zámecké zahrady. V období první republiky - roku 1932 ji postavila firma Lederer a Bloch. Plavání v bazénu, navíc s teplou termální vodou, s jakou disponovaly zdejší lázně, připomínalo trochu koupání v moři. Předností plovárny tak byla především stálá teplotra vody kolem 22 stupňů Celsia a v neposlední řadě také malebná poloha celého areálu chráněná zelení okolního parku.
Celý článek / zobrazeno 9122x
Městská střelnice kolem roku 1900 Městská střelnice kolem roku 1900
28.6 12 11:16 Staré Teplice se mohly pochlubit množstvím nejrůznějších spolků, které aktivně vyvíjely svoji činnost. K nejstarším patřila "Střelecká společnost", jejíž počátky sahají až do první poloviny 16. století. Založena byla původně proto, aby sloužila k ochraně města a třebaže její náplň převzala postupem času pravidelná armáda, střelecký spolek až do 20. století udržoval dále staré zvyky a tradice.
Celý článek / zobrazeno 3160x
Lázeňský park v Šanově u starých Kamenných lázní Lázeňský park v Šanově u starých Kamenných lázní
28.6 12 11:15 Park mezi lázeňskými budovami v Šanově byl založen po překlenutí Sviního, jinak též Košťanského potoka, v roce 1873 a nesl původně název Císařský park. Značnými proměnami pak procházely též Kamenné lázně, které spatříme v pozadí našeho snímku z přelomu 19. a 20. století. Staré Kamenné lázně stávaly původně poněkud blíže k dnešní hudební kolonádě, přibližně v místech, kde dnes stojí památná kašna. V roce 1800 se ještě jednalo jen o prosté dřevěné stavení se šindelovou střechou. Pouze obrubeň vlastního pramene byla tehdy kamenná, což zdejším lázním vyneslo i jejich pojmenování. V letech 1800 až 1802 pak na místě dřevěné stavby vznikly už reprezentační klasicistní lázně z kamene a cihel, ve kterých se potom léčily i významné osobnosti z celé Evropy. Mezi nimi nechyběla ani choť rakouského císaře Františka Josefa I. Alžběta, které se ve Vídni říkalo Sissi.
Celý článek / zobrazeno 3316x
Historický trolejbus Škoda 7 Tr, který v roce 1952 zahajoval provoz trolejbusů Historický trolejbus Škoda 7 Tr, který v roce 1952 zahajoval provoz trolejbusů
22.6 12 08:49 V roce 1950 bylo rozhodnuto dát lázeňskému městu Teplicím již třetí dopravní prostředek, který tehdy s oblibou zaváděla některá větší nebo lázeňská města - trolejbusy. Ty poprvé vyjely do teplických ulic v létě roku 1952 na okružní linku číslo 11, aby nahradily zrušené tramvaje do lázeňského Šanova a zároveň doplnily hlavní páteřní trať elektrických drah.
Celý článek / zobrazeno 3993x
Horní část Lípové ulice od centra Horní část Lípové ulice od centra
15.6 12 08:24 Lázeňský Šanov zůstával dlouho samostatnou obcí, třebaže se nacházel v těsném sousedství pod Teplicemi. Teplice se Šanovem spojovala dávná cesta, která vedla podél bývalého městského hřbitova, který byl v roce 1964 zrušen a na jeho místě vznikl park. Po zboření městských hradeb koncem 18. století se začaly lázeňské Teplice rozrůstat i mimo původní historické jádro, takže se zvolna přibližovaly i k Šanovu.
Celý článek / zobrazeno 3614x
Lázeňský Panský dům vznikl z bývalého Nového knížecího dvora Lázeňský Panský dům vznikl z bývalého Nového knížecího dvora
8.6 12 08:38Vznik klasicistních Teplic podmínily koncem 18. století dvě skutečnosti - nástup Jana Nepomuka Clary-Aldringena jako teplické vrchnosti v roce 1787 a především velký požár města roku 1793. Tyto historické události společně způsobily posléze novou, nebývale rozsáhlou výstavbu nejen města, ale také i lázeňských budov. Z roku 1825 například pochází velkolepá přestavba někdejšího "Nového knížecího domova" na Panský dům ve Špitálské zahradě, kterou je dnes lázeňský park pod divadlem. Původní objekt býval oproti nově vzniklému podstatně menší, skromnější a pouze jednopatrový. Na rozdíl od dnešního stavu se jednalo o izolovanou, volně stojící budovu, která uzavírala severní stranu původně uzavřeného Lázeňského náměstí, které se rozprostíralo směrem k dnešní Rooseveltově ulici.
Celý článek / zobrazeno 2939x
Restaurace v bývalém trnovanském parku Restaurace v bývalém trnovanském parku
1.6 12 08:36Ke skutečně malebným a zelení bohatě ověnčeným místům, která vyhledávali nejen obyvatelé z Teplic, Trnovan a Šanova, ale též i četní lázeňští hosté, patřil přírodní park v Trnovanech, kterému se ještě na konci 18. století říkalo "Elysium Teplicense".Podél zde protékajícího potoka Bystřice, který směřoval od Novosedlic přes Trnovany do lázeňského Šanova, se nacházely krásné sady, které lákaly k četným vycházkám, neboť propůjčovaly této lokalitě svůj zvláštní půvab.
Celý článek / zobrazeno 3204x
Školní ulice původně netvořila centrum města Školní ulice původně netvořila centrum města
25.5 12 08:30 Když ještě město Teplice obepínaly středověké hradby, začínala při výjezdu z města ven, nedaleko za Krupskou bránou, polní cesta vedoucí západním směrem k silnici na Dubí. U odbočky z cesty na Trnovany stálo od 18. století sousoší Kalvárie a jelikož zde nestály žádné domy, byly sochy stojící na vysokém podstavci zdaleka vidět. Ve třicátých letech 19. století vznikl u rozcestí na Trnovany a na Dubí hostinec Město Rumburk, koncem padesátých let 19. století přestavěný na hotel Korunní princ Rudolf. Tehdy sousoší stálo ještě volně, ovšem při dalším rozšiřování hotelové budovy koncem 19. století došlo k jeho začlenění do nárožní niky. Ve 20. století se pak jednalo o hotel Dittrich a po druhé světové válce o hotel Thermia. Na druhém rohu, naproti hotelu Město Rumburk, se pak nacházel zájezdní hostinec Modrá hvězda, k jehož zboření došlo roku 1911. Místo po něm pak zaujal hotel Central - Modrá hvězda, kde později vznikla banka a nyní zde slouží prodejna levných knih.
Celý článek / zobrazeno 4732x
Přeplněné staré fotbalové hřiště Přeplněné staré fotbalové hřiště
16.5 12 09:35 Pamětníci si ještě zajisté vzpomenou na původní fotbalový stadion v Teplicích, který se nacházel u bývalé drožďárny, odkud se v některých dnech šířil nesmírný zápach po celém fotbalovém hřišti a jeho okolí. Dnes v těchto místech naleznete rozlehlé parkoviště s budovou supermarketu. Někdejší stadion sloužil od roku 1903 a hrálo se na něm po dobu sedmi desetiletí. Přestože stadion zažil mnoho špičkových hráčů, četné úspěchy, ale někdy i zklamání, byl znám i svými dosti stísněnými poměry, takže soupeři dávali někdy znát, že jezdí z těchto důvodů do Teplic neradi. Ochranný plot obepínal hrací plochu téměř u pomezní čáry, takže diváci se mohli hráčů takřka dotýkat a běžně na ně mluvit. Zvláště pak zázemí stadionu, kde se hráči převlékali a odpočívali, mělo mnoho nedostatků. Hlavně však málo místa, těsné prostory a nepohodlí. V kabinách museli hráči stát téměř v předklonu, aby se neudeřili o šikmé rohy trámů.
Celý článek / zobrazeno 6125x
Národní dům na nároží Alejní a Lužánky Národní dům na nároží Alejní a Lužánky
11.5 12 08:39 Původně byl dům v Alejní ulici čísla popisného 50 znám pod názvem "Horskyfeld," což by v českém překladu znělo jako "Horského pole". Jeho majitel, František Horský (1801 až 1877), se narodil jako syn správce lobkowiczského panství v Bílině a měl tak blízký vztah k našemu kraji. Stal se vynikajícím zemědělským odborníkem, který se zasloužil o rozvoj zemědělského školství. Působil jako nájemce lobkowiczkého dvora v Nelahozevsi, odkud mimochodem pocházel náš slavný skladatel Antonín Dvořák, stal se ředitelem statku v Dolních Beřkovicích i majitelem panství Kolín, přičemž všude zaváděl do praxe veškeré pokrokové metody.
Celý článek / zobrazeno 3851x
Tradice pruských králů v Teplicích Tradice pruských králů v Teplicích
4.5 12 08:58Pruský král Bedřich Vilém III. patřil k monarchům protinapoleonské koalice, která měla roku 1813 svůj hlavní válečná štáb právě v Teplicích. Odtud byly také řízeny válečné kroky spřátelených armád, které se zpočátku Napoleonovi jen bránily, ale posléze přešly do protútoku. V Teplicích se rovněž řešila důležitá strategická rozhodnutí, která později směřovala k poválečnému uspořádání Evropy.
Celý článek / zobrazeno 2997x
Povodeň v lázeňském Šanově způsobená potokem Bystřice Povodeň v lázeňském Šanově způsobená potokem Bystřice
27.4 12 08:16Potok Bystřice protéká směrem od Novosedlic do Trnovan, prochází středem parkové úpravy v ulici U červeného kostela, podtéká Masarykovu ulici a pak směřuje pod betonovou cestou k Jankovcově ulici, středem parčíku U Nových lázní a dále přes lázeňský Šanov a park Pražskou ulicí směrem na Bystřany.
Celý článek / zobrazeno 5092x
Kino Svět v Řetenicích s okolím Kino Svět v Řetenicích s okolím
20.4 12 07:47 Na původní návsi v Řetenicích stály dříve různé usedlosti a také statky. Jelikož v Řetenicích nestál kostel ani kaple, sloužila pro vyzvánění zvonice umístěná na jednom z domů. Ve třicátých letech dvacátého století tady značně přibylo domů i obyvatel a zemědělství značně ustoupilo rozšiřujícímu se průmyslu, takže obec se stále více vzmáhala. Jedním z požadavků se tehdy stalo i stálé kino, k jehož výstavbě došlo roku 1936. Toto kino Svět pak navštěvovalo několik generací nejen z Řetenic, ale i z celého okolí. Pamětníci si na ně zajisté ještě vzpomenou, když sem chodili na pohádky za vstupné 1 korunu a v neděli odpoledne na dobrodružné filmy za 3 koruny. Zvláště pro děti se zdejší kino stalo hotovým rájem, neboť jeho kouzelná atmosféra se nedá s pozdějšími moderními kiny vůbec srovnávat.
Celý článek / zobrazeno 4963x
Historický vlak při jubileu železnice z Teplic do Lovosic Historický vlak při jubileu železnice z Teplic do Lovosic
13.4 12 09:01Samotná stavba dráhy z Řetenic do Lovosic, která navazovala na již existující úsek Ústecko-teplické dráhy, byla zahájena na podzim 1896 a pokračovala i za velmi ztížených povětrnostních podmínek v roce 1897. Na konci tohoto roku se tak podařilo 36,1 km dlouhou trať dokončit a odevzdat do provozu i se všemi stanicemi.
Celý článek / zobrazeno 4680x
Severozápadní část někdejšího Tržního náměstí Severozápadní část někdejšího Tržního náměstí
6.4 12 08:17Na kolorované pohlednici je v horní části uveden německý nápis, který v překladu zní: Teplice - Šanov. Tržní náměstí s pomníkem císaře Josefa. A třebaže na pohlednici není uvedeno datum jejího vzniku, můžeme právě podle císařova pomníku určit datum jejího vzniku. Jeho autorem byl Franz Metzner a k odhalení pomníku císaře Josefa II. došlo nedlouho před první světovou válkou v roce 1913, přičemž jeho odstranění je datováno rokem 1920. Můžeme tedy předpokládat, že snímek byl pořízen těsně před první světovou válkou nebo nedlouho po jejím začátku.
Celý článek / zobrazeno 3768x
První historická budova Císařských lázní První historická budova Císařských lázní
30.3 12 08:20První historická budova Císařských lázní v Teplicích vznikla v novorenesančním stylu v letech 1870 až 1872. Zárodkem lázní se stal už dřívější elegantní dům s kavárnou, kterému se říkalo "Kávový salón," kam s oblibou již dříve přicházeli zejména lázeňští hosté. Budova nesloužila pouze jako kavárna, ale rovněž jako společenský dům, kde se nacházela čítárna novin a časopisů a kde se konaly koncerty, divadelní představení i bály. V sousedství "Kávového salónu" stál až do roku 1870 původní horní mlýn a ten ustoupil až teprve stavbě Císařských lázní, které se ujal stavitel Ing. Adolf Siegmund. Stavebně se jednalo o volně stojící třípodlažní budovy na obdélníkovém půdorysu, přičemž lázně navazovaly na sousední "Kávový salón".
Celý článek / zobrazeno 3589x
Prvomájový průvod v ulici U divadla Prvomájový průvod v ulici U divadla
23.3 12 08:14 Dnešní ulicí U divadla procházela ve středověku východní část hradbami opevněného města. Samotná ulice, jejíž prostory se nacházely vně hradeb, postupně vznikala až teprve po zboření městského opevnění od roku 1842 jako přímočará elegantní třída, vedoucí od někdejší Krupské brány jižním směrem podle západní strany lázeňského parku, kde v roce 1874 vyrostla budova prvního městského divadla. Své původní pojmenování Edmundova ulice dostala po tehdejším majorátním pánu teplického panství - Edmundovi Moricovi Clary - Aldringenovi. Domovní zástavba tady potom stála po obou stranách ulice.
Celý článek / zobrazeno 4907x
Pozůstatek kolejiště teplické malodráhy Pozůstatek kolejiště teplické malodráhy
21.3 12 08:52O tom, že nalézt v Teplicích zbytky dávné minulosti není tak těžké svědčí zpráva, kterou nám spolu s fotografií poslal do redakce pan Jan Němeček: "Potuloval jsem se po Řetenicích a v Rybniční ulici jsem objevil pozůstatek kolejiště teplické malodráhy - viz snímek. Rybniční ulice byla zajímavá tím, že zde bylo největší stoupání-klesání v celé síti - 66,16 promile."
Celý článek / zobrazeno 3567x
Nádražní třída směrem od Hotelu de Saxe do centra Nádražní třída směrem od Hotelu de Saxe do centra
16.3 12 08:26Těmito místy procházela už v dávných dobách cesta přes pole a louky z Trnovan do Teplic. Pokud staré Teplice svíraly ze všech stran ještě středověké hradby, nevyskytovala se tady ještě žádná zástavba. To se začalo postupně měnit nedlouho po odstranění městského opevnění, kdy došlo počátkem 19. století k novému rozmachu a výstavbě města. Zdejší ulice s domy však vyrostla zejména po zavedení železnice z Ústí nad Labem do Teplic roku 1858 a dostala podle toho rovněž svůj dřívější původní název - Bahnhofstrasse, nebo-li Nádražní, neboť právě tudy přijížděli a procházeli Tepličané, lázeňští hosté i další návštěvnící města od vlaků do centra.
Celý článek / zobrazeno 3455x
Secesní dům se zahradou v Českobratrské Secesní dům se zahradou v Českobratrské
9.3 12 08:58Kde byl pořízen tento snímek by zřejmě identifikovali jen dobří znalci Teplic nebo lidé, kteří v tomto domě dnes žijí. Jedná se o dvouposchoďový dům s průjezdem do dvora, který má evidentní secesní motivy. Podle toho lze předpokládat, že byl postaven počátkem 20. století. Budova, v níž se nachází soukromý ateliér, dodnes stojí v Českobratrské ulici, kterou v těchto místech křižuje ulice V. Hálka. Dolů do nejspodnější části Českobratrské ulice však dnes již rovně neprojedete, neboť pro automobilový provoz se tady nachází zábrana.
Celý článek / zobrazeno 4136x
Pohřební ústav Josefa Frapse na Benešově náměstí Pohřební ústav Josefa Frapse na Benešově náměstí
2.3 12 08:59Roku 1842 mohlo začít město Teplice pořádat první dobytčí trh v prostorách dnešního Benešova náměstí, které bylo tehdy zcela volné a nezastavěné, pro trhy pak zvlášť upravené. Proto toto místo dostalo také pojmenování Koňský trh. Od té doby začala rovněž vznikat zdejší zástavba. K největším a dominantním stavbám potom na západním okraji Koňského trhu patřila rozlehlá školní udova, která představovala třetí školní budovu uvedenou do provozu v tehdejších Teplicích. Vznikala v období let 1854 až 1857, a když se v ní začalo později vyučovat, přejmenoval se Koňský trh na Školní náměstí.
Celý článek / zobrazeno 2548x
Fronty před bývalým Tuzexem  na Benešovo náměstí Fronty před bývalým Tuzexem na Benešovo náměstí
24.2 12 08:57"Teplicko-šanovský oznamovatel" byl název německých novin, které v Teplicích vycházely po dlouhá desetiletí. Tuto redakci a tiskárnu založil roku 1861 knihkupec August Coper a od roku 1875 se stal novým majitelem Clemens Weigend. Původně se tento podnik do roku 1895 nacházel v zadním traktu hotelu Korunní princ Rudolf (později Dittrich a Thermia), ale pak přesídlil do nového domu C. Weigenda, který vznikl naproti škole stojící na Benešově náměstí. Tiskárna a redakce novin dostala přiléhavé pojmenování podle vynálezce knihtisku "Guttenbergův dvůr".Rodinní nástupci C. Weigenda pak vydávali teplický Oznamovatel až do konce druhé světové války v květnu 1945.
Celý článek / zobrazeno 8251x
Křižovatka v horní části Masarykovy ulice Křižovatka v horní části Masarykovy ulice
17.2 12 08:21Zástavba v okolí dnešní křižovatky Masarykova (kdysi Nádražní), Školní a Českobratrská (kdysi Alžbětina ) začala vznikat až teprve v průběhu 19. století. Hlavní tepnou, spojující centrum Teplic s hlavním nádražím, se stala Nádražní třída, do které v její horní části ústily ulice Školní a Alžbětina.
Celý článek / zobrazeno 3921x
Okresní hejmanství v Severní ulici Okresní hejmanství v Severní ulici
10.2 12 08:52Počátkem února roku 1850 skončily svou veřejně právní činnost vrchnostenské úřady a panství přestala být správními obvody. Nově vzniklé právní zřízení pak členilo zemi na kraje, okresní hejtmanství a soudní okresy. V letech 1850 až 1855 pod obvod hejtmanství v Teplicích patřily rovněž soudní okresy Bílina a Osek.
Celý článek / zobrazeno 3448x
Hadí lázně v Šanově Hadí lázně v Šanově
3.2 12 08:45Šanov zůstával dlouho samostatnou vesnicí v blízkosti lázeňských Teplic. Díky tomu, že i v těchto místech vyvěraly četné léčivé prameny, vzniklo na území Šanova hned několik lázní, díky čemuž se kdysi neznámá obec stala dalším významným lázeňským střediskem.
Celý článek / zobrazeno 5183x
Demonstrace na Tržním nám. roku 1905 Demonstrace na Tržním nám. roku 1905
2.2 12 11:43Když začala 28. listopadu roku 1905 v císařské Vídni zasedat říšská rada, konaly se v mnoha místech demonstrace za všeobecné, rovné a přímé volební právo. Nejinak tomu bylo rovněž v Teplicích, kde se dokonce hovořilo o tom, že tak velkou a početnou demonstraci město ještě nikdy dříve nezažilo. Davy na Tržním náměstí tehdy čítaly 35 až 40 tisíc lidí. Zúčastnili se jí muži i ženy stojící těsně vedle sebe a takto zaplnili celou plochu náměstí. Moře lidí se tehdy vlnilo od jednoho konce k ruhému a nad nimi se zvedaly hlavy a korouhve.
Celý článek / zobrazeno 2951x
Trhy a společenský ruch v místech bývalého ghetta Trhy a společenský ruch v místech bývalého ghetta
20.1 12 09:00V místech dnešního Mírového náměstí stávala kdysi hustá zástavba úzkých, spletitých a klikatých uliček, kde žilo převážně židovské obyvatelstvo. Téměř v každém domku se necházela nějaká živnost - buď obchůdek, hospůdka, dílna, vinárna nebo třeba i noční podniky různé úrovně i pověsti.
Celý článek / zobrazeno 3478x
Židovská synagoga po požáru Židovská synagoga po požáru
13.1 12 08:44Od patnáctého století žila v Teplicích silná židovská komunita, která až do reforem udělených císařem Josefem II. koncem 18. století, směla obývat pouze vyhrazené ghetto mezi Dlouhou a Lázeňskou ulicí. Tam měli také školu a modlitebnu ze 16. století, využívanou k náboženským obřadům až do postavení nové rozlehlé a dominantní židovské synagogy v roce 1882.
Celý článek / zobrazeno 4814x
Potok Bystřice a jeho komplikace při průtoku městem Potok Bystřice a jeho komplikace při průtoku městem
23.12 11 07:30Teplice sice nemají řeku nebo rozsáhlá jezera, které by se rozvodňovaly, ale k nejrůznějším potížím a komplikacím někdy docela dobře postačil i potok Bystřice, který protéká městem směrem od Dubí a Novosedlic přes Trnovany a lázeňský Šanov do Bystřan. Jak vyplývá z četných záznamů a dokumentů, způsoboval tento zdánlivě nenápadný vodní tok již v dávných dobách při tání sněhu, právě tak jako při prudkých bouřkách nebo dlouhodobých deštích v Krušných horách, záplavy ve svém okolí.
Celý článek / zobrazeno 5813x
Vánoční povětrnost během staletí v Teplicích Vánoční povětrnost během staletí v Teplicích
23.12 11 07:21Vánoční čas patří z hlediska počasí mezi nejsledovanější v celém roce. Aby celá vánoční idyla získala pravé vánoční kouzlo, měla by se podle očekávání odít v bílý a mírně mrazivý háv, který nejkrásnější svátky roku ještě umocní. Avšak právě bílé a zasněžené Vánoce zůstávají každým rokem naprosto nejistou a nevyzpytatelnou záležitostí, na kterou si nedokáží vsadit ani ti nejlépe situovaní meteorologové na světě. Vánoční dny v Čechách často kromě hor provází oteplení, které má zejméne v Teplicích vysokou pravděpodobnost, neboť lázeňské město se nachází v poměrně teplém údolí závětrné fénové oblasti Krušných hor. K tomu přispívá i malá nadmořská výška, takže například hlavní nádraží dosahuje pouhých 230 metrů nad mořem.
Celý článek / zobrazeno 3387x
Pomník císaře Josefa II. Pomník císaře Josefa II.
16.12 11 09:10Začínalo právě 20. století, když se v Teplicích roku 1901 na radnici usnesli, že na důstojné místo před radnicí by měl být umístěn pomník rakouského císaře Josefa II., kterého Němci dost uznávali. Proto také došlo k vypsání soutěže na jeho zhotovení, kterou vyhrál profesor vídeňské Umělecko-průmyslové školy Franz Metzner. Jelikož byl ale tento umělec právě zaměstnán prací na památníku bitvy národů u Lipska proti Napoleonovi, protáhla se realizace pomníku císaře až do doby krátce před první světovou válkou, takže slavnostní odhalení pomníku nastalo až v září 1913.
Celý článek / zobrazeno 4581x
Špičatý vrch nad Teplicemi Špičatý vrch nad Teplicemi
9.12 11 08:40Návrší nad lázeňským Šanovem, pod nímž procházejí ulice Mlýnská a U Kamenných lázní, se v dávné minulosti nazývalo na Spitzberku nebo také Špičatý vrch. Oproti pozdější době bývalo ve skutečnosti mnohem strmější, přičemž z protější vyhlídky Královské výšiny, odkud byl náš snímek roku 1870 pořízen, trochu připomínalo orlí hnízdo. To až teprve pozdější terénní a stavební úpravy z konce 19. století kopec poněkud zmírnily a zaoblily. Tato vyvýšenina, která patří ještě ke kopcům Ćeského středohoří, se nazývala rovněž Pleisirberk, ale později rovněž Mont de Ligne, podle tehdy v Teplicích populárního Karla Josefa prince de Ligne.
Celý článek / zobrazeno 3665x
Zámecké náměstí - nejstarší památkový celek Teplic Zámecké náměstí - nejstarší památkový celek Teplic
2.12 11 08:27Zámecké náměstí v Teplicích představuje nejstarší a památkově rovněž nejzachovalejší urbanistický celek na území Teplic. A třebaže většina současných obytných domů, kromě objektů zámku, kostelů a fary, pochází z první poloviny 19. století, dá se říci, že vznikly na původním půdyrysu, který se tu utvářel již od dob středověku.
Celý článek / zobrazeno 6218x
Umělá hradní stavba Škvárovník na Letné Umělá hradní stavba Škvárovník na Letné
25.11 11 08:15V prostorách dnešní Letné se v 18. a na počátku 19. století rozkládaly především sady, pole a také vinice. Jeden z majitelů třešňového sadu a malé vinice, zednický mistr Franz Jerke, si zde pro své potěšení vyzkoušel své zednické umění. Nejprve v roce 1805 postavil malý altánek,ale později k němu postupně připojoval další místnosti, schodiště, balkony, terasy a věže, takže se objekt neustále rozrůstal. V jeho díle pokračovali i další stavitelé, až vznikla ojedinělá bizarní stavba s vyhlídkovou kavárnou, společenskými místnostmi, okrouhlou věží, schodišti, výklenky, výstupy a věžičkami.
Celý článek / zobrazeno 4470x
Duchcovská ulice počátkem 20. století Duchcovská ulice počátkem 20. století
16.11 11 09:41V roce 1830 došlo k postavení nové státní silnice z Teplic přes Řetenice do Duchcova. Tou dobou patřily ještě Řetenice k samostatným obcím. V sedmdesátých letech 19. století se podél této spojnice Teplic s Řetenicemi měly začít stavět výstavné vily, ale protože se nenašli patřiční zájemci, povolilo zde zastupitelstvo výstavbu řadových domků. Ty však v pozdějších letech začaly postupně nahrazovat vznosnější několikaposchoďové domy rozličných tvarů i různorodých vzhledů, které vtiskly ulici svůj pozdější ráz.
Celý článek / zobrazeno 4179x
Lipový dvůr po roce 1900 Lipový dvůr po roce 1900
11.11 11 07:53V Lípové ulici směrem k lázeňskému Šanovu vznikaly v průběhu 19. století postupně různé lázeňské domy, vojenské lázeňské ústavy a léčebny, letní kino, hotely i restaurace. K nim v dolní části Lípové ulice přibyla rovněž budova původně nazvaná Spolkový dům, postavená v letech 1897 až 1898 pro Mužský pěvecký spolek, který tou dobou patřil mezi největší a nejaktivnější spolky ve městě. Projekt stavby koncipovaný v novobarokním stylu zpracoval na konci 19. století významný teplický architekt Max Loos.
Celý článek / zobrazeno 3973x
Tělovýchovná hala na Letné Tělovýchovná hala na Letné
4.11 11 08:41Snímek tehdy nové tělocvičny, postavené a zprovozněné v roce 1909 na Královské výšině - dnešní Letné, jen nedaleko nad sídlem nejstaršího teplického střeleckého spolku, zachytil budovu směrem od severovýchodu. Turnerský spolek, běžně německy zvaný Turnverein, vznikl už dávno předtím v roce 1862. Zaměřoval se zejména na tělocvik, ale měl rovněž značný společenský, ideový a svým způsobem i politický význam.
Celý článek / zobrazeno 3426x
Trolejbusy v Teplicích nahradily tramvaje Trolejbusy v Teplicích nahradily tramvaje
27.10 11 08:41Trolejbusy v Teplicích poprvé vyjely v létě roku 1952 na okružní linku vnitřním městem, která vedla od hlavního nádraží ulicemi Na hrázi, Revoluční, Školní, přes Benešovo náměstí a dále ulicemi U Císařských lázní, Mlýnskou, U Hadích lázní, U Nových lázní, Jankovcovou, Wolkerovou a Vrchlického zpět k hlavnímu nádraží. Tehdy tak nově zavedené trolejbusy jen doplnily trať tehdejších tramvají. Spory mezi zastánci tramvají a trolejbusů se projevovaly jak novými investicemi, tak i náhlým útlumem. Když byly tramvaje v roce 1959 zrušeny, začala se MHD orientovat pouze na trolejbusy a autobusy.
Celý článek / zobrazeno 4416x
Půlstoletí řetenického sídliště Půlstoletí řetenického sídliště
20.10 11 08:54První poválečná sídlištní výstavba v Teplicích vznikala východně od okresní nemocnice a pod nádražím Teplice - Zámecká zahrada v průběhu padesátých let 20. století. Dále přišla na řadu oblast pod nemocnicí a pak také v Řetenicích. O výstavbě řetenického sídliště bylo rozhodnuto na konci padesátých let 20. století. S jeho budováním je spojen rovněž vznik prvního Stavebního bytového družstva občanů v Teplicích, které již v roce 1960 získávalo své členy pro nově vznikající bytové jednotky. Sídliště, kde se počítalo s družstvevní i se státní výstavbou, začalo vyrůstat na někdejších polích, jižně od starých Řetenic, směrem k železniční trati z Řetenic do Lovosic. Přes staré Řetenice, o kterých se v záznamech píše již roku 1281, přitom vedla z Teplic do Duchcova a také do Mikulova, dávná a významná obchodní cesta.
Celý článek / zobrazeno 4661x
Zámecká zahradní kavárna Zámecká zahradní kavárna
14.10 11 08:02Zahradní sál v barokním stylu vyl vybudován v první polovině 18. století, aby poskytoval reprezentační prostředí pro společenské podniky šlechtického rodu a majitelů teplického panství Clary-Aldringenů. V 19. století už byl přístupný široké veřejnosti a nejen v něm, ale i kolem něho se odvíjel lázeňský i společenský život.
Celý článek / zobrazeno 3618x
Ptačí schody u Kolostujových věžiček Ptačí schody u Kolostujových věžiček
7.10 11 07:40Po odstranění městských hradeb na konci 18. století začal s příchodem 19. století také nový rozvoj pro klasicistní výstavbu Teplic. V místech pod děkanským kostelem svatého Jana Křtitele vznikla nová ulice domů, která nesla přiléhavé pojmenování Kostelní. Na jejím horním konci pak vznikla vstupní brána do Zámecké zahrady, která bývala přes den otevřená pro Tepličany i lázeňské hosty, ale na noc se zamykala. Brána s tepanou kovovou mříží zde stávala po celé 19. století až do poloviny století dvacátého.
Celý článek / zobrazeno 4692x
Masarykova ulice v Trnovanech u Vlastního krbu Masarykova ulice v Trnovanech u Vlastního krbu
30.9 11 09:02Díky vzrůstajícímu počtu průmyslových podniků patřily Trnovany od konce 19. století k dělnickému předměstí Teplic. Zejména od přelomu 19. a 20. století se tady hodně stavělo, takže dřívější nízké venkovské domky vystřídaly ulice se dvou až třípatrovými domy, které dřívější obci dávaly vzhled města.
Celý článek / zobrazeno 6153x
Templ ve Špitálské zahradě Templ ve Špitálské zahradě
23.9 11 09:10Kdybychom dali za soutěžní otázku uhodnout, kde se tato stavba nachází, asi by si většina nevěděla rady nebo by se mnozí nechali splést obdobnou stavbou, která přežila a nachází se v jihovýchodní části Zámecké zahrady. Avšak tato stavba templu na způsob antického chrámku z konce 18. století dnes již dávno neexistuje. Stávala v místech dnešního lázeňského parku pod divadlem, kde měla za úkol chránit oddělené teplé a studené prameny v nádržích, které zde vyvěraly. K léčebným účelům byl využíván Nápojový pramen na žaludeční potíže a Oční pramen na slabý a nemocný zrak.
Celý článek / zobrazeno 3317x
Zmizelá zástavba v centru Řetenic Zmizelá zástavba v centru Řetenic
16.9 11 07:36První písemná zmínka o Řetenicích pochází z roku 1281, ovšem dá se předpokládat, že Řetenice jsou ještě mnohem starší. Už jenom podle staré pověsti z roku 762, kdy mělo údajně dojít k objevení teplických léčivých pramenů prasátky zemana či rytíře Kolostuje, se uvádělo jeho sídlo na území Řetenic. Jedná se tedy o dávno obydlenou lokalitu v blízkosti teplických léčivých pramenů.
Celý článek / zobrazeno 4546x
Duchcovská ulice u nemocnice Duchcovská ulice u nemocnice
6.9 11 07:59Někdejší původní stará cesta vedla z Teplic do Duchcova přes prostory dnešní nemocnice, procházela prostory jižně nad Řetenicemi a kolem bývalých cihelen směřovala vzhůru k Hudcovu. V roce 1830 však došlo k postavení nové státní silnice do Duchcova, která vedla přes Řetenice i přes zdejší náves. Dominantou Duchcovské ulice se v devadesátých letech 19. století stal areál zdejší nemocnice, který vznikl na pomezí Teplic a Řetenic. Rozvoj tramvajové dopravy v Teplicích, který probíhal od roku 1895, se nevyhnul ani Duchcovské ulici, třebaže sem začaly tramvaje jezdit až poněkud později. Zpočátku totiž byly vedeny od Mariánského dvora k nádraží Teplice - Zámecká zahrada, kde se nacházela konečná.
Celý článek / zobrazeno 6050x
Městská střelnice na Letné Městská střelnice na Letné
2.9 11 08:09K nejstarším spolkům v Teplicích patřila střelecká společnost, jejíž počátky sahají až do první poloviny 16. století. Původně sloužila k ochraně města a třebaže její původní náplň převzala postupem času armáda, střelecký spolek udržoval až do 20. století staré zvyky a tradice. Střelecká společnost měla již od počátku své zázemí - nejprve dřevěnou boudu na tehdejším Špitálském vrchu, což je dnešní Letná. Pozdější již zděná stavba z let 1714 až 1715 procházela během staletí rozsáhlými přestavbami. K té poslední došlo roku 1898.
Celý článek / zobrazeno 3399x
Kostelní ulice pod děkanským kostelem Kostelní ulice pod děkanským kostelem
25.8 11 12:07Z někdejšího, ze všech stran zástavbou uzavřeného Lázeňského náměstí, vedla kdysi směrem k děkanskému kostelu sv. Jana Křtitele křivolaká Kostelní ulice. V roce 1808 se započalo s úpravou a dlážděním Zámeckého náměstí, přičemž městská kamenná dlažba se vzápětí rozšířila Kostelní ulicí až na Lázeňské náměstí. Během 19. století a také ve století dvacátém docházelo postupně k přestavbě a rozšiřování nejen lázeňských budov, ale i ostatních domů, kde se ubytovávali hosté lázní a kde také v přízemí sídlily různé obchody, živnosti, restaurace a vinárny.
Celý článek / zobrazeno 4853x
Někdejší Zelený rynek pod gymnáziem Někdejší Zelený rynek pod gymnáziem
19.8 11 07:29Název Zelený rynek vznikl podle toho, že se v těchto místech, kde se střetávala Zelená ulice s Lesnickou, dnes ulicí Čs. dobrovolců, odedávna prodávala zelenina, a tak tomu bylo ještě i v padesátých letech 20. století. Podle zeleninových trhů pal dostala své pojmenování rovněž Zelená ulice, která odtud vedla na Tržní náměstí, dnes náměstí Svobody.
Celý článek / zobrazeno 3404x
Průhled od vstupní chodby zámku na nádvoří Průhled od vstupní chodby zámku na nádvoří
5.8 11 07:20Na místě trosek starobylého teplického kláštera začala postupně vyrůstat budova zámku. Výstavba samotné hlavní budovy, nazývané jako Nový zámek, začala v 16. století za majitelů Vchynských, kteří vládli teplickému panství v letech 1580 až 1634. Právě tito majitelé se značně zasloužili o další rozvoj a rozkvět Teplic. Jejich zásluhou byl dosud nedokončený zámecký trakt přestaven v renesančním stylu a doplněn arkádami. Po dalších stavebních úpravách na přelomu 18. a 19. století došlo k zesílení přízemí budovy.
Celý článek / zobrazeno 2960x
Kaple Vzkříšení na Stínadlech Kaple Vzkříšení na Stínadlech
5.8 11 07:19Na svahu Stínadel, opředených výkony středověkých rozsudků smrti, postavil kloboučník Alois Trägner v roce 1856 kapli Vzkříšení. Uvnitř se nacházely obrazy představující zastavení Křížové cesty a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Celý článek / zobrazeno 3904x
Zahradní sál s přilehlou Mysliveckou ulicí Zahradní sál s přilehlou Mysliveckou ulicí
29.7 11 08:34Zahradní sál u zámku byl vybudován roku 1732, aby poskytl reprezentační prostředí pro společenské podniky majitelů teplického panství Clary - Aldringenů. V 19. století jej zpřístupnili i široké veřejnosti, takže se kolem něho odvíjel i patřičný společenský život. V padesátých letech se z barokní budovy stal Dům pionýrů, později zde sídlil Severočeský symfonický orchestr a dnes zase casino.
Celý článek / zobrazeno 3220x
Hotel Neptun na konci Mlýnské ulice Hotel Neptun na konci Mlýnské ulice
22.7 11 08:08Na rozhraní Pražské, Mlýnské a Písečné ulice stával vyhlášený hotel Neptun s renesancizujícími prvky, který vznikl roku 1841. Z obou stran ho obtékal tehdy ještě povrchově vedený potok Bystřice, do něhož se tady vléval ještě Kočičí potok přitékající sem ze směru Mlýnské ulice. Tyto vodní toky zřejmě inspirovaly majitele hotelu k tomu, aby mu dal právě takové charakteristické jméno podle vládce vod Neptuna.
Celý článek / zobrazeno 4242x
Lázeňský ruch u Hadích lázní v Šanově Lázeňský ruch u Hadích lázní v Šanově
15.7 11 07:24K nejstarším lázním v Čechách patří Teplice. V jejich těsném sousedství stávala kdysi samostatná vesnice Šanov, kde se už v průběhu 18. století využívaly ve větší míře velice účinné teplé i studené prameny, čímž se dosud nevýznamná osada postupně stávala lázeňským střediskem rovnocenným s Teplicemi.
Celý článek / zobrazeno 3895x
Okresní nemocnice v Teplicích Okresní nemocnice v Teplicích
1.7 11 07:20Od roku 1859 sloužila pro teplický a někdejší chabařovický okres nemocnice v Krupce, ale ta už nemohla v sedmdesátých letech 19. století postačovat jak svým vybavením, ta i kapacitou lůžek. Zdejší velmi lidnatá oblast potřebovala proto mnohem větší nemocniční zařízení, které by odpovídalo požadavkům doby.
Celý článek / zobrazeno 5624x
Někdejší Rudolfovo náměstí, nebo-li točna Někdejší Rudolfovo náměstí, nebo-li točna
1.7 11 07:18Při výjezdu z Krupské ulice směrem do ulice U Císařských lázní stávala do roku 1826 Krupská brána, která sloužila při výjezdu ze starého opevněného města směrem na Krupku a také směrem do lázeňského Šanova. Připomínkou Krupské brány zůstala v Teplicích jedna z úzkých uliček, dříve nazývaná Rudolfova, dnes U krupské brány, vedoucí odtud do kopečku na Benešovo náměstí. Rudolfova ulice byla pojmenována podle přilehlého hotelu Korunní princ Rudolf, což byl pozdější hotel Dittrich a Thermia.
Celý článek / zobrazeno 4190x
Horní část Dubské ulice Horní část Dubské ulice
24.6 11 07:50V místech našeho snímku pořízeném ve dvacátých letech 20. století v horní části Dubské ulice, se v dobách, kdy město obepínaly městské hradby, nacházela pole. Nedaleko od bývalé Lesní brány se také rozprostíralo pole zvané "Literátská dědina", neboť výnosy z něho putovaly ve prospěch literátského a zpěváckého bratrstva, které v Teplicích dlouhodobě působilo od 16. až do konce 18. století.
Celý článek / zobrazeno 4182x
Bývalý rybník Koniglteich Bývalý rybník Koniglteich
17.6 11 08:01O osadě Trnovany máme záznamy již z 11. století, konkrétně z roku 1057. Nejstarší zástavba stávala při březích potoka Bystřice, přibližně ve směru od Městských sálů k dnešnímu červenému kostelu. Po dlouhá staletí se zdejší obyvatelé živili především zemědělstvím, tak jako tomu bylo i v jiných okolních vesnicích. Kromě zemědělství se však o Trnovanech hovořilo rovněž jako o vsi rybníků, kterých zde bylo hned několik. Z toho vyplývá, že tady měli též poměrně velký chov ryb.
Celý článek / zobrazeno 5028x
Rybník Anger v Trnovanech Rybník Anger v Trnovanech
7.6 11 15:29Dnešní městská čtvrť Trnovany představovala v dřívějších staletích samostatnou ves, kde se lidé zabývali zejména zemědělstvím, drobnými řemesly a také chovem ryb. K tomu ve zdejší oblasti sloužila celá řada menších, ale právě tak i poměrně velkých rybníků. K těm větším patřil rybník Anger na okraji Trnovan, kolem něhož se procházelo do blízkého proboštovského parku. Rybník byl opředen množstvím strašidelných pověstí a historek, takže se tudy po setmění mnozí báli chodit, ovšem to většinou neplatilo o dětech, které sem často přicházely, na jeho březích si hrály, dováděly a také se tady koupaly.
Celý článek / zobrazeno 6746x
Bývalá Královská třída Bývalá Královská třída
6.6 11 09:13 Čtyřicátá léta 19. století znamenala kulminační období především v domovní výstavbě města, které se tehdy rok od roku stále více rozrůstalo. Neustálý příliv lázeňských hostů, z nichž mnozí patřili k nejvyšším společenským třídám, znamenal i značný finanční přínos též pro podnikavé Tepličany, takže pro mnohé nebylo postavení domu nedosažitelným cílem. Zvláště od roku 1840 vznikaly v Teplicích další elegantní ulice a třídy, které si narůstajícími řadami domů razily právo na svoji existenci. Jejich vznik popisují i komentují Teplické almanachy, které do svých textů vkládaly pro ilustraci namísto tehdy ještě neexistujících fotografií alespoň drobné litografie některých zvláště významných novostaveb.
Celý článek / zobrazeno 3377x
Měnící se jízdné MHD a způsob odbavování cestujících Měnící se jízdné MHD a způsob odbavování cestujících
27.5 11 08:34Historie MHD v Teplicích se píše od roku 1895, kdy byly v Teplicích zavedeny první tramvajové linky. O tom jsme už několikrát psali, ale tentokrát se zaměříme na teplické jízdné, na měnící se ceny v průběhu staletí i na různé způsoby odbavování cestujících.
Celý článek / zobrazeno 5904x
Ustupující židovské ghetto Ustupující židovské ghetto
20.5 11 08:03Ve druhé polovině 17. století bylo početné menšině teplických Židů vyhrazeno hustě zastavěné ghetto v ulici Židovská, později zvané Karlova. Až do roku 1781 docházelo na noc k uzavírání této ulice, a tím také k izolaci a oddělení Židů od ostatních obyvatel. Tento způsob vzájemného spolužití ve městě skončil teprve až tolerančním patentem, který vydal císař Josef II.
Celý článek / zobrazeno 4485x
Židovská synagoga směrem od Šanova Židovská synagoga směrem od Šanova
13.5 11 07:42Již koncem středověku, přibližně od 15. století, žila v Teplicích poměrně silná židovská komunita, která až do reforem udělených osvíceným císařem Josefem II. koncem 18. století, směla obývat pouze ghetto mezi Dlouhou a Lázeňskou ulicí v centru města. Tam stála rovněž škola a modlitebna ze 16. století, využívaná k náboženským židovským obřadům až do postavení nové velkolepé synagogy v roce 1882.
Celý článek / zobrazeno 4197x
Zaniklá zděná kolonáda pod divadlem Zaniklá zděná kolonáda pod divadlem
6.5 11 09:17Podnět k postavení zděné kolonády v parku mezi Panským domem a místem, kde dnes stojí budova Krušnohorského divadla, dala sama rodina Clary-Aldringenů v roce 1825, aby tady zdobila tehdejší Špitálskou zahradu a zároveň reprezentovala teplické lázeňství, včetně čilého společenského života.
Celý článek / zobrazeno 3980x
Obnovený hrad na Doubravské hoře Obnovený hrad na Doubravské hoře
29.4 11 08:17Hrad na Doubravské hoře nad Teplicemi, který známe ze současnosti, už není původní stavbou z dávné minulosti. Právě tady, na dříve zvaném Zámeckém vrchu Schlossberg, se odehrávaly dramatické dějiny naší historie. Podle listiny z roku 1478 totiž povolil král Vladislav Jagelonský Janu Illburgovi z Vřesovic vystavět hrad na vrchu za Teplicemi, který už dříve patřil k opevněným. Bez nadsázky můžeme dnes říci, že se v tehdejších dobách jednalo o významné strategické místo, odkud byl rozhled do celého kraje. Nakonec i dnešní výletníci odtud obdivují krásy přírody a výhledy nejen na Teplice, ale i na značnou část Podkrušnohoří a na druhé straně rovněž na úchvatné kopce Českého středohoří, přičemž dohlédnou až na průmyslové Bílinsko. Na přelomu 16. a 17. století majitel teplického panství Vilém Vchynský nechal dokonce přestavět hrad na pevnost, kterou vybavil velkým zbrojním arzenálem. Tato skutečnost pak sehrála svoji negativní roli v následujících válkách.
Celý článek / zobrazeno 3823x
Rytina Lázeňského náměstí z 1. poloviny 19. století Rytina Lázeňského náměstí z 1. poloviny 19. století
22.4 11 08:23 První linie Lázeňského náměstí se začaly rýsovat na tehdejším předměstí už někdy v 16. století. Hned za branami města totiž vznikaly budovy v okolí vyvěrajících léčivých pramenů. Kromě lázeňských budov tady poblíž pozdějšího Panského domu nechalo město zřídit též špitál pro chudé. Lázeňské náměstí se pak v pozdějším období postupně utvářelo na půdorysu, který byl zformován již koncem 18. století po velkém požáru Teplic roku 1793. Proto všechny vystavěné domy zapadají do klasicistního stylu a v takovém také přibližně vydržely s určitými obměnami až do poloviny 20. století.
Celý článek / zobrazeno 3529x
Tržní náměstí s průhledem do Dlouhé ulice Tržní náměstí s průhledem do Dlouhé ulice
15.4 11 08:23Trhy na bývalém Tržním, dnes náměstí Svobody, měly své dlouholeté tradice, které sahaly až do středověku. Hlavní trh se tady konal v den svatého Jana Křtitele 24. června. Písemně je doložen rokem 1389, ale z nepřímých údajů se dá usuzovat, že se konal již v roce 1315 a možná dokonce ještě dříve. Povolení k druhému jarmarku na den sv. Havla (16. října), získalo město roku 1508 a další právo konat trhy udělil císař Leopold v roce 1675, takže se náměstí zaplnilo trhovci ještě na Tři krále (6.1.) a na den sv. Jiljí (1.9.).Nejvýznamnějším ze všech ovšem zůstával svatojánský jarmark, na který se sjížděli prodejci i kupující i ze značně vzdálených míst. Kromě výročních trhů zde však ovoce, zeleninu i další běžné zboží mohly hospodyně nakupovat prakticky denně.
Celý článek / zobrazeno 4848x
Pohled ze Štěpánova nám. na Císařskou třídu Pohled ze Štěpánova nám. na Císařskou třídu
8.4 11 08:38Dnešní Laubeho náměstí, kde se střetávají ulice U Císařských lázní, Mlýnská a Rooseveltova, se původně jmenovalo Mlýnské, neboť právě tady na okraji Lázeňského parku stával ještě v polovině 19. století tzv. Horní nebo někdy též uváděný Špitálský mlýn. K jeho zbourání došlo roku 1870. Vedle něho na západní straně náměstí pak zaujímal místo starý hostinec Zelená žába, který byl roku 1840 přestavěn na tzv. Kávový salón, později zvaný Lázeňský salón. Po likvidaci mlýna došlo k výstavbě první původní budovy Císařských lázní, do níž byl zakomponován též stávající Kávový salón. Tehdy se ovšem ještě nejednalo o Císařské lázně, jaké známe dnes, ale o jejich předchůdce vystavěné ve starofrancouzském mansardovém slohu neorenesančního stylu, jejímž stavitelem byl ing. Adolf Siegmund. Několik let po jejich otevření obdržel lázeňský ústav pojmenování na počest německého císaře Viléma I., který se v Teplicích léčil.
Celý článek / zobrazeno 3227x
Lázeňská čtvrť u Hadích lázní Lázeňská čtvrť u Hadích lázní
31.3 11 10:14Od někdejší Krupské brány vedla ještě v 18. století jen polní cesta do Trnovan a v místech dnešní křižovatky Masarykova - Školní se nacházelo rozcestí, kudy pokračovala cesta zase směrem na Dubí. Po zboření městských hradeb a po zániku městských bran se zástavba začala rozšiřovat i mimo původní městské jádro, takže už v 19. století na bývalém rozcestí vznikla křižovatka ulic, kde proti sobě stávaly dokonce dva hostince. Jeden z nich, na rohu směrem dolů od centra se jmenoval Modrá hvězda, druhý naproti pak od třicátých let 19. století zase hostinec Rumburk. Ten od poloviny 19. století patřil jistému Ignázi Püschlovi, který zde jako jeden z prvních v Teplicích začal čepovat vyhlášené plzeňské pivo.
Celý článek / zobrazeno 3418x
Lázeňské náměstí v roce 1926 Lázeňské náměstí v roce 1926
25.3 11 08:15Pohled na severozápadní stranu Lázeňského náměstí vznikl roku 1926. Zleva spatříme Knížecí a Pasířské lázně, vpravo Panský dům. Dnes se jedná o lázeňský komplex sanatoria Beethoven. V atice se nachází erb Clary-Aldringenů a pod ním v latině nápis, že budovu přestavěl Jan kníže Clary v roce 1825.
Celý článek / zobrazeno 3576x
Proměny bílinského nádraží Proměny bílinského nádraží
21.3 11 09:38Každý, kdo projíždí po silnici I/13 si během posledních dvou let všiml pořádné změny v oblasti bývalého dopravního terminálu. Po téměř čtyřiceti pěti letech dosloužilo již značně opotřebované autobusové nádraží, které nahradil navštěvovanější nový Interspar. Téměř stejný osud potká i nádraží železniční, kde v současné době probíhá kvapným tempem demolice objektů ubytovny, restaurace a prosklené chodby. Dle tempa prací je pravděpodobné, že tyto objekty budou do konce týdne již minulostí. Demolice měla dle původních plánů postihnout i objekt pošty, ale ten zůstane nakonec zachován.
Celý článek / zobrazeno 7363x
Trhy v prostorách Doubravské ulice Trnovan Trhy v prostorách Doubravské ulice Trnovan
17.3 11 13:44Od dávných dob středověku až do dvacátého století se na města vztahovala výsada pořádání trhů. To ovšem nebylo možné uplatnit v někdejších starých Trnovanech, které až do roku 1910 zůstávaly úředně pouze jen venkovskou obcí, třebaže to na první pohled nebylo vůbec patrné. Paradoxem totiž dlouho zůstávalo, že co se týkalo soustředění průmyslu, obchodu, služeb, počtu obyvatel, nepřehlédnutelné výstavby domů městského typu a dokonce i tramvajové dopravy, předhonily Trnovany v tomto ohledu i mnohá jiná města.
Celý článek / zobrazeno 4330x
Císařská třída v Trnovanech u Dělnického domu Císařská třída v Trnovanech u Dělnického domu
11.3 11 08:02Snímek na dnešní Masarykově, tehdy ovšem Císařské třídě v Trnovanech, byl pořízen kolem roku 1900. Na přelomu 19. a 20. století ještě Trnovany představovaly samostatnou obec, ve které stálo 670 domů a žilo 12 466 obyvatel.
Celý článek / zobrazeno 4345x
Rušná promenáda u terasy starého divadla Rušná promenáda u terasy starého divadla
4.3 11 08:49Venkovní terasa u staré divadelní kavárny patřila k častým námětům fotografií a zvláště pak po určitých úpravách v roce 1902 se dostávala do všech publikací, které tehdy propagovaly teplické lázeňství. Z terasy divadelní kavárny se mohl návštěvník pokochat pohledem na rušnou promenádu lázeňských hostů, na přílehlý Lázeňský park i na Letnou v pozadí, to vše krásně zahalené do tmavé uklidňující voňavé zeleně. Tlumenými zvuky sem doléhaly melodie lázeňské hudby, ale právě tak hukot a řinčení tramvají, které projížděly kolem po tehdejší Královské třídě. Dnes se jedná o ulici U Císařských lázní.
Celý článek / zobrazeno 3815x
Nádraží Teplice - Lesní brána Nádraží Teplice - Lesní brána
25.2 11 09:02Snímek pořízený kolem roku 1910 zachytil nádraží Teplice - Lesní brána, které leží poněkud mimo dosah města mezi Košťanami a Novosedlicemi. V jeho okolí se kdysi nacházely četné doly, a tak nádraží sloužilo především pro odvoz uhlí po tzv. Duchcovsko-podmokelské dráze. U jejího zrodu stál Franz Stradal, který založil konsorcium pro výstavbu dráhy z Duchcova do Podmokel, takže v roce 1871 již na této vyloženě uhelné trati jezdily první naložené vlaky.
Celý článek / zobrazeno 6449x
Zbořená zástavba v ulici U divadla Zbořená zástavba v ulici U divadla
18.2 11 08:08Čtenáři naší rubriky o starých Teplicích nám často posílají dotazy nebo náměty, týkající se některých lokalit, ulic či domů v Teplicích. Mezi ně patří i takové, které se týkají bývalé zástavby v ulici U divadla, těsně přimknuté k divadelní budově.
Celý článek / zobrazeno 4627x
Městská elektrárna mezi Teplicemi a Řetenicemi Městská elektrárna mezi Teplicemi a Řetenicemi
11.2 11 08:43Městská elektrárna při železniční trati z Teplic do Řetenic zahájila provoz v roce 1900. Její výstavbu město nutně potřebovalo, a tak ji zadalo D.Ferberovi, přičemž komín postavila ústecká firma Böttger. Od 1. listopadu 1900 začala elektrárna vyrábět stejnosměrný proud, který se zpočátku uplatnil zejména pro osvětlení ulic a také k pohonu čerpadel v Pravřídle i v šachtě Dámského pramene. Na tehdejší kabelovou síť mohlo být napojeno až 25 tisíc lamp.
Celý článek / zobrazeno 4382x
Restaurace na hlavním nádraží Teplice Restaurace na hlavním nádraží Teplice
4.2 11 09:17Snímek interiéru restaurace na hlavním nádraží v Teplicích pořízený začátkem třicátých let 20. století svědčí o tom, že tento restaurační podnik patřil tehdy mezi ty s dobrou pověstí. Chodili sem na obědy a občerstvit se nejen Tepličané, ale především ti, kteří do lázeňského města přijížděli služebně vyřídit své pohledávky nebo na návštěvu lázeňských hostů. Často se zde zastavovali například obchodní cestující, kteří v příjemném restauračním lokálu poseděli po příjezdu nebo před odjezdem vlaku.
Celý článek / zobrazeno 5731x
Řetenická Mühligova sklárna Řetenická Mühligova sklárna
28.1 11 08:43Do roku 1900 vzniklo na Teplicku 29 skláren zaměřených na výrobu různých druhů skla. Jednu z nich postavil roku 1890 průmyslník Max Mühlig v Řetenicích a pojmenoval ji po své manželce na Mariinu huť. V této sklárně se zaměřili již od svého počátku na ruční výrobu okenního plochého skla. Roku 1896 odkoupil Max Mühlig též sklárnu v Hostomicích a v roce 1902 i sklárnu v Újezdečku, přičemž rozrůstající firma se mohla pochlubit vlastnictvím většiny akcií Rakouské sklářské společnosti v Ústí nad Labem.
Celý článek / zobrazeno 8089x
Dlouhá ulice v roce 1973 před likvidací Dlouhá ulice v roce 1973 před likvidací
21.1 11 07:58Dlouhou ulicí už od středověku procházela stará cesta od Bíliny přes někdejší Bílinskou bránu a Zámecké náměstí k Tržnímu, dnes náměstí Svobody. Dlouhá ulice však patřila i k hlavní vnitroměstské komunikaci tehdejšího uzavřeného městského celku.
Celý článek / zobrazeno 6615x
Německý dům, dnešní Sadové lázně, koncem 19. století Německý dům, dnešní Sadové lázně, koncem 19. století
14.1 11 08:22Snímek z konce 19. století zachycuje někdejší Německý dům, zvaný též jako Colloredovský palác, postavený roku 1823 v bývalé Panské, nyní Rooseveltově ulici. Tento honosný dvoupatrový dům o třinácti osách, se středním mělkým tříosým rizalitem a balkónem v prvním patře, byl původně určený jen k ubytování lázeňských hostů z okolních lázní, ale v roce 1887 došlo k jeho přeměně na vlastní lázně.
Celý článek / zobrazeno 3377x
Ustupující domy v bývalé židovské čtvrti Ustupující domy v bývalé židovské čtvrti
7.1 11 08:09Teplice se už v dobách středověku staly domovem četných Židů, kteří se tady usadili. Písemné záznamy o tom hovoří například roku 1414. V 16. století mohli ve městě bez problémů žít a pohybovat se, kde se jim zachtělo. Jejich domy se postupně soustřeďovaly kolem první židovské synagogy v prostorách dnešního Mírového náměstí. Terpve ve druhé polovině 17. století se počet Židů v Teplicích reguloval a několikrát museli dokonce zcela odejít z města. Nakonec jim bylo vyhrazeno hustě zastavěné ghetto v ulici zvané Židovská, která v pozdější době nesla pojmenování Karlova.
Celý článek / zobrazeno 4095x
Původně Mlýnské, později Štěpánovo a dnes Laubeho náměstí Původně Mlýnské, později Štěpánovo a dnes Laubeho náměstí
30.12 10 09:33Dnešní Laubeho náměstí, kde se střetávají ulice U Císařských lázní, Mlýnská a Rooseveltova, se původně jmenovalo Mlýnské, neboť zde na okraji Lázeňského parku stával ještě v polovině 19. století tzv. Horní nebo také někdy uváděný Špitálský mlýn. K jeho zbourání došlo v roce 1870, aby tak uvolnil prostor pro výstavbu Císařských lázní. Ne ovšem těch, které známe nyní, ale jejich předchůdce.
Celý článek / zobrazeno 4659x
Zbytek staré zástavby v bývalé Myslivecké ulici Zbytek staré zástavby v bývalé Myslivecké ulici
23.12 10 07:42Bývalá Myslivecká ulice nese dnes ve své východní části směrem do centra města název U zámku a v západní části ke křižovatce u okresního soudu Alejní. Předchůdkyní Myslivecké ulice byla cesta, která vedla od zámku přes tzv. Bílinskou bránu věžovitého tvaru a kolem severní zdi Zámecké zahrady směrem na Bílinu a Řetenice. Když na konci 18. století zanikly středověké hradby a roku 1810 došlo i ke zboření Bílinské brány, otevřel se dříve uzavřený prostor městského celku volně ven rovněž západním směrem, což představovalo prvopočátek Myslivecké ulice. V severozápadním rohu Zámecké zahrady stával původně domek panského myslivce, a tak původní cesta vedoucí kolem dostala svůj přiléhavý název Jägerzeile - Myslivecká.
Celý článek / zobrazeno 3815x
Mlýnská ulice před úplným zbořením Mlýnská ulice před úplným zbořením
10.12 10 09:08Zástavba Mlýnské ulice vznikala postupně už od dvacátých let 19. století a vytvořila obdobně jako Lípová ulice spojnici mezi lázeňskými Teplicemi a lázeňským Šanovem, přičemž se právě tudy vyjíždělo směrem na Bystřany a dále na Prahu. Své pojmenování ulice obdržela podle bývalých tří mlýnů, stávajících tehdy na březích Kočičího potoka. Vedla tak od někdejšího horního mlýna, který se nacházel v prostorách dnešních Císařských lázní a v její dolní části ji ukončovala navazující Pražská ulice, odkud do Šanova odbočovaly další spojnice - U Kamenných lázní a U Hadích lázní.
Celý článek / zobrazeno 7112x
Vybourané prostory na bývalé trnovanské návsi Vybourané prostory na bývalé trnovanské návsi
3.12 10 08:24Trnovanská náves měla dvě komunikace po obou stranách potoka Bystřice, a tak tomu zůstalo i po jeho překlenutí. Přibližně uprostřed návsi, odkud pochází náš snímek z devadesátých let 20. století, stávala dříve nad potokem mezi oběma silničními komunikacemi kaple svatého Rocha a po obou stranách rovněž domy, z nichž některé prošly přestavbou z původních selských stavení.
Celý článek / zobrazeno 3711x
Nejstarší teplické autobusy Nejstarší teplické autobusy
26.11 10 09:26Historie městské autobusové dopravy v Teplicích se sice začala psát už od června 1907, kdy se v městském zastupitelstvu projednávalo zřízení prvních autobusových linek na Teplicku, ale k jejich zprovoznění nedošlo v důsledku dlouho schvalované koncese, která se protáhla na celé tři roky.
Celý článek / zobrazeno 7060x
Dlouhá ulice po druhé světové válce Dlouhá ulice po druhé světové válce
19.11 10 07:39Pohlednice Dlouhé ulice směrem od bývalého Stalinova, dnes náměstí Svobody, vznikla po druhé světové válce. Tehdy ještě uceleně a neporušeně stály obě fronty většinou dvouposchoďových domů. Dobová atmosféra konce čtyřicátých a počátku padesátých let 20. století se nedá přehlédnout. Stačí si povšimnout firemních názvů nad obchody v přízemní části domů, kde sídlily Jednota, Práce atd. Dlouhá ulice patřila dlouho k velmi rušným a elegantním třídám lázeňskho města, avšak po druhé světové válce vlivem nedostatečné údržby začaly zdejší domy ztrácet ze svého dřívějšího lesku a věhlasu. Silniční provoz po druhé světové válce tady tehdy reprezentovaly staré typy osobních automobilů a především tramvaje, které k této ulici patřily až do roku 1956.
Celý článek / zobrazeno 5398x
Mlýnská ul. po vybourání a zachráněný historický  objekt Mlýnská ul. po vybourání a zachráněný historický objekt
12.11 10 08:41Fotografie z počátku osmdesátých let 20. století zachytila vybouranou část Mlýnské ulice směrem od Šanova. Zakřivená fronta domů po obou stranách tehdy téměř zcela zanikla, přičemž likvidace se zastavila až u horního domu popisného čísla 6, ve kterém se nacházela historická lékárna. Tento historický dům se památkářům podařilo zachránit a spolu s ním zůstalo stát i několik dalších domů v horní části Mlýnské ulice a na Laubeho náměstí naproti Císařským lázním.
Celý článek / zobrazeno 4233x
Centrum Trnovan kolem roku 1965 Centrum Trnovan kolem roku 1965
5.11 10 09:19Snímek z poloviny šedesátých let 20. století byl zhotoven v centrální oblasti Trnovan - v dnešní Masarykově ulice, kde vlevo odbočuje ulice U červeného kostela. K tehdejší dominantě zde patřila vznosná rohová budova někdejší Lípové kavárny. Kolem roku 1965 tady však již kavárna nesloužila, ale v přízemní části jste mohli najít prodejnu Poštovní novinové služby a také prodejnu Drogerie - barvy laky.
Celý článek / zobrazeno 5106x
Letecký pohled na střed Teplic Letecký pohled na střed Teplic
29.10 10 08:13Letecký snímek z roku 1969 zachytil prostory nad centrem Teplic. Dolní část je ohraničena jižní frontou domů Krupské ulice a vpravo též ulicí U divadla a U Císařských lázní, která se však tehdy jmenovala Gottwaldova. V jednom z nejvyšších domů Krupské ulice býval umístěn vůbec první obchodní dům v Teplicích. Vznikl na místě někdejšího starého domu Terst v roce 1932 pod názvem JEPA a svojí architekturou poněkud nezapadal mezi dřívější klasicistní domy. V šedesátých letech byl známý pod názvem Krušnohor.
Celý článek / zobrazeno 6308x
Panorama Teplic z počátku 20. století Panorama Teplic z počátku 20. století
22.10 10 08:01Snímek z počátku 20. století zachytil tehdy panorama Teplic směrem ze Štěpánovy výšiny, dnešních Janáčkových sadů. Zcela v popředí, hned pod zalesněným svahem, spatříme střechu jednoho z domů, patřící do dnešní ulice U Hadích lázní. O něco dále směrem přes park spatříme ucelenou frontu domů patřících do ulice U Kamenných lázní. Jedná se především o měšťanské a lázeňské domy s jednoduchou klasicistní úpravou v průčelí, které nesly jednotlivá označení z doby vzniku ve čtyřicátých letech 19. století. Dobře je rovněž patrná Lípová ulice, směřující z lázeňského Šanova vzhůru do Teplic směrem od pravého dolního rohu ke středu snímku.
Celý článek / zobrazeno 4131x
Někdejší železniční přejezd v Dubské ulici Někdejší železniční přejezd v Dubské ulici
15.10 10 09:32Původní úsek Ústecko-teplické dráhy byl dán do provozu v roce 1858. V dalších letech pak docházelo k jejímu dalšímu prodlužování. V roce 1867, kdy byla trať prodloužena z Teplic přes Řetenice a Oldřichov do Duchcova, vznikl v Dubské ulici úrovňový železniční přejezd se závorami. Původní jednokolejná trať však postupně přestala vyhovovat z důvodů neustále se zvyšující přepravy uhlí po železnici, takže se přestavěla na dvoukolejnou.
Celý článek / zobrazeno 3900x
Stánek ve prospěch invalidů z první světové války Stánek ve prospěch invalidů z první světové války
8.10 10 08:37Pohlednice z Teplic z doby Rakousko-Uherska většinou oslavovaly krásy města, věhlas lázní, ukazovaly lázeňské parky, promenády s lázeňskými hosty, pompézní pomníky,vyhlášené kavárny i restaurace, právě tak jako elegatní ulice s reprezentačními domy, módními obchody, tramvajemi i dobovým ruchem.
Celý článek / zobrazeno 3051x
První městská elektrárna První městská elektrárna
1.10 10 08:16Ve druhé polovině 19. století se lázeňské Teplice již honosily veřejným osvětlením, které zajišťovaly plynové lampy. Jeden z našich literárních klasiků Jan Neruda, který se zde léčil, napsal dokonce o zdejší oblasti některé ze svých typických fejetonů, neboť si všímal veškerého dění, včetně nově zaváděného osvětlení. Doslova tehdy napsal: "V Teplicích lampy skutečně svítí, zatímco v Praze jen stíní."
Celý článek / zobrazeno 4211x
Bývalý železniční přejezd v Dubské ulici Bývalý železniční přejezd v Dubské ulici
24.9 10 08:10Původní úsek Ústecko-teplické dráhy byl dán do provozu v roce 1858. V dalších letech pak docházelo k jejímu dalšímu prodlužování. V roce 1867, kdy byla trať prodloužena z Teplic přes Řetenice a Oldřichov do Duchcova, vznikl v Dubské ulici úrovňový železniční přejezd se závorami. Původní jednokolejná trať však postupně přestala vyhovovat z důvodů neustále se zvyšující přepravy uhlí po železnici, takže se přestavěla na dvoukolejnou.
Celý článek / zobrazeno 3704x
Jubilejní městské lázně císaře Františka II. Jubilejní městské lázně císaře Františka II.
17.9 10 08:52Popud k výstavbě městských lázní v Teplicích vzešel za správní rady městské spořitelny, která počátkem 20. století chtěla využít volného kapitálu na výstavbu zařízení, prospěšného široké veřejnosti. Projekt stavby v prostorách mezi Hálkovou, Českobratrskou a Vrchlického ulicí na pomezí Teplic a lázeňského Šanova vypracoval vrchní inženýr městského stavebního úřadu Odon Zdarek. Architektura budovy byla založena na principu německé novorenesance, zatímco dekorace průčelí se nesla ve slohu tehdejší secese.
Celý článek / zobrazeno 3797x
Kresba Zámeckého náměstí v 19. století Kresba Zámeckého náměstí v 19. století
10.9 10 08:55Zámecké náměstí představuje nejstarší a památkově rovněž nejzachovalejší urbanistický celek v Teplicích. A třebaže většina památných a obytných domů, kromě objektů zámku, kostelů a fary, pochází z první poloviny 19. století, kdy též došlo k urovnání dříve nerovného a dost hrbolatého terénu náměstí formou nového vydláždění, dá se konstatovat, že i tehdy veškeré domy vznikaly na původním půdorysu, který se tu vytvářel už o dob středověku.
Celý článek / zobrazeno 4776x
Pomník padlých vojáků v šanovském parku Pomník padlých vojáků v šanovském parku
3.9 10 09:02Park mezi lázeňskými budovami v Šanově byl založen po překlenutí Svinního potoka v roce 1873. Do tohoto parku ústily ulice Lípová a U Kamenných lázní. A právě v místech, kde se tyto ulice setkávaly ještě se sadovými cestami, došlo roku 1894 ke vztyčení pomníku padlým vojákům tehdejších okresů Teplice, Bílina, Duchcov a Chabařovice ve válkách od roku 1848 do roku 1866. Pomník z hořického pískovce měřil přes 11 metrů, takže se stal nepřehlédnutelnou dominantou. Na jeho podstavci se tyčil obelisk ukončený původně rakouským dvojhlavým orlem. Jinak zde bylo možné spatřit postavy vojáků, děla a různé emblémy tehdejší doby.
Celý článek / zobrazeno 3213x
Červený kostel v Trnovanech Červený kostel v Trnovanech
27.8 10 08:39Teprve po postavení červeného kostela v letech 1907 až 1909 mohlo roku 1910 dojít k povýšení Trnovan na město. Pro tento katolický kostel byla zvolena forma neogotické trojlodní basiliky s loděmi zaklenutými křížovou klenbou, polygonálním závěrem, malou polygonální kaplí v jihovýchodním nároží a masivní hranolovou věží s vysokou špičatou střechou na vstupním průčelí. Jako materiál pro režné zdivo byly vybrány červené cihly, tvarovky a obkládačky. Právě podle tohoto zbarvení se kostelu začalo říkat "červený" místo obvyklého označování podle zasvěcení - v tomto případě Nejsvětějšímu srdci Ježíšovu. Třebaže u gotických kostelů můžeme hovořit o pravidelné orientaci oltáře směrem k východu, od doby baroka již toto pravidlo neplatilo jako nějaké dogma, tím méně u staveb v historizujícím slohu, ke kterým červený kostel patří. Spíše se však hledělo na praktické možnosti a vhodnost parcely v obci, takže v tomto případě zůstal kostel orientován na severozápad.
Celý článek / zobrazeno 4563x
Vojenské lázně v Šanově Vojenské lázně v Šanově
20.8 10 09:00 Snímek z počátku 20.století zachytil oproti jiným lázeňským budovám ve městě poněkud strohé linie Vojenských lázní, postavené v letech 1803 až 1807 na dívějším místě bažinaté louky, kde volně ze země vyvěralo několik léčivých pramenů. Lázně vznikly podle přání tehdejšího vrchního velitele vojsk Karla a na rozkaz samotného císaře Františka I. Jednalo se o lázně vojínů, kteří se zde měli léčit a uzdravovat za pomoci blahodárných uzdravovacích vod. Ve Vojenských lázních se mohlo najednou ubytovat až 300 osob.
Celý článek / zobrazeno 6249x
Pražská ulice ve dvacátých letech 20. století Pražská ulice ve dvacátých letech 20. století
6.8 10 10:08Pražská ulice tvořila předměstí Teplic na jihovýchodním okraji města a jak sám její název napovídá, po staré dávné cestě a později po silnici se projíždělo nejen z Teplic na Bystřany, ale rovněž na Prahu. Lázeňští hosté, kteří se do Teplic vydali léčit a přijížděli směrem od Prahy, tak vždy nejprve spatřili právě toto předměstí.
Celý článek / zobrazeno 4640x
Pomník císaře Josefa II. před radnicí Pomník císaře Josefa II. před radnicí
6.8 10 09:21 Na ochozu před teplickou radnicí se dnes netyčí žádný pomník ani socha. Nebývalo tomu ovšem tak vždy. Počátkem 20.století se v Teplicích rozhodli, že by právě zde měl dominovat pomník někdejšího rakouského císaře Josefa II., který vládl rakouské monarchii v letech 1780 až 1790. Realizace projektu, kterého se zhostil profesor vídeňské Umělecko- průmyslové školy Franz Metzner, se však poněkud opozdil, a tak slavnostní odhalení pomníku před radnicí nastalo až v září 1913. Pomník tam však stát dlouho nevydržel, neboť po první světové válce a vzniku samostatného Československa česká menšina v Teplicích nesouhlasila s přetrváním starých symbolů rakouského mocnářství, které připomínaly dobu národnostního útlaku a germanizace.
Celý článek / zobrazeno 3039x
Restaurace Saské Švýcarsko na Císařské třídě Restaurace Saské Švýcarsko na Císařské třídě
30.7 10 08:44Od dávných dob středověku až do 19.století se mezi Teplicemi a někdejší samostatnou vesnicí Trnovany nacházely jen louky a pole. Zástavbu volných prostor v průběhu devatenáctého a také ve dvacátém století řešily urbanistické plány s ohledem na lázeňský charakter přilehlého Šanova. Proto tady také vznikal soubor samostatných staveb, oddělených od sebe klidnou zelení zahrad. Tyto domy, v mnoha případech však rovněž výstavní vily zdejších bohatých občanů, se staly přehlídkou historizujících slohů druhé poloviny 19.století.
Celý článek / zobrazeno 2756x
Pohled do Krupské ulice z Rudolfova náměstí Pohled do Krupské ulice z Rudolfova náměstí
23.7 10 08:40Snímek z dob před druhou světovou válkou byl pořízen z místa, které se jmenovalo Rudolfovo náměstí. Jedná se o centrum ve městě, kde se setkává hned několik ulic. Proto se mu též říkalo "točna". Ústila sem Krupská ulice, zprava Rudolfova (dnes U krupské brány), Nádražní (Masarykova), Královská třída (U Císařských lázní) a Edmundova ulice (U divadla).
Celý článek / zobrazeno 3624x
Partie u horního rybníka Zámecké zahrady Partie u horního rybníka Zámecké zahrady
21.7 10 13:34Snímek z dvacátých let 20.století zachytil cestu Zámeckou zahradou kolem Horního rybníka. Zde odbočovala cestička též přes litinový mostek s gotizující branou, na níž býval nápis Elisalex Insel (ostrov Elisalex). Přes mostek se dalo přejít na ostrůvek, který dříve též patřil k upraveným a navštěvovaným. Zvláštnost mostku spočívala v tom, že jeho polovina byla určena pro pěší osoby a druhá s pomocnými příčkami proti skluzu patřila koním.
Celý článek / zobrazeno 3081x
Letecký pohled na Marxovo, dnes Náměstí Svobody Letecký pohled na Marxovo, dnes Náměstí Svobody
2.7 10 08:49 Letecký pohled na samém počátku šedesátých let 20.století zachytil bývalé Tržní náměstí, které tehdy neslo název náměstí Karla Marxe a dnes se jedná o náměstí Svobody. Právě tady se v dávných dobách, ale ještě občas i v šedesátých letech 20.století konaly tradiční trahy. V té době patřilo náměstí k ještě poměrně zachovalým, neboť zástavba téměř ze všech stran si ještě udržela svoji celistvost. To se však v dalším období zásadně změnilo. Už totiž v době, kdy byl snímek zhotoven, začalo pozvolné vybourávání některých starých domovních objektů, které buď patřily k původním nebo vznikly na základech domů, postavených nedlouho po velkém požáru města v první třetině 19.století.
Celý článek / zobrazeno 5164x
Dřevěná kolonáda u Císařských lázní Dřevěná kolonáda u Císařských lázní
2.7 10 08:48Na snímku pořízeném před první světovou válkou spatříme někdejší dřevěnou lázeňskou kolonádu u Císařských lázní. Patřila k typickému lázeňskému koloritu a vedla od Císařských lázní parkem směrem k divadlu. Uvnitř kolonády stávala socha a také se zde daly zakoupit různé léčivé vody, lázeňské doplňky a také suvenýry.
Celý článek / zobrazeno 3813x
Celkový pohled na Řetenice počátkem 20. století Celkový pohled na Řetenice počátkem 20. století
25.6 10 08:46První písemná zmínka o vesnici Řetenice pochází sice z roku 1281, ale existence této obce je ještě daleko starší. Už třeba jenom v souvislosti s bájným objevením teplých léčivých pramenů roku 762, které si připsala k dobru prasátka zemana nebo též rytíře Kolostuje. Ten pak měl mít své sídlo právě na návsi v Řetenicích, třebaže přesné místo se zde nedalo nijak určit. Podle dávných odkazů to mohlo být na vyvýšeném místě návsi, kde dnes stojí škola, ale také kdekoliv na návsi. Nejpravděpodobněji se pak jeví místo dnešní restaurace Pramen, kde je též pamětní nápis s vyobrazením rytíře Kolostuje: „Já to byl, kdo Teplice proslavil“. Původní nápis byl vyveden v němčině, teprve až později se tady objevil český nápis.
Celý článek / zobrazeno 5636x
Partie z Lázeňského parku U Císařských lázní Partie z Lázeňského parku U Císařských lázní
18.6 10 08:23Partie se zákoutím lázeňského parku a jezírkem s vodotryskem nám ukazuje pohlednice z roku 1907. Jedná se o jeden z příjemných koutů Teplic, poblíž Císařských a Sadových lázní. Dvě procházející se ženy s dítětem v dobových oblecích a s klobouky navozují tehdejší atmosféru lázeňských Teplic z počátku 20.století. Těžko se už podaří zjistit totožnost oněch lidí, ovšem dnes už je jisté jenom to, že nikdo z oněch postav na snímku dozajista nežije. I dítěti uprostřed by totiž muselo být více než 106 let.
Celý článek / zobrazeno 2523x
Křižovatka někdejší Nádražní (Masarykovy) a Uherovy (Kollárovy) ulice Křižovatka někdejší Nádražní (Masarykovy) a Uherovy (Kollárovy) ulice
11.6 10 08:35Pohlednice z počátku 20.století nás přivádí do prostor, kde se stýká bývalá Nádražní, dnes Masarykova ulice s ulicí Uherovou, dnes Kollárovou. Výstavní domy zde začaly vznikat postupně po roce 1858, kdy byla do Teplic zavedena železnice z Ústí nad Labem. Zástavba v těchto prostorách tedy není zdaleka tak stará jako v původním jádru města. Ještě koncem 18.století tudy pouze vedla cesta kolem polí, kterou v těchto místech protínal potok.
Celý článek / zobrazeno 2793x
Pohled z Letné na panorama města Pohled z Letné na panorama města
4.6 10 08:55 Pohled z někdejší Královské výšiny, jinak dnešní Letné, zachytil v popředí domy v Mlýnské ulici a směrem vlevo i na bývalém Śtěpánově, dnes Laubeho náměstí. Na pohlednici z roku 1910 spatříme zcela vlevo i velkou budovu Císařských lázní. Nad Mlýnskou ulicí na návrší, dříve zvaném Mont de Ligne, kde se rozprostírají Havlíčkovy sady, dominuje vpravo na záběru budova Obchodní akademie. V této eklektické budobě z roku 1894 se původně nacházelo německé gymnázium, které sem bylo přesunuto z Lípové ulice. Do roku 1894 se na tomto místě nacházela oblíbená vyhlídková vinárna zvaná Pepřenka.
Celý článek / zobrazeno 3462x
Remíza elektrické dráhy na Novém mlýně v Novosedlické ulici Remíza elektrické dráhy na Novém mlýně v Novosedlické ulici
28.5 10 09:28 K založení mlýna na okraji Trnovan směrem k Novosedlicím se vztahuje pozoruhodné vyprávění o tesaři, jehož dílu, kterým měla být dosti neobvyklá sekačka na vodní pohon, se v Teplicích při svém pobytu v lázních roku 1712 obdivoval ruský car Petr Veliký. Ten také přemlouval tesaře, aby se vydal do Ruska a v Petrohradu postavil to samé zařízení jako v Teplicích. Šikovný řemeslník skutečně poslechl, neboť se mu jednalo o přislíbenou velmi slušnou finanční odměnu. Dorazil tedy do Petrohradu a kromě sjednané práce tam navíc postavil ještě pilu. Byl za to dobře odměněn, ale car jej poté nechtěl propustit ze svých služeb.Tesař se tam však setkal se známým, který jeho peníze dopravil do Teplic a když se mu po čase naskytla příležitost, podařilo se mu z Ruska uprchnout do svojí vlasti.
Celý článek / zobrazeno 3041x
Stará zástavba na rozhraní Alejní, Zelené a Čs. dobrovolců Stará zástavba na rozhraní Alejní, Zelené a Čs. dobrovolců
21.5 10 08:46Prostor, ve kterém se setkávala ulice Čs. dobrovolců, dříve pojmenovaná jako Lesnická, se Zelenou, se nazýval Zelený rynek, neboť právě tady kdysi trhovci prodávali zeleninu. V této části města stála řada zajímavých a pozoruhodných domů z devatenáctého nebo z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Jeden z těch starších, třebaže již také klasicistní, však měl ještě některé prvky předchozího baroka.
Celý článek / zobrazeno 3143x
Léčivé termální prameny a Kolostujova kašna Léčivé termální prameny a Kolostujova kašna
14.5 10 09:31Historie Teplic je od samého počátku zároveň i historií pramenů, jak o tom svědčí i pojmenování od teplé léčivé vody. V údolí pod Krušnými horami uprostřed hlubokých lesních hvozů i bažinatých oblastí odedávna vytékaly z nitra země třpytivé proudy teplé vody zázračných vlastností. Připomínkou objevení termálních pramenů je pak Kolostujova kašna v lázeňském parku mezi divadlem a Císařskými lázněmi. Jejím autorem se stal architekt Adolf Siegmund. Kašna zde stojí od roku 1862, kdy byla postavena na paměť 1 100. výročí slaveného v duchu pověsti.
Celý článek / zobrazeno 5778x
Náměstí Svobody na konci druhé světové války Náměstí Svobody na konci druhé světové války
7.5 10 08:24Jeden z památných snímků, který byl pořízen na samém konci druhé světové války v květnu 1945, zachycuje chvíle těsně po osvobození Teplic rudou armádou. Vznikl na dnešním náměstí Svobody směrem k radnici. Tehdy se ještě jednalo o náměstí Adolfa Hitlera, které vzápětí obdrželo nové pojmenování po osvoboditelích - Stalinovo náměstí. Zjitřená nová atmosféra a diskutující hloučky lidí patří k typickým obrazům té doby.
Celý článek / zobrazeno 5889x
Tolstého ulice v Řetenicích Tolstého ulice v Řetenicích
30.4 10 08:46Na snímku z roku 1965 spatříme Tolstého ulici v Řetenicích, která vede směrem na Újezdeček.Projíždí tudy starší typ trolejbusu zcela po levé straně vozovky, aby se tak vyhnul velkým loužím z tajícího sněhu. Dnes by zde v mnohem husším provozu tento manévr mohl vést k vážné dopravní nehodě. Tehdy ovšem ve srovnání s dneškem jezdilo po teplických ulicích mnohem méně vozidel a také provoz MHD patřil ke slabším. Tolstého ulicí tehdy projížděly pouze dvě trolejbusové linky- jednička a trojka, jejichž cílová stanice byla sice označována jako Újezdeček, ve skutečnosti však končily ještě před železničním přejezdem u dílen ÚDŘ na území Řetenic.
Celý článek / zobrazeno 4351x
Největší sláva Dlouhé ulice patří historii Největší sláva Dlouhé ulice patří historii
23.4 10 09:10Předchůdkyní Dlouhé ulice v dobách středověku byla stará cesta, která vedla z bývalého Tržního, dnes náměstí Svobody, jižním směrem k Zámeckému náměstí a dále přes Bílinskou bránu směrem na Bílinu. Od konce 18. století se po zničujícím požáru Teplic roku 1793 začala nově utvářet i výstavba v Dlouhé ulici. Postupně tady vyrůstaly moderní dlážděné ulice a klasicistní domy. Od roku 1810 tudy v období sezóny denně projížděla poštovní korba přivážející lázeňské hosty a roku 1811 zde začala hlídkovat i první policie. V tu dobu – roku 1812, procházel Dlouhou ulicí rovněž
Celý článek / zobrazeno 3137x
Básník J. G. Seume nalezl v Teplicích trvalý odpočinek Básník J. G. Seume nalezl v Teplicích trvalý odpočinek
16.4 10 09:04Německý básník J. G. Seume pocházel ze sousedního Saska, kde se narodil 29. ledna roku 1763 v rodině rolníka. Život plný neklidu a dramatických událostí přivedl někdejšího nadaného studenta k armádě a rovněž do nejrůznějších částí světa. Svojí pokrokovou literární činností, v níž hájil lidskou spravedlnost, si od osmdesátých let 18. století získal jméno a sympatie také díky myšlenkově velmi závažné a v mnohém dodnes živé tvorbě. Jedno z nejznámější děl, které nechybělo v knihovně Beethovena či Nerudy, nese název Procházka do Syrakus. Seume se do vzdálených Syrakus na Sicílii i zpět skutečně vydal přes kontinent pěšky.
Celý článek / zobrazeno 4033x
Papírna, která byla málem Papírna, která byla málem "vyuhlena"
15.4 10 11:28Kousek od okraje Teplic, v malebném koutě plném zeleně na břehu Bystřického potoka, stojí další z více než stopadesátiletých pamětníků začátků průmyslové výroby papíru v Čechách. Novosedlická papírna musela, jak v hluboké historii, tak i v době nedávno minulé, často svádět urputný boj o svoji existenci. A popravdě řečeno, činí tak vlastně dodnes.
Celý článek / zobrazeno 5185x
Stráž císaře Františka Josefa I. na Letné Stráž císaře Františka Josefa I. na Letné
15.4 10 11:27V Teplicích působil ve druhé polovině 19. století aktivní Horský spolek. Sdružoval zájemce o pěší turistiku a podporoval všemožně rozvoj turistického ruchu jak v Českém středohoří, tak i v Krušných horách, kde upravoval stovky kilometrů stezek, stavěl jednoduché přístřešky, posezení i rozhledny. Vybudoval rovněž meteorologickou stanici na Milešovce a v roce 1877 restauraci s rozhlednou na Královské výšině, což je dnešní Letná.
Celý článek / zobrazeno 5303x
Zahradní a plesový dům s okolím Zahradní a plesový dům s okolím
15.4 10 11:27Přestože dnes Teplice nejsou na barokní stavby a památky nijak zvlášť bohaté, najdeme i zde několik zajímavých staveb postavených v barokním slohu. Mezi ně patří rovněž původně nazvaný Zahradní a plesový dům, později pojmenovaný jako Zahradní sál někdejší francouzské zahrady, přetvořené v pozdějších dobách v anglický park. Tento Zahradní sál nechal v těsné blízkosti zámku vybudovat hrabě a majitel teplického panství - František Clary-Aldringen v roce 1732 teplickým zednickým mistrem Kristiánem Laglerem, aby poskytoval reprezentační prostředí pro společenské podniky rodu Clary-Aldringenů. Byl určen zejména pro zábavy nejvznešenějších hostů, kteří se do Teplic sjížděli prakticky z celé Evropy, takže mezi nimi nechyběli ani četní monarchové, vrcholná aristokracie a též i známí umělci a učenci své doby.
Celý článek / zobrazeno 5095x
Tragické tramvajové a železniční nehody Tragické tramvajové a železniční nehody
15.4 10 11:27Letos 11. dubna vzrušila veřejnost tragická srážka dvou tramvají na jednokolejné tramvajové trati na okraji Ostravy, při níž zahynuli cestující. V této souvislosti bylo konstatováno, že i přes různá technická zabezpečení opět selhal lidský faktor. Při podrobnějším návratu do minulosti se ukázalo, že k obdobným nehodám docházelo v minulosti nejen na Ostravsku, ale i v jiných městských aglomeracích. V tomto článku si proto připomínáme některé z tragických nehod kolejové dopravy na Teplicku i v Ústí nad Labem.
Celý článek / zobrazeno 7524x
Zaniklý trnovanský přírodní park Zaniklý trnovanský přírodní park
15.4 10 11:26Mezi malebná a zelení bohatě ověnčená místa, vyhledávaná nejen obyvateli Teplic, Trnovan a Šanova, ale i četnými lázeňskými hosty, patřil kdysi přírodní park v Trnovanech, kterému se ještě v roce 1790 říkalo "Elysium Teplicense".
Celý článek / zobrazeno 4614x
Lázeňské náměstí Lázeňské náměstí
15.4 10 11:26První linie Lázeňského náměstí se začaly rýsovat už někdy v 16. století na předměstí, hned za branami města, když zde vznikaly budovy v okolí vyvěrajících léčivých pramenů. Kromě lázeňských budov tady ovšem poblíž místa pozdějšího Panského domu nechalo město zřídit též špitál pro chudé. Lázeňské náměstí se pak v pozdějším období postupně utvářelo na půdorysu, který byl zformován již koncem 18. století po velkém požáru Teplic v roce 1793.
Celý článek / zobrazeno 4177x
Jubilejní teplická pohlednice k 60. výročí vlády císaře Františka Josefa I. Jubilejní teplická pohlednice k 60. výročí vlády císaře Františka Josefa I.
15.4 10 11:26Těžko si lze představit, že světově proslulé lázeňské město Teplice, které se v minulosti stalo nejednou centrem politického, kulturního a společenského života i dostaveníčkem nejvyšších společenských vrstev, by rakouský císař František Josef nenavštívil.
Celý článek / zobrazeno 3791x
Vojenské tradice v Havlíčkových sadech Vojenské tradice v Havlíčkových sadech
15.4 10 11:25Návrší v dnešních Havlíčkových sadech neslo dříve nejrůznější pojmenování. Říkalo se tady Na Spitzberku nebo také Špičatý vrch, ale známé bylo též označení Plaisirberk. V době devatenáctého století přibyl další název – Mont de Ligne, podle v Teplicích populárního belgického šlechtického vojevůdce Karla Josefa prince de Ligne, který byl tchánem teplického majitele panství Jana Nepomuka Clary-Aldringena. Tento princ sloužil jako maršálek Francii, Rusku i Rakousku a psal rovněž zajímavé osvícenské eseje. Na tomto vyvýšeném skalnatém podloží výšiny stával zvenčí kůrou pokrytý a uvnitř zrcadly vyložený altán, nazývaný Spiegelhäuschen (zrcadlový domek). Postavený byl počátkem 19. století a zanikl při tažení osvobozujících vojsk protinapoleonské armády, kterého se zúčastnil též zmiňovaný Karel Josef princ de Ligne.
Celý článek / zobrazeno 3196x
Zahradní sál s okolím Zahradní sál s okolím
15.4 10 11:25Teplice dnes nejsou na barokní stavby a památky nijak zvlášť bohaté, přesto zde ale najdeme několik zajímavých staveb v barokním slohu. Mezi ně patří rovněž původně nazvaný Zahradní a plesový dům, později pojmenovaný jako Zahradní sál někdejší francouzské zahrady, přetvořené v pozdějších dobách v anglický park.
Celý článek / zobrazeno 3291x
Poetické názvy starých domů v Dlouhé ulici Poetické názvy starých domů v Dlouhé ulici
15.4 10 11:25Pro lepší orientaci bylo sice číslování domů v Teplicích zavedeno v roce 1771, ale jinak ve většině případů patřily k naprostým samozřejmostem domovní názvy, případně i znamení, které se při každé příležitosti vedle popisných čísel běžně užívaly, a to až do konce první světové války.
Celý článek / zobrazeno 4920x
Staré Prosetice kolem roku 1910 Staré Prosetice kolem roku 1910
15.4 10 11:24Prvním písemným dokladem k historii Prosetic je zpráva z roku 1425, v níž je mezi jeptiškami teplického kláštera jmenována jistá Margaretta de Prassyeticz. V šestnáctém století, kdy Prosetice náležely k teplickému panství, se tady nacházel poplužní dvůr a mlýn.
Celý článek / zobrazeno 5492x
Dobový obchod s prádlem v ulici 28. října Dobový obchod s prádlem v ulici 28. října
15.4 10 11:24Dnešní ulice 28. října se kdysi jmenovala Meissnerova a patřila k velmi elegantním. V přízemních částech často výstavných domů se nacházela dlouhá řada nejrůznějších obchodů i obchůdků, které nabízely nejrůznější sortiment zboží. Také obchodníci malých krámků si byli dobře vědomi významu reklamy a mnoho z nich k tomu využívalo též pohlednic, které pak návštěvníci města a především zdejších lázní, posílali jako pozdravy svým rodinám a přátelům.
Celý článek / zobrazeno 4993x
Hotel Centrál se svým okolím v Dlouhé ulici Hotel Centrál se svým okolím v Dlouhé ulici
15.4 10 11:23Pohlednice z roku 1912 patří už dnes zcela k historickým, neboť zachycuje někdejší hotel a kavárnu Centrál i s dalšími okolními domy v Dlouhé ulici, které byly po roce 1973 zbourány.
Celý článek / zobrazeno 6659x
Zahradní kavárna u statku v Zámecké zahradě Zahradní kavárna u statku v Zámecké zahradě
15.4 10 11:23V 18. století byl zámecký park v Teplicích komponován podle francouzského vzoru do celku, složeného z odpočinkových, dekorativních a užitkových částí, k nimž byl též přiřazen dvůr na východním okraji Zámecké zahrady.
Celý článek / zobrazeno 4100x
Stará Duchcovská ulice v Řetenicích Stará Duchcovská ulice v Řetenicích
15.4 10 11:23Řetenice patřily odedávna nejen k zemědělským,ale také k průmyslovým obcím v blízkosti lázeňských Teplic. Pálilo se tady vápno a cihly pro vlastní potřebu i pro prodej a v 18. století se začalo na jejich pozemcích rovněž s těžbou uhlí. Další rozvoj obce předurčilo otevření dalších dolů, lomů, železnice a výrobních podniků, které se zakládaly buď přímo v místě nebo také v okolních obcích.
Celý článek / zobrazeno 4982x
Vetešnictví Josefa Schweigera v Dubské ulici Vetešnictví Josefa Schweigera v Dubské ulici
15.4 10 11:22Dubská ulice v Teplicích se na rozdíl od současnosti v dřívějších časech vyznačovala tím, že se zde nacházela celá řada nejrůznějších obchodů, obchůdků, služeb, řemeslnických dílen i hospůdek. Obdobně tomu tak bylo i v její dolní části pod železniční tratí, kde život docela dobře pulsoval jako v jiných teplických čtvrtích.
Celý článek / zobrazeno 7788x
Lázeňské domy na Štěpánově, dnešním Laubeho náměstí Lázeňské domy na Štěpánově, dnešním Laubeho náměstí
15.4 10 11:22Když se dnes v Teplicích někoho zeptáte, kde najdete Laubeho náměstí, tak většina lidí jen asi pokrčí rameny. Tento název se totiž ještě nestačil jaksi vžít do povědomí, neboť tak se toto náměstí jmenuje teprve od roku 1991.
Celý článek / zobrazeno 3278x
Bývalá Kudlichova, dnes Libušina ulice v Řetenicích Bývalá Kudlichova, dnes Libušina ulice v Řetenicích
15.4 10 11:22Podle jedné z pověstí bydlel zeman a rytíř Kolostuj, jinak též majitel prasátek, která údajně objevila teplické léčivé prameny, v místech dnešních Řetenic. To se měl psát rok 862. Skutečné písemné podklady o existenci Řetenic pak pocházejí z roku 1281. Každopádně se jednalo o velmi starou obec ležící nedaleko od Teplic. Ve středověku zčásti patřila k teplickému panství, zčásti pak dalším držitelům. V 16. a 17. století přešly Řetenice zcela pod teplické dominium.
Celý článek / zobrazeno 4492x
Saský a pruský vojenský ústav Saský a pruský vojenský ústav
15.4 10 11:22Teplické léčivé prameny nevyužívali jen místní nebo lázeňští hosté, ale účinně pomáhaly též při léčbě válečných zranění. To se stalo rovněž příčinou toho, proč za sedmileté války v 18. století rakouská císařovna Marie Terezie a pruský král Friedrich uzavřeli mezi svými válčícími stranami dohodu o léčení vojáků obou stran v Teplicích, které ležely těsně při hranicích obou monarchií. A tak se po každé válce vždy v lázních zvýšil i počet vojenských pacientů.
Celý článek / zobrazeno 3040x
Bývalý chudobinec na Královské výšině Bývalý chudobinec na Královské výšině
15.4 10 11:21Jeden z kopců nad Teplicemi se původně jmenoval Špitálský vrch podle útulku pro nemocné, který stál pod jeho úpatím, přibližně v místech nynějšího Panského domu. V roce 1841 došlo k jeho přejmenování na Královskou výšinu, na počest pruského krále Bedřicha Viléma III. Ani tento název do dnešních dnů nepřežil, neboť dnes se jedná zase o Letnou.
Celý článek / zobrazeno 3885x
Vilová čtvrť pod Šibeničním vrchem Vilová čtvrť pod Šibeničním vrchem
15.4 10 11:21Teplice se od počátku 19. století velice rychle rozrůstaly od svého někdejšího městského jádra, neboť k tomu měly vhodné podmínky. Když se zdála být údolní část města již zastavěna, začala se nová výstavba rozšiřovat i do přilehlých kopců a strání.
Celý článek / zobrazeno 4168x
Dávný pohled na Šanov z Královské výšiny Dávný pohled na Šanov z Královské výšiny
15.4 10 11:21Jedním z prvních teplických fotografů, který zvěčnil na svých snímcích někdejší tvář Teplic i přilehlého Šanova, byl F. Fridrich. Tomu se podařilo zachytit někdejší ulice i parky již v době šedesátých a sedmdesátých let 19. století. Jeho dílem zůstává i dávný pohled na Šanov, který vyfotografoval kolem roku 1870 z někdejší Královské výšiny, dnešní Letné.
Celý článek / zobrazeno 4138x
Stavba městské elektrárny Stavba městské elektrárny
15.4 10 11:20Snímek výstavby městské elektrárny pořídil 11. srpna roku 1900 fotograf Zikesch. Realizaci projektu zadalo město D. Ferberovi a komín postavila ústecká firma Böttger. Na forografii je patrné vztyčení krovu střechy oslavené stromečkem - glajchou.
Celý článek / zobrazeno 4219x
Začátek Královské třídy Začátek Královské třídy
15.4 10 11:20V místech, kde končila dřívější Nádražní, dnes Masarykova ulice, nedaleko od bývalé Krupské brány, začínala směrem k divadlu Královská třída, která dnes nese pojmenování U Císařských lázní. V původním pojmenování Královské třídy se odrážela doba jejího vzniku, kdy se v Teplicích léčili a setkávali evropští vladaři, monarchové i další význační představitelé zejména z císařských a královských kruhů.
Celý článek / zobrazeno 3480x
Střed někdejších starých Trnovan Střed někdejších starých Trnovan
15.4 10 11:20Přerod Trnovan z vesnice na průmyslové město začal v sedmdesátých letech 19.století, kdy zde docházelo k založení významných továren a závodů. Postupně tak mizela veškerá původní venkovská atmosféra zdejších zemědělců a Trnovany se začaly podobat stále více městské zástavbě. Svůj nemalý podíl na tomto rozvoji hrála i blízkost městských Teplic, které se stále více rozrůstaly a blížily směrem k Trnovanům.
Celý článek / zobrazeno 5925x
Blok domů na křižovatce Duchcovské a ulice U soudu Blok domů na křižovatce Duchcovské a ulice U soudu
15.4 10 11:19Záběr z roku 1908 nám ukazuje blok domů na rozhraní Duchcovské a Stöhrovy ulice (U soudu). Dnes se jedná o křižovatku nedaleko okresního soudu, odkud též odbočuje Lounská ulice. I v této části města vznikala pozoruhodná zástavba s výstavnými domy. Většina z nich byla postavena koncem 19. a počátkem 20. století a prakticky dodnes si zachovala svoji původní tvář.
Celý článek / zobrazeno 3890x
Křižování tramvají na tehdejším Školním, dnes Benešově náměstí Křižování tramvají na tehdejším Školním, dnes Benešově náměstí
15.4 10 11:19Záběr z roku 1928 nás přivádí na západní stranu tehdejšího Školního náměstí, dnes Benešova náměstí, které tehdy sloužilo jako významná křižovatka a přestupní stanice teplických tramvají. Tehdejší úzkorozchodné tratě (1 000 mm) ve městě i v okolí Teplic byly projektované jako jednokolejné s příslušnými výhybnami na některých vybraných stanicích.
Celý článek / zobrazeno 3966x
Obchod s luxusním oblečením v Meissnerově ulici Obchod s luxusním oblečením v Meissnerově ulici
15.4 10 11:19Dnešní ulice 28. října se původně jmenovala Meissnerova, podle spisovatele Alfreda Meissnera, který se narodil roku 1822 v Mlýnské ulici a jenž zemřel v rakouském Bregenzi. Meissnerova ulice spojovala dřívější Školní, dnes Benešovo náměstí, s hlavním nádražím. Zástavba tady začala vznikat až po zavedení železnice z Ústí nad Labem do Teplic v roce 1858. Domy této ulice proto názorně dokumentují vývoj architektury druhé poloviny 19. století a počátku století dvacátéto.
Celý článek / zobrazeno 3942x
Vily Flora as Esmerildou a budova pojišťovny Concordia Vily Flora as Esmerildou a budova pojišťovny Concordia
15.4 10 11:18První domy se v bývalé Nádražní, dnes Masarykově ulici, začaly objevovat až teprve ve druhé polovině 19. století. Tedy poté, kdy byla z Ústí nad Labem do Teplic zavedena železniční doprava. Na snímku z roku 1936 je v popředí vpravo zachycena jedna z dřívějších dominant ulice – dvojdům s názvem Vila Flora a Vila Esmiralda. Tato stavba vznikla koncem šedesátých let 19. století a patřila nájemci soběchlebského dvora a pivovaru W. Kradischovi. V domě bydleli obvykle významní podnikatelé a výše postavené osobnosti.
Celý článek / zobrazeno 4390x
Pozůstatky venkovských Trnovan Pozůstatky venkovských Trnovan
15.4 10 11:18Trnovany představovaly až do poloviny 19. století běžnou vesnici, kde se dařilo zejména zemědělcům a řemeslníkům. V sedmdesátých letech 19. století zde vznikla první keramická továrna a od té doby se zemědělská ves začala postupně měnit v obec průmyslovou.
Celý článek / zobrazeno 4937x
Náves v Řetenicích Náves v Řetenicích
15.4 10 11:17Řetenice byly známy již v dávné minulosti a mají určitou souvislost dokonce i s pověstí, podle níž se mělo jednat o sídlo rytíře Kolostuje, jemuž patřila právě ta prasátka, která měla objevit a proslavit teplické léčivé vody.
Celý článek / zobrazeno 4169x
Uherrova ulice s teplickými dominantami Uherrova ulice s teplickými dominantami
15.4 10 11:17Někdejší Uherrova ulice dnes nese pojmenování Kollárova. Na záběru z roku 1907 však byla zastavěna v určité části pouze jen z jedné strany honosnými nájemnými domy, zatímco druhá strana se nacházela ještě zcela volná.
Celý článek / zobrazeno 3609x
Někdejší lázeňská zahrada u Panského domu Někdejší lázeňská zahrada u Panského domu
15.4 10 11:17Původní Špitálská zahrada, nazývaná též zahradou u Dámského pramene, patřila majitelům teplického panství Clary-Aldringenům až do roku 1861, kdy ji odkoupilo město Teplice. Parková úprava původní užitkové zahrady u Panského domu byla dílem lobkovického zahradníka Johanna Klimeše. Lázeňská zahrada se svými jezírky, kašnami, rozárii i veškerou další drobnou architekturou lákala hosty k procházkám a rovněž první fotografy u nás, kteří tento půvabný kout lázeňských Teplic dokázali zachytit. Na jedné vůbec nejstarší fotografii F.Fridricha z konce šedesátách let 19. století spatříme jezírko s kašnou, přilehlou parkovou zeleň a také schodiště, vedoucí k hotelu Zlatá loď v pozadí snímku.
Celý článek / zobrazeno 3177x
Zámecká myslivna a bažantnice Zámecká myslivna a bažantnice
15.4 10 11:16V rohu Zámecké zahrady stávala kdysi dávno zámecká myslivna panského myslivce a také bažantnice. V těchto místech končilo také původní staré jádro města obehnané středověkými hradbami a vyjíždělo se tudy tzv. Zámeckou bránou, které se též říkalo brána Bílinská.To samo hovořilo o tom, že z města vedla dávná stará cesta na Bílinu i na Duchcov kolem severního okraje Zámecké zahrady.
Celý článek / zobrazeno 3868x
Lázeňský ruch v Dlouhé ulici Lázeňský ruch v Dlouhé ulici
15.4 10 11:16Ve středověku procházela stará cesta od Bíliny přes někdejší Bílinskou bránu a pokračovala kolem Zámeckého náměstí ve směru dnešní Dlouhé ulice k Tržnímu, nyní náměstí Svobody. Po velkém požáru Teplic roku 1793 se začala nově utvářet rovněž celá další výstavba. Na spáleništi tak vyrůstalo zcela nové město, na tehdejší dobu skutečně moderní s dlážděnými ulicemi, úhlednými klasicistnímu domy a dokonce i s olejovými lucarnami pro noční chodce.
Celý článek / zobrazeno 3498x
Původní empírové Městské lázně Původní empírové Městské lázně
15.4 10 11:16Velkými změnami během 19. století prošel komplex lázeňských budov při tehdejším barokním Novém knížecím domě na Lázeňském náměstí a v přilehlé Kostelní ulici. Nástavbami druhých pater a novými přístavbami k starším jádrům zde vznikla celistvá konfigurace budov na zajímavě zalomeném půdorysu se dvěma nárožími, z nichž jedno bylo zkosené. K těmto stavebně propojeným budovám na západní straně Lázeňského náměstí se pravděpodobně dobře řadily rovněž původní empírové Městské lázně v místech dnešního Pravřídla, které známe už jen z dobových vyobrazení. Zanikly totiž z důvodu jiné pozdně klasicistní stavby z let 1838 až 1839.
Celý článek / zobrazeno 3325x
Turecký pavilón v Zámecké zahradě Turecký pavilón v Zámecké zahradě
15.4 10 11:16Na samém počátku 19. století se v Teplicích pracovalo na rozšíření Zámecké zahrady a na její úpravě z dřívější barokní podoby na anglický park. Vedle malého jezírka s ostrůvkem uprostřed (dnešní Dolní rybník), vznikla opodál jihozápadním směrem nepravidelně ohraničená hladina velkého jezírka ( Horní rybník) s přístavem pro loďky a plochami parku i přilehlých louček, kde vznikaly rovněž drobné pomníčky a nové pavilóny.
Celý článek / zobrazeno 3490x
Dominantní škola na Benešově náměstí Dominantní škola na Benešově náměstí
15.4 10 11:15Před výstavbou školy na dnešním Benešově náměstí, kde byl snímek pořízen v roce 1906, se žáci učili v domě Kníže Clary v Dlouhé ulici a rovněž v dalších místnostech pronajímaných domů. Dětí bývalo mnoho, třídy stále více nestačily, a tak se všichni nakonec shodli na nutnosti postavit novou samostatnou školní budovu.
Celý článek / zobrazeno 3784x
Zaniklé teplické plovárny Zaniklé teplické plovárny
15.4 10 11:15Jedna z plováren vznikla v devadesátých letech 19.století na území Trnovan při rybníku Koniglteich, který tehdy zasahoval až k dnešní ulici U červeného kostela. Po roce 1900 však došlo k jeho vysušení , přičemž tato plocha se zčásti zastavěla a částečně též přeměnila na park. Dnes se jedná o prostory Smetanova náměstí.
Celý článek / zobrazeno 5011x
Středověké opevnění Teplic Středověké opevnění Teplic
15.4 10 11:15Staré středověké Teplice sevřely během pozdního středověku hradby, které chránily město a jeho obyvatele před nežádoucími nájezdy vojsk i před dalšími nevítanými návštěvníky. Hradby tvořila metr silná ohradní zeď, která někde dosahovala až třímetrové výšky. Jako každý tehdejší uzavřený městský celek měly také Teplice své hlavní vstupní brány.Byly celkem čtyři, přičemž jedna z menších bran uzavírala Krupskou ulici v místech pozdějšího Rudolfova náměstí, kde se stýkaly ulice Krupská, U divadla, U Císařských lázní, Masarykova a U krupské brány. Jednalo se o Krupskou bránu, které se též říkalo Drážďanská, neboť odtud vedla cesta směrem na Drážďany.
Celý článek / zobrazeno 5620x
Drožky, fiakry a omnibusy před hlavním nádražím Drožky, fiakry a omnibusy před hlavním nádražím
15.4 10 11:15Když došlo v roce 1858 k výstavbě železniční tratě z Teplic do Ústí nad Labem, kde navazovala na již stávající trať Praha- Ústí nad Labem - Podmokly, přispělo to ke značnému podnícení hospodářského rozvoje nejen Teplic, ale i celého průmyslového okolí. Jednalo se sice původně o železniční trať zejména uhelnou, jejímž cílem bylo svážet z okolních dolů a lomů uhlí na překladiště do Ústí nad Labem, současně se však zvýšila komunikační dostupnost lázní, což se také odrazilo ve vzrůstající návštěvnosti lázeňských hostů.
Celý článek / zobrazeno 4241x
Masopustní maškarní radovánky v Teplicích Masopustní maškarní radovánky v Teplicích
13.4 10 14:07Zimní společenskou sezonu v Teplicích tradičně uzavíralo masopustní úterý, kdy se pravidelně pořádal odpolední maškarní průvod a večer bál. Tyto zábavy, probíhající obvykle ve veselém a žertovném duchu, organizoval Mužský zpěvácký spolek. Dlužno připomenout, že tyto akce prosluly v širokém okolí, takže na ně přijížděli hosté nejen z celého kraje, ale až z Drážďan.
Celý článek / zobrazeno 2634x
Původní městské divadlo zničené požárem Původní městské divadlo zničené požárem
13.4 10 14:06První městské divadlo v Teplicích bylo slavnostně otevřeno 21. května 1874. Stejně jako dnešní divadelní budova mělo i původní divadlo situované hlavní průčelí do Královské třídy, dnešní ulice U Císařských lázní. Novoklasická divadelní budova měla k dispozici 815 sedadel a 185 míst k stání. Za tehdejší osvětlení sloužilo 2 000 plynových hořáků, než bylo v roce 1901 zavedeno elektrické osvětlení. V divadle hrála činohra, opera, opereta i lázeňský orchestr. Velkorysá divadelní politika vůbec neodpovídala provinčnímu významu scény, takže se vznosné divadlo neustále potácelo ve finančních potížích. V souboru se přitom vystřídala řada významných umělců od nás i ze zahraničí.
Celý článek / zobrazeno 3796x
Výletní restaurace v okolí Teplic Výletní restaurace v okolí Teplic
13.4 10 14:06Teplice mají značně členitou polohu, neboť se rozprostírají v údolní krajině pod Krušnými horami a navíc ještě na osmi kopcích Českého středohoří. Proto zde během uplynulých staletí vzniklo množství výletních vyhlídek, odkud se naskytovaly nádherné pohledy nejenom na Teplice, ale také na kopcovité a hornaté okolí. Kde se pak nacházely vycházkové trasy a vyhlídky s množstvím lidí, tam se rovněž chopili svých příležitostí podnikaví hostinští. Proto v blízkosti lázeňských Teplic, kde nebyla nikdy nouze o hosty, vznikalo množství výletních hospůdek, kde lidé odpočívali a občerstvovali se. Často se proto tyto hospůdky stávaly neméně důležitým cílem než okolní zajímavosti a pamětihodnosti. Zvláště pak 19. století výletním restauracím přálo, takže se v nich udržoval čilý turistický a společenský život. Výletní hospody lákaly své návštěvníky nejrůznějšími specialitami - hudbou k tanci a poslechu, stolními i jinými hrami, pozoruhodnými sbírkami, svéráznými interiéry i exteriéry, netradiční kuchyní, vybranými nápoji, moučníky i dalšími atrakcemi.
Celý článek / zobrazeno 4990x
Estráda v bývalé dřevěné Mušli u Císařských lázní Estráda v bývalé dřevěné Mušli u Císařských lázní
13.4 10 14:06K teplickým lázním neodmyslitelně patřila hudba, divadlo i nejrůznější estrádní pořady pro dospělé, ale i děti. V roce 1899 byl v Lázeňském sadu u Císařských lázní postaven dřevěný hudební pavilon, kterému se pak podle jeho tvaru začalo říkat "Mušle". V době lázeňské sezony zde pravidelně hrával lázeňský orchestr a kromě toho také vojenská hudba. Lázeňský orchestr se skládal z profesionálních hráčů, kteří jinak učinkovali při produkcích divadelního souboru a koncertech vážné hudby.Dřevěná mušle sloužila Tepličanům až do konce šedesátých let 20. století. Její zboření souviselo s tehdejší rekonstrukcí Císařských lázní, při které vzal za své nejen tradiční hudební pavilon, ale i dřevěná kolonáda za ním. Namísto dřevěného pavilonku pak začal lázeňským koncertům sloužit betonový hudební pavilon v šanovském parku.
Celý článek / zobrazeno 3526x
Hloubění šachty v Kostelní ulici Hloubění šachty v Kostelní ulici
13.4 10 14:05Dolování uhlí v okolí Teplic značně poškodilo přirozené vyvěrání termálních léčivých vod v teplických lázních. Krátce po průvalu vod na dole Döllinger u Duchcova přestala v únoru 1879 přitékat termální voda do lázeňských bazénů v Teplicích, čímž vyhlášená pověst teplických lázní značně utrpěla. K záchraně léčivých pramenů byli tehdy do Teplic přizvání přední odborníci na balneologii a lázeňství, kteří doporučili vyhloubit šachtu v místě původního přirozeného vývěru pramene Pravřídla a navrhli postup další ochrany pramenů.
Celý článek / zobrazeno 4379x
Dávné prostory u bývalých Kamenných lázní Dávné prostory u bývalých Kamenných lázní
13.4 10 14:05Snímek z konce Lípové ulice směrem k Šanovu byl pořízen roku 1870. Od té doby se toho zde mnoho podstatně změnilo. Zcela vlevo v pozadí spatříme bývalé klasicistní Kamenné lázně (Steinbad), které v Šanově stály od roku 1802 do roku 1910. Místo nich došlo k postavení nové budovy Kamenných lázní, která se slavnostně otevřela roku 1911.
Celý článek / zobrazeno 3016x
Starý trolejbus na zastávce u Císařských lázní Starý trolejbus na zastávce u Císařských lázní
13.4 10 14:05Městskou hromadnou dopravu v Teplicích zpočátku reprezentovaly úzkorozchodné elektrické tramvaje, které na prvním úseku tratě od hlavního nádraží na Benešovo náměstí vyjely v roce 1895. Ještě už za druhé světové války, ale zejména po válce, se v Teplicích začalo uvažovat i o novém městském dopravním prostředku, kterým se staly trolejbusy. K realizaci částečného projektu pak došlo až v roce 1952, kdy tehdejší trolejbusy nahradily dřívější tramvajovou linku do lázeňského Šanova při své okružní trase od hlavního nádraží přes Benešovo náměstí, kolem divadla a Císařských lázní do Šanova a dále Jankovcovou, Wolkerovou a Vrchlického ulicí k hlavnímu nádraží.
Celý článek / zobrazeno 4388x
Zámecká zahrada u Zahradního domu a Zámku Zámecká zahrada u Zahradního domu a Zámku
13.4 10 14:05Kresba z druhé poloviny 18.století zachytila severní okraj Zámecké zahrady, kam se často vydávala aristokratická společnost a její hosté na příjemné a osvěžující procházky.Vlevo spatříme Zahradní a plesový dům, který v barokní slohu nechal roku 1732 postavit František Clary-Aldringen zednickým mistrem Kristianem Laglerem. Vznikla tak přívětivá stavba, které umožňovala šlechtické společnosti a od 19. století i dalším účastníkům teplického lázeňského a společenského života, pořádat plesy i další jiné slavnosti mimo zámek.
Celý článek / zobrazeno 3651x
Restaurace Bažantnice Restaurace Bažantnice
13.4 10 14:04Nejen v samotných Teplicích, ale i v jejich blízkosti, se nacházela řada romantických odpočinkových míst, kde se dalo v klidu a ve stínu pod stromy posedět a občerstvit. Některé z těchto podniků, které často navštěvovali Tepličané i lázenští hosté, pak lákaly své návštěvníky nejrůznějšími specialitami, které nebyly v lázeňském městě k dispozici. Jednalo se tak o netradiční kuchyni, vybrané nápoje, moučníky i další sladkosti.
Celý článek / zobrazeno 3510x
Napoleon Bonaparte nechtěně přispěl ke slávě teplických lázní Napoleon Bonaparte nechtěně přispěl ke slávě teplických lázní
13.4 10 14:04Před 195 lety se Teplice v souvislosti s napoleonskými válkami, které se v našem kraji odehrávaly, dostaly do popředí všeobecného zájmu a staly se dějištěm jedné z významných kapitol evropské historie.
Celý článek / zobrazeno 3564x
Městské radniční budovy Městské radniční budovy
13.4 10 14:04První teplická radnice pocházela z roku 1545. Stála přibližně uprostřed Velkého rynku, pozdějšího Tržního, dnes náměstí Svobody. Tvořil ji dům s renesančními štíty a věží s hodinami. V pozdější době k této radnici přistavěli ještě druhou budovu, které se pak říkalo "Hospoda napříč" (Querschenke).
Celý článek / zobrazeno 3349x
Teplická sokolovna v Provaznické ulici Teplická sokolovna v Provaznické ulici
13.4 10 14:03Při malém ohlédnutí do historie České obce sokolské se dozvíme, že první tělovýchovný spolek Sokol byl v českých zemích založen roku 1862, kdy se jeho náčelníkem stal Miroslav Tyrš (1832-1884). Záměrem této organizace byl všestranný rozmach české tělovýchovy, harmonický rozvoj tělesných i duševních sil mladých generací, ale též i společenský politický a kulturní život, který vycházel z tradic českého národa. První slet Sokolů se pak uskutečnil v roce 1882 na Střeleckém ostrově v Praze a během let následovaly i slety další.
Celý článek / zobrazeno 5259x
Někdejší hřbitovní barokní kaple v Lípové ulici Někdejší hřbitovní barokní kaple v Lípové ulici
13.4 10 14:03Když se nejstarší teplický hřbitov na Zámeckém náměstí u kostela v 16. století, zejména po velkém moru v roce 1581 začal jevit jako nedostačující, bylo tehdy rozhodnuto zřídit nový hřbitov mimo město. Pro tento účel proto vybrali tehdy zcela volné nezastavěné místo při cestě z Teplic do Šanova mezi poli, kde se pak pochovávalo až do roku 1864.
Celý článek / zobrazeno 4538x
Budova německého gymnázia na vrchu Mont de Ligne Budova německého gymnázia na vrchu Mont de Ligne
13.4 10 14:03Návrší nad lázeňským Šanovem, pod nímž procházejí ulice Mlýnská a U Kamenných lázní, se v dávné minulosti nazývalo Spitzberk, tedy Špičatý vrch. Oproti pozdější době totiž bývalo ve skutečnosti mnohem strmější, přičemž z protější vyhlídky Královské výšiny (dnešní Letné) tak trochu připomínalo orlí hnízdo. To až teprve pozdější terénní a stavební úpravy počátkem devadesátých let 19. století kopec jaksi zmírnily a zaoblily.
Celý článek / zobrazeno 4255x
Kamenné lázně a pavilon radiového emantoria Kamenné lázně a pavilon radiového emantoria
13.4 10 14:02Několikrát v minulosti přestavované budovy Kamenných a Štěpánových lázní v Šanově byly zbořeny v roce 1910 a nahrazeny opodál od původního stanoviště honosnou pseudobarokní stavbou Kamenných lázní s náznaky posecesního klasicismu, která lázeňské město reprezentuje od slavnostního otevření v roce 1911 dodnes.Jejími autory se stali teplický architekt G.Jirsch a E.Armin z Postupimi.
Celý článek / zobrazeno 3264x
Budova pojišťovny Concordia Budova pojišťovny Concordia
13.4 10 14:02Na volném prostranství při Masarykově ulici, v blízkosti potoka přitékajícího sem ve směru od dnešní ulice 28. října a hned vedle vily Flory, kde sídlil Čs. svaz sklářských dělníků, byla v září 1931 dokončena výstavba budovy liberecké pojišťovny Concordie. Tato první funkcionalistická architektura v Teplicích vznikla podle návrhu, na němž se podíleli zdejší architekti Max Loos a Wilhelm Doranth s Paulem Schaefterem-Hyrotsbergem z Magdeburgu. Projekt železobetonového skeletu zpracoval profesor August Nowak z Prahy.
Celý článek / zobrazeno 6089x
Bývalá Lesní brána a náměstíčko na ní Bývalá Lesní brána a náměstíčko na ní
13.4 10 14:01V místech, kudy se za dob středověku vyjíždělo z dnešního náměstí Svobody z města obehnaném hradbami severním směrem na Dubí, stávala v místech dnešní Dubské ulice kovárna, městská šatlava a hned vedle ní jedna ze čtyř městských bran, která dostala pojmenování Lesní, neboť odtud vedla cesta do oblasti tehdejších rozsáhlých lesních hvozdů Krušných hor.
Celý článek / zobrazeno 3994x
Mozartův pomník před teplickou radnicí Mozartův pomník před teplickou radnicí
13.4 10 14:01Před teplickou radnicí stával od roku 1913 pomník císaře Josefa II., jehož autorem se stal profesor vídeňské Umělecko-průmyslové školy Franz Metzner. Po skončení první světové války a vzniku samostatného Československa, však čeští občané požadovali odstranění tohoto symbolu habsburské monarchie. K odstranění pomníku císaře pak došlo v roce 1920 za pomoci čs. armády, avšak roku 1925 se na tomtéž ochozu před radnicí objevila nová socha od téhož autora Franze Metznera. Tentokrát se jednalo o geniálního hudebního skladatele W.A.Mozarta, který byl původně určen pro Tylovo divadlo v Praze. Hudbymilovní Tepličané pak sochu uvítali s povděkem v lázeňském městě, kde pak dominovala 20 let.
Celý článek / zobrazeno 3766x
Náměstíčko u bývalé Lesní brány Náměstíčko u bývalé Lesní brány
13.4 10 14:00 V místech, kudy se za dob středověku vyjíždělo z dnešního náměstí Svobody z města obehnaném hradbami severním směrem na Dubí, stávala v místech dnešní Dubské ulice kovárna, městská šatlava a hned vedle ní jedna ze čtyř městských bran, která dostala pojmenování Lesní, neboť odtud vedla cesta do oblasti tehdejších rozsáhlých lesních hvozdů Krušných hor.
Celý článek / zobrazeno 3181x
Pohled do Krupské ulice směrem od divadla Pohled do Krupské ulice směrem od divadla
13.4 10 14:00Od dob středověku až do konce 18.století náležela Krupská ulice k původnímu jádru města, které bylo obehnáno městskými hradbami. Do Krupské ulice se vcházelo od západu z bývalého Tržního, dnes náměstí Svobody a vycházelo se z ní východním směrem k Šanovu a Trnovanům ven mimo hradby města malou městskou branou, pojmenovanou stejně jako tehdejší cesta směrem na Krupku.Krupská brána byla zbořena v roce 1823 a poblíž jejího bývalého stanoviště dnes stojí rohový dům, v němž se dlouhá léta nacházela vyhlášená kavárna Na vyhlídce. Na snímku z roku 1916 ji spatříme zcela vlevo.Kavárnu tam však už dnes nenajdete, neboť ji před řadou let vystřídala Komerční banka.
Celý článek / zobrazeno 4348x
Původní městské divadlo v roce 1914 Původní městské divadlo v roce 1914
13.4 10 14:00Na snímku z roku 1914 spatříme původní Městské divadlo v Teplicích, které podle návrhu architekta Bernharda Schreibera z Drážďan vzniklo v letech 1872 až 1874 na okraji Lázeňského parku. Jednalo se o neoklasicistní budovu, která se mohla ve své době velikostí i vybavením srovnávat s podobnými budovami v předních městech bývalé rakousko-uherské monarchie.
Celý článek / zobrazeno 2919x
Hotel a kavárna Imperátor v Trnovanech Hotel a kavárna Imperátor v Trnovanech
13.4 10 14:00Nejstarší zástavba v Trnovanech vznikala při potoku Bystřice, který do Trnovan směřoval od Dubí a Novosedlic. Jednalo se o prostor dnešní ulice U červeného kostela. Původní domy patřily ještě k nízkým stavbám venkovského typu, většinou se šindelovými či doškovými střechami. Po obou stranách potoka se vinulo lipové stromořadí a podle něho se rovněž vžil dřívější název - Lípová ulice.
Celý článek / zobrazeno 8731x
Východní část bývalého Tržního náměstí s průhledem do Krupské ulice Východní část bývalého Tržního náměstí s průhledem do Krupské ulice
13.4 10 14:00Počátky Tržního náměstí ( dnešního náměstí Svobody) sahají do 13.století a od té doby se po dlouhá staletí jednalo o centrum původně opevněného města. Přes náměstí procházely důležité obchodní cesty směrem na Prahu, Bílinu, Duchcov, Mikulov, Dubí, Krupku, Ústí nad Labem a také do Drážďan. Z celého městského celku se právě tady nejvíce soustřeďoval obchod, přičemž původní radnice uprostřed náměstí se stala až do počátku 19.století symbolem samosprávy zdejších měšťanů.Starou radnici roku 1806 vystřídala radnice nová na vyvýšeném severním okraji, která dominuje náměstí dodnes.
Celý článek / zobrazeno 2936x
Krušnohorské divadlo se světelnou kašnou Krušnohorské divadlo se světelnou kašnou
13.4 10 13:59Vedle tradice lázeňské léčby má v Teplicích svoji dlouholetou tradici též divadelnictví. První divadlo, původně určené pouze pro aristokratickou společnost, vzniklo v jižním křídle zámku a třebaže bylo časem rozšířeno a určeno i pro další veřejnost ve městě, nemohlo už ve druhé polovině 19. století Tepličanům vyhovovat. Došlo proto ke stavbě první samostatné divadelní budovy - Městského divadla při okraji lázeňského parku, které bylo dokončeno v roce 1874. Tato divadelní budova však po 45 letech provozu roku 1919 vyhořela do základů a na jejím místě stojí od roku 1924 současné Krušnohorské divadlo, jehož realizační projekt se stal dílem drážďanského architekta Rudolfa Bitzana.
Celý článek / zobrazeno 3704x
Čekárna tramvají na Benešově náměstí Čekárna tramvají na Benešově náměstí
13.4 10 13:59Dnes již neexistující čekárna někdejších tramvají na Benešově náměstí se nacházela naproti Střední průmyslové škole, tedy v západní části bývalého Koňského trhu, později Školního a posléze Benešova náměstí, které v období socialismu, ve druhé polovině 20.století, neslo též název náměstí Zdeňka Nejedlého. První úsek trati teplických tramvají byl uveden do provozu v roce 1895 z tohoto místa k hlavnímu nádraží, což činilo 656 metrů. Z této doby také pochází náš snímek. V pozdější době, kdy byla tramvajová doprava po městě ještě více rozšiřována a obohacena o odbočku ze Školního náměstí k Císařským lázním a později také do lázeňského Šanova, stala se tato zastávka městské dopravy zároveň stanicí přestupní, na níž se též křižovaly tramvajové vozy na jinak jednokolejných tratích.To vše přispělo k důležitosti tohoto místa v centru města.
Celý článek / zobrazeno 2812x
Zahradní a plesový dům Zahradní a plesový dům
13.4 10 13:59Zahradní a plesový dům na okraji Zámeckého parku vznikl na objednávku hraběte Františka Karla Clary-Aldringena a postavil jej v roce 1732 teplický zednický mistr Kristián Lagler, aby pak poskytoval reprezentační prostředí pro společenské podniky rodu Clary-Aldringenů.
Celý článek / zobrazeno 3417x
Restaurace U pramene v Řetenicích Restaurace U pramene v Řetenicích
13.4 10 13:58Původní starý zájezdní hostinec U pramene prošel velkou přestavbou v roce 1901, takže značně změnil svůj vzhled. Roku 1905 pak také došlo k renovaci veškerých restauračních interiérů. Podle tehdejšího dobového hodnocení odpovídalo vybavení prostor nárokům mnohem větších obcí než jakým Řetenice byly. V přízemí se nacházela restaurace a vedlo odtud široké schodiště do prvního patra.Tam se došlo do společenských salónků a velmi vkusně zařízeného tanečního sálu s galeriemi.
Celý článek / zobrazeno 6308x
Evangelický Kristův kostel, zvaný Zelený Evangelický Kristův kostel, zvaný Zelený
13.4 10 13:58Základní kámen k evangelickému kostelu v Trnovanech byl položen v říjnu roku 1899. Peníze k úhradě nákladů při budování kostela tehdy zajišťoval Německý evangelický spolek za pomoci evangelických organizací z Německa. Po dostavbě byl kostel slavnostně vysvěcen 17.října 1905. Tehdy se jednalo o stavbu ze žuly, porfyru a pískovce, kterou nechali vybudovat architekti Schilling a Gräbner z Drážďan ve slohu německé secese. Rovněž okolní domy byly řešeny v obdobném německém slohu. Evangelický Kristův kostel, kterému se později podle barvy věže začalo říkat "zelený", se v Trnovanech stal nejvyšší dominantou, neboť tzv. "červený" katolický kostel vznikl až o několik let později. V okolí zeleného kostela se zpočátku počítalo se vznikem velkého uceleného trnovanského náměstí, které však nebylo nikdy zcela dokončeno.
Celý článek / zobrazeno 6438x
Zámecké náměstí v roce 1911 Zámecké náměstí v roce 1911
13.4 10 13:58Zámecké náměstí v Teplicích představuje nejstarší a památkově také nejzachovalejší urbanistický celek v Teplicích. A třebaže většina starých obytných domů, kromě objektu zámku a fary, je postavena v klasicistním stylu první poloviny devatenáctého století, dá se říci, že tvořily půdorys, který se tady utvářel prakticky už od dob středověku. Například severní strana náměstí dodnes dodržuje linii budov, jejichž předchůdci stály tehdy nad příkopem, který tvořil součást obranné soustavy města.
Celý článek / zobrazeno 3294x
Východní část Tržního náměstí s průhledem do Dlouhé ulice Východní část Tržního náměstí s průhledem do Dlouhé ulice
13.4 10 13:58Trhy na bývalém Tržním náměstí, které se dnes nazývá náměstí Svobody, měly dlouholetou tradici, která sahá až do dob středověku. Dá se tedy říci, že se jedná o nejstarší teplické tržiště kdysi uzavřeného městského celku. Hlavní trh se konal v den svatého Jana Křtitele - tedy 24.června. Tento světec pak též zůstal v názvu zdejšího katolického kostela až do dnešních časů. Funkce tržiště je písemně doložena už rokem 1389, ale z nepřímých údajů se dá usuzovat, že se trhy konaly již kolem roku 1318 a možná dokonce ještě dříve. Povolení k druhému jarmarku na den svatého Havla (16.října) získaly Teplice roku 1508 a další právo konat trhy udělil císař Leopold v roce 1675, takže se náměstí pravidelně zaplňovalo trhovci ještě na Tři krále (6.ledna) a na den svatého Jiljí (1.září).
Celý článek / zobrazeno 3733x
Židovská čtvrť po druhé světové válce Židovská čtvrť po druhé světové válce
13.4 10 13:57Židovská čtvrť, které se též říkalo ghetto, tvořila samostatnou čtvrť Teplic. Vedly tudy ulice Karlova a Široká i spousta dalších křivolakých uliček. Nacházela se zde zákoutí a nádvoří s různými domky roztodivných tvarů, kde nechyběly různé obchody, služby i podniky nejrůznější pověsti. Židovská čtvrť se utvářela již od dob středověku v místech dnešního Mírového náměstí, kde se dnes též nachází Dům kultury a parkové úpravy. Do těchto prostor se vcházelo z ulice Edmundovy a dále ulicí Karlovou, ale také sem býval vstup z ulice Dlouhé.
Celý článek / zobrazeno 4536x
Šanovský park Šanovský park
13.4 10 13:57V těsné blízkosti lázeňských Teplic stávala na březích potoka Bystřice kdysi malá vesnička Šanov, která v předhustitské době patřila k teplickému klášteru, v 15.století k vřesovickému panství Doubravská hora a po spojení obou dominií v 16.století k teplickému velkostatku.
Celý článek / zobrazeno 4417x
Trolejbus na zastávce ve Ždanovově ulici v Řetenicích Trolejbus na zastávce ve Ždanovově ulici v Řetenicích
13.4 10 13:55Tento snímek vznikl roku 1957 ve starých Řetenicích. Konkrétně se jedná o bývalou Ždanovovu ulici, dnešní Sklářskou. Linka trolejbusu čísla 3 sem tehdy byla vedena od Rooseveltova náměstí a bývalého kina Svět, dále Starou duchcovskou a dále k přejezdu u Újezdečku v době, kdy řetenické sídliště ještě neexistovalo a na jehož pozemcích se nacházely louky a pole.
Celý článek / zobrazeno 3715x
Výhled z Krupské ulic k Rudolfovu náměstí Výhled z Krupské ulic k Rudolfovu náměstí
13.4 10 13:55Snímek z roku 1910 nám ukazuje, jak to vypadalo v místech u bývalé Krupské brány, bezmála století po jejím zboření. Původně se tudy vyjíždělo z opevněného centrálního jádra města směrem na Šanov, Prahu a Trnovany. Tento prostor, v němž se setkávalo několik městských ulic měl několik názvů. Říkávalo se mu U Krupské brány, Rudolfovo náměstí, ale také "Točna", neboť sem ze všech stran kolem směřovaly ulice Krupská, Edmundova, Královská třída, Nádražní třída a dnešní ulička U Krupské brány.
Celý článek / zobrazeno 3093x
Partie u Hadích lázní v Šanově Partie u Hadích lázní v Šanově
13.4 10 13:55Šanov zůstával dlouho samostatnou vesnicí v blízkosti Teplic. Avšak díky tomu, že i zde vyvěraly četné léčivé prameny, vzniklo na území Šanova několik lázní, čímž se tato obec stala významným lázeňským střediskem.
Celý článek / zobrazeno 3795x
Dům Severní hvězda Dům Severní hvězda
13.4 10 13:54V místech, kde končila Mlýnská a začínala Pražská ulice, se z Teplic vyjíždělo jedním směrem na Prahu a také se zde odbočovalo do lázeňského Šanova.Počátky zdejší výstavby se vztahují převážně do čtyřicátých let 19.století. Naproti bývalému hotelu Neptun, postaveném v roce 1841, stával mezi ulicemi U Kamenných lázní a U Hadích lázní poměrně dominantní dům Severní hvězda. V něm byl dole v přízemí umístěn obchod a v jeho zadní části na rovné střeše měl v šedesátých letech 19.století svůj prosklený ateliér fotograf V.F.Pobuda.
Celý článek / zobrazeno 3109x
Staré Trnovany a jejich střed Staré Trnovany a jejich střed
13.4 10 13:54Střed starých Trnovan poblíž červeného kostela míval svoji typickou nezaměnitelnou tvář. Nacházela se zde křižovatka hned několika ulic. Z hlavní Císařské ulice vlevo odbočovala ulice Lípová, později nazvaná Říjnové revoluce a dnes U červeného kostela. Směrem vpravo se pak vjíždělo do ulice Doubravské. Kdysi dávno zcela volně, ale od počátku 20.století pod úrovní vozovky, protéká směrem od Novosedlic do Šanova potok Bystřice, který se právě v těchto místech nejednou při velké vodě rozvodňoval a zaplavoval celé zdejší okolí.
Celý článek / zobrazeno 7834x
Teplické hlavní nádraží Teplické hlavní nádraží
13.4 10 13:54Železnice do Teplic byla zavedena především v souvislosti s potřebou dopravovat uhlí z okolních dolů do Ústí nad Labem a odtud po železnici nebo lodní cestou dál do jiných míst.Trať tak posloužila většímu obchodování s uhlím, ale zároveň byla využita též k dopravě cestujících, kteří do Teplic směřovali především do lázní, které jim měly navrátit jejich zdraví.
Celý článek / zobrazeno 5512x
Pohled do ulice U divadla Pohled do ulice U divadla
13.4 10 13:54Snímek z roku 1983 zachytil pohled směrem od bývalého hotelu Thermia, z rozhraní Masarykovy a ulice U císařských lázní směrem k jihu do ulice U divadla. Vlevo spatříme ještě část budovy Krušnohorského divadla, vpravo se pak táhnou zbytky staré zástavby ulice U divadla. Tudy ve středověku procházela východní část městského opevnění, která svírala původní jádro města. Po zboření hradeb zde začala vznikat přímočará elegantní třída, jdoucí od někdejší Krupské brány dolů jižním směrem. Své původní pojmenování Edmundova získala podle tehdejšího majitele teplického panství, kterým byl Edmund Mořic Clary-Aldringen. Domy v této ulici stávaly po obou stranách. Nacházelo se v nich několik restaurací, pivnic, vináren i nočních podniků nejrůznější úrovně.
Celý článek / zobrazeno 3157x
Pohled na centrum Teplic z Alejní ulice v roce 1974 Pohled na centrum Teplic z Alejní ulice v roce 1974
13.4 10 13:54Celkový pohled na Teplice byl pořízen v roce 1974 z nově postaveného panelového domu v Alejní ulici. Tehdy docházelo k likvidaci dožívající staré zástavby směrem do Dlouhé a Zelené ulice od dnešního náměstí Svobody, které tehdy neslo název podle Karla Marxe. K bourání starých domů a k výstavbě nových tady docházelo současně, proto je možné spatřit jak staré ustupující domy, tak i v popředí jeřáb, kde už vyrůstaly nové bloky v Alejní ulici.
Celý článek / zobrazeno 5006x
TĚLOVÝCHOVNÝ SPOLEK NA  LETNÉ TĚLOVÝCHOVNÝ SPOLEK NA LETNÉ
28.1 09 07:55Tělovýchovný spolek, běžně německy zvaný Turnverein, vznikl v roce 1862. Zaměřoval se zejména na tělocvik, ale měl také značný společenský, ideový a svým způsobem i politický význam. Ideově byl zprvu orientován na německou liberální stranu.
Celý článek / zobrazeno 3178x
KOSTEL SVATÉ ALŽBĚTY V ŠANOVĚ KOSTEL SVATÉ ALŽBĚTY V ŠANOVĚ
2.1 09 11:04 Roku 1848 se Šanov stal samostatnou obcí s vlastní samosprávou. V následujících dvou desetiletích se postupně zbavoval venkovského vzhledu a získával stále více atributy obce městského typu.
Celý článek / zobrazeno 4642x
POŽÁR STARÉHO TEPLICKÉHO DIVADLA POŽÁR STARÉHO TEPLICKÉHO DIVADLA
24.10 08 08:52Staré městské divadlo v Teplicích z roku 1874 postihl v září 1919 veliký požár. Vznikl v jevištním prostoru a rychle se rozšířil i do hlediště. Nakonec vyhořela celá budova s výjimkou kavárny, takže po požáru zůstaly jen základní zdi.
Celý článek / zobrazeno 5046x
MĚSTSKÁ STŘELNICE MĚSTSKÁ STŘELNICE
17.10 08 11:29Mezi nejstarší spolky v Teplicích patřila "Střelecká společnost", jejíž počátky sahají až do první poloviny 16. století. Její založení mělo sloužit k ochraně města,a třebaže její původní náplň převzala postupem času armáda, střelecký spolek až do 20. století udržoval staré zvyky a tradice.
Celý článek / zobrazeno 4480x
TRAMVAJ PŘED STŘEDNÍ PRŮMYSLOVOU ŠKOLOU NA BENEŠOVĚ NÁMĚSTÍ TRAMVAJ PŘED STŘEDNÍ PRŮMYSLOVOU ŠKOLOU NA BENEŠOVĚ NÁMĚSTÍ
8.8 08 10:20Někdejší schéma teplické MHD se značně odlišovalo od toho dnešního. V centru města na Benešově náměstí se totiž zastávky nenacházely tam, kde v současné době, ale hlavní přestupní stanice tramvají byla umístěna před Střední průmyslovou školou. Odtud se pak větvily tramvajové tratě směrem k hlavnímu nádraží a k divadlu do lázeňského Šanova. Teprve v pozdější době, kdy hlavní dopravní obslužnost ve městě přebíraly trolejbusy s autobusy, se hlavní zastávky na Benešově náměstí přesunuly do míst, která známe už ze současnosti.
Celý článek / zobrazeno 6064x
DUCHCOVSKÁ ULICE V ROCE 1935 DUCHCOVSKÁ ULICE V ROCE 1935
8.8 08 10:18Původní stará duchcovská cesta, vycházející z Teplic, vedla přes prostory dnešní nemocnice nad Řetenicemi a místy bývalých cihelen k Hudcovu a teprve odtud směřovala dále do Duchcova. Do dnešních časů se z ní zachovaly v nezastavěných místech ještě určité úseky, kudy se dá chodit a někdy i jet především z Řetenic do Hudcova.
Celý článek / zobrazeno 4873x
DŮM KOŽEŠIN A KLOBOUKŮ NA SCHILLEROVĚ NÁMĚSTÍ DŮM KOŽEŠIN A KLOBOUKŮ NA SCHILLEROVĚ NÁMĚSTÍ
1.8 08 09:17Současným mladým generacím Tepličanů by se sotva podařilo určit, kde se dům kožešin a klobouků majitele, jehož jméno znělo Emanuel Hilmera, nacházel. Snímek byl pořízen v roce 1930, přičemž obchod i dílny patřily do domu zvaném Lesní zámeček na tehdejším Schillerově náměstí popisného čísla 16. Dnes se jedná o Laubeho náměstí pod Císařskými lázněmi, kam též vyúsťuje ulice Mlýnská.
Celý článek / zobrazeno 3623x
ŠTĚPÁNSKÉ NÁMĚSTÍ SE SCHODY NA LETNOU ŠTĚPÁNSKÉ NÁMĚSTÍ SE SCHODY NA LETNOU
25.7 08 10:32Mnohé z teplických ulic a náměstí zaznamenaly během posledních staletí různé změny svých názvů, ale mezi místa, kde se názvy skutečně dost vystřídaly, patří dnešní Laubeho náměstí pod Císařskými lázněmi. Původně se tady nacházel mlýn a tak se hovořilo o Mlýnském náměstí ke kterému vedla i Mlýnská ulice, ale po návštěvě místodržícího Království českého arcivévody Štěpána v Teplicích roku 1844 bylo náměstí přejmenované na Štěpánské.
Celý článek / zobrazeno 5640x
HLAVNÍ NÁDRAŽÍ SMĚREM OD KOLEJIŠTĚ HLAVNÍ NÁDRAŽÍ SMĚREM OD KOLEJIŠTĚ
18.7 08 09:01Teplice se mohou pochlubit hustou železniční sítí, neboť touto oblastí je vedeno hned několik železničních tratí. Tou nejstarší a zároveň nejdůležitější z nich se stala Ústecko-teplická dráha, která zahájila svůj provoz už v roce 1858.
Celý článek / zobrazeno 4638x
POMNÍK PRUSKÉHO KRÁLE NA LETNÉ POMNÍK PRUSKÉHO KRÁLE NA LETNÉ
10.7 08 09:23Pruský král Bedřich Vilém III.patřil k monarchům protinapoleonské koalice, která měla roku 1813 svůj hlavní válečný stan právě v Teplicích. Odtud byly řízeny veškeré válečné kroky spřátelených armád, které se zprvu Napoleonovi jen bránily, ale posléze přešly do protiútoku.V Teplicích se rovněž řešily důležité strategické kroky, které směřovaly k poválečnému uspořádání Evropy.
Celý článek / zobrazeno 3814x
TRAMVAJ PŘED RADNICÍ TRAMVAJ PŘED RADNICÍ
4.7 08 09:33V roce 1806 došlo v Teplicích k výstavbě nové empírové radniční budovy, která byla situována na nejhořejší severní, poněkud vyvýšené části náměstí. Novou radnici vybudovali tehdy poměrně rychlým tempem jako dvoupatrovou, symetricky řešenou sedmiosou budovu s klenutým průjezdem.
Celý článek / zobrazeno 3934x
NÁDVOŘÍ  DOMŮ V ŽIDOVSKÉM GHETTU NÁDVOŘÍ DOMŮ V ŽIDOVSKÉM GHETTU
27.6 08 10:09Už středověké Teplice patřily k domovu četných Židů, kteří se zde usadili. Písemné záznamy o tom hovoří např. už roku 1414. V 16. století mohli ve městě bez problémů žít a pohybovat se, kde se jim zachtělo. Jejich domy se postupně soustřeďovaly kolem první židovské synagogy v prostorách dnešního Mírového náměstí.Teprve ve druhé polovině 17. století se počet Židů v Teplicích reguloval a několikrát museli dokonce odejít i z města. Nakonec jim bylo vyhrazeno hustě zastavěné ghetto v ulici zvané Židovská, která v pozdější době nesla jméno Karlova.
Celý článek / zobrazeno 4037x
MÜHLIGOVA SKLÁRNA V ŘETENICÍCH MÜHLIGOVA SKLÁRNA V ŘETENICÍCH
27.6 08 10:08První sklárny na Teplicku, které začaly vytápět pece uhlím, vznikly nejdříve roku 1852 v Duchcově, roku 1856 v Košťanech a v roce 1859 ve Mstišově. Nové palivo se však ve svých počátcích příliš neosvědčilo.Teprve až Siemensovy vynálezy regenerativní plamenné tavící pece
Celý článek / zobrazeno 9596x
BUDOVA GYMNÁZIA VE STYLU NĚMECKÉ SECESE BUDOVA GYMNÁZIA VE STYLU NĚMECKÉ SECESE
13.6 08 09:16V nejhornější části Zelené ulice, která se zde setkává s dnešní ulicí Čs. dobrovolců, stávala původně panská myslivna, podle níž také nesla ulice dřívější pojmenování Lesnická. Na samém konci 18.století však panská myslivna zanikla a na jejím místě vznikl roku 1801 barokní Mořicův dům. Ten nechala postavit Kristina, choť knížete Jana Nepomuka Clary-Aldringena. V něm potom pobývali většinou dobře situovaní lidé a vyšší úředníci ze správy knížecího panství. V období napoleonských válek se roku 1813 stal, tak jako mnohé jiné okolní domy, lazaretem pro ruské vojáky, raněné v bitvě u Chlumce. Na přelomu 19. a 20. století se v Mořicově domě nacházely úřadovny okresního hejtmanství.
Celý článek / zobrazeno 7184x
NEJSTARŠÍ TEPLICKÉ TRŽIŠTĚ NEJSTARŠÍ TEPLICKÉ TRŽIŠTĚ
6.6 08 09:20Trhy na bývalém Tržním, dnes náměstí Svobody, měly dlouholetou tradici, která sahala až do dob středověku. Hlavní trh se konal v den svatého Jana Křtitele – tedy 24.června. Písemně je doložen už rokem 1389, ale z nepřímých údajů se dá usuzovat, že se konal již v roce 1315 a možná dokonce ještě dříve.
Celý článek / zobrazeno 4189x
POHLED NA ŠANOV KONCEM 19. STOLETÍ POHLED NA ŠANOV KONCEM 19. STOLETÍ
30.5 08 09:28Tento snímek lázeňského Šanova zhotovil fotograf na samém konci 19. století, když vystoupil na věž někdejšího gymnázia, dnes školy Obchodní akademie, která se nachází na výšině Mont de Ligne v dnešních Havlíčkových sadech. Snímek byl potom v podobě barevné litografie prodáván jako pohlednice.
Celý článek / zobrazeno 3853x
SADOVÉ LÁZNĚ SADOVÉ LÁZNĚ
23.5 08 09:45Kresba z doby před polovinou 19.století zachycuje někdejší Německý dům, později zvaný též jako Colloredovský palác, postavený roku 1823 v bývalé Panské, nyní Rooseveltově ulici.
Celý článek / zobrazeno 5115x
ŠKVÁROVNÍK NA LETNÉ ŠKVÁROVNÍK NA LETNÉ
23.5 08 09:44V prostorách dnešní Letné se v 18.a na počátku 19. století rozkládaly především sady, pole a také vinice. Jeden z majitelů třešňového sadu a malé vinice - zednický mistr Franz Jerke, si zde pro vlastní potěšení postavil kolem roku 1805 nejprve malý altánek, k němuž začal postupně přistavovat další přístavby, schodiště, balkony, terasy a věže, takže se objekt neustále rozrůstal.
Celý článek / zobrazeno 5860x
BÝVALÝ HOTEL U PRUSKÉHO KRÁLE BÝVALÝ HOTEL U PRUSKÉHO KRÁLE
16.5 08 11:39Ve dvacátých letech 19. století, v době klasicistního rozmachu další výstavby, začalo v Teplicích sloužit veřejnosti několik hotelů. Roku 1823 došlo také k postavení hotelu "U pruského krále" v místech výjezdu z Teplic směrem na Prahu. Jednalo se o bývalé Mlýnské, dnes Laubeho náměstí.
Celý článek / zobrazeno 3120x
DŮM  S BAROKNÍMI PRVKY  NA ZELENÉM RYNKU DŮM S BAROKNÍMI PRVKY NA ZELENÉM RYNKU
9.5 08 11:01V průběhu minulých desetiletí zcela zanikla původní zástavba v Zelené ulici. V ní jste mohli kdysi narazit na několik pozoruhodných domů. V její západní části, hned pod dnešním gymnáziem, stával jeden z nejzajímavějších domů vůbec, s řadovým číslem 44.
Celý článek / zobrazeno 3412x
SEVEROVÝCHODNÍ ČÁST BENEŠOVA NÁMĚSTÍ SEVEROVÝCHODNÍ ČÁST BENEŠOVA NÁMĚSTÍ
30.4 08 15:18V době, kdy staré město Teplice svíralo ještě středověké opevnění, se dnešní prostory Benešova náměstí nacházely mimo uzavřené centrum. Proto zde došlo k domovní výstavbě až mnohem později, neboť se jednalo o pouhou periferii.
Celý článek / zobrazeno 3836x
DLOUHÁ ULICE PŘED ZBOURÁNÍM DLOUHÁ ULICE PŘED ZBOURÁNÍM
25.4 08 12:16Dlouhou ulicí v Teplicích už od středověku procházela stará cesta od Bíliny přes někdejší Bílinskou bránu a Zámecké náměstí k Tržnímu, dnes náměstí Svobody. Dlouhá ulice však patřila i k hlavní vnitroměstské třídě tehdejšího uzavřeného městského celku. I po velkém požáru Teplic roku 1793 a po odstranění městských hradeb,kdy se začalo novou výstavbou utvářet tehdy moderní lázeňské město, tvořila Dlouhá ulice důležitou součást centrálních Teplic.
Celý článek / zobrazeno 7395x
CÍSAŘSKÁ VELIČENSTVA V TEPLICÍCH CÍSAŘSKÁ VELIČENSTVA V TEPLICÍCH
11.4 08 10:48Za válek o dědictví habsburské (1741 - 1748, 1756 - 1763) a za války o bavorské dědictví (1778 - 1779) utrpěly Teplice škody způsobené přechodem vojsk i kontribucemi. V těchto letech také přijíždělo do lázní vždy málo civilních hostů, přičemž většinou zde na léčení pobývali vojáci. Proto v roce 1759 císařovna Marie Terezie a pruský král Bedřich Vilém II. Uzavřeli dohodu o ochraně lázní. Díky tomu se pak mohli i v Teplicích léčit vojáci obou válčících stran.
Celý článek / zobrazeno 3717x
POTOK BYSTŘICE A JEHO PRŮTOK MĚSTEM POTOK BYSTŘICE A JEHO PRŮTOK MĚSTEM
4.4 08 10:41Teplice sice nemají řeku nebo rozsáhlá jezera, které by se rozvodňovaly, ale k nejrůznějším potížím a komplikacím někdy docela dobře postačil i potok Bystřice, který protéká městem směrem od Dubí a Novosedlic přes Trnovany a lázeňský Šanov do Bystřan. Jak vyplývá z četných záznamů a dokumentů, způsoboval tento zdánlivě nenápadný vodní tok již v dávných dobách při tání sněhu, právě tak jako při prudkých bouřkách nebo dlouhodobých deštích v Krušných horách, záplavy ve svém okolí.
Celý článek / zobrazeno 6808x
ŽELEZNICE Z ŘETENIC DO LOVOSIC ŽELEZNICE Z ŘETENIC DO LOVOSIC
28.3 08 11:53V roce 1856 získala koncesi na provozování železniční dopravy společnost Ústecko-teplické dráhy a její první stavbou se stala trať z Ústí nad Labem do Teplic, po které vyjely první vlaky v květnu 1858. Poté se společnost pustila do budování dalších tratí, takže postupně vznikly spoje do Duchcova a Chomutova a též z Bíliny přes Úpořiny do Trmic.
Celý článek / zobrazeno 4459x
PROMĚNY KAMENNÝCH LÁZNÍ V ŠANOVĚ PROMĚNY KAMENNÝCH LÁZNÍ V ŠANOVĚ
21.3 08 08:43Na přelomu 18. a 19. století se začala vzmáhat i někdejší samostatná vesnice Šanov, kde se už v průběhu 18. století využívaly ve větší míře tamní velice účinné léčivé prameny - sirný, hadí a kamenný, takže se dosud nevýznamná osada pozvolna stávala lázeňským střediskem rovnocenným s nedalekými Teplicemi.
Celý článek / zobrazeno 3766x
STŘEDOVĚKÉ TEPLICE STŘEDOVĚKÉ TEPLICE
14.3 08 09:07Podle pověsti Václava Hájka z Libočan byly teplické termální léčivé prameny objeveny již za vojvody Nezamysla roku 762 prasátky rytíře Kolostůje. V té době již tedy zřejmě patřily Teplice nebo alespoň jejich blízké okolí pod Krušnými horami k trvale osídleným. Avšak teprve až ve 12. století vnáší prudké světlo do temnoty, do níž je ponořeno zrození Teplic a jejich lázní.
Celý článek / zobrazeno 4461x
VZNIK DIVADEL V TEPLICÍCH VZNIK DIVADEL V TEPLICÍCH
7.3 08 08:24Divadelnictví má v Teplicích díky lázeňství své dlouholeté a bohaté tradice. První malé aristokratické divadlo zde vzniklo již roku 1751 v budově teplického zámku, které bylo v letech 1787 až 1789 podle návrhu architekta J. A. Giessla rozšířeno až na téměř 300 míst. To pak sloužilo obyvatelům a návštěvníkům lázeňského města až do sedmdesátých let 19. století.
Celý článek / zobrazeno 3569x
ŽELEZNICE V TEPLICÍCH ŽELEZNICE V TEPLICÍCH
28.2 08 11:16Budování železnice na severozápadě Čech úzce souvisí s dějinami severočeského uhlí. A právě nejtypičtější uhelnou trasou se u nás stala Ústecko−teplická dráha. Po vzniku železnice z Prahy přes Ústí nad Labem do Drážďan se začala stále aktuálněji vynořovat myšlenka návaznosti na tuto trať z celého kraje pod Krušnými horami. Přeprava uhlí z Teplic do Ústí se tehdy uskutečňovala koňskými povozy. Se stále se zvyšující těžbou však bylo naprosto jasné, že se uhlí musí vozit po železnici. Navíc se zde jevila rovněž aktuálně přeprava lázeňských hostí do Teplic.
Celý článek / zobrazeno 3614x
STŘEDOVĚKÉ BRÁNY V TEPLICÍCH STŘEDOVĚKÉ BRÁNY V TEPLICÍCH
22.2 08 08:04Obdobně jako Ústí nad Labem a jiná města, tak i staré Teplice sevřely během pozdního středověku mohutné hradby, které chránily město a jeho obyvatele před nežádoucími nájezdy vojsk, ale též i před dalšími nevítanými návštěvníky. Město tak mělo v období 13. až 15. století vybudovanou metr silnou porfyrovou ohradní zeď, která někde dosahovala až třímetrové výšky.
Celý článek / zobrazeno 5315x
LOĎKY V TEPLICÍCH LOĎKY V TEPLICÍCH
15.2 08 09:33Teplice řeku nemají, takže zde lodní doprava nepřicházela v úvahu. Na území dnešního města se však nacházelo několik rybníků, které se dalo využít nejen k chovu ryb, ke koupání, plavání, ale zároveň také k rekreaci ve formě jízd na lodičkách.
Celý článek / zobrazeno 3600x
KOSTELY V TEPLICÍCH KOSTELY V TEPLICÍCH
8.2 08 11:41Se vznikem středověkých Teplic je spojen kostel sv. Jana v nejstarším jádru města, ale též i kostel zasvěcený Panně Marii, který je poprvé zmiňován v roce 1352. Poslední zmínka o něm pochází z roku 1549. Údajně měl stát v místech, kde v 17. století rod Clary−Aldringenů postavil hrobku a kapli Loretu.Jedná se tedy o prostor za dnešním gymnáziem. V době husitských válek došlo nejen k poškození a vyloupení zdejšího kláštera, ale také i obou kostelů.
Celý článek / zobrazeno 7528x
VYHLÍDKOVÁ MÍSTA V TEPLICÍCH VYHLÍDKOVÁ MÍSTA V TEPLICÍCH
31.1 08 14:31Teplice se rozprostírají ve velmi členité krajině pod Krušnými horami a navíc i na osmi kopcích Českého středohoří. Proto i zde vzniklo během staletí množství výletních vyhlídek, odkud se nabízely nádherné pohledy nejenom na Teplice, ale i na Krušné hory, údolí pod nimi i na kopce Českého středohoří. Zvláště pak 19. století takovým nejrůznějším vyhlídkám přálo a bylo spojeno s čilým turistickým a společenským životem.
Celý článek / zobrazeno 5558x
TERASA STARÉHO MĚSTSKÉHO DIVADLA TERASA STARÉHO MĚSTSKÉHO DIVADLA
31.1 08 14:21Venkovní terasa u staré divadelní kavárny patřila k častým námětům fotografií a zvláště po svých úpravách v roce 1902 se dostala do všech publikací,které propagovaly teplické lázeňství. Z terasy divadelní kavárny se mohl návštěvník kochat pohledem na přilehlý Lázeňský park i na Letnou v pozadí,to vše krásně zahalené do voňavé zeleně.
Celý článek / zobrazeno 3120x
PRVNÍ ČESKÉ ŠKOLY V TEPLICÍCH PRVNÍ ČESKÉ ŠKOLY V TEPLICÍCH
18.1 08 08:31Hlavní zásluhu na vzniku českých škol v tehdy převážně německém pohraničí měla Ústřední Matice školská, založená roku 1880 v Praze, která se tak stala určitou protiváhou německého Schulwerinu. Její odbočky spolu s dalšími českými spolky potom v jednotlivých místech zakládaly školy, jejichž činnost byla hrazena z prostředků Matice.
Celý článek / zobrazeno 3771x
AUTOBUSOVÁ DOPRAVA V TEPLICÍCH AUTOBUSOVÁ DOPRAVA V TEPLICÍCH
11.1 08 12:07Teplická autobusová doprava od svých počátků až do dneška nebyla nikdy vyloženě městská, neboť její linky nespojovaly pouze jednotlivé městské části, ale ve většině případů vyjížděly i do okolních obcí a měst, včetně zahraničních. Snahy zavést autobusovou dopravu na Teplicku se datují už od roku 1907, avšak k realizaci prvních spojů došlo až roku 1912, kdy zdejší dopravní společnost získala potřebnou koncesi na trasy Teplice−Cínovec−Drážďany a Teplice−Komáří vížka−Drážďany.
Celý článek / zobrazeno 7268x
STANOVIŠTĚ DROŽEK NA ŠTĚPÁNSKÉM NÁMĚSTÍ STANOVIŠTĚ DROŽEK NA ŠTĚPÁNSKÉM NÁMĚSTÍ
11.1 08 12:07Snímek z posledních let devatenáctého století zachycuje tehdejší Štěpánovo, dnešní Laubeho náměstí směrem od Císařských lázní. V místech u parčíku, kde se setkává ulice U Císařských lázní
Celý článek / zobrazeno 2949x
STARÉ VYHLÁŠENÉ HOSPODY V TEPLICÍCH STARÉ VYHLÁŠENÉ HOSPODY V TEPLICÍCH
27.12 07 09:03V Teplicích sice patřila termální voda k hlavním, ne však k jediným léčebným zdrojům. Mnohé restaurace se totiž též snažily o "léčbu" svým pivním mokem a staly se v lázeňském městě doslova "pivními sanatorii". Proto také bývalo vždy v teplických restauracích veselo a plno, třebaže jich bylo k dispozici jako hub po dešti. Některé patřily k noblesním, které vyhledávala "lepší společnost" včetně lázeňských hostů, mnohé nabízely množství nejrůznějších specialit, hudebních produkcí i zajímavé interiéry. Mnoho jich patřilo i k obyčejným nebo zcela vyhledávaným nejspodnějšími vrstvami obyvatelstva.
Celý článek / zobrazeno 6574x
NÁVŠTĚVY CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA I. V TEPLICÍCH NÁVŠTĚVY CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA I. V TEPLICÍCH
13.12 07 10:52Těžko si lze představit, že světově proslulé lázeňské město Teplice, které se v minulosti stalo nejednou centrem politického, kulturního a společenského života i dostaveníčkem nejvyšších společenských vrstev, by rakouský císař František Josef I. nenavštívil.
Celý článek / zobrazeno 4265x
NÁDRAŽNÍ BUDOVY V TEPLICÍCH NÁDRAŽNÍ BUDOVY V TEPLICÍCH
7.12 07 08:49Hustou železniční sítí a tedy i několika nádražími se mohou pochlubit také Teplice, neboť touto oblastí je vedeno hned několik železničních tratí. Nejstarší a zároveň nejdůležitější z nich − tzv. Ústecko−teplická dráha, která zahájila svůj provoz v roce 1858, má pak na území města hlavní nádraží a když byla později napojena ještě trať směrem na Duchcov a Chomutov, vzniklo ještě nádraží v Řetenicích.
Celý článek / zobrazeno 5428x
BÝVALÁ MEISSNEROVA, DNES ULICE 28. ŘÍJNA BÝVALÁ MEISSNEROVA, DNES ULICE 28. ŘÍJNA
30.11 07 08:26Někdejší Meissnerova, kterou je dnes ulice 28. října, spojovala v Teplicích dřívější Školní, nyní Benešovo náměstí s hlavním nádražím. Zástavba tady začala vznikat většinou až po zavedení železnice z Ústí nad Labem do Teplic v roce 1858. Domy této ulice proto názorně dokumentují vývoj architektury druhé poloviny devatenáctého a následně i dvacátého století.
Celý článek / zobrazeno 5614x
MUZIKANTSKÝ DVŮR A JEHO OKOLÍ MUZIKANTSKÝ DVŮR A JEHO OKOLÍ
23.11 07 11:50Ještě v dobách, kdy Teplice obepínaly středověké hradby, stávala v prostorách mezi dnešní restaurací Slávie a poštovním úřadem,jedna ze čtyř městských bran zvaná Lesní. Právě tou se vyjíždělo z centra města severním směrem po nejprve klesající cestě na Dubí. Nedaleko za hradbami se tehdy rozkládalo jen pole zvané Literátská dědina. Výnosy z něho šly totiž ve prospěch literátského a zpěváckého bratrstva, které v Teplicích působilo už od 16. století až do doby císaře Josefa II. Na konci 18. století.
Celý článek / zobrazeno 3472x
PRŮVOD KRUPSKOU ULICÍ PŘI ŽUPNÍM SLETU SOKOLŮ PRŮVOD KRUPSKOU ULICÍ PŘI ŽUPNÍM SLETU SOKOLŮ
21.11 07 11:41 Česká tělovýchovná jednota Sokol vznikla v Teplicích roku1894, přičemž sdružovala především české dělníky a drobné řemeslníky. V roce 1902 zakoupila tělocvičná jednota na dluh hostinec v tehdejší Provaznické ulici, podle tehdejšího majitele Böhma
Celý článek / zobrazeno 3177x
HISTORICKÉ TRAMVAJE V TEPLICÍCH HISTORICKÉ TRAMVAJE V TEPLICÍCH
20.11 07 12:45Počátky existence teplické MHD zahajovala elektrická pouliční dráha. Vznikla z podnětu tehdejšího majitele teplického panství, podnikavého a vzdělaného šlechtice knížete Alfonse Clary Aldringena, který se ujal veškerého řízení i smluvních podmínek o provozování teplické tramvaje.
Celý článek / zobrazeno 9267x
ZE ZÁJEZDNÍHO HOSTINCE HOTEL V CENTRU MĚSTA ZE ZÁJEZDNÍHO HOSTINCE HOTEL V CENTRU MĚSTA
16.11 07 11:45Dnešní rušná křižovatka ulic Masarykova − Školní v centru města, se až do konce 18. století nacházela mimo původní městské jádro ohraničené ještě středověkými hradbami. Směrem od někdejší Krupské brány tudy vedla jen polní cesta do Trnovan a na tomto rozcestí odbočovala obdobná cesta směrem na Dubí. Nejednalo se však o rozcestí ledajaké, neboť bylo lemováno sousoším Kalvárie. A jelikož zde nestály ještě žádné domy, tak sochy, stojící na vysokém podstavci, bylo zdaleka vidět. Teprve až když došlo ke zboření městských hradeb a začalo se stavět i tady, začlenilo se sousoší do nárožní niky.
Celý článek / zobrazeno 4605x
STARÁ TEPLICKÁ TRŽIŠTĚ STARÁ TEPLICKÁ TRŽIŠTĚ
9.11 07 12:02Trhy na bývalém Tržním, dnes náměstí Svobody, měly dlouholeté tradice, které sahaly až do dob středověku. Hlavní trh se zde konal v den svatého Jana Křtitele 24. června. Písemně je doložen rokem 1389, ale z nepřímých údajů se dá usuzovat, že se konal již v roce 1315 a možná dokonce ještě dříve. Povolení k druhému jarmarku na den sv. Havla (16. října), získalo město roku 1508 a další právo konat trhy udělil císař Leopold v roce 1675, takže se náměstí zaplnilo trhovci ještě na Tři krále a na den sv. Jiljí (1. září).
Celý článek / zobrazeno 3433x
POMNÍKY V TEPLICÍCH POMNÍKY V TEPLICÍCH
2.11 07 11:44Lázeňské Teplice, kam se sjížděly korunované i významné osobnosti celé Evropy a které navíc zažily mnohé dramatické a historické události evropských dějin, pochopitelně měly mnoho důvodů k tomu, aby ve městě vznikla celá řada nejrůznějších pomníků. Mnohé z nich se sice zachovaly dodnes, avšak značná část jich byla též odstraněna, zničena a zapomenuta. Své důvody v tomto směru sehrál též věčný souboj mezi českou a německou kulturou, odlišný pohled na historii, právě tak jako i rozdílné ideologické směry.
Celý článek / zobrazeno 7133x
HŘIŠTĚ TEPLICKÉ PRVOLIGOVÉ KOPANÉ HŘIŠTĚ TEPLICKÉ PRVOLIGOVÉ KOPANÉ
19.10 07 11:05V roce 2005 jsme si v Teplicích připomněli 60 let teplické kopané (1945−2005), ovšem tradice tohoto sportu zde sahají ve skutečnosti ještě mnohem dál do minulosti, neboť reprezentační fotbalové mužstvo bylo v Teplicích založeno již v roce 1903. Jednalo se o fotbalový klub TFK O3, mezi jehož patrony patřili podnikatelé ve městě.
Celý článek / zobrazeno 5473x
PRAŽSKÁ ULICE JAKO PŘEDMĚSTÍ LÁZEŇSKÝCH TEPLIC PRAŽSKÁ ULICE JAKO PŘEDMĚSTÍ LÁZEŇSKÝCH TEPLIC
11.10 07 10:59Pražská ulice patřila v minulosti k předměstským částem Teplic na jihovýchodním konci města a její název souvisí s tím, že se právě tudy, po staré cestě a později po silnici, jezdilo přes Bystřany směrem na Prahu. Tento okrajový kout města pak byl v dobách Rakousko−Uherska nazýván jako Unterschönau, nebo−li oblast pod Šanovem.
Celý článek / zobrazeno 3621x
DRUHÉ NEJSILNĚJŠÍ PRŮMYSLOVÉ CENTRUM MONARCHIE DRUHÉ NEJSILNĚJŠÍ PRŮMYSLOVÉ CENTRUM MONARCHIE
5.10 07 11:20Za velké účasti hostů z Prahy a ze Saska probíhaly v roce 1862 oslavy 1 100 výročí objevení teplických léčivých pramenů. Tehdy se připomínala především dlouhodobá lázeňská tradice, která se proslavila po celé Evropě.
Celý článek / zobrazeno 3801x
ZÁMECKÁ ZAHRADA ZÁMECKÁ ZAHRADA
27.9 07 14:33V roce 1585 koupil teplické panství Radslav Vchynský, jinak též řečený Bohatý. Proto si též mohl dovolit znovu koupit Doubravskou horu, ale i další pozemky, přičemž tato panství spojil s teplickým. Právě tehdy došlo i k dokončení výstavby zámeckých budov, právě tak jako k založení Zámecké zahrady.
Celý článek / zobrazeno 4987x
HISTORIE A SOUČASNOST TEPLICKÝCH SOKOLŮ HISTORIE A SOUČASNOST TEPLICKÝCH SOKOLŮ
21.9 07 11:39Při malém ohlédnutí do historie České obce sokolské se dozvíme, že první tělovýchovný spolek Sokol byl v českých zemích založen roku 1862, přičemž jeho náčelníkem se stal Miroslav Tyrš (1832 − 1884) a prvním starostou Jindřich Fügner. Záměrem této organizace se stal všestranný rozmach české tělovýchovy, harmonický rozvoj tělesných i duševních sil mladých generací, ale též i společenský, politický a kulturní život, který vycházel z tradic českého národa. První slet Sokolů se uskutečnil v roce 1882 na Střeleckém ostrově v Praze a během let následovaly slety další.
Celý článek / zobrazeno 3550x
JUBILEJNÍ MĚSTSKÉ LÁZNĚ JUBILEJNÍ MĚSTSKÉ LÁZNĚ
13.9 07 09:47O Teplicích se v 19. století hovořilo sice už dávno jako o městě lázní, kam pacienti přijížděli i z velmi vzdálených míst ze zahraničí využívat léčivé prameny, ovšem pro místní občany zde chyběly ještě další lázně parní a očistné. To se však na počátku dvacátého století mělo změnit.
Celý článek / zobrazeno 7257x
ZANIKLÁ, DOŽÍVAJÍCÍ I OBNOVENÁ STROMOŘADÍ ZANIKLÁ, DOŽÍVAJÍCÍ I OBNOVENÁ STROMOŘADÍ
7.9 07 11:52Přibližně dvě třetiny teplických ulic trpí nedostatkem zeleně a naprostá většina navíc špatnou kvalitou tohoto zbývajícího kousku přírody, jen trpně živořícího v nepříznivých městských podmínkách. V rušném městě totiž na stromy číhají mnohé nástrahy. Jednu z nejhorších s sebou přináší sám člověk, jenž za sebou vleče řetězce dalších zrádných úkladů proti stromům. A tak jedinou silou, která může způsobit opět nápravu, je zase jen člověk.
Celý článek / zobrazeno 2923x
LÍPOVÁ ULICE V DOBÁCH NEJVĚTŠÍ SLÁVY LÍPOVÁ ULICE V DOBÁCH NEJVĚTŠÍ SLÁVY
31.8 07 10:10Lázeňský Šanov zůstával dlouho samostatnou obcí, třebaže se nacházel v těsném sousedství pod Teplicemi. Šanov s Teplicemi spojovala dávná cesta, která vedla podél bývalého městského hřbitova, který byl v roce 1964 zrušen a na jeho místě vznikl park. Po zboření městských hradeb koncem 18. století, se začaly lázeňské Teplice rozrůstat i mimo původní historické jádro, takže se zvolna přibližovaly i k Šanovu.
Celý článek / zobrazeno 4295x
POETICKÉ NÁZVY STARÝCH TEPLICKÝCH DOMŮ POETICKÉ NÁZVY STARÝCH TEPLICKÝCH DOMŮ
24.8 07 08:18Po velkém požáru starých, převážně dřevěných Teplic v roce 1793, začaly vznikat nové domy a hotely do osobité podoby empírového lázeňského města, jež se stávalo salónem Evropy. Tehdejší obchodně založení majitelé vytušili dobrou možnost výdělku, a tak vymysleli svéráznou reklamu v podobě pojmenování jednotlivých domů. Je třeba připomenout, že ti, kteří všechny nejrozličnější názvy vymýšleli, projevili zároveň citlivý vztah i ke zvláštnostem lázeňského prostředí.
Celý článek / zobrazeno 3918x
STŘED STARÝCH TRNOVAN STŘED STARÝCH TRNOVAN
17.8 07 12:56Přerod Trnovan z vesnice na průmyslové město začal v sedm desátých letech devatenáctého století, kdy zde docházelo k založení významných továren a závodů. Postupně tak mizela veškerá původní venkovská atmosféra zdejších zemědělců a Trnovany se začaly stále více podobat městské zástavbě. Svůj nemalý podíl na tomto rozvoji hrála i blízkost městských a lázeňských Teplic, které se navíc stále rozrůstaly a blížily směrem k Trnovanům.
Celý článek / zobrazeno 5996x
NEJSTARŠÍ TEPLICKÉ SÍDLIŠTĚ NEJSTARŠÍ TEPLICKÉ SÍDLIŠTĚ
10.8 07 08:45Řetenické sídliště patří mezi nejstarší sídliště Teplic. O jeho vzniku bylo rozhodnuto koncem padesátých let 20. století. S jeho budováním je spojen rovněž vznik "Prvního stavebního bytového družstva občanů v Teplicích", které již v roce 1960 získávalo své členy pro nově vznikající bytové jednotky. Sídliště, kde se počítalo se státní i družstevní výstavbou, začalo vyrůstat na někdejších polích, jižně od starých Řetenic, o kterých se v záznamech píše již od roku 1281. Tudy také vedla z Teplic do Duchcova a rovněž do Mikulova stará obchodní cesta.
Celý článek / zobrazeno 3948x
ZANIKLÁ ZÁSTAVBA MLÝNSKÉ ULICE ZANIKLÁ ZÁSTAVBA MLÝNSKÉ ULICE
27.7 07 08:42Mlýnská ulice vznikala postupně už od dvacátých let 19. století a vytvořila spojnici mezi lázeňskými Teplicemi a lázeňským Šanovem. Své pojmenování obdržela podle tří mlýnů, stávajících tehdy na břehu Kočičího potoka. Vedla od někdejšího tzv. horního mlýna v prostorách dnešních Císařských lázní a v její dolní části ji ukončovala Pražská ulice, kudy se vyjíždělo z města ven směrem na Bystřany a Prahu.
Celý článek / zobrazeno 3586x
KRUPSKÁ ULICE KRUPSKÁ ULICE
27.7 07 08:30Od dob středověku až do konce 18. století patřila Krupská ulice k původnímu jádru města, které bylo obehnáno městskými hradbami. Do Krupské ulice se vcházelo z bývalého Tržního, dnes náměstí Svobody a z ní se vycházelo ven mimo hradby malou městskou branou pojmenovanou stejně jako ulice podle cesty, která z Tržního náměstí vedla směrem na Trnovany a pokračovala na Krupku. Krupská brána byla zbourána v roce 1823 a v její těsné blízkosti dnes stojí dům, v němž byla dlouhá léta umístěna kavárna Na vyhlídce. Ani kavárnu tam však už nenajdete, neboť ji před lety vystřídala Komerční banka.
Celý článek / zobrazeno 7329x
BOJ O TEPLICKÉ TRAMVAJE BOJ O TEPLICKÉ TRAMVAJE
19.7 07 13:36Existence tramvajové dopravy v Teplicích se datuje v letech 1895 až 1959. Dlouho, kromě několika posledních let, se jednalo o jednokolejné tramvajové tratě na úzkém rozchodu 1 000 mm, na kterých různé typy vozidel zajišťovaly dopravní obsluhu jak po samotném městě a jeho čtvrtích, tak i provoz meziměstský přes některé přilehlé obce až do horního Dubí. Teplické tramvaje se vyznačovaly některými zvláštnostmi, pozoruhodnostmi i nevšední historií. Například zásadně nikdy nepoužívaly pantografy ani lyry, ale výhradně jen tyčové sběrače, na způsob odběru elektřiny u trolejbusů. Tramvaje v nejstarším českém lázeňském městě pak též dlouho sloužili i k přepravě poštovních zásilek.
Celý článek / zobrazeno 7935x
BENEŠOVO NÁMĚSTÍ VZNIKLO Z BÝVALÉHO DOBYTČÍHO TRHU BENEŠOVO NÁMĚSTÍ VZNIKLO Z BÝVALÉHO DOBYTČÍHO TRHU
11.7 07 08:32V prostorách dnešního Benešova náměstí, které se nacházely už mimo původní hradbami obehnané městské jádro, se od roku 1842 konaly pravidelné dobytčí trhy. Tato plocha byla do té doby zcela volná a tudíž snadno pro trhy upravená. Z těchto důvodů dostalo proto místo podle svého účelu pojmenování Dobytčí nebo též Koňský trh.
Celý článek / zobrazeno 4299x
KNÍŽECÍ PIVOVAR V TRNOVANECH KNÍŽECÍ PIVOVAR V TRNOVANECH
18.6 07 11:57Zprávy o počátcích pivovaru v Trnovanech se různí, ale patrně vznikl už koncem 16. století a v dalším období po ničivé třicetileté válce byl obnoven. Jeho provozní budovy se původně rozkládaly
Celý článek / zobrazeno 5711x
HLAVNÍ NÁDRAŽÍ V TEPLICÍCH HLAVNÍ NÁDRAŽÍ V TEPLICÍCH
18.6 07 11:57Budování železnice na severozápadě Čech úzce souvisí s dějinami severočeského uhlí. A právě nejtypičtější uhelnou trasou se u nás stala Ústecko-teplická dráha. Po vzniku železnice z Prahy přes Ústí nad Labem do Drážďan se začala stále aktuálněji vynořovat myšlenka návaznosti na tuto trať z celého kraje pod Krušnými horami.
Celý článek / zobrazeno 7770x
STŘEDOVĚKÉ TEPLICE STŘEDOVĚKÉ TEPLICE
18.6 07 11:57Podle pověsti Václava Hájka z Libočan byly teplické termální prameny objeveny již za vojvody Nezamysla roku 762 prasátky rytíře Kolostůje. V té době již tedy zřejmě patřily Teplice nebo alespoň jejich blízké okolí pod Krušnými horami k trvale osídleným.
Celý článek / zobrazeno 3537x
PANSKÝ A ZAHRADNÍ DŮM PANSKÝ A ZAHRADNÍ DŮM
18.6 07 11:57 Na jihozápadním okraji lázeňského parku pod divadlem stojí na místě někdejšího objektu "Nový knížecí dům" PANSKÝ a ZAHRADNÍ DŮM a za ním další budovy někdejších Pasířských a Knížecích lázní.
Celý článek / zobrazeno 3779x
STARÁ ZÁSTAVBA MEZI ALEJNÍ A DLOUHOU ULICÍ STARÁ ZÁSTAVBA MEZI ALEJNÍ A DLOUHOU ULICÍ
18.6 07 11:57Ke starému centru Teplic patřila oblast mezi Alejní, Zelenou a Dlouhou ulicí. Mezi těmito téměř rovnoběžnými ulicemi vznikala zástavba po požáru Teplic a po odstranění původních středověkých bran hned od počátku 19. století.
Celý článek / zobrazeno 4203x
RESTAURACE RESTAURACE "U PRAMENE" V ŘETENICÍCH MÁ STAROU HISTORII
18.6 07 11:57Zástavba v Řetenicích je už velmi stará, přičemž svoji dlouhou tradici zde má hospoda a pozdější zájezdní hostinec "U Pramene" , ve kterém při svých dlouhých a únavných cestách nocovali a odpočívali
Celý článek / zobrazeno 0x
KŘIŽOVATKA BÝVALÉ NÁDRAŽNÍ A ŠKOLNÍ ULICE KŘIŽOVATKA BÝVALÉ NÁDRAŽNÍ A ŠKOLNÍ ULICE
18.6 07 11:57Dnes už by sotva kdo poznal křižovatku bývalé Nádražní a Školní ulice podle charakteristického nárožního domu, neboť tato stavba na dobovém snímku z roku 1908 již dávno nestojí.
Celý článek / zobrazeno 2965x
HLAVNÍ NÁDRAŽÍ HLAVNÍ NÁDRAŽÍ
18.6 07 11:57Když roku 1851 vznikla železnice z Prahy přes Ústí nad Labem do Podmokel (dnes součást Děčína), začala se stále aktuálněji vynořovat myšlenka návaznosti na tuto trať z celého kraje pod Krušnými horami.
Celý článek / zobrazeno 4146x
LÁZEŇSKÝ ŠANOV LÁZEŇSKÝ ŠANOV
18.6 07 11:57V těsném sousedství Teplic stávala kdysi samostatná vesnice Šanov, kde se už v průběhu 18.století využívaly ve větší míře velice účinné léčebné prameny - sirný, hadí a kamenný, takže se dosud nevýznamná osada postupně stávala lázeňským střediskem
Celý článek / zobrazeno 5330x
HISTORICKÉ SETKÁNÍ GOETHA S BEETHOVENEM V TEPLICÍCH HISTORICKÉ SETKÁNÍ GOETHA S BEETHOVENEM V TEPLICÍCH
18.6 07 11:57Slavný německý hudební skladatel Ludwig van Beethoven se v Teplicích léčil v letech 1811 a tato jeho první návštěva jej uspokojila natolik, že do Teplic příští rok dorazil znovu. To bylo už ovšem v době, kdy i v doposud poklidných lázních začínalo být poněkud dusno, neboť napětí napoleonských válek zneklidňovalo jak místní obyvatele, tak rovněž lázeňské hosty, kterých bylo už roku 1812 poměrně méně než jindy.
Celý článek / zobrazeno 13780x
ZÁMECKÁ ZAHRADA ZÁMECKÁ ZAHRADA
18.6 07 11:57 Zámeckou zahradu v Teplicích založil Radslav Vchynský už před čtyřmi stovkami let. Patřil k ní rovněž velký rybník s labutěmi, divokými husami a malý rybník pod ním.
Celý článek / zobrazeno 3708x
KUDLICHŮV POMNÍK NAD TEPLICEMI KUDLICHŮV POMNÍK NAD TEPLICEMI
18.6 07 11:57Nad sídlištěm Nová Ves se tyčí pomník, který můžete dobře spatřit už třeba z Alejní ulice, když se zadíváte směrem k jihu. Přestože patří k teplickým dominantám už 115 let, mnozí Tepličané ani nevědí, co vlastně představuje.
Zde bychom museli zabrousit trochu do historie, konkrétně do revolučního roku 1848. Až do tohoto roku v našich zemích totiž trvaly poddanské povinnosti nebo chcete-li - robota.
Celý článek / zobrazeno 7271x
STARÉ ŘETENICKÉ NÁDRAŽÍ STARÉ ŘETENICKÉ NÁDRAŽÍ
18.6 07 11:57V roce 1866 započala stavba 10,1 km dlouhé železniční tratě Teplice-Duchcov, která navazovala na stávající Ústecko-teplickou dráhu. Přes veškeré nepříznivé události tehdejší prusko-rakouské války, však otevření trati nastalo již 15. července roku 1867.
Celý článek / zobrazeno 4112x
STARÁ TEPLICKÁ RADNICE STARÁ TEPLICKÁ RADNICE
18.6 07 11:57První teplická radnice pocházející z roku 1545 stála uprostřed Velkého rynku, později Tržního náměstí, dnes náměstí Svobody. Tvořil ji dům s renesančními štíty a věží s hodinami.
Celý článek / zobrazeno 5694x
STARÁ TRNOVANSKÁ NÁVES STARÁ TRNOVANSKÁ NÁVES
18.6 07 11:57Trnovany jsou poprvé zmiňovány v jednom pozdějším textu zakládající listiny kapituly litoměřické, jejíž originál se vztahuje až k roku 1057. Následující dlouhá staletí se lidé v Trnovanech zabývali převážně zemědělstvím.
Celý článek / zobrazeno 3551x
VÝCHODNÍ STRANA DNEŠNÍHO NÁMĚSTÍ SVOBODY VÝCHODNÍ STRANA DNEŠNÍHO NÁMĚSTÍ SVOBODY
18.6 07 11:57Tržní náměstí doznalo od velkého požáru města v roce 1793 až do dnešních časů mnoho změn. Na samém konci 18. století a zvláště pak počátkem století devatenáctého začaly i zde vznikat nové domy.
Celý článek / zobrazeno 5084x
LIPOVÝ DVŮR V LIPOVÉ ULICI LIPOVÝ DVŮR V LIPOVÉ ULICI
18.6 07 11:57V Lípové ulici směrem k lázeňskému Šanovu vznikaly v průběhu 19. století postupně lázeňské domy, nejrůznější vojenské lázeňské ústavy a léčebny, letní kino, hotely i oblíbené restaurace. K nim přibyla v dolní části Lípové ulice
Celý článek / zobrazeno 6724x
HOTEL KORUNNÍ PRINC RUDOLF HOTEL KORUNNÍ PRINC RUDOLF
18.6 07 11:57Dnešní křižovatka ulic Masarykova - Školní v centru města se až do konce 18. století nacházela mimo původní jádro města ohraničené ještě středověkými hradbami. Směrem od někdejší Krupské brány tudy vedla jen polní cesta do Trnovan a na této křižovatce odbočovala obdobná cesta směrem na Dubí.
Celý článek / zobrazeno 4628x
HORNÍ ZÁPADNÍ STRANA TRŽNÍHO NÁMĚSTÍ, DNES NÁMĚSTÍ SVOBODY HORNÍ ZÁPADNÍ STRANA TRŽNÍHO NÁMĚSTÍ, DNES NÁMĚSTÍ SVOBODY
18.6 07 11:57Tržní náměstí bylo vyměřeno už někdy ve 13. století a od té doby po celé dlouhé věky tvořilo srdce městského organismu. Jeho prostorem, kde se již tradičně shromažďovali nejrůznější trhovci, také procházely hlavní cesty a soustřeďoval se zde obchod.
Celý článek / zobrazeno 2946x
ŘETENICE MAJÍ STAROU HISTORII ŘETENICE MAJÍ STAROU HISTORII
18.6 07 11:57Poprvé se jméno Řetenic objevuje v psané zprávě, kdy Víšek a jeho synové Bojslav a Vojtěch z Řetenic v roce 1281 byli svědky, když abatyše Alžběta teplického kláštera prodávala cisterciákům vesnice Hrob a Verneřice.
Celý článek / zobrazeno 5508x
HOTEL NEPTUN HOTEL NEPTUN
18.6 07 11:57Na rozhraní Pražské, Mlýnské a Písečné ulice stával kdysi známý hotel Neptun s renesancizujícími prvky. Okolní zástavba, která postupně spojovala Teplice se Šanovem, vznikala
Celý článek / zobrazeno 4015x
PTAČÍ SCHODY SE SVÝM OKOLÍM PTAČÍ SCHODY SE SVÝM OKOLÍM
18.6 07 11:57Po odstranění městských hradeb začal s příchodem 19. století také nový rozvoj pro klasicistní výstavbu Teplic. Také v místech pod Děkanským kostelem vznikla nová ulice domů, která nesla pojmenování Kostelní. Na jejím konci pak vznikla
Celý článek / zobrazeno 3790x
MLÝNSKÁ ULICE MLÝNSKÁ ULICE
18.6 07 11:57 Mlýnská ulice vznikala postupně už od dvacátých let 19. století a vytvořila spojnici mezi lázeňskými Teplicemi a lázeňským Šanovem. Zároveň se tudy vyjíždělo
Celý článek / zobrazeno 4537x
LÁZEŇSKÉ NÁMĚSTÍ LÁZEŇSKÉ NÁMĚSTÍ
18.6 07 11:57Lázeňské náměstí se utvářelo postupně na půdorysu, který byl zformován již koncem 18. století po velkém požáru Teplic v roce 1793. Proto také byly všechny domy vystavěny v klasicistním stylu a v takovém také přibližně vydržely s určitými obměnami
Celý článek / zobrazeno 3188x
BRUSLAŘSKÉ RADOVÁNKY NA ZÁMECKÉM RYBNÍKU V DŘÍVĚJŠÍCH TEPLICÍCH BRUSLAŘSKÉ RADOVÁNKY NA ZÁMECKÉM RYBNÍKU V DŘÍVĚJŠÍCH TEPLICÍCH
18.6 07 11:57Teplice se vzhledem ke své poloze na závětrné teplé fénové oblasti Krušných hor zrovna příliš výraznými zimními obdobími pochlubit nemohou. Množství sněhu ve městě pod Krušnými horami bylo obvykle slabé a ani při zimách bohatých na sníh nepřekračovala výška sněhové pokrývky obvykle 50 cm.
Celý článek / zobrazeno 2870x
STARÁ ZÁSTAVBA LÍPOVÉ ULICE V TRNOVANECH STARÁ ZÁSTAVBA LÍPOVÉ ULICE V TRNOVANECH
18.6 07 11:57Nejstarší zástavba v Trnovanech vznikala při potoku Bystřice, který do Trnovan směřoval od Dubí a Novosedlic. Jednalo se zejména o prostor mezi dnešními Městskými sály a červeným kostelem. Původní domy patřily
Celý článek / zobrazeno 4400x
ALEJNÍ  ULICE ALEJNÍ ULICE
18.6 07 11:57Samotná historie Alejní ulice začíná až po roce 1833, kdy už byly zbořeny městské hradby. Podél ulice tehdy také vysázeli kaštanovou alej, která dala také ulici své jméno.
Celý článek / zobrazeno 4384x
DOMY V HORNÍ ČÁSTI MASARYKOVY, DŘÍVE NÁDRAŽNÍ ULICE DOMY V HORNÍ ČÁSTI MASARYKOVY, DŘÍVE NÁDRAŽNÍ ULICE
18.6 07 11:57 V dobách, kdy město ještě obepínaly hradby, se z Krupské brány vyjíždělo starou cestou z Teplic do Trnovan. V těchto místech také začíná Masarykova, dříve ovšem Nádražní ulice.
Celý článek / zobrazeno 3139x
KŘIŽOVATKA U BÝVALÉ LESNÍ BRÁNY A RESTAURACE SLÁVIE KŘIŽOVATKA U BÝVALÉ LESNÍ BRÁNY A RESTAURACE SLÁVIE
18.6 07 11:57V místech, kde se za dob středověku vyjíždělo z Teplic obehnanými hradbami severním směrem na Dubí, stávala v místech dnešní Dubské ulice, poblíž dnešní restaurace Slávie, kovárna, městská šatlava také městská brána zvaná Lesní.
Celý článek / zobrazeno 3639x
TEPLICKÉ DIVADLO TEPLICKÉ DIVADLO
18.6 07 11:57Na podzim roku 1919 došlo v teplickém divadle k velkému požáru a budova byla zcela zničena. Po této neradostné události byla vypsána soutěž o nejlepší návrh na divadlo nové, přestože poválečné finance města nebyly právě nejrůžovější.
Celý článek / zobrazeno 8945x
50 LET TROLEJBUSŮ V TEPLICÍCH 50 LET TROLEJBUSŮ V TEPLICÍCH
18.6 07 11:57Po nejrůznějších úvahách o zavedení trolejbusové dopravy v Teplicích během druhé světové války i po ní, vznikl v roce 1950 projekt, který měl doplňovat hlavní tramvajovou trať nejen ve městě, ale i v přilehlých obcích.
Celý článek / zobrazeno 3603x
KŘIŽOVATKA U OKRESNÍHO SOUDU KŘIŽOVATKA U OKRESNÍHO SOUDU
18.6 07 11:57Na křižovatce u okresního soudu v Teplicích se střetávaly čtyři ulice: Duchcovská, Myslivecká (dnes Alejní), Stöhrova (dnes U soudu) a Wolframova (dnes Lounská).
Celý článek / zobrazeno 3632x
ZÁPADNÍ ČÁST BENEŠOVA NÁMĚSTÍ ZÁPADNÍ ČÁST BENEŠOVA NÁMĚSTÍ
18.6 07 11:57Náš snímek byl pořízen hned po skončení první světové války. Jednalo se o pohlednici s ještě německým textem ?Školní náměstí s pohledem do Meissnerovy ulice, přičemž Meissnerovou ulicí té doby je dnešní ulice 28. října.
Celý článek / zobrazeno 3397x
MOŘICŮV DŮM NA ZELENÉM RYNKU MOŘICŮV DŮM NA ZELENÉM RYNKU
18.6 07 11:57Název Zelený rynek vznikl podle toho, že se v těchto místech, kde se setkávala Zelená ulice s Lesnickou ( dnes ulicí Čs. dobrovolců), odedávna prodávala zelenina, a tak tomu bylo až do předválečných časů 20.století.
Celý článek / zobrazeno 3419x
BUDOVA KAVÁRNY A RESTAURACE LÍPA V TRNOVENECH BUDOVA KAVÁRNY A RESTAURACE LÍPA V TRNOVENECH
18.6 07 11:57Roku 1900 dosáhl počet obyvatel Trnovan téměř 12 a půl tisíce a počet domů se blížil k 700. Přesto Trnovany zůstávaly oficiálně stále ještě venkovskou obcí, a to až do roku 1910, kdy jim byl konečně přiznán statut města.
Celý článek / zobrazeno 3804x
KOLONÁDA V LÁZEŇSKÉM PARKU POD DIVADLEM KOLONÁDA V LÁZEŇSKÉM PARKU POD DIVADLEM
18.6 07 11:57Podnět k postavení zděné lázeňské kolonády v parku mezi Panským domem a místem, kde dnes stojí Krušnohorské divadlo, dala sama rodina Clary-Aldringenů roku 1825, aby tu zdobila tehdejší Špitálskou zahradu a zároveň reprezentovala teplické lázeňství, včetně čilého společenského života.
Celý článek / zobrazeno 4493x
HOTEL A RESTAURANT NA ROHU EDMUNDOVY ULICE HOTEL A RESTAURANT NA ROHU EDMUNDOVY ULICE
18.6 07 11:57Vznik Edmundovy ulice spadá do čtyřicátých let 19. století. Tato ulice představovala přímočarou elegantní třídu, jdoucí od bývalé Krupské brány jižním směrem podle západní strany lázeňského parku.
Celý článek / zobrazeno 3079x
ZANIKLÉ PAVILÓNKY V ZÁMECKÉ ZAHRADĚ ZANIKLÉ PAVILÓNKY V ZÁMECKÉ ZAHRADĚ
18.6 07 11:57Na samém počátku 19. století se v Teplicích pracovalo na rozšíření Zámecké zahrady a na její úpravě z barokní do dnešní podoby. Vedle malého jezírka s ostrůvkem uprostřed vznikla opodál nepravidelně ohraničená hladina velkého jezírka a přístavem pro loďky a plochami parku i přilehlých louček, kde vznikaly rovněž pomníčky a nové pavilóny.
Celý článek / zobrazeno 3093x
KOSTELNÍ ULICE POD DĚKANSKÝM KOSTELEM KOSTELNÍ ULICE POD DĚKANSKÝM KOSTELEM
18.6 07 11:57Původní zástavba starých Teplic před rokem 1793 byla z velké části ještě dřevěná a hrázděná. Teprve po živelné katastrofě, kterou se stal velký požár města roku 1793, nastala pro město nová regenerace a výstavba.
Celý článek / zobrazeno 2868x
STŘEDOVĚKÉ BRÁNY STŘEDOVĚKÉ BRÁNY
18.6 07 11:57Někdejší Teplice bývaly za dob středověku městem velmi výstavným a také zahradním. Starý ráz města měl ve 13. až 15. století porfýrovou ohradní městskou zeď, která byla v některých místech až 3 metry vysoká a metr silná.
Celý článek / zobrazeno 3208x
HOTEL RANNÍ ČERVÁNKY V BÝVALÉ LÍPOVÉ ULICI HOTEL RANNÍ ČERVÁNKY V BÝVALÉ LÍPOVÉ ULICI
18.6 07 11:57Po dlouhá staletí se obyvatelé Trnovan zabývali zejména zemědělstvím. Velkému rozvoji tohoto místa v 19. století pak pomohlo několik osobností. Především to byla blízkost lázeňských i průmyslových Teplic, výhodné položení u císařské silnice od Ústí nad Labem a Děčína a od roku 1858 rovněž železniční spojení.
Celý článek / zobrazeno 2907x
ŽIDOVSKÁ  ČTVRŤ ŽIDOVSKÁ ČTVRŤ
18.6 07 11:57Již ve druhé polovině 17. století bylo teplickým Židům vyhrazeno hustě zastavěné ghetto v ulici Židovská, později nazvané Karlova. Až do roku 1781 docházelo na noc k uzavírání této ulice, a tím k oddělení čtvrtě od ostatních obyvatel města.
Celý článek / zobrazeno 3742x
DŘEVĚNÝ  HUDEBNÍ  PAVILÓN  DŘEVĚNÝ HUDEBNÍ PAVILÓN "MUŠLE"
18.6 07 11:57Charakteristickými objekty všech lázeňských měst bývaly hudební pavilóny. Ty také v Teplicích měly svoji tradici a bylo jich hned několik, neboť na rozdíl od dnešní doby se dříve hrávalo na různých místech.
Celý článek / zobrazeno 0x
LÁZEŇSKÝ  PARK  V ŠANOVĚ LÁZEŇSKÝ PARK V ŠANOVĚ
18.6 07 11:57Park mezi lázeňskými budovami v Šanově byl založen po překlenutí Svinního potoka v roce 1873 a nesl původně název Císařský park.

Značnými proměnami pak procházely zdejší Kamenné lázně, které jsou na snímku přibližně z roku 1912 zcela vpravo.
Celý článek / zobrazeno 3048x
KOUPALIŠTĚ NA ANGERU V TRNOVANECH KOUPALIŠTĚ NA ANGERU V TRNOVANECH
18.6 07 11:57Krásný rybník Anger mezi Trnovany a Proboštovským parkem si udržoval svoji původní přírodní podobu až do roku 1922, kdy jej upravila trnovanská obec na koupaliště. Tato vodní plocha byla nazývána nadneseně rovněž jako "říční lázně".
Celý článek / zobrazeno 5185x
VÝSTAVNÝ DŮM V TRNOVANECH VÝSTAVNÝ DŮM V TRNOVANECH
18.6 07 11:57Trnovany, německy Turn, byly známy jako osada již v 11. století. Ještě ale v první polovině 19. století se o nich hovořilo jako o malé klidné vesnici, která čítala pouze něco přes sto usedlostí,v nichž žilo přibližně 1 200 obyvatel.
Celý článek / zobrazeno 4119x
CÍSAŘSKÉ LÁZNĚ S DŘEVĚNOU KOLONÁDOU CÍSAŘSKÉ LÁZNĚ S DŘEVĚNOU KOLONÁDOU
18.6 07 11:57Na snímku z období kolem roku 1918 spatříme západní část nové budovy Císařských lázní s dřevěnou kolonádou a lázeňským parkem.Původně zde stával tzv. horní mlýn a starý hostinec, na jehož místě vznikl společenský dům - tzv. "Kávový salón".
Celý článek / zobrazeno 3493x
ZELENÁ ULICE V TEPLICÍCH ZELENÁ ULICE V TEPLICÍCH
18.6 07 11:57Snímek z doby kolem roku 1911 přibližuje pohled do Zelené ulice, která tak trochu kopírovala svými směrovými a spádovými poměry vedlejší souběžnou Alejní ulici. Oproti ní však bývala přece jenom pestřejší a úhlednější.
Celý článek / zobrazeno 4617x
DOUBRAVSKÁ HORA DOUBRAVSKÁ HORA
18.6 07 11:57Doubravská hora v nadmořské výšce 393 metrů nad mořem je zalesněný znělcový vrch východním směrem od Teplic, který patří jako neodmyslitelná charakteristická silueta nejen k nejstarším lázním v Čechách, ale rovněž i k celému širokému okolí.
Celý článek / zobrazeno 3854x
TRNOVANY U DĚLNICKÉHO DOMU TRNOVANY U DĚLNICKÉHO DOMU
18.6 07 11:57Tento snímek byl pořízen v Trnovanech kolem roku 1900 na dnešní Masarykově, tehdy ovšem Císařské třídě, v místech, kde se dnes nachází okresní policie. Tehdy ještě představovaly Trnovany samostatnou obec, ve které stálo 670 domů a žilo 12 466 obyvatel.
Celý článek / zobrazeno 4390x
NÁMĚSTÍ SVOBODY NÁMĚSTÍ SVOBODY
18.6 07 11:57Tržní náměstí bylo po celá staletí srdcem Teplic. Obchody, restaurace, kavárny a budova radnice tvořily po obvodu náměstí dlouho neodmyslitelný symbol městského centra.
Celý článek / zobrazeno 3725x
VYKOLEJENÍ  TRAMVAJE  U  MARIÁNSKÉHO  DVORA VYKOLEJENÍ TRAMVAJE U MARIÁNSKÉHO DVORA
18.6 07 11:57Dnešní mladé generace už nemají ani poruchy o tom, že nějaké tramvaje vůbec kdysi v Teplicích i v jejich okolí jezdily. A to téměř 65 let od roku 1895 do roku 1959. Do dnešních časů toho ale po nich moc nezbylo.
Celý článek / zobrazeno 3627x
BENEŠOVO NÁMĚSTÍ BENEŠOVO NÁMĚSTÍ
18.6 07 11:57Právě před 160 lety- roku 1842, mohlo začít město Teplice pořádat první dobytčí trh v prostorách dnešního Benešova náměstí, které bylo tehdy ještě zcela volné a pro trhy zvláště upravené. Z těchto důvodů také dostalo místo pojmenování Koňský trh.
Celý článek / zobrazeno 3736x
ZÁMECKÉ NÁMĚSTÍ ZÁMECKÉ NÁMĚSTÍ
18.6 07 11:57Zámecké náměstí v Teplicích představuje nejstarší a památkově také nejzachovalejší urbanistický celek v Teplicích. A třebaže většina starých obytných domů, kromě objektu zámku a fary, je postavena v klasicistním stylu první poloviny 19. století, dá se říci, že tvořily půdorys, který se tady utvářel prakticky už od dob středověku.
Celý článek / zobrazeno 3719x
KRUPSKÁ ULICE KRUPSKÁ ULICE
18.6 07 11:57Krupská ulice patřila vždy k nejživějším ulicím Teplic. Spojovala Tržní náměstí s Královskou třídou - přeneseně městský život s životem lázeňským. Byla plná obchodů, především s módním zbožím a textilem, cukráren, kaváren a obchodů s lahůdkami.
Celý článek / zobrazeno 4560x
CÍSAŘSKÁ SILNICE PŘES ŘETENICE JE DNEŠNÍ STARÁ DUCHCOVSKÁ CÍSAŘSKÁ SILNICE PŘES ŘETENICE JE DNEŠNÍ STARÁ DUCHCOVSKÁ
18.6 07 11:57 Řetenice byly známy již v dávné minulosti.Podle pověsti se také právě zde mělo nacházet sídlo zemana Kolostuje, jehož prasátka objevila teplické léčivé vody. První písemné záznamy o Řetenicích pocházejí potom z roku 1281.
Celý článek / zobrazeno 4342x
JUBILEUM HISTORICKÉ BUDOVY GYMNÁZIA V TEPLICÍCH JUBILEUM HISTORICKÉ BUDOVY GYMNÁZIA V TEPLICÍCH
18.6 07 11:57 Dávno zapomenutý název Zelený rynek vznikl v Teplicích podle toho, že v těchto místech, kde se setkávala Zelená ulice s Lesnickou, odedávna prodávali trhovci přímo na ulici zeleninu. V nejhornější části Zeleného rynku stávala původně panská myslivna
Celý článek / zobrazeno 3363x
SCHMEYKALOVO NÁMĚSTÍ S MEISSNEROVOU ULICÍ SCHMEYKALOVO NÁMĚSTÍ S MEISSNEROVOU ULICÍ
18.6 07 11:57Přibližně v roce 1906 vznikl snímek někdejšího Schmeykalova náměstí, které v pozadí uzavírá Meissnerova ulice.Tato stará pojmenování pochopitelně dnes už nikoho neoslavují, a tak použijme k lepší orientaci současné názvy – náměstí dnes nese jméno
Celý článek / zobrazeno 3180x
TRAMVAJ PŘED RADNICÍ TRAMVAJ PŘED RADNICÍ
18.6 07 11:57 V roce 1806 došlo v Teplicích k výstavbě nové empírové radniční budovy, která byla situována na nejhořejší severní, poněkud vyvýšené části náměstí. Novou radnici vybudovali tehdy poměrně rychlým tempem jako dvoupatrovou, symetricky řešenou sedmiosou budovu
Celý článek / zobrazeno 3011x
NÁDVOŘÍ  DOMŮ V ŽIDOVSKÉM GHETTU NÁDVOŘÍ DOMŮ V ŽIDOVSKÉM GHETTU
18.6 07 11:57Už středověké Teplice patřily k domovu četných Židů, kteří se zde usadili. Písemné záznamy o tom hovoří např. už roku 1414. V 16. století mohli ve městě bez problémů žít a pohybovat se, kde se jim zachtělo. Jejich domy se postupně soustřeďovaly kolem první židovské
Celý článek / zobrazeno 2980x
POMNÍK PRUSKÉHO KRÁLE NA LETNÉ POMNÍK PRUSKÉHO KRÁLE NA LETNÉ
18.6 07 11:57Pruský král Bedřich Vilém III.patřil k monarchům protinapoleonské koalice, která měla roku 1813 svůj hlavní válečný stan právě v Teplicích. Odtud byly řízeny veškeré válečné kroky spřátelených armád, které se zprvu Napoleonovi jen bránily, ale posléze přešly do
Celý článek / zobrazeno 2899x
TEPLICKÉ POZORUHODNÉ NÁDRAŽÍ TEPLICKÉ POZORUHODNÉ NÁDRAŽÍ
18.6 07 11:57Dovedením železnice z Ústí nad Labem do Teplic se pro lázeňské město otevřely další nové perspektivy.Když začal roku 1858 pravidelný provoz na trati Ústecko-teplické dráhy, stála v těchto místech poblíž někdejších cihelen za městem pouze jen nádražní budova.
Celý článek / zobrazeno 3343x
TRNOVANY U ČERVENÉHO KOSTELA TRNOVANY U ČERVENÉHO KOSTELA
18.6 07 11:57Ještě v roce 1843 se o Trnovanech hovořilo jako o běžné vesnici, neboť zde žilo jen 466 obyvatel. Zato v roce 1900 zde už stálo 670 domů se 12 466 obyvateli. Náš snímek z roku 1910 už zachycuje Trnovany, kdy zde žilo více než 15 tisíc obyvatel a byly povýšeny
Celý článek / zobrazeno 5918x
DUBSKÁ ULICE U ŽELEZNIČNÍHO PŘEJEZDU DUBSKÁ ULICE U ŽELEZNIČNÍHO PŘEJEZDU
18.6 07 11:57Snímek z roku 1912 zachycuje Dubskou ulici v místech, kde ji protínala železniční trať vedoucí z Teplic směrem na Řetenice a Duchcov. Za touto tratí také končily bloky teplických činžovních domů a dál už ulice procházela mezi průmyslovými stavbami k Novosedlicím.
Celý článek / zobrazeno 3759x
TRNOVANSKÝ TRH V DOUBRAVSKÉ ULICI TRNOVANSKÝ TRH V DOUBRAVSKÉ ULICI
18.6 07 11:57Výsada pořádat trhy od dob středověku až do dvacátého století se vztahovala na města.Nemohla se proto uplatnit v někdejších Trnovanech, které až do roku 1910 zůstávaly úředně pouze venkovskou obcí, třebaže to na první pohled nebylo vůbec znát.
Celý článek / zobrazeno 3180x
OKRESNÍ NEMOCNICE OKRESNÍ NEMOCNICE
18.6 07 11:57Někdejší teplický a sousední chabařovický okres společnými silami založily v roce 1859 nemocnici v Krupce. Po prudkém nárůstu obyvatel v sedmdesátých letech 19. století, však už ani počtem padesáti lůžek ani svým vybavením nemohla potřebám zdravotnictví
Celý článek / zobrazeno 4312x
STODOLY V ALEJNÍ ULICI STODOLY V ALEJNÍ ULICI
18.6 07 11:57 Stodoly pro uskladnění obilí, píce pro dobytek, povozů a zemědělského náčiní bývaly v Teplicích stavěny za hradbami mimo staré centrum. Ve městě totiž u jednotlivých domů většinou nebylo dost místa a v případě požáru by se uskladněná úroda jen těžko zachraňovala.
Celý článek / zobrazeno 4104x
RESTAURACE „HORSKÝ ZÁMEČEK“ NA NOVÉ VSI RESTAURACE „HORSKÝ ZÁMEČEK“ NA NOVÉ VSI
18.6 07 11:57Hospoda postavená v roce 1718, tedy za vlády Karla VI., který byl otcem Marie Terezie, změnila několikrát svůj vzhled i název.
Celý článek / zobrazeno 0x
NÁRODNÍ DŮM V ALEJNÍ ULICI NÁRODNÍ DŮM V ALEJNÍ ULICI
18.6 07 11:57Původně byl dům v Alejní ulici č.p. 50 znám pod názvem „Horskyfeld“,což by v českém jazyce znělo jako „Horského pole.“Jeho majitel František Horský (1801- 1877) se narodil jako syn správce lobkovického panství v Bílině
Celý článek / zobrazeno 4431x
PRVNÍ SAMOSTATNÁ BUDOVA ČESKÉ ŠKOLY PRVNÍ SAMOSTATNÁ BUDOVA ČESKÉ ŠKOLY
18.6 07 11:57Hlavní zásluhu na vzniku českých škol v tehdy převážně německém pohraničí měla Ústřední matice školská, založená roku 1880 v Praze,která se pak stala určitou protiváhou německého Schulwerinu. Její odbočky spolu s dalšími českými spolky potom v
Celý článek / zobrazeno 3723x
NÁMĚSTÍ SVOBODY S PRŮHLEDEM DO DLOUHÉ ULICE NÁMĚSTÍ SVOBODY S PRŮHLEDEM DO DLOUHÉ ULICE
18.6 07 11:57 Jelikož se na místě dnešního náměstí Svobody konaly v dřívějších dobách velké trhy, vžilo se na dlouhou dobu pojmenování Tržiště. Od toho posléze vznikl i název Tržní náměstí.
Koncem osmnáctého a začátkem devatenáctého století začaly na někdejším Tržním náměstí
Celý článek / zobrazeno 4127x
ŘETENICKÁ NÁVES ŘETENICKÁ NÁVES
18.6 07 11:57 Řetenice byly známy již v dávné minulosti a mají určitou souvislost dokonce i s pověstí, podle níž se mělo jednat o sídlo rytíře Kolostuje, jemuž patřila právě ta prasátka, která měla objevit teplické léčivé vody.
Celý článek / zobrazeno 3775x
POMNÍK KE 100.VÝROČÍ BITVY U  CHLUMCE POMNÍK KE 100.VÝROČÍ BITVY U CHLUMCE
18.6 07 11:57Oslavy vítězství spojeneckých armád nad napoleonskými vojsky v bitvě u Chlumce se v Teplicích chystaly již od roku1910. Do příprav byly zapojeny veškeré velké spolky, městské zastupitelstvo i mnoho předních osobností té doby. Hlavní slovo v této záležitosti mělo osm podvýborů, které se vší vážností, precizností i detaily zajišťovaly průběh
Celý článek / zobrazeno 4448x
DOLNÍ RYBNÍK V ZÁMECKÉ ZAHRADĚ A STŘELNICE DOLNÍ RYBNÍK V ZÁMECKÉ ZAHRADĚ A STŘELNICE
18.6 07 11:57Zámeckou zahradu v Teplicích založil již před 400 roky tehdejší majitel zdejšího panství Radslav Vchynský. Její součást tvořil též malý rybník v dolní části zahrady. Už od dávných časů stával uprostřed tohoto dolního rybníku malý ostrůvek, který byl vyhledáván
Celý článek / zobrazeno 3959x
DOLNÍ ČÁST ULICE U DIVADLA V NOCI DOLNÍ ČÁST ULICE U DIVADLA V NOCI
18.6 07 11:57Čtyřicátá léta 19. století představovala kulminační období zejména v domovní výstavbě města. Původní nejstarší zástavba, obehnaná do koce 18. století hradbami, se tak začala rozšiřovat i do míst kdysi ležících venku před hradbami. Starobylé Teplice, stojící na ještě středověkých základech, se tak začaly
Celý článek / zobrazeno 3453x
BOJ O TEPLICKOU TRAMVAJ BOJ O TEPLICKOU TRAMVAJ
18.6 07 11:57Tramvaje v Teplicích byly zavedeny z podnětu majitele teplického panství- knížete Alfonse Clary-Aldringena roku 1895. Provozovatelem této elektrické dráhy byla až do roku 1948 Teplická elektrářská a malodrážní společnost, mající svůj mezinárodní charakter.
Celý článek / zobrazeno 4865x
TRNOVANSKÝ PŘÍRODNÍ PARK TRNOVANSKÝ PŘÍRODNÍ PARK
18.6 07 11:57Mezi malebná a zelení bohatě ověnčená místa, vyhledávaná nejen obyvateli z Teplic, Trnovan a Šanova, ale též i četnými lázeňskými hosty, patřil přírodní park v Trnovanech, kterému se ještě v roce 1790 říkalo "Elysium Teplicense."
Celý článek / zobrazeno 3730x
HADÍ LÁZNĚ - PRVNÍ ZDĚNNÉ LÁZNĚ V ŠANOVĚ HADÍ LÁZNĚ - PRVNÍ ZDĚNNÉ LÁZNĚ V ŠANOVĚ
18.6 07 11:57Na přelomu 18. a 19. století se začala vzmáhat i někdejší samostatná vesnice Šanov, kde se už v průběhu osmnáctého století využívaly ve větší míře tamní velice účinné prameny - sirný, hadí a kamenný, takže se dosud nevýznamná osada pozvolna stávala lázeňským střediskem rovnocenným s Teplicemi. Zdejší Hadí lázně, které byly zastřešeny péčí prince Rohana teprve v roce 1773, dostaly ještě před koncem 18. století, roku 1796, zděnou raně klasicistní budovu, předchůdkyni dosud současně stojící pozdně klasicistní z let 1838 až 1839.

Tato původní stavba byla hranolovým přízemním stavením na pravoúhlém půdorysu, šířkově založeném, o šesti okenních osách. Průčelí prostupovaly dva velké mělké průčelní rizality, nad jejichž římsami se zdvihaly trojúhelníkové štíty, zdobené tak jako římsa motivem zubořezu. V obou rizalitech byly půlkruhově zakončené vchody s dvoukřídlými dveřmi a nadsvětlíkem. Rovněž okna byla půlkruhově zakončena a opatřena okenicemi. Terén kolem někdejších Hadích lázní nebyl tehdy ještě nijak upraven. Nacházela se zde však venkovská stavení a v pozadí rovněž evangelický hřbitov. Hadím lázním je pak třeba připsat primát především v tom, že se jednalo o vůbec první zděné lázně starého Šanova.

P. Kovář
Celý článek / zobrazeno 6798x
PRVOPOČÁTKY TEPLICKÝCH LÁZNÍ PRVOPOČÁTKY TEPLICKÝCH LÁZNÍ
18.6 07 11:57 Teplice měly v polovině 16. století asi 150 domů a 5 mlýnů, přičemž svým hospodářským významem ani výstavností nijak nevybočovaly z průměru malých poddanských měst. Čím se však od nich výrazně odlišovaly
Celý článek / zobrazeno 4584x
TEPLICKÁ DOMINANTA - KOSTEL APOŠTOLA BARTOLOMĚJE TEPLICKÁ DOMINANTA - KOSTEL APOŠTOLA BARTOLOMĚJE
18.6 07 11:57Evangelický kostel svatého Bartoloměje, zvaný také "Mírový", byl vystaven v letech 1861 až 1864. Mezi příznivci této stavby byl též pruský král Bedřich Vilém IV., který obdobně jako jeho otec
Celý článek / zobrazeno 4654x
anketa_nadpis
ANKETA: Kde by se podle vás mělo postavit nové koupaliště v Teplicích?
Na Kudlichu - vodojem nad Teplicemi
54
V Šanově pod Panoramou - stará třešňovka
42
Vykoupit zpět pozemek v Zámecké zahradě a postavit koupaliště tam
368
Celkem odpovídalo: 443

soutez_nadpis
Soutěž

Soutěž o vstupenky na Baník

Jak dopadl listopadový zápas s Baníkem?


a.) Prohrou 0:1
b.) Remízou 0:0
c.) Výhrou 2:1

(Zatim odpovídalo 36 návštěvníků..)

© Copyright 1998 – 2019 Agentura IS | Reklama | Kontakt | Redakce | Webmaster | Powered by Rosette Design | Tipy: Chorvatsko - Ubytování v Chorvatsku | Krušné hory a Krušnohorci, Ubytování Orlické Hory

logo_rosettedesign