STARÉ TEPLICE

iTeplice.cz - Zpravodajství pro Teplice | Dnes je Čtvrtek, 27. července'17, svátek má Věroslav.
Horní část někdejší Královské třídy

Horní část někdejší Královské třídy

21.7 17 11:21 Od roku 1840 začaly v Teplicích vznikat nové elegantní třídy, které si narůstajícími řadami domů razily právo na svoji existenci. Jejich vznik komentují též Teplické almanachy, které do svých textů ještě vkládaly alespoň drobné litografie některých zvláště významných novostaveb. Roku 1840 vznikla rovněž na úseku od bývalé Krupské brány k Mlýnskému náměstí u současných Císařských lázní, výhodně položená a situovaná Královská třída - dnešní ulice U Císařských lázní, zastavěná původně z obou stran jen ve své nejhornější části (viz. náš snímek).
V někdejším pojmenování Královské třídy se charakteristicky odrážela doba jejího vzniku, kdy se v Teplicích léčili a setkávali evropští vladaři, monarchové, velvyslanci, členové aristokracie i další význační představitelé zejména z císařských a královských kruhů. A to dokonce z celé Evropy. Proto domy v této nanejvýš reprezentační ulici nemohly tehdy mít jiné názvy, než Císařský hrad, Královský hrad, Český král, Arcivévoda Štěpán, Král portugalský atd. Ve druhé polovině devatenáctého století však už tyto domy byly více známy zejména podle mnoha bank, obchodů a firem, které v nich sídlily.
Královskou třídu, kterou po dobu půlstoletí pd roku 1900 do roku 1950 projížděly též tramvaje, považovali místní lidé a zrovna tak i cizinci za jednu z nejkrásnějších a nejelegantnějších v celém městě. Kromě řady bankovních ústavů, výběrových a prvotřídních obchodů i reprezentačních restaurací, kaváren a cukráren, se stala tato ulice od roku 1874 i významným sídlem kulturního dění, když došlo k postavení a otevření prvního městského divadla. To sice roku 1919 vyhořelo, ale na jeho místě vzniklo v dalších letech divadlo nové. K jeho otevření došlo v roce 1924 a spatříme jej v pozadí. Snímek, který ještě zachytil dnes již neexistující budovy vpravo, byl pořízen roku 1925.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 303x
Zděná kolonáda v lázeňském parku pod divadlem

Zděná kolonáda v lázeňském parku pod divadlem

14.7 17 11:45 Podnět k postavení zděné kolonády v parku mezi Panským domem a místem, kde dnes stojí Krušnohorské divadlo, dala rodina Clary-Aldringenů roku 1825, aby tu zdobila tehdejší Špitálskou zahradu a zároveň reprezentovala teplické lázeňství včetně čilého společenského života. Zděná kolonáda měla půdorys poněkud otevřené podkovy, rozšířené na obou koncích o krátká uzavřená křídla. Na pravé straně, blíže k Císařským lázním, ukončoval halu společenský salónek, na protější levé straně v malém přístavku na způsob antického chrámku, v němž vytékal pramen, se prodávala Bílinská kyselka i další druhy domácích a zahraničních minerálních vod. Právě tam se daly koupit rozličné výrobky získané z minerálních pramenů, různé pastilky, sole či koupelové přísady. Lázeňskými hosty se to tady jen hemžilo. V hale po stěnách zase visely tabulky s výsledky analýz zdejších pramenů. Vlastní kolonáda byla vytvořena sloupovým ochozem toskánského typu. Klasicistní architektura vynikala čtyřiceti dórskými sloupy a otevírala se směrem k lázním. Tato hosty často navštěvovaná promenáda vévodila celému okolí.
V roce 1874 za kolonádou vznikla další dominanta - původní městské divadlo. Tak tomu bylo až do roku 1919, kdy divadlo vyhořelo. Na jeho místě došlo záhy ke stavbě nové, ze současnosti nám známé divadelní budovy, kterou město slavnostně otevřelo roku 1924. Oproti novému divadlu v pozadí však působila stárnoucí kolonáda už značně zchátralým dojmem a proto se vynořila otázka její opravy nebo rekonstrukce. Avšak náklady na její opravu nechtěl nést jak její dřívější majitel kníže Clary-Aldringen, tak ani město, které ji posléze odkoupilo. V roce 1936 potom došlo k tomu nejhoršímu, co mohlo kolonádu postihnout - k její likvidaci. Tím Teplice přišly zcela zbytečně o jednu z typických lázeňských staveb a o památku na slavné období teplického lázeňství v ponapoleonském období. Kolorovaná pohlednice s lázeňskou kolonádou a se starou divadelní budovou v pozadí pochází přibližně z roku 1898.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 538x
SEUMEHO ULICE VEDOUCÍ Z LÁZEŇSKÉHO NÁMĚSTÍ

SEUMEHO ULICE VEDOUCÍ Z LÁZEŇSKÉHO NÁMĚSTÍ

7.7 17 09:04 Snímek z roku 1938 byl pořízen z Lázeňského náměstí směrem do Seumeho ulice, která byla předchůdkyní dnešní Rooseveltovy ulice. Ta však měla poněkud jinou strukturu i směřování, než jakou tvoří současná Rooseveltova ulice od Císařských a Sadových lázní směrem na Valy. Dřívější ulice, která však nepatřila k původnímu jádru opevněného města, vedla mezi starou domovní zástavbou od Císařských lázní přímo na Lázeňské náměstí. V místech, kde ústila na náměstí vznikl i náš snímek. Zcela vlevo spatříme roh Panského domu, podél kterého se tehdy táhla poměrně úzká Seumeho ulice. Toto zákoutí patřilo k oblíbeným místům pruského krále Viléma III. žijícího v letech 1770 až 1840. V době napoleonských válek patřil ke spojencům Rakouska a Ruska proti Napoleonovi Bonapartemu. Proto bylo také jedno ze zdejších restauračních zařízení příznačně pojmenováno jako "Pruský dvůr" a nároží Královský roh. Zcela vpravo od vjezdu do Pruského dvora, který se původně nazýval "Hrnčířská šenkovna" stával lázeňský dům Zlaté kolo. Žádný ze jmenovaných hostinců dnes již nestojí, neboť celá tato zástavba byla zbořena i s celou východní částí Lázeňského náměstí. Právě v těchto místech došlo po druhé světové válce k výstavbě nové silniční komunikace, která vede přímo směrem do kopce k Valům.
Pavel Kovář
Celý článek / zobrazeno 425x



MLÝNSKÝ RYBNÍK ZA BUDOVAMI NOVÉHO MLÝNA V TRNOVANECH MLÝNSKÝ RYBNÍK ZA BUDOVAMI NOVÉHO MLÝNA V TRNOVANECH
30.6 17 08:27Ještě v 19. století se v někdejších samostatných Trnovanech nacházela celá řada rybníků - menších i větších, z nichž některé byly později upraveny na koupaliště a plovárny. Jeden z rybníků, který se mohl chlubit mimořádně čistou vodou, se jmenoval Mlýnský a stával za budovami Nového mlýna, nedaleko dnešní komunikace Emílie Dvořákové, která vede z Trnovan do Novosedlic. Čistá a nezávadná voda v rybníku přispěla k tomu, že ji též využíval knížecí pivovar v Trnovanech až do doby, než bylo postaveno potrubí přivádějící čistou pramenitou vodu z oblasti Krušných hor. Ke zrušení provozu ve mlýně došlo po roce 1886. Často se tu pak objevovaly loďky, na kterých se zájemci projížděli. Po rybníku se dalo jezdit na loďkách ještě před první světovou válkou a právě tak tady sloužila plavecká škola, kterou spatříme vpravo na snímku z roku 1910.
Celý článek / zobrazeno 454x
Bývalý Trnovanský park Bývalý Trnovanský park
23.6 17 09:50Mezi malebná a zelení oplývající místa, vyhledávaná nejen obyvateli Teplic, Trnovan a Šanova, ale i četnými lázeňskými hosty, patřil kdysi přírodní park v Trnovanech, kterému se ještě v roce 1790 říkalo "Elysium Teplicense." Na dobové kresbě z počátku 19. století spatřímeme průhled do dřívějšího parku, ve kterém nechyběla malebná zákoutí ani odpočinkový altánek. Kolem stromových zátiší volně protékal potok Bystřice směrem od Dubí přes Novosedlice a Trnovany do lázeňského Šanova a je třeba připomenout, že právě tyto partie měly svůj zvláštní půvab. Stromová i potoční zákoutí tu zvala k odpočinku a klidu, travnaté plochy zase k posezení i ke hře dětí. K občerstvení všech, kteří sem rádi zavítali, pak sloužila stará budova hostince, který nikdy nezel prázdnotou. Od jara přes léto až do podzimu se tady obvykle posedávalo na lavičkách před hostincem i všude kolem a uvnitř se pak skončilo vždy při náhlém dešti nebo bouřce.
Celý článek / zobrazeno 670x
Vchod do někdejšího zeleného kostela v Trnovanech s okolím Vchod do někdejšího zeleného kostela v Trnovanech s okolím
8.6 17 13:38Na první pohled to nevypadá, že tento poněkud zvláštní snímek z roku 1930 byl pořízen u bývalého evangelického kostela v Trnovanech, kterému se říkalo "zelený kostel." Fotograf se totiž zaměřil na široký úsek dole pod kostelem, jehož věž se již do snímku nevešla. Základní kámen ke Kristovu, jinak zelenému kostelu, byl položen 24. října 1899 a peníze k úhradě nákladů při budování této církevní stavby zajišťoval německý evangelický spolek za pomoci dalších evangelických organizací z Německa.
Celý článek / zobrazeno 560x
Trolejbusy patří k Teplicím již od roku 1952 Trolejbusy patří k Teplicím již od roku 1952
8.6 17 13:31V roce 1950 bylo rozhodnuto dát lázeňskému městu Teplicím po tramvajích a autobusech již třetí veřejný dopravní prostředek, který tehdy s oblibou zaváděla některá větší nebo lázeňská města - trolejbusy. Ty poprvé vyjely do teplických ulic právě před šedesáti pěti lety - v létě roku 1952 na svoji první, tehdy okružní, linku číslo 11, aby tak nahradily zrušené tramvaje do lázeňského Šanova a zároveň doplnily hlavní páteřní tramvajovou trať.
Celý článek / zobrazeno 677x
Rakouský císař František Josef I. a jeho choť Elisabeth v Teplicích Rakouský císař František Josef I. a jeho choť Elisabeth v Teplicích
2.6 17 09:36Těžko si lze představit, že světově proslulé lázeňské město Teplice, které se v minulosti stalo nejednou centrem politického, kulturního a společenského života i dostaveníčkem nejvyšších společenských vrstev, by rakouský císař František Josef I. a jeho choť císařovna Elisabeth nenavštívili.
Celý článek / zobrazeno 1096x
Mlýnská ulice a Kočičí potok tekoucí pod ní Mlýnská ulice a Kočičí potok tekoucí pod ní
26.5 17 07:46Mlýnská ulice (německy Mühlstrasse) vznikala postupně už od dvacátých let 19. století a vytvořila spojnici mezi lázeňskými Teplicemi a lázeňským Šanovem. Zároveň se tudy také vyjíždělo směrem na Prahu. Své jméno tato ulice dostala podle tří mlýnů, stávajících na břehu Kočičího potoka, který tudy volně protékal. Vznik Mlýnské ulice byl dán stávajícími přírodními podmínkami mezi okolními kopci, což si vynutilo také malebné zakřivení obou domovních front, vklíněných do údolí.
Celý článek / zobrazeno 1542x
Dávná historie Řetenic Dávná historie Řetenic
19.5 17 09:53Poprvé se jméno Řetenic objevuje v psané zprávě, kdy Víšek a jeho synové Bojslav a Vojtěch z Řetenic v roce 1281 byli svědky, když abatyše Alžběta teplického kláštera prodávala cisterciákům vesnice Hrob a Verneřice.
Celý článek / zobrazeno 689x
Pohled ze Štěpánovy výšiny na Šanov a Teplice Pohled ze Štěpánovy výšiny na Šanov a Teplice
12.5 17 08:56Abyste mohli spatřit panoramatický výhled na lázeňský Šanov v popředí a Teplice v pozadí, museli byste nejprve vyjít z lázeňského Šanova ulicí Pod Doubravkou, dále zabočit do ulice Josefa Suka a pak se Kmochovou cestou vydat vzhůru až na návrší Janáčkových sadů. Dříve se ovšem jednalo o Štěpánovu výšinu, ze které počátkem 20. století vznikl i náš kolorovaný snímek. Při srovnání, jak to zde vyhlíželo před více než sto lety a dneškem, zjistíme, že většina zástavby zůstala zdánlivě sice beze změny, ale přece jen k některým změnám došlo.
Celý článek / zobrazeno 671x
Někdejší městský hřbitov v Lípové ulici Někdejší městský hřbitov v Lípové ulici
5.5 17 07:58Když se nejstarší teplický hřbitov na Zámeckém náměstí u kostela ukázal již v 16. století jako nedostačující, a to zejména po velkém moru v roce 1581, došlo tehdy k rozhodnutí zřídit nový hřbitov až za hradbami města. Pro tento účel proto vybrali volné místo při cestě vedoucí z Teplic od Krupské brány směrem do Šanova mezi tehdejšími poli a na okraji vinic, které se rozbíhaly po jižním svahu Židovského vrchu.
Celý článek / zobrazeno 849x
Křižovatka u okresního soudu Křižovatka u okresního soudu
27.4 17 12:30Na křižovatce u okresního soudu v Teplicích se střetávají čtyři ulice - Duchcovská, Alejní (dříve Myslivecká), U Soudu (dříve Stöhrova) a Lounská (kdysi Wolframova). Myslivecká ulice vznikala postupně v rozmezí několika desetiletí od 40. let 19. století při severním okraji zámeckého parku, od kterého ji oddělovala zeď. Směrem k okresnímu soudu vedla Stöhrova ulice, která obdržela název podle starosty Teplic dr. Karla Stöhra, který stál v čele města v letech 1864 až 1871 a právě tak i v letech 1882 až 1896. Od roku 1910 získala ulice na významu tím, že zde byla postavena budova okresního soudu.
Celý článek / zobrazeno 741x
Zbořený knížecí pivovar Zbořený knížecí pivovar
21.4 17 07:46O pivovaru v Trnovanech se ve starých záznamech hovoří již od 16. století, konkrétně potom od roku 1511, kdy teplické panství získal vnuk husitského vojevůdce Jakoubka - Volf z Vřesovic. Za pozdějšího pána Teplic Radslava Vchynského se pivovar postupně rozšířil a zracionalizoval, takže stačil uspokojovat potřeby Teplic i s okolím. Trnovanský pivovar dosáhl za Vchynského velmi dobré pověsti a ještě koncem 19. století byl označován za "nejproduktivnější pivovar v Čechách." Po událostech bělohorských a za třicetileté války došlo k úplnému zničení pivovaru. Za vlády teplických pánů Clary-Aldringenů zahájil roku 1671 provoz nový pivovar, který v roce 1756 vyrobil již 2 980 sudů piva z převážně vlastního chmele pěstovaného tehdy v okolí Teplic. Provozní budovy se původně rozkládaly po obou stranách silnice z Teplic přes Trnovany, přičemž byly propojeny podzemními chodbami. V roce 1859, kdy zde pracovalo 59 dělníků, přešel pivovar na parní pohon.
Celý článek / zobrazeno 2553x
Teplice v dobách třicetileté války Teplice v dobách třicetileté války
13.4 17 07:45Jedna z nejdelších ničivých válek na našem území, která se vžila pod názvem "třicetiletá", měla svoji předehru právě na Teplicku, a to ve městě Hrob, kde došlo na popud pražského arcibiskupa ke zbourání nového protestantského kostela. Tím byl zažehnut spor až mezinárodního charakteru, který vyústil neobyčejně krutou třicetiletou válkou.
Celý článek / zobrazeno 1192x
Zobrazeno 1 - 15 z 605
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 ... | »

ANKETA: Jak tipujete Vy? Rozhodne se teplický primátor Jaroslav Kubera kandidovat na prezidenta České republiky?

Ano
0
Ne
0

Celkem odpovídalo: 0

severočeské doly Partner Domu kultury Teplice Parner fotbalového klubu FK Teplice
Pro Arte Beuronensis Zahájení lázeňské sezóny v Teplicích 2011

Kontaktní formulář

zavrit

Jméno :  E-mail : 

Vaš dotaz: