STARÉ TEPLICE

iTeplice.cz - Zpravodajství pro Teplice | Dnes je Pondělí, 29. května'17, svátek má Maxmilián a Maxim.
Mlýnská ulice a Kočičí potok tekoucí pod ní

Mlýnská ulice a Kočičí potok tekoucí pod ní

26.5 17 07:46 Mlýnská ulice (německy Mühlstrasse) vznikala postupně už od dvacátých let 19. století a vytvořila spojnici mezi lázeňskými Teplicemi a lázeňským Šanovem. Zároveň se tudy také vyjíždělo směrem na Prahu. Své jméno tato ulice dostala podle tří mlýnů, stávajících na břehu Kočičího potoka, který tudy volně protékal. Vznik Mlýnské ulice byl dán stávajícími přírodními podmínkami mezi okolními kopci, což si vynutilo také malebné zakřivení obou domovních front, vklíněných do údolí.
Celý článek / zobrazeno 806x
Dávná historie Řetenic

Dávná historie Řetenic

19.5 17 09:53 Poprvé se jméno Řetenic objevuje v psané zprávě, kdy Víšek a jeho synové Bojslav a Vojtěch z Řetenic v roce 1281 byli svědky, když abatyše Alžběta teplického kláštera prodávala cisterciákům vesnice Hrob a Verneřice.
Celý článek / zobrazeno 412x
Pohled ze Štěpánovy výšiny na Šanov a Teplice

Pohled ze Štěpánovy výšiny na Šanov a Teplice

12.5 17 08:56 Abyste mohli spatřit panoramatický výhled na lázeňský Šanov v popředí a Teplice v pozadí, museli byste nejprve vyjít z lázeňského Šanova ulicí Pod Doubravkou, dále zabočit do ulice Josefa Suka a pak se Kmochovou cestou vydat vzhůru až na návrší Janáčkových sadů. Dříve se ovšem jednalo o Štěpánovu výšinu, ze které počátkem 20. století vznikl i náš kolorovaný snímek. Při srovnání, jak to zde vyhlíželo před více než sto lety a dneškem, zjistíme, že většina zástavby zůstala zdánlivě sice beze změny, ale přece jen k některým změnám došlo.
Celý článek / zobrazeno 448x



Někdejší městský hřbitov v Lípové ulici Někdejší městský hřbitov v Lípové ulici
5.5 17 07:58Když se nejstarší teplický hřbitov na Zámeckém náměstí u kostela ukázal již v 16. století jako nedostačující, a to zejména po velkém moru v roce 1581, došlo tehdy k rozhodnutí zřídit nový hřbitov až za hradbami města. Pro tento účel proto vybrali volné místo při cestě vedoucí z Teplic od Krupské brány směrem do Šanova mezi tehdejšími poli a na okraji vinic, které se rozbíhaly po jižním svahu Židovského vrchu.
Celý článek / zobrazeno 624x
Křižovatka u okresního soudu Křižovatka u okresního soudu
27.4 17 12:30Na křižovatce u okresního soudu v Teplicích se střetávají čtyři ulice - Duchcovská, Alejní (dříve Myslivecká), U Soudu (dříve Stöhrova) a Lounská (kdysi Wolframova). Myslivecká ulice vznikala postupně v rozmezí několika desetiletí od 40. let 19. století při severním okraji zámeckého parku, od kterého ji oddělovala zeď. Směrem k okresnímu soudu vedla Stöhrova ulice, která obdržela název podle starosty Teplic dr. Karla Stöhra, který stál v čele města v letech 1864 až 1871 a právě tak i v letech 1882 až 1896. Od roku 1910 získala ulice na významu tím, že zde byla postavena budova okresního soudu.
Celý článek / zobrazeno 508x
Zbořený knížecí pivovar Zbořený knížecí pivovar
21.4 17 07:46O pivovaru v Trnovanech se ve starých záznamech hovoří již od 16. století, konkrétně potom od roku 1511, kdy teplické panství získal vnuk husitského vojevůdce Jakoubka - Volf z Vřesovic. Za pozdějšího pána Teplic Radslava Vchynského se pivovar postupně rozšířil a zracionalizoval, takže stačil uspokojovat potřeby Teplic i s okolím. Trnovanský pivovar dosáhl za Vchynského velmi dobré pověsti a ještě koncem 19. století byl označován za "nejproduktivnější pivovar v Čechách." Po událostech bělohorských a za třicetileté války došlo k úplnému zničení pivovaru. Za vlády teplických pánů Clary-Aldringenů zahájil roku 1671 provoz nový pivovar, který v roce 1756 vyrobil již 2 980 sudů piva z převážně vlastního chmele pěstovaného tehdy v okolí Teplic. Provozní budovy se původně rozkládaly po obou stranách silnice z Teplic přes Trnovany, přičemž byly propojeny podzemními chodbami. V roce 1859, kdy zde pracovalo 59 dělníků, přešel pivovar na parní pohon.
Celý článek / zobrazeno 2197x
Teplice v dobách třicetileté války Teplice v dobách třicetileté války
13.4 17 07:45Jedna z nejdelších ničivých válek na našem území, která se vžila pod názvem "třicetiletá", měla svoji předehru právě na Teplicku, a to ve městě Hrob, kde došlo na popud pražského arcibiskupa ke zbourání nového protestantského kostela. Tím byl zažehnut spor až mezinárodního charakteru, který vyústil neobyčejně krutou třicetiletou válkou.
Celý článek / zobrazeno 957x
Zmizelá stará zástavba mezi Zelenou a Alejní ulicí Zmizelá stará zástavba mezi Zelenou a Alejní ulicí
7.4 17 09:23Zelená ulice byla téměř rovnoběžná s ulicí Alejní. První domy zde začaly mizet po druhé světové válce, dále v letech šedesátých a likvidace celé zástavby vyvrcholila počátkem sedmdesátých let 20. století, kdy se tady začala připravovat nová výstavba v centru města. V Alejní ulici, která se táhla v linii vnější západní části bývalých městských hradeb, se nacházely spíše domy strohých geometrických forem, ve kterých se usazovali hlavně řemeslníci a živnostníci, drožkáři a výrobci lihovin. Oproti tomu Zelená ulice, kdysi spadající do uzavřeného městského celku uvnitř hradeb, vynikala množstvím hospod, koloniálních obchodů, pekařstvím, opravnou a laděním klavírů i dalšími službami. Kromě toho jste v Zelené ulici narazili též na některé zajímavé a hodnotné stavby, jejichž zbořením Teplice přišly o některé pozoruhodnosti a výjimečnosti.
Celý článek / zobrazeno 1276x
Vzpomínky legendárního teplického tramvajáka Vzpomínky legendárního teplického tramvajáka
30.3 17 13:30V teplické MHD se za dobu její existence objevilo několik trakcí dopravy - od roku 1895 do roku 1959 úzkorozchodné tramvaje, od roku 1912 autobusy a od roku 1952 ještě i trolejbusy. Mezi legendární řidiče a pamětníky teplické městské dopravy patřil pan Jiří Vopravil, který si zajezdil na všech třech druzích dopravních prostředků. Ten nastoupil jako řidič tramvaje už roku 1947 u tehdy ještě belgické Elektrárenské a malodrážní akciové dopravní společnosti. Pan Jiří Vopravil si stihl s tramvajemi zajezdit i do lázeňského Šanova, kam vedla provozuschopná trať až do roku 1950 a pak také zejména na trati z Řetenic do Trnovan a Dubí. Až do své smrti si potom se svojí ženou Boženou Vopravilovou, která od roku 1952 jezdila jako průvodčí tramvaje, pamatoval všechny zastávky na této poměrně dlouhé lince i jednotlivá místa, kde se protijedoucí vozy na jednokolejné trati tehdy křižovaly. To se jednalo především o období před rokem 1953, než došlo v části města z Benešova náměstí k Městským sálům v Trnovanech ke zdvoukolejnění.
Celý článek / zobrazeno 1079x
Přípravné práce před výstavbou řetenického sídliště Přípravné práce před výstavbou řetenického sídliště
23.3 17 10:51Fotografie začínajících pozemních prací byla pořízena koncem padesátých let 20. století v Řetenicích teplickým fotografem Karlem Proškem. Z jeho pozůstalosti nám zapůjčil snímek jeho syn Milan Prošek, který šel obdobně v otcových šlépějích a věnoval se též fotografování. Po vzniku prvního teplického sídliště pod nádražím Teplice - Zámecká zahrada se přistoupilo k výstavbě dalšího velkého sídliště - tentokrát v ještě tehdy samostatných Řetenicích. Nová zástavba panelových domů navazovala na starou část Řetenic a rozšířila se směrem k jihu, až k železniční trati Českých drah Řetenice - Teplice, Zámecká zahrada - Lovosice.
Celý článek / zobrazeno 1570x
Západní část Školního náměstí se zaniklým rohovým domem Západní část Školního náměstí se zaniklým rohovým domem
16.3 17 11:05Pohlednice z roku 1920 zachytila západní část někdejšího Školního, dnes Benešova náměstí s průhledem do tehdejší Meissnerovy, dnešní ulice 28. října. Vlevo spatříme dominantní školní budovu z roku 1859, která uzavřela prostor mezi Kapelní a Školní ulicí. Kdysi se jednalo o obecnou a nižší reálnou školu, kde již dlouhá desetiletí sídlí Střední průmyslová škola. Nízký domek vpravo představoval zastávku pro tramvaje, které se na tomto místě křižovaly, neboť původní tratě teplických úzkorozchodných tramvají patřily k jednostopým.
Celý článek / zobrazeno 1693x
Štěpánovo náměstí počátkem 20. století Štěpánovo náměstí počátkem 20. století
10.3 17 09:54Dnešní Laubeho náměstí, kde se střetávají ulice U Císařských lázní, Mlýnská a Rooseveltova se původně jmenovalo Mlýnské, neboť zde na okraji Lázeňského parku stával v 19. století Horní mlýn. Právě tudy totiž protéká Kočičí potok, který však dnes již nespatříme, neboť už před dávnými časy nadobro zmizel v podzemní rouře, kterou voda Kočičího potoka protéká od Laubeho náměstí dolů ulicí Mlýnskou. Ke zbourání mlýna, který byl na potočních vodách závislý, došlo v roce 1870, čímž uvolnil prostor pro výstavbu tzv. lázeňského domu, což byl předchůdce pozdějších Císařských lázní.
Celý článek / zobrazeno 954x
Nedlouhá existence prvního Městského divadla v Teplicích Nedlouhá existence prvního Městského divadla v Teplicích
22.2 17 09:31Ve druhé polovině 19. století přestalo někdejší divadlo v budově zámku městu vyhovovat a stačit. Proto bylo rozhodnuto o stavbě samostatného divadla na okraji Lázeňského parku. Podle návrhu architekta Bernharda Schreibera z Drážďan zde v letech 1872 až 1874 probíhala stavba neoklasicistní budovy, přičemž otevření Městského divadla proběhlo již 21. května 1874, tedy krátce poté, co měla ve Vídni svoji premiéru slavná opereta Johanna Strausse Netopýr, kterou pak teplické divadlo rovněž uvádělo. Městské divadlo mělo 815 sedadel a 185 míst k stání. První patro hlavního průčelí krášlily antické sloupy a druhé patro tři reliéfní medailony s figurálními symboly dramatického umění, hudby a poezie. Střechu zdobily sochy dvou okřídlených levhartů. Osvětlení obstarávalo dva tisíce plynových hořáků, které v roce 1901 nahradila elektřina. V divadle působila opera, opereta, činohra i orchestr.
Celý článek / zobrazeno 986x
Ohrožení teplických termálních vod důlní činností roku 1879 Ohrožení teplických termálních vod důlní činností roku 1879
22.2 17 09:20Dolování hnědého uhlí na Teplicku značně poškodilo vyvěrání termálních léčivých vod v teplických lázních. Krátce po průvalu vod na dole Döllinger u Duchcova přestala v únoru 1879 přitékat termální voda do lázeňských bazénů v Teplicích, čímž pověst teplických lázní značně utrpěla. K záchraně léčivých pramenů byli tehdy do Teplic přizváni přední odborníci na balneologii a lázeňství, kteří ve vážné kritické situaci doporučili vyhloubit šachtu v místě původního přirozeného vývěru pramene Pravřídla a navrhli postup další ochrany pramenů.
Celý článek / zobrazeno 797x
Jubilejní městské lázně po výstavbě Jubilejní městské lázně po výstavbě
9.2 17 11:23Popud k výstavbě městských parních a očistných lázní v Teplicích vzešel ze správní rady městské spořitelny, která chtěla v prvních letech 20. století využít volného kapitálu na výstavbu zařízení, prospěšného široké veřejnosti. Projekt stavby v místech mezi Hálkovou, Českobratrskou a Vrchlického ulicí, na pomezí Teplic a lázeňského Šanova, vypracoval vrchní inženýr městského stavebního úřadu Odon Zdarek. Architektura budovy byla založena na principech německé novorenesance, zatímco dekorace průčelí se nesla ve slohu secese.
Celý článek / zobrazeno 1415x
Zobrazeno 1 - 15 z 597
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 ... | »

ANKETA: Zkusme společně zjistit, kterou městskou investici pro Teplice by většina z nás upřednostnila. Vyberte, která by to měla být podle Vás.

Nové městské koupaliště
217
Cyklostezka k vodní nádrži Barbora
97
Most přes Pražskou ulici pro pěší a cyklisty, propojení Letné a Janáčkových sadů pod Doubravkou
50

Celkem odpovídalo: 364

severočeské doly Partner Domu kultury Teplice Parner fotbalového klubu FK Teplice
Pro Arte Beuronensis Zahájení lázeňské sezóny v Teplicích 2011

Kontaktní formulář

zavrit

Jméno :  E-mail : 

Vaš dotaz: