STARÉ TEPLICE

iTeplice.cz - Zpravodajství pro Teplice | Dnes je Sobota, 22. července'17, svátek má Magdaléna.
Zrušení roboty připomíná Kudlichův pomník

Zrušení roboty připomíná Kudlichův pomník

8.9 16 10:14 Nad sídlištěm Nová Ves se tyčí pomník, připomínající zrušení roboty v našich zemích. Až do roku 1848 trvaly poddanské povinnosti. Právě tehdy přednesl poslanec Hans Kudlich na říšském sněmu ve Vídni návrh na zrušení roboty. Návrh získal zřejmě pod vlivem a tlakem tehdejších revolučních událostí podporu a dlouhotrvající poddanské povinnosti byly dne 8. září 1848 s definitivní platností zrušeny. Jednalo se o velmi důležitý a pro občanské svobody, ale i pro rozvíjející se průmysl, nesmírně cenný akt.
Celý článek / zobrazeno 1206x
Začátek Lípové ulice směrem od centra

Začátek Lípové ulice směrem od centra

29.8 16 10:03 Lípová ulice vznikla z původní polní cesty vedoucí z Teplic do Šanova. Cesta vycházela z tehdejší Královské třídy, dnes ulice U Císařských lázní, kolem bývalého městského hřbitova, který byl v roce 1864 zrušen a na jeho místě vznikl park, v jehož čele dominuje busta básníka a cestovatele J. G. Seumeho, který v Teplicích dožil poslední dny svého života a mimochodem právě někdejší cestou v linii Lípové ulice docházel pěšky na léčbu do šanovských lázní. Cesta to údajně bývala příjemná, kolem níž se rozkládala pole, louky, stromy a také vinice.
Celý článek / zobrazeno 1560x
Fronty před Tuzexem na teplickém Benešáku

Fronty před Tuzexem na teplickém Benešáku

26.8 16 09:28 Teplicko-šanovský oznamovatel to byl název německých novin, které v Teplicích vycházely po dlouhá desetiletí. Tuto redakci a tiskárnu založil roku 1861 knihkupec August Coper a od roku 1875 se stal novým majitelem Clemens Weigend. Původně se tento podnik do roku 1895 nacházel v zadním traktu hotelu Korunní princ Rudolf (později Dittrich a Thermia), ale pak přesídlil do nového domu C. Weigenda, který vznikl naproti škole stojící na Benešově náměstí. Tiskárna a redakce novin dostala přiléhavé pojmenování podle vynálezce knihtisku "Guttenbergův dvůr". Rodinní nástupci C. Weigenda pak vydávali Teplický oznamovatel až do konce druhé světové války v květnu 1945.
Celý článek / zobrazeno 7180x



Rozhraní Široké ulice s Lázeňskou Rozhraní Široké ulice s Lázeňskou
18.8 16 10:06Do židovské čtvrti se dalo vstoupit z různých míst. Například z Lázeňské ulice do ulice Široké, která vedla do nitra starého ghetta. Na našem snímku z přelomu 19. a 20. století se jedná o pohled ze Široké ulice, která již náležela k židovské čtvrti, směrem k Lázeňské ulici v pozadí snímku. V popředí spatříme trafiku Josefiny Kleinové v domě číslo 976. Zdejší ulice byly dlážděné typickými kočičími hlavami - což byla nepravidelná kamenná dlažba, na které povozy pěkně hrkotaly a poskakovaly. Provoz tady nebýval nijak velký - sem tam koňský povoz, ruční vozíky nebo nějaká ta drožka. Jednu z nich právě vidíme na snímku, přičemž se jedná o drožku na rozvoz lahví.
Celý článek / zobrazeno 1390x
Horskyfeld nebo také Národní dům v Alejní ulici Horskyfeld nebo také Národní dům v Alejní ulici
4.8 16 10:19Národní dům v Alejní ulici č. p. 50 byl původně znám pod názvem Horskyfeld, což v překladu znělo jako „Horského pole.“Jeho majitel František Horský (1801- 1877) se narodil jako syn správce lobkovického panství v Bílině a měl blízký vztah k našemu kraji. Stal se vynikajícím zemědělským odborníkem, který se zasloužil o rozvoj zemědělského školství. Působil jako nájemce lobkovického dvora v Nelahozevsi, v roli ředitele statku v Dolních Beřkovicích i jako majitel panství Kolín, přičemž všude zaváděl do praxe veškeré pokrokové metody.
Celý článek / zobrazeno 1755x
Pohled do Zelené ulice v šedesátých letech 20. století Pohled do Zelené ulice v šedesátých letech 20. století
4.8 16 09:59V Zelené ulici vznikaly do roku 1840 a zvláště pak v průběhu čtyřicátých let 19. století, po obou stranách domy patřící závěrečnému období pozdního klasicismu, narušeného dosud formální mluvou pseudoslohů a eklektismu druhé poloviny 19. století. Pojmenování ulice vzniklo díky tomu, že se v horní části ulice a na přilehlém Zeleném rynku tradičně prodávala zelenina i další zeleninové výpěstky trhovců. V Zelené ulici se nacházelo několik hostinců, koloniálních obchodů, pekař, opravna a ladění klavíru i další služby. Ve dvorních traktech pak měli své dílny drobní řemeslníci.
Celý článek / zobrazeno 1992x
Bývalá Seumeho ulice Bývalá Seumeho ulice
29.7 16 10:05Kolorovaný snímek z roku 1905 byl pořízen ještě ze staré budovy Císařských lázní. Seumeho ulice, která se dnes zčásti kryje se současnou Rooseveltovou ulicí, měla tehdy zcela jinou strukturu i směrování. Nevedla přímým směrem na Valy, ale mezi lázněmi, hotely a lázeňskými domy ústila na tehdy uzavřené Lázeňské náměstí. Budova na snímku vlevo dole - jinak tehdy silně porostlá zeleným břečťanem, představovala původně Německý dům - pozdější Sadové lázně. Tato budova byla dříve oddělena od ulice malou upravenou zahrádkou. Další zástavbu při Seumově ulici směrem vzhůru tvořily po levé straně hotely Zlatá loď a Pruský dvůr. Mimochodem právě v hotelu Zlatá loď 13. června roku 1810 zemřel básník a cestovatel J. G. Seume, podle kterého také ulice získala své pojmenování. Tyto hotely již ale dávno nestojí a přes jejich někdejší pozemky dnes vede Rooseveltova ulice vzhůru na Valy, která vznikla až po druhé světové válce v roce 1946, kdy také došlo ke zboření staré zástavby, která tvořila celou jednu stranu Lázeňského náměstí.
Celý článek / zobrazeno 1900x
Loďky na teplických rybnících Loďky na teplických rybnících
19.7 16 12:52Teplice řeku nemají, takže lodní doprava zde nepřicházela v úvahu. Na území dnešního města se však nacházelo několik rybníků, které se dalo využít nejen k chovu ryb, ke koupání, plavání, ale zároveň také k rekreaci ve formě jízd na lodičkách. K tradičním projížďkám teplických šlechticů, lázeňských hostů, ale i další honorace a milovníků romantické plavby po vodě sloužil nejčastěji Horní rybník v Zámecké zahradě. Ve starých dobách pořádala knížecí rodina na Horním rybníku večerní vyjížďky na gondolách a hudebníci na nich hráli Mozartovy i jiné klasicistní melodie. Při okraji rybníku stával později rovněž dřevěný secesní pavilon, který v zimě sloužil bruslařům a v létě zase jako přístaviště loděk. K jeho zbourání došlo koncem třicátých let 20. století, krátce před druhou světovou válkou. Veslování a projížďky na rybníku se však provozovaly ještě také krátce po roce 1945. Loďkám zde však sloužila i další dřevěná stavba − tzv. malé přístaviště, které přečkalo až do dnešních časů.
Celý článek / zobrazeno 1942x
Někdejší venkovský ráz lázeňského Šanova Někdejší venkovský ráz lázeňského Šanova
15.7 16 08:54Malá vesnička Šanov v těsném sousedství Teplic patřila v předhusitské době k teplickému klášteru, v 15. století k vřesovickému panství Doubravská hora a po spojení obou dominií v 16. století k teplickému velkostatku. Ze 16. století pak už také pocházejí zprávy o využívání zdejších léčivých pramenů, které se tehdy volně vylévaly na povrch a mísily se s vodou mokřin a potoků, z nichž největší byl potok Bystřice. V průběhu 18. století se tu ve větší míře už k léčení využívaly některé prameny - zejména sirný, hadí a kamenný. Zcela první lázeňskou budovou se v Šanově staly Sirné lázně v roce 1702, které však již dávno neexistují. Postupně se zde věnovala větší pozornost i ostatním jednoduše ohrazeným pramenům, kolem nichž se budovy stavěly až později.
Celý článek / zobrazeno 1967x
Lázeňský pavilonek léčivých pramenů v parku pod divadlem Lázeňský pavilonek léčivých pramenů v parku pod divadlem
3.7 16 17:36 Roku 1825 nechali majitelé teplického panství Clary - Aldringenové postavit zděnou kolonádu v parku mezi Panským domem a místem bývalého prvního židovského hřbitova pod současným Krušnohorským divadlem. Jejím posláním bylo zdobit tehdejší Špitálskou zahradu a zároveň reprezentovat teplické lázeňství, včetně čilého společenského života. Zděná kolonáda měla půdorys poněkud otevřené podkovy, rozšířená na obou koncích o krátká uzavřená křídla. V jednom z nich ukončoval halu společenský salonek, na opačném levém konci zase přístavek na způsob antického chrámku, v němž vytékal pramen a prodávaly se minerální vody, rozličné lázeňské potřeby, pohlednice i suvenýry. Tuto část, na níž je nápis Trinkhalle, můžeme také spatřit na našem sto let starém snímku z roku 1916. Vlastní kolonáda byla tvořena sloupovým ochozem toskánského typu. Klasicistní architektura pak vynikala čtyřiceti dórskými sloupy a otevírala se jižním směrem k lázním. Promenádní kolonáda vévodila celému okolí dnešního lázeňského parku, přičemž hosté se zde hemžili jako při současném tradičním zahajování lázeňské sezony.
Celý článek / zobrazeno 1531x
Lázeňský park - též zvaný jako Císařský park Lázeňský park - též zvaný jako Císařský park
24.6 16 09:33V těsné blízkosti lázeňských Teplic stávala na březích potoka Bystřice kdysi malá vesnička Šanov, která v předhustitské době patřila k teplickému klášteru, v 15. století k vřesovickému panství Doubravská hora a po spojení obou dominií v 16. století k teplickému velkostatku. Podle etymologického výkladu název Šanov znamenal krásnou nivu či luh, čemuž toho místo skutečně odpovídalo. O půvab Šanova se tak nejprve zasloužila matka příroda a později i lidé. Ze 16. století se dochovaly zprávy o využívání šanovských léčivých pramenů, které tehdy běžně samovolně vyvěraly na povrch a mísily se s vodou zdejších potoků. V průběhu 18. století se už ve větší míře začaly využívat tři velice účinné prameny - Sirný, Hadí a Kamenný, takže se dosud nevýznamná osada postupně stávala lázeňským střediskem, rovnocenným s Teplicemi.
Celý článek / zobrazeno 914x
Teplická plovárna s termální vodou v Zámecké zahradě Teplická plovárna s termální vodou v Zámecké zahradě
23.6 16 10:56K předchůdcům plováren patřily v okolí Teplic především upravené rybníky, které se nacházely zejména na území kdysi samostatných Trnovan. První samostatná plovárna pak vznikla roku 1878 na západním okraji bývalého trnovanského parku, která dosloužila ještě před druhou světovou válkou. Další teplickou plovárnu, tentokrát na jižním okraji Zámecké zahrady, postavila roku 1932 firma Lederer a Bloch. Plavání v bazénu s teplou termální vodou, která v Teplicích vyvěrala, připomínalo trochu plavání v moři. Předností koupaliště se stala zejména teplota vody pohybující se kolem 22 stupňů Celsia a rovněž malebná poloha chráněná okolním parkem. Kromě bazénů se tady nacházela také restaurace, kavárna, kadeřnický kiosek a ping pong. Přilehlé udržované louky lákaly k nejrůznějším hrám, ke slunění i k odpočinku. Koupaliště navštěvovali jak místní obyvatelé, tak zejména lázeňští hosté, kterým plovárna sloužila jako relaxační místo. Koupaliště vyhledávali mnozí i pro zdejší výuku plavání i možnost seskoku z dominantní desetimetrové věže.
Celý článek / zobrazeno 1575x
Zaniklé Kamenné lázně a pavilón Bohyně Hygieie Zaniklé Kamenné lázně a pavilón Bohyně Hygieie
20.6 16 09:59Nedaleko Teplic, na březích potoka Bystřice, stávala kdysi jen malá vesnička Šanov, která v předhusitské době patřila k teplickému klášteru, v 15. století k vřesovickému panství Doubravská hora a po spojení obou dominant v 16. století k teplickému velkostatku.
Celý článek / zobrazeno 4441x
Dolní část Mlýnské ulice před zbořením Dolní část Mlýnské ulice před zbořením
20.6 16 09:53Zástavba Mlýnské ulice v Teplicích vznikala postupně při silnici z Teplic do Prahy již od první čtvrtiny 19. století, přičemž vytvořila spojnici mezi lázeňskými Teplicemi, lázeňským Šanovem a předměstím při Pražské ulici směrem na Bystřany. Za své pojmenování vděčí ulice bývalým třem mlýnům, stávajícím tehdy na břehu Kočičího potoka, který původně protékal zcela volně směrem od dnešních Císařských lázní, kde stával tzv. horní mlýn, a dále při silnici až k hotelu Neptun, kam se jeho vody vlévaly do potoka Bystřice.
Celý článek / zobrazeno 1930x
Štěpánovo náměstí koncem 19. století Štěpánovo náměstí koncem 19. století
15.6 16 09:39Dnes byste pojmenování Štěpánovo náměstí v Teplicích hledali marně. Původně se jednalo o Mlýnské náměstí. kde se nacházel tzv. horní mlýn, na jehož místě vznikly později Císařské lázně. Ano, řeč je o náměstí pod Císařskými lázněmi, kde se dnes střetává ulice U Císařských lázní s Mlýnskou a Rooseveltovou. Nás kolorovaný snímek tohoto náměstí, pořízený z budovy Císařských lázní, vznikl v posledních letech 19. století, konkrétně v období let 1896 až 1899. Důkazem toho je budova na snímku zcela vlevo. Původně se jednalo o hotel U Pruského krále z roku 1823, ve kterém též bydlel a tvořil hudební skladatel Richard Wagner. Hotelové služby zde byly poskytovány až do roku 1896, kdy se z věhlasné dvouposchoďové budovy stal hlavní poštovní teplický úřad. V německém provedení je tento název patrný uprostřed budovy nad balkonem v prvním poschodí. Že se nejedná o snímek z počátku 20. století pak zase dokládá skutečnost, že zde ještě nevidíme vozy, elektrické vedení ani koleje teplických tramvají, které sem byly zavedeny roku 1900. Název Štěpánovo náměstí vznikl podle návštěvy královského místodržícího - arcivévody Štěpána v Teplicích. Ten se zde objevil poprvé roku 1841 a při jeho druhém pobytu v roce 1844 došlo k přejmenování Mlýnského náměstí na Štěpánovo.
Celý článek / zobrazeno 1439x
Zobrazeno 46 - 60 z 605
« | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 ... | »

ANKETA: Zkusme společně zjistit, kterou městskou investici pro Teplice by většina z nás upřednostnila. Vyberte, která by to měla být podle Vás.

Nové městské koupaliště
306
Cyklostezka k vodní nádrži Barbora
124
Most přes Pražskou ulici pro pěší a cyklisty, propojení Letné a Janáčkových sadů pod Doubravkou
69

Celkem odpovídalo: 499

severočeské doly Partner Domu kultury Teplice Parner fotbalového klubu FK Teplice
Pro Arte Beuronensis Zahájení lázeňské sezóny v Teplicích 2011

Kontaktní formulář

zavrit

Jméno :  E-mail : 

Vaš dotaz: