STARÉ TEPLICE

iTeplice.cz - Zpravodajství pro Teplice | Dnes je Úterý, 19. září'17, svátek má Zita.
Horní část Mlýnské ulice roku 1974

Horní část Mlýnské ulice roku 1974

3.11 16 12:06 Mlýnská ulice kdysi představovala cestu, kudy se z Teplic jezdilo přes Bystřany do Prahy. Své pojmenování získala ulice podle bývalých tří mlýnů, stávajících tehdy při Kočičím potoku, který je dnes regulován v potrubí pod vozovkou. Mlýnská ulice začínala pod tehdejším horním mlýnem, kde dnes stojí Císařské lázně a v její dolní části, poblíž bývalého hotelu Neptun, na ni navazovala Pražská ulice. Vznik a ráz Mlýnské ulice byl dán stávajícími přírodními podmínkami mezi okolními kopci, což si rovněž vynutilo malebné zakřivení obou domovních front, vklíněných do údolí. Přestože zdejší výstavba zahrnovala běžné domy, stály zde také některé objekty, které vynikaly pozoruhodností architektury i stavebními neobvyklostmi. Domy pod severním svahem pod kopcem Letná měly dvorky a sklepy zahloubené do skalního úbočí. Jeden z domů měl dokonce i neorenesanční prvky.
Celý článek / zobrazeno 2167x
Hřbitovy v Teplicích a v jejich okolí

Hřbitovy v Teplicích a v jejich okolí

26.10 16 13:37 Nejstarší hřbitovy se ve městech i obcích obvykle nacházely hned u kostelů nebo v blízkosti zástavby a ani v dávných středověkých Teplicích tomu nebylo jinak, neboť se zde pochovávalo v prostorách Zámeckého náměstí. Když se pak do Teplic ve 14. století přistěhovali ještě Židé, byl i pro ně zřízen hřbitov, ovšem až za městem obehnaném valem hradeb. První židovský hřbitov se nacházel nad Očním pramenem, v místech dnešního Krušnohorského divadla a Lázeňského parku. Tuto dávnou skutečnost potvrdily nálezy zbytků náhrobků a kamenů z let 1585, 1599 a 1632. Na první židovský hřbitov se z uzavřeného městského celku procházelo malou brankou ve zdi v prostorách severovýchodní části dnešního Mírového náměstí. K jejímu uzavření pak došlo roku 1666, když majitel teplického panství Jan Jiří Marek Clary první židovský hřbitov zrušil. Všechny tehdejší protesty Židů byly marné. A tak byli nuceni místo svého posledního odpočinku opustit, načež jim byl vykázán nový hřbitov, ještě mnohem dál od původního jádra města. Nacházel se na svahu Širokého kamene nad cestou, vedoucí od Krupské brány do Šanova. Podle tohoto umístění židovského hřbitova byl proto kopec později nazýván Židovským vrchem.
Celý článek / zobrazeno 1530x
Slavností otevření nového obchodního domu Prior

Slavností otevření nového obchodního domu Prior

21.10 16 10:43 Také obchodní domy mají už v Teplicích svoji tradici a historii. První z nich byl otevřen roku 1932 v Krupské ulici a měl název Jepa. Na jeho místě později po druhé světové válce vznikl obchodní dům Krušnohor, který od roku 1974 nahradil obchodní dům Prior na bývalém náměstí Karla Marxe, dnes náměstí Svobody.
Celý článek / zobrazeno 8522x



První teplická židovská synagoga z 16. století První teplická židovská synagoga z 16. století
14.10 16 09:19První Židé přišli do Teplic již v době středověku, neboť vůbec první písemný záznam o nich pochází z roku 1414. V 16. století mohli Židé žít a volně se pohybovat po celém městě. Časem se jejich domy soustředily kolem vůbec první synagogy v prostorách dnešního Mírového náměstí, kde dnes za Domem kultury nalezneme parkové prostory. Ve druhé polovině 17. století se počet Židů ve městě reguloval a tak museli několikrát z Teplic odejít. V Teplicích se jim ale zřejmě líbilo, a tak jim bylo nakonec vyhrazeno hustě zastavěné ghetto.
Celý článek / zobrazeno 1196x
Trnovany u bývalého Dělnického domu Trnovany u bývalého Dělnického domu
7.10 16 10:36Snímek z roku 1966 zachytil bývalou Leninovu, dnes Masarykovu ulici v Trnovanech mezi bývalým Dělnickým domem a červeným kostelem. Na první pohled můžeme zjistit, že od té doby prošla tato místa několika změnami. Na rozdíl ode dneška zde ještě stojí všechny domy, které byly zbořeny nebo odstraněny z důvodů vybudování pozdější křižovatky směrem do Nákladní ulice. Zmizely též domy, které vidíme vpravo na snímku v pozadí. Hlavně však chybí budova dnešní Okresní policie, na jejímž místě se roku 1966 nacházel park.
Celý článek / zobrazeno 2421x
Pohled na kapli Vzkříšení na Stínadlech a na nové gymnázium Pohled na kapli Vzkříšení na Stínadlech a na nové gymnázium
30.9 16 10:01Pohlednice, která zachytila kapli Vzkříšení v popředí, vznikla roku 1904, kdy byla také dokončena stavba státní reálné školy v pozadí. Na svahu Stínadel, opředených výkony nejtěžších středověkých rozsudků, postavil kloboučník Alois Trägner v roce 1856 kapli Vzkříšení. Uvnitř se nacházely obrazy představující zastavení křížové cesty a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. O mnoho let později, roku 1923, se v Teplicích ustanovil sbor Církve československé, který tuto kapli zakoupil a téhož roku ji církevní patriarcha dr. F. Farský slavnostně otevřel. Bohoslužby se v ní potom konaly až do října 1938, kdy pohraničí zabrali Němci a činnost Církve československé byla znemožněna. A tak zde kaple stála opuštěně po celou dobu okupace. Ani po druhé světové válce tomu nebylo jinak. Kaple sice stála, ale stále více chátrala a nic se pro její údržbu nebo obnovu neudělalo. Poslední ránu pak utržila, když v rámci výstavby sportovních zařízení v prostorách Stínadel došlo koncem sedmdesátých let 20. století k jejímu úplnému zboření, třebaže lze dodat, že její likvidace byla zcela nesmyslná a rovněž zbytečná.
Celý článek / zobrazeno 1244x
Nejstarší tělovýchovné spolky Teplic Nejstarší tělovýchovné spolky Teplic
23.9 16 09:08Při malém ohlédnutí do historie České obce sokolské zjistíme, že první tělovýchovný spolek Sokol byl v českých zemích založen roku 1862, přičemž jeho náčelníkem se stal dr. Miroslav Tyrš (1832 - 1884). Záměr této organizace představoval všestranný rozmach české tělovýchovy, harmonický rozvoj tělesných i duševních sil mladých generací, ale též i společenský, politický a kulturní život, který vycházel z tradic českého národa. Česká tělovýchovná jednota Sokol vznikla v Teplicích roku 1894, kdy sdružovala především české dělníky, drobné řemeslníky a obchodníky. V severočeském menšinovém pohraničí to ale neměla vůbec snadné, neboť většina německé mládeže se tehdy sdružovala v německém tělovýchovném spolku Turnverein, založeném už také v roce 1862. Tento spolek se obdobně, jako čeští Sokolové, zaměřoval hlavně na tělocvik, ale měl i značný společenský význam. Otcem německého turnerského hnutí se stal Friedrich Ludwig Jahn (1778 - 1859) - německý pokrokový učitel, spjatý též s obcí Novosedlice, krom toho aktivní účastník boje proti francouzské okupaci v roce 1812. F. L. Jahn prosazoval tělovýchovnou jednotu do škol a v duchu řecké tradice usiloval o harmonický rozvoj tělesných i duševních sil mládeže. Němečtí turneři byli zpočátku ideově zaměřeni na německou liberální stranu. Teprve až později opozice z řad členů velkoněmeckého a protižidovského zaměření vytvořila roku 1887 Šanovský turnerský spolek, který po sedmi letech přijal pojmenování Eiche (Dub). Obdobné názory později převládly i v Turnvereinu, který se od roku 1909 usadil v budově na dnešní Letné.
Celý článek / zobrazeno 1114x
Místa starého trestního práva Teplic Místa starého trestního práva Teplic
16.9 16 09:44Ještě v dnešní době se v Teplicích setkáváme s dřívějšími starými názvy, jako jsou Na Stínadlech, Šibeniční vrch, Šibeniční les, Hospoda U Šibenice nebo Na Spravedlnosti. Zachovaly se jako pozůstatky z dob, kdy byla spravedlnost vykonávána za pomoci šibenice na veřejných prostorách. Jak vyplývá z dávných názvů, v Teplicích se kdysi hrdelní právo vykonávalo na kopci, kde se dnes rozprostírá fotbalový stadion. Šibenice pak stávala nad lesem na kopci u Nové Vsi. V její blízkosti byla roku 1718 postavena hospoda, které se také zpočátku dlouho říkalo hospoda U Šibenice. V pozdějších dobách se jednalo o Strakovský šenk, podle nedaleké osady Straky a v 19. století o Horský zámeček (viz naše kresba). Tam pak s oblibou jezdili hosté z teplických lázní za vybranými jídly a nápoji, zrovna tak jako za hezkými procházkami po okolí a jedinečným pohledem na Teplice a jejich okolí. Pro dávné odsouzence býval pohled odtud také tím posledním, co ve svém životě spatřili.
Celý článek / zobrazeno 1957x
Zrušení roboty připomíná Kudlichův pomník Zrušení roboty připomíná Kudlichův pomník
8.9 16 10:14Nad sídlištěm Nová Ves se tyčí pomník, připomínající zrušení roboty v našich zemích. Až do roku 1848 trvaly poddanské povinnosti. Právě tehdy přednesl poslanec Hans Kudlich na říšském sněmu ve Vídni návrh na zrušení roboty. Návrh získal zřejmě pod vlivem a tlakem tehdejších revolučních událostí podporu a dlouhotrvající poddanské povinnosti byly dne 8. září 1848 s definitivní platností zrušeny. Jednalo se o velmi důležitý a pro občanské svobody, ale i pro rozvíjející se průmysl, nesmírně cenný akt.
Celý článek / zobrazeno 1267x
Začátek Lípové ulice směrem od centra Začátek Lípové ulice směrem od centra
29.8 16 10:03Lípová ulice vznikla z původní polní cesty vedoucí z Teplic do Šanova. Cesta vycházela z tehdejší Královské třídy, dnes ulice U Císařských lázní, kolem bývalého městského hřbitova, který byl v roce 1864 zrušen a na jeho místě vznikl park, v jehož čele dominuje busta básníka a cestovatele J. G. Seumeho, který v Teplicích dožil poslední dny svého života a mimochodem právě někdejší cestou v linii Lípové ulice docházel pěšky na léčbu do šanovských lázní. Cesta to údajně bývala příjemná, kolem níž se rozkládala pole, louky, stromy a také vinice.
Celý článek / zobrazeno 1617x
Fronty před Tuzexem na teplickém Benešáku Fronty před Tuzexem na teplickém Benešáku
26.8 16 09:28Teplicko-šanovský oznamovatel to byl název německých novin, které v Teplicích vycházely po dlouhá desetiletí. Tuto redakci a tiskárnu založil roku 1861 knihkupec August Coper a od roku 1875 se stal novým majitelem Clemens Weigend. Původně se tento podnik do roku 1895 nacházel v zadním traktu hotelu Korunní princ Rudolf (později Dittrich a Thermia), ale pak přesídlil do nového domu C. Weigenda, který vznikl naproti škole stojící na Benešově náměstí. Tiskárna a redakce novin dostala přiléhavé pojmenování podle vynálezce knihtisku "Guttenbergův dvůr". Rodinní nástupci C. Weigenda pak vydávali Teplický oznamovatel až do konce druhé světové války v květnu 1945.
Celý článek / zobrazeno 7332x
Rozhraní Široké ulice s Lázeňskou Rozhraní Široké ulice s Lázeňskou
18.8 16 10:06Do židovské čtvrti se dalo vstoupit z různých míst. Například z Lázeňské ulice do ulice Široké, která vedla do nitra starého ghetta. Na našem snímku z přelomu 19. a 20. století se jedná o pohled ze Široké ulice, která již náležela k židovské čtvrti, směrem k Lázeňské ulici v pozadí snímku. V popředí spatříme trafiku Josefiny Kleinové v domě číslo 976. Zdejší ulice byly dlážděné typickými kočičími hlavami - což byla nepravidelná kamenná dlažba, na které povozy pěkně hrkotaly a poskakovaly. Provoz tady nebýval nijak velký - sem tam koňský povoz, ruční vozíky nebo nějaká ta drožka. Jednu z nich právě vidíme na snímku, přičemž se jedná o drožku na rozvoz lahví.
Celý článek / zobrazeno 1469x
Horskyfeld nebo také Národní dům v Alejní ulici Horskyfeld nebo také Národní dům v Alejní ulici
4.8 16 10:19Národní dům v Alejní ulici č. p. 50 byl původně znám pod názvem Horskyfeld, což v překladu znělo jako „Horského pole.“Jeho majitel František Horský (1801- 1877) se narodil jako syn správce lobkovického panství v Bílině a měl blízký vztah k našemu kraji. Stal se vynikajícím zemědělským odborníkem, který se zasloužil o rozvoj zemědělského školství. Působil jako nájemce lobkovického dvora v Nelahozevsi, v roli ředitele statku v Dolních Beřkovicích i jako majitel panství Kolín, přičemž všude zaváděl do praxe veškeré pokrokové metody.
Celý článek / zobrazeno 1846x
Pohled do Zelené ulice v šedesátých letech 20. století Pohled do Zelené ulice v šedesátých letech 20. století
4.8 16 09:59V Zelené ulici vznikaly do roku 1840 a zvláště pak v průběhu čtyřicátých let 19. století, po obou stranách domy patřící závěrečnému období pozdního klasicismu, narušeného dosud formální mluvou pseudoslohů a eklektismu druhé poloviny 19. století. Pojmenování ulice vzniklo díky tomu, že se v horní části ulice a na přilehlém Zeleném rynku tradičně prodávala zelenina i další zeleninové výpěstky trhovců. V Zelené ulici se nacházelo několik hostinců, koloniálních obchodů, pekař, opravna a ladění klavíru i další služby. Ve dvorních traktech pak měli své dílny drobní řemeslníci.
Celý článek / zobrazeno 2080x
Bývalá Seumeho ulice Bývalá Seumeho ulice
29.7 16 10:05Kolorovaný snímek z roku 1905 byl pořízen ještě ze staré budovy Císařských lázní. Seumeho ulice, která se dnes zčásti kryje se současnou Rooseveltovou ulicí, měla tehdy zcela jinou strukturu i směrování. Nevedla přímým směrem na Valy, ale mezi lázněmi, hotely a lázeňskými domy ústila na tehdy uzavřené Lázeňské náměstí. Budova na snímku vlevo dole - jinak tehdy silně porostlá zeleným břečťanem, představovala původně Německý dům - pozdější Sadové lázně. Tato budova byla dříve oddělena od ulice malou upravenou zahrádkou. Další zástavbu při Seumově ulici směrem vzhůru tvořily po levé straně hotely Zlatá loď a Pruský dvůr. Mimochodem právě v hotelu Zlatá loď 13. června roku 1810 zemřel básník a cestovatel J. G. Seume, podle kterého také ulice získala své pojmenování. Tyto hotely již ale dávno nestojí a přes jejich někdejší pozemky dnes vede Rooseveltova ulice vzhůru na Valy, která vznikla až po druhé světové válce v roce 1946, kdy také došlo ke zboření staré zástavby, která tvořila celou jednu stranu Lázeňského náměstí.
Celý článek / zobrazeno 1987x
Zobrazeno 46 - 60 z 613
« | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 ... | »

ANKETA: Jak tipujete Vy? Rozhodne se teplický primátor Jaroslav Kubera kandidovat na prezidenta České republiky?

Ano
67
Ne
56

Celkem odpovídalo: 123

severočeské doly Partner Domu kultury Teplice Parner fotbalového klubu FK Teplice
Pro Arte Beuronensis Zahájení lázeňské sezóny v Teplicích 2011

Kontaktní formulář

zavrit

Jméno :  E-mail : 

Vaš dotaz: