STARÉ TEPLICE

iTeplice.cz - Zpravodajství pro Teplice | Dnes je Úterý, 25. dubna'17, svátek má Marek.
Dobový obchod s prádlem v Teplicích

Dobový obchod s prádlem v Teplicích

20.11 15 09:56 Dnešní ulice 28. října se kdysi jmenovala Meissnerova a patřila k velmi elegantním. V přízemních částech často výstavných domů se nacházela dlouhá řada nejrůznějších obchodů i obchůdků, které nabízely nejrůznější sortiment zboží. Také obchodníci malých krámků si byli dobře vědomi významu reklamy a mnoho z nich k tomu využívalo též pohlednic, které pak návštěvníci města a především zdejších lázní, posílali jako pozdravy svým rodinám a přátelům. Někdy až překvapuje, že se dochovalo mnohem více spíše malých krámečků než předních a velkých obchodů. Z dobových snímků pak můžeme porovnávat, jak se postupně měnily výkladní skříně, způsoby aranžování výloh i provedení firemních tabulí.
Celý článek / zobrazeno 2455x
Královská třída, ze které vychází Lípová ulice

Královská třída, ze které vychází Lípová ulice

12.11 15 10:02 Roku 1840 vznikla proti lázeňskému parku, zvaném tehdy Spittelgarten (Špitálská zahrada), na úseku od bývalé Krupské brány k Mlýnskému náměstí u současných Císařských lázní, výhodně položená a situované Královská třída - dnešní ulice U Císařských lázní, zastavěná jen z jedné strany a tehdy zkrášlená ještě řadou vzrostlých topolů podél parkové zídky.
Celý článek / zobrazeno 1834x
Staré nádraží v Řetenicích

Staré nádraží v Řetenicích

6.11 15 08:52 V roce 1866 započala stavba 10,1 km dlouhé železniční tratě Teplice-Duchcov, která navazovala na stávající Ústecko-teplickou dráhu. Přes veškeré nepříznivé události tehdejší prusko-rakouské války, však otevření trati nastalo již 15. července roku 1867. A právě tehdy byla také veřejnému provozu odevzdána stanice Řetenice, první zastávka na prodloužené trati z Teplic do Duchcova. Nádraží se ovšem nenacházelo v takové podobě jakou známe dnes. Původní dráha byla jednokolejná, až teprve roku 1873 došlo k postavení druhé koleje do Řetenic a následujícího roku do Oldřichova. Zřízení dráhy znamenalo velký pokrok, v jehož důsledku se z původní vesnice Řetenice, obývané zejména sedláky, stalo poměrně rušné průmyslové místo. V blízkosti nádraží vznikaly přitom významné průmyslové podniky, které s ním měly vlečkové spojení. Ještě více stoupla přeprava z Řetenic po výstavbě a otevření tratě Řetenice? Liberec, jejíž dílčí část Řetenice? Lovosice byla předána do provozu roku 1897.
Celý článek / zobrazeno 2362x



Kostelní ulice pod děkanským kostelem Kostelní ulice pod děkanským kostelem
23.10 15 08:56Koncem 18. a na počátku 19. století vznikaly poměrně rychle nové klasicistní domy i pod děkanským kostelem a v místech Lázeňského náměstí. Z míst někdejšího, ještě ze všech stran zástavbou uzavřeného Lázeňského náměstí, vedla kdysi směrem vzhůru k děkanskému kostelu svatého Jana Křtitele křivolaká Kostelní ulice. Na našem snímku ji vidíme, jak ještě vypadala v roce 1928. Vidíme zde již neexistující domy, v horní části přilehlé ke kostelní zdi, v nichž sloužila řada obchodů a obchůdků se zbožím, které lákalo návštěvníky lázní. Na snímku vpravo je zachyceno zkosené průčelí dámských lázní, postavených nad starým klenutým bazénem ze 17. století a úplně vpředu se do záběru ještě vešel roh Knížecích lázní. Obě tyto budovy, patřící rodu Clary-Aldringenů, stávaly ještě v první polovině 19. století za pozdně gotickými hradbami města. V roce 1808 se započalo s úpravou a dlážděním Zámeckého náměstí, které se vzápětí rozšířilo Kostelní ulicí až na Lázeňské náměstí a posléze i dále směrem k Sadovým lázním.
Celý článek / zobrazeno 1212x
Dlouhá ulice kolem 20. století Dlouhá ulice kolem 20. století
23.10 15 08:50Dlouhá ulice dlouho tvořila centrum původního uzavřeného celku Teplic. Oproti jiným tehdejším kratším ulicím byla skutečně dlouhá, a proto také získala své pojmenování. Směrem od Duchcova a Bíliny se do ní vjíždělo Bílinskou, nebo-li Zámeckou branou nedaleko zámku. Dlouhá ulice také spojovala dvě hlavní teplická náměstí - Zámecké s Tržním, dnes náměstím Svobody. Největší slávu zažila Dlouhá ulice v 19. století, kdy se tady ubytoval a rovněž procházel slavný německý skladatel Ludvig van Beethoven. Důležitý význam získala ulice i v dalším průběhu 19. století, kdy nabízela množství hotelů, restaurací, vináren, barů, obchodů a nejrůznějších služeb, za kterými přijížděli zájemci až z dalekých míst.
Celý článek / zobrazeno 2494x
Bývalá stráž císaře Františka Josefa I. na Letné Bývalá stráž císaře Františka Josefa I. na Letné
16.10 15 08:36Ve druhé polovině 19. století nechal vybudovat aktivní Horský spolek, který sdružoval zájemce o pěší turistiku a všemožně podporoval rozvoj turistického ruchu, eklektickou pozoruhodnou stavbu, která se stala dílem známého teplického stavitele Gustava Jirsche, který pro ni použil prvky ze všech možných historizujících slohů. Vznikl tak bizarní a poutavý celek s členěným půdorysem a množstvím osobitých detailů. Horský spolek zde pak měl své spolkové místnosti a v patře se též nacházela ubytovna pro studenty na prázdninových cestách, právě tak jako stylová restaurace. Na přelomu 19. a 20. století se v zahradní kavárně během léta konaly večerní symfonické koncerty, které jistě nepostrádaly své kouzlo. Dominantní stavba na Letné, kterou navštěvovali jak Tepličané, tak i množství dalších hostů, dostala vznešené dobové pojmenování Stráž císaře Františka Josefa I.
Celý článek / zobrazeno 1888x
Trnovany na přechodu z vesnice do města Trnovany na přechodu z vesnice do města
9.10 15 11:05Někdejší ves Trnovany, německy Turn, je poprvé písemně zmiňována v jednom pozdějším textu zakládající kapituly litoměřické, jejíž originál se vztahuje k roku 1057. Následující dlouhá staletí se lidé z Trnovan převážně zabývali zemědělstvím a obec se tak nijak nelišila od ostatních. Nejstarší zástavba tady vznikala kolem potoka Bystřice při cestě do Novosedlic. Ještě v roce 1843 se o Trnovanech hovořilo jako o malé klidné vesnici, která čítala pouze 466 obyvatel. Teprve až ve druhé polovině 19. století i tady začal velký rozmach průmyslové výroby, čemuž zajisté napomohla blízkost Teplic, výhodná poloha u císařské silnice a od roku 1858 rovněž železnice z Ústí nad Labem do Teplic. Zvláště od sedmdesátých let 19. století se datuje mimořádně rychlý vzestup této obce díky vzniku různých manufaktur a továren. Jako houby po dešti zde vyrůstaly výrobny keramiky a porcelánového zboží, textilky, kovoprůmyslové, dřevozpracující i další menší podniky. Tím také pro Trnovany začal přerod ze zemědělské vesnice na průmyslové město.
Celý článek / zobrazeno 2406x
Ulice U divadla v roce 1983 Ulice U divadla v roce 1983
2.10 15 09:19Snímek z roku 1983 zachytil pohled směrem od bývalého hotelu Thermia, z rozhraní Masarykovy a ulice U císařských lázní směrem k jihu do ulice U divadla. Vlevo spatříme ještě část budovy Krušnohorského divadla, vpravo se pak táhnou zbytky staré zástavby ulice U divadla. Tudy ve středověku procházela východní část městského opevnění, která svírala původní jádro města. Po zboření hradeb zde začala vznikat přímočará elegantní třída, jdoucí od někdejší Krupské brány dolů jižním směrem. Své původní pojmenování Edmundova získala podle tehdejšího majitele teplického panství, kterým byl Edmund Mořic Clary-Aldringen. Domy v této ulici stávaly po obou stranách. Nacházelo se v nich několik restaurací, pivnic, vináren i nočních podniků nejrůznější úrovně.
Celý článek / zobrazeno 2500x
Teplická okresní nemocnice Teplická okresní nemocnice
24.9 15 10:10V roce 1859 bývalý teplický a sousední chabařovický okres založily společnými silami nemocnici v Krupce. Po prudkém nárůstu obyvatel v sedmdesátých letech 19. století však už počtem padesáti lůžek, ani svým vybavením, nemohla nemocnice potřebám zdravotnictví této lidnaté oblasti zdaleka postačovat. Tím ovšem vznikl problém a zároveň úkol, jak co možná nejrychleji a nejefektivněji vybudovat zcela nové a mnohem rozsáhlejší nemocniční zařízení, které by odpovídalo požadavkům doby.
Celý článek / zobrazeno 2538x
Restaurace U Pramene v Řetenicích s okolím roku 1904 Restaurace U Pramene v Řetenicích s okolím roku 1904
18.9 15 09:33Podle místní pověsti se v Řetenicích mělo nacházet sídlo rytíře Kolostuje, jehož prasátka objevila a proslavila teplické léčivé prameny. Tímto sídlem měl být údajně pozdější starý zájezdní hostinec s dlouhou tradicí, který sloužil již od středověku. Širokým průjezdem z návsi do dvora tudy zajížděli formani se svými vozy, aby tady po zdlouhavých cestách přenocovali a občerstvili se. K přestavbě starého hostince na nový, který známe ze současnosti, došlo v roce 1901. Na paměť rytíře Kolostuje i pověstného objevení teplických léčivých pramenů se zakořenilo pojmenování U Pramene a v průčelí se objevil nápis: "Já to byl, který Teplice proslavil." Původní text ovšem zněl v německém jazyce. Roku 1905 prošly renovací rovněž veškeré interiéry budovy. Tehdejší vybavení prostor pak odpovídalo nárokům, které by reprezentovalo nejedno město. V přízemí byla umístěna restaurace a odtud vedlo široké schodiště do prvního patra ke společenským salónkům. Hlavně se tam však nacházel velmi vkusně zařízený taneční sál s galeriemi, vyzdobenými krásně vyřezávaným dřevěným zábradlím a sloupy. Stěny a stropy pak ještě krášlily štukové reliéfy.
Celý článek / zobrazeno 2167x
Neštěstí na bývalém železničním přejezdu v Dubské ulici Neštěstí na bývalém železničním přejezdu v Dubské ulici
11.9 15 08:53Jedny z nejhorších dopravních tragédií se v Teplicích odehrály před 60 lety v roce 1955, kdy byly plně obsazené městské autobusy zachyceny na železničním přejezdu projíždějícími vlaky. Stalo se to dokonce hned dvakrát za sebou na jednom stejném místě, kterým byl chráněný železniční přejezd v Dubské ulici. Obě tragédie přitom zavinili zaměstnanci tehdejších Československých státních drah hrubým porušením předpisů tak, že při průjezdu vlaků zůstaly vždy závory nestaženy. V důsledku první nehody, která se stala v březnu 1955, přišly o život dvě osoby a tři další byly velice těžce zraněny. Při druhé v listopadu 1955 zahynulo dokonce 18 lidí a 16 jich bylo velmi těžce zraněno, neboť těžkotonážní vlak najel na rozdíl od nehody první do středu autobusu. Železnice sice tehdy musela uhradit veškeré vzniklé škody, ale život obětem už pochopitelně nevrátil nikdo. Mezi cestující veřejností tak vznikla velká nedůvěra k linkám, vedoucím přes železniční přejezdy, zejména pak k lince číslo 7 z Horské Bystřice přes Pozorku do Teplic, která měla na svém kontě obě dopravní katastrofy. Vzhledem k závažnosti situace musel být proto přejezd zcela uzavřen a do půl roku vznikl podjezd ve Spojenecké ulici, který od roku 1956 slouží dodnes. Na místě nehody pak dlouho zůstaly staré stažené závory, které připomínaly ony děsivé události. Dnes v těchto místech naleznete pouze podchod pod tratí pro pěší.
Celý článek / zobrazeno 2802x
Trnovany u Okresní policie Trnovany u Okresní policie
4.9 15 09:09Ještě v roce 1843 měly Trnovany jen 466 obyvatel, ale na samém konci 19. století zde stálo už 670 domů, ve kterých bydlelo 12 466 obyvatel. Tou dobou se vyprávělo, že Trnovany představují největší vesnici v rakousko-uherské monarchii. Teprve o deset let později - roku 1910, kdy tady žilo více než patnáct tisíc obyvatel, došlo k povýšení Trnovan na město. Ovšem už patnáct let předtím začaly přes někdejší vesnici Trnovany projíždět vozy elektrické pouliční dráhy, o jejíž stavbu se zasloužil teplický kníže Clary Alfons Aldringen. Tramvaje pak na hlavní třídě Trnovan vydržely až do roku 1956 a do dnešní ulice U Červeného kostela zajížděly směrem od Dopravního podniku a Městských sálů až do roku 1959. Jejich trasy přebíraly postupně od padesátých let 20. století nově zaváděné trolejbusy, které tudy projíždějí dodnes.
Celý článek / zobrazeno 2635x
Které sídliště patří v Teplicích mezi nejstarší? Které sídliště patří v Teplicích mezi nejstarší?
28.8 15 10:52Řetenické sídliště patří mezi nejstarší sídliště Teplic. O jeho vzniku bylo rozhodnuto koncem padesátých let 20. století. S jeho budováním je spojen rovněž vznik "Prvního stavebního bytového družstva občanů v Teplicích", které již v roce 1960 získávalo své členy pro nově vznikající bytové jednotky. Sídliště, kde se počítalo se státní i družstevní výstavbou, začalo vyrůstat na někdejších polích, jižně od starých Řetenic, o kterých se v záznamech píše již od roku 1281. Tudy také vedla z Teplic do Duchcova a rovněž do Mikulova stará obchodní cesta. V prostorách dnešních ulic Duchcovská, Buzulucká, Zrenjaninská a Jaselská začaly postupně vznikat nejprve třípatrové domy, do kterých se první obyvatelé začali stěhovat počátkem roku 1961. K nim pak o něco později ještě při byly další sedmipodlažní domy. Tehdejší komunikace se zpočátku nenacházely právě v dobrém stavu. A tak se lidé dostávali do svých domů buďto blátem, po prknech nebo v lepším případě po vlastních vyškvárovaných cestičkách.
Celý článek / zobrazeno 2710x
Lodičky v Teplicích Lodičky v Teplicích
13.8 15 07:57Teplice řeku nemají, takže zde lodní doprava nepřicházela v úvahu. Na území dnešního města se však nacházelo několik rybníků, které se dalo využít nejen k chovu ryb, ke koupání, plavání, ale zároveň také k rekreaci ve formě jízd na lodičkách. K tradičním projížďkám teplických šlechticů, lázeňských hostů, ale i další honorace a milovníků romantické plavby po vodě sloužil Horní rybník v Zámecké zahradě. Ve starých dobách pořádala knížecí rodina na Horním rybníku večerní vyjížďky na gondolách a hudebníci na nich hráli Mozartovy i jiné klasicistní melodie. Při okraji rybníku stával později rovněž dřevěný secesní pavilon, který v zimě sloužil bruslařům a v létě zase jako přístaviště loděk. K jeho zbourání došlo koncem třicátých let 20. století, krátce před druhou světovou válkou. Veslování a projížďky na rybníku se však provozovaly ještě také krátce po roce 1945. Loďkám zde však sloužila i další dřevěná stavba − tzv. malé přístaviště, které přečkalo až do dnešních časů.
Celý článek / zobrazeno 1444x
Pohled od hotelu Neptun na Pražskou ulici v roce 1895 Pohled od hotelu Neptun na Pražskou ulici v roce 1895
12.8 15 08:21Pražská ulice patřila tradičně k předměstským částem Teplic na jihovýchodním konci města a její pojmenování souvisí s tím, že se právě tudy - po staré cestě a později silnici, jezdilo z Teplic přes Bystřany směrem na Prahu. Tento okrajový kout města pak byl v dobách Rakousko-Uherska nazýván jako Unterschönau, nebo-li oblast pod Šanovem.
Celý článek / zobrazeno 2167x
Zobrazeno 76 - 90 z 592
« | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 ... | »

ANKETA: Zkusme společně zjistit, kterou městskou investici pro Teplice by většina z nás upřednostnila. Vyberte, která by to měla být podle Vás.

Nové městské koupaliště
158
Cyklostezka k vodní nádrži Barbora
69
Most přes Pražskou ulici pro pěší a cyklisty, propojení Letné a Janáčkových sadů pod Doubravkou
37

Celkem odpovídalo: 264

severočeské doly Partner Domu kultury Teplice Parner fotbalového klubu FK Teplice
Pro Arte Beuronensis Zahájení lázeňské sezóny v Teplicích 2011

Kontaktní formulář

zavrit

Jméno :  E-mail : 

Vaš dotaz: