STARÉ TEPLICE

iTeplice.cz - Zpravodajství pro Teplice | Dnes je Pondělí, 27. března'17, svátek má Dita.
Dlouhá ulice kolem 20. století

Dlouhá ulice kolem 20. století

23.10 15 08:50 Dlouhá ulice dlouho tvořila centrum původního uzavřeného celku Teplic. Oproti jiným tehdejším kratším ulicím byla skutečně dlouhá, a proto také získala své pojmenování. Směrem od Duchcova a Bíliny se do ní vjíždělo Bílinskou, nebo-li Zámeckou branou nedaleko zámku. Dlouhá ulice také spojovala dvě hlavní teplická náměstí - Zámecké s Tržním, dnes náměstím Svobody. Největší slávu zažila Dlouhá ulice v 19. století, kdy se tady ubytoval a rovněž procházel slavný německý skladatel Ludvig van Beethoven. Důležitý význam získala ulice i v dalším průběhu 19. století, kdy nabízela množství hotelů, restaurací, vináren, barů, obchodů a nejrůznějších služeb, za kterými přijížděli zájemci až z dalekých míst.
Celý článek / zobrazeno 2464x
Bývalá stráž císaře Františka Josefa I. na Letné

Bývalá stráž císaře Františka Josefa I. na Letné

16.10 15 08:36 Ve druhé polovině 19. století nechal vybudovat aktivní Horský spolek, který sdružoval zájemce o pěší turistiku a všemožně podporoval rozvoj turistického ruchu, eklektickou pozoruhodnou stavbu, která se stala dílem známého teplického stavitele Gustava Jirsche, který pro ni použil prvky ze všech možných historizujících slohů. Vznikl tak bizarní a poutavý celek s členěným půdorysem a množstvím osobitých detailů. Horský spolek zde pak měl své spolkové místnosti a v patře se též nacházela ubytovna pro studenty na prázdninových cestách, právě tak jako stylová restaurace. Na přelomu 19. a 20. století se v zahradní kavárně během léta konaly večerní symfonické koncerty, které jistě nepostrádaly své kouzlo. Dominantní stavba na Letné, kterou navštěvovali jak Tepličané, tak i množství dalších hostů, dostala vznešené dobové pojmenování Stráž císaře Františka Josefa I.
Celý článek / zobrazeno 1838x
Trnovany na přechodu z vesnice do města

Trnovany na přechodu z vesnice do města

9.10 15 11:05 Někdejší ves Trnovany, německy Turn, je poprvé písemně zmiňována v jednom pozdějším textu zakládající kapituly litoměřické, jejíž originál se vztahuje k roku 1057. Následující dlouhá staletí se lidé z Trnovan převážně zabývali zemědělstvím a obec se tak nijak nelišila od ostatních. Nejstarší zástavba tady vznikala kolem potoka Bystřice při cestě do Novosedlic. Ještě v roce 1843 se o Trnovanech hovořilo jako o malé klidné vesnici, která čítala pouze 466 obyvatel. Teprve až ve druhé polovině 19. století i tady začal velký rozmach průmyslové výroby, čemuž zajisté napomohla blízkost Teplic, výhodná poloha u císařské silnice a od roku 1858 rovněž železnice z Ústí nad Labem do Teplic. Zvláště od sedmdesátých let 19. století se datuje mimořádně rychlý vzestup této obce díky vzniku různých manufaktur a továren. Jako houby po dešti zde vyrůstaly výrobny keramiky a porcelánového zboží, textilky, kovoprůmyslové, dřevozpracující i další menší podniky. Tím také pro Trnovany začal přerod ze zemědělské vesnice na průmyslové město.
Celý článek / zobrazeno 2348x



Ulice U divadla v roce 1983 Ulice U divadla v roce 1983
2.10 15 09:19Snímek z roku 1983 zachytil pohled směrem od bývalého hotelu Thermia, z rozhraní Masarykovy a ulice U císařských lázní směrem k jihu do ulice U divadla. Vlevo spatříme ještě část budovy Krušnohorského divadla, vpravo se pak táhnou zbytky staré zástavby ulice U divadla. Tudy ve středověku procházela východní část městského opevnění, která svírala původní jádro města. Po zboření hradeb zde začala vznikat přímočará elegantní třída, jdoucí od někdejší Krupské brány dolů jižním směrem. Své původní pojmenování Edmundova získala podle tehdejšího majitele teplického panství, kterým byl Edmund Mořic Clary-Aldringen. Domy v této ulici stávaly po obou stranách. Nacházelo se v nich několik restaurací, pivnic, vináren i nočních podniků nejrůznější úrovně.
Celý článek / zobrazeno 2446x
Teplická okresní nemocnice Teplická okresní nemocnice
24.9 15 10:10V roce 1859 bývalý teplický a sousední chabařovický okres založily společnými silami nemocnici v Krupce. Po prudkém nárůstu obyvatel v sedmdesátých letech 19. století však už počtem padesáti lůžek, ani svým vybavením, nemohla nemocnice potřebám zdravotnictví této lidnaté oblasti zdaleka postačovat. Tím ovšem vznikl problém a zároveň úkol, jak co možná nejrychleji a nejefektivněji vybudovat zcela nové a mnohem rozsáhlejší nemocniční zařízení, které by odpovídalo požadavkům doby.
Celý článek / zobrazeno 2480x
Restaurace U Pramene v Řetenicích s okolím roku 1904 Restaurace U Pramene v Řetenicích s okolím roku 1904
18.9 15 09:33Podle místní pověsti se v Řetenicích mělo nacházet sídlo rytíře Kolostuje, jehož prasátka objevila a proslavila teplické léčivé prameny. Tímto sídlem měl být údajně pozdější starý zájezdní hostinec s dlouhou tradicí, který sloužil již od středověku. Širokým průjezdem z návsi do dvora tudy zajížděli formani se svými vozy, aby tady po zdlouhavých cestách přenocovali a občerstvili se. K přestavbě starého hostince na nový, který známe ze současnosti, došlo v roce 1901. Na paměť rytíře Kolostuje i pověstného objevení teplických léčivých pramenů se zakořenilo pojmenování U Pramene a v průčelí se objevil nápis: "Já to byl, který Teplice proslavil." Původní text ovšem zněl v německém jazyce. Roku 1905 prošly renovací rovněž veškeré interiéry budovy. Tehdejší vybavení prostor pak odpovídalo nárokům, které by reprezentovalo nejedno město. V přízemí byla umístěna restaurace a odtud vedlo široké schodiště do prvního patra ke společenským salónkům. Hlavně se tam však nacházel velmi vkusně zařízený taneční sál s galeriemi, vyzdobenými krásně vyřezávaným dřevěným zábradlím a sloupy. Stěny a stropy pak ještě krášlily štukové reliéfy.
Celý článek / zobrazeno 2133x
Neštěstí na bývalém železničním přejezdu v Dubské ulici Neštěstí na bývalém železničním přejezdu v Dubské ulici
11.9 15 08:53Jedny z nejhorších dopravních tragédií se v Teplicích odehrály před 60 lety v roce 1955, kdy byly plně obsazené městské autobusy zachyceny na železničním přejezdu projíždějícími vlaky. Stalo se to dokonce hned dvakrát za sebou na jednom stejném místě, kterým byl chráněný železniční přejezd v Dubské ulici. Obě tragédie přitom zavinili zaměstnanci tehdejších Československých státních drah hrubým porušením předpisů tak, že při průjezdu vlaků zůstaly vždy závory nestaženy. V důsledku první nehody, která se stala v březnu 1955, přišly o život dvě osoby a tři další byly velice těžce zraněny. Při druhé v listopadu 1955 zahynulo dokonce 18 lidí a 16 jich bylo velmi těžce zraněno, neboť těžkotonážní vlak najel na rozdíl od nehody první do středu autobusu. Železnice sice tehdy musela uhradit veškeré vzniklé škody, ale život obětem už pochopitelně nevrátil nikdo. Mezi cestující veřejností tak vznikla velká nedůvěra k linkám, vedoucím přes železniční přejezdy, zejména pak k lince číslo 7 z Horské Bystřice přes Pozorku do Teplic, která měla na svém kontě obě dopravní katastrofy. Vzhledem k závažnosti situace musel být proto přejezd zcela uzavřen a do půl roku vznikl podjezd ve Spojenecké ulici, který od roku 1956 slouží dodnes. Na místě nehody pak dlouho zůstaly staré stažené závory, které připomínaly ony děsivé události. Dnes v těchto místech naleznete pouze podchod pod tratí pro pěší.
Celý článek / zobrazeno 2743x
Trnovany u Okresní policie Trnovany u Okresní policie
4.9 15 09:09Ještě v roce 1843 měly Trnovany jen 466 obyvatel, ale na samém konci 19. století zde stálo už 670 domů, ve kterých bydlelo 12 466 obyvatel. Tou dobou se vyprávělo, že Trnovany představují největší vesnici v rakousko-uherské monarchii. Teprve o deset let později - roku 1910, kdy tady žilo více než patnáct tisíc obyvatel, došlo k povýšení Trnovan na město. Ovšem už patnáct let předtím začaly přes někdejší vesnici Trnovany projíždět vozy elektrické pouliční dráhy, o jejíž stavbu se zasloužil teplický kníže Clary Alfons Aldringen. Tramvaje pak na hlavní třídě Trnovan vydržely až do roku 1956 a do dnešní ulice U Červeného kostela zajížděly směrem od Dopravního podniku a Městských sálů až do roku 1959. Jejich trasy přebíraly postupně od padesátých let 20. století nově zaváděné trolejbusy, které tudy projíždějí dodnes.
Celý článek / zobrazeno 2580x
Které sídliště patří v Teplicích mezi nejstarší? Které sídliště patří v Teplicích mezi nejstarší?
28.8 15 10:52Řetenické sídliště patří mezi nejstarší sídliště Teplic. O jeho vzniku bylo rozhodnuto koncem padesátých let 20. století. S jeho budováním je spojen rovněž vznik "Prvního stavebního bytového družstva občanů v Teplicích", které již v roce 1960 získávalo své členy pro nově vznikající bytové jednotky. Sídliště, kde se počítalo se státní i družstevní výstavbou, začalo vyrůstat na někdejších polích, jižně od starých Řetenic, o kterých se v záznamech píše již od roku 1281. Tudy také vedla z Teplic do Duchcova a rovněž do Mikulova stará obchodní cesta. V prostorách dnešních ulic Duchcovská, Buzulucká, Zrenjaninská a Jaselská začaly postupně vznikat nejprve třípatrové domy, do kterých se první obyvatelé začali stěhovat počátkem roku 1961. K nim pak o něco později ještě při byly další sedmipodlažní domy. Tehdejší komunikace se zpočátku nenacházely právě v dobrém stavu. A tak se lidé dostávali do svých domů buďto blátem, po prknech nebo v lepším případě po vlastních vyškvárovaných cestičkách.
Celý článek / zobrazeno 2666x
Lodičky v Teplicích Lodičky v Teplicích
13.8 15 07:57Teplice řeku nemají, takže zde lodní doprava nepřicházela v úvahu. Na území dnešního města se však nacházelo několik rybníků, které se dalo využít nejen k chovu ryb, ke koupání, plavání, ale zároveň také k rekreaci ve formě jízd na lodičkách. K tradičním projížďkám teplických šlechticů, lázeňských hostů, ale i další honorace a milovníků romantické plavby po vodě sloužil Horní rybník v Zámecké zahradě. Ve starých dobách pořádala knížecí rodina na Horním rybníku večerní vyjížďky na gondolách a hudebníci na nich hráli Mozartovy i jiné klasicistní melodie. Při okraji rybníku stával později rovněž dřevěný secesní pavilon, který v zimě sloužil bruslařům a v létě zase jako přístaviště loděk. K jeho zbourání došlo koncem třicátých let 20. století, krátce před druhou světovou válkou. Veslování a projížďky na rybníku se však provozovaly ještě také krátce po roce 1945. Loďkám zde však sloužila i další dřevěná stavba − tzv. malé přístaviště, které přečkalo až do dnešních časů.
Celý článek / zobrazeno 1390x
Pohled od hotelu Neptun na Pražskou ulici v roce 1895 Pohled od hotelu Neptun na Pražskou ulici v roce 1895
12.8 15 08:21Pražská ulice patřila tradičně k předměstským částem Teplic na jihovýchodním konci města a její pojmenování souvisí s tím, že se právě tudy - po staré cestě a později silnici, jezdilo z Teplic přes Bystřany směrem na Prahu. Tento okrajový kout města pak byl v dobách Rakousko-Uherska nazýván jako Unterschönau, nebo-li oblast pod Šanovem.
Celý článek / zobrazeno 2124x
Povodeň v Trnovanech roku 2002 Povodeň v Trnovanech roku 2002
7.8 15 09:25Teplice sice nemají žádnou řeku, která by se rozvodňovala, ale na vodní záplavy někdy docela postačil i potok Bystřice, který protéká směrem od Dubí a Novosedlic středem Trnovan a dále přes Šanov směrem na Bystřany. Třebaže právě Teplicko patří na závětrné straně Krušných hor ve srážkovém stínu ke značně suchým oblastem, kde prší poměrně málo, stávalo se v některých letech, že při prudkých nebo dlouhotrvajících deštích v Krušných horách se potok Bystřice rozvodnil a způsoboval rychlé záplavy ve svém okolí.
Celý článek / zobrazeno 2808x
Bývalá obecná škola v Alejní ulici Bývalá obecná škola v Alejní ulici
31.7 15 09:57Ještě v osmdesátých letech 19. století zůstávala dolní část Alejní ulice volná a přitom tento prostor ležel v blízkosti středu města. Místo se tedy jevilo obzvláště vhodné pro výstavbu škol. Obecnou chlapeckou a dívčí školu v Alejní ulici postavila dvojice architektů Adolf a Heinrich Siegmundové, kteří ji pojali v celkové koncepci symetrickým řešením a pojetím vnějšího pláště v neorenesančním slohu, tolik příznačném pro většinu školních budov poslední čtvrtiny 19. století. Vyučovat se v ní začalo poprvé v září roku 1891. Škola pak vychovala a dala základní vzdělání několika generacím Tepličanů, ale i mnohým dalším z širokého okolí. Spolu s odbornou keramickou školou v těsném sousedství pak tyto školní budovy dominovaly a reprezentovaly tuto část Alejní ulice, přičemž nejen samotná stavba, ale právě tak i ozdobná zeď s balustrádami i celým okolím byly udržovány ve vzorném pořádku. Náš snímek zachytil tuto školní budovu, jak vyhlížela v době první světové války roku 1915.
Celý článek / zobrazeno 2061x
Anger neboli říční lázně Anger neboli říční lázně
24.7 15 09:43Krásný rybník Anger mezi Trnovany a Proboštovským parkem si udržoval svoji původní přírodní podobu až do roku 1922, kdy jej upravila trnovanská obec na koupaliště. Vodní plocha s plovárnou určenou pro rekreaci trnovanských obyvatel byla nazývána nadneseně rovněž jako "říční lázně". Kromě plného vybavení od písčité pláže, převlékacích kabinek, stánků s občerstvením a vyhrazených částí pro plavce a loďky, zde promítalo ještě letní kino a v neděli navíc vyhrával orchestr. Proto jste tady také zvláště o nedělích nalezli břehy obležené stovkami lidí. Pokud panovalo slunečné a teplé počasí, opouštěli mnozí město a přicházeli právě sem za koupáním, rekreací a odpočinkem. Někdy se tady také sešlo i více než 45 tisíc osob.

Celý článek / zobrazeno 3343x
Terasa u staré divadelní kavárny Terasa u staré divadelní kavárny
17.7 15 09:07Venkovní terasa u staré divadelní kavárny patřila k častým námětům fotografií a zvláště po svých úpravách v roce 1902 se dostala do všech publikací, které teplické lázeňství propagovaly. Z terasy divadelní kavárny se mohl návštěvník kochat pohledem na přilehlý Lázeňský park i na Letnou v pozadí, to vše krásně zahalené do voňavé zeleně. Tlumenými zvuky sem doléhaly tóny lázeňské hudby, ale také hukot a řinčení projíždějících tramvají z přilehlé Královské třídy – dnes ulice U Císařských lázní.
Celý článek / zobrazeno 1843x
Zobrazeno 76 - 90 z 588
« | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 ... | »

ANKETA: Zkusme společně zjistit, kterou městskou investici pro Teplice by většina z nás upřednostnila. Vyberte, která by to měla být podle Vás.

Nové městské koupaliště
109
Cyklostezka k vodní nádrži Barbora
53
Most přes Pražskou ulici pro pěší a cyklisty, propojení Letné a Janáčkových sadů pod Doubravkou
27

Celkem odpovídalo: 189

severočeské doly Partner Domu kultury Teplice Parner fotbalového klubu FK Teplice
Pro Arte Beuronensis Zahájení lázeňské sezóny v Teplicích 2011

Kontaktní formulář

zavrit

Jméno :  E-mail : 

Vaš dotaz: