BOJ O TEPLICKÉ TRAMVAJE

19.7 07 13:36 Existence tramvajové dopravy v Teplicích se datuje v letech 1895 až 1959. Dlouho, kromě několika posledních let, se jednalo o jednokolejné tramvajové tratě na úzkém rozchodu 1 000 mm, na kterých různé typy vozidel zajišťovaly dopravní obsluhu jak po samotném městě a jeho čtvrtích, tak i provoz meziměstský přes některé přilehlé obce až do horního Dubí. Teplické tramvaje se vyznačovaly některými zvláštnostmi, pozoruhodnostmi i nevšední historií. Například zásadně nikdy nepoužívaly pantografy ani lyry, ale výhradně jen tyčové sběrače, na způsob odběru elektřiny u trolejbusů. Tramvaje v nejstarším českém lázeňském městě pak též dlouho sloužili i k přepravě poštovních zásilek.

Po druhé světové válce sice začalo docházet k postupnému rušení tramvajové dopravy, ale posléze v Teplicích vznikla dopravní koncepce, která počítala se zachováním hlavní tramvajové trati z Řemenic do Trnovan přes Novousedlice do Dubí, která by byla vhodně doplněna systémem trolejbusových linek. Roku 1952 vyjely první trolej- busy na své okružní lince vnitřním městem, ale posléze rozvoj trolejbusového provozu začal stagnovat. Jedním z důvodů se stal boj, který byl sváděn mezi zastánci trolejbusů a na druhé straně tradičních tramvají. První problémy na trolejbusové trati pak vedly k příklonu ve znovuobnovení tramvajového provozu a k pozastavení rozvoje trolejbusů.



V letech 1951 až 1953 dokonce probíhaly rozsáhlé stavební práce na zdvoukolejnění a modernizaci tramvajové trati v jejím nejzatíženějším úseku mezi Benešovým náměstím a Městskými sály v Trnovanech. V čase této modernizace pak bylo do Teplic dodáno celkem sedm nových tramvají typu 6 MT z vagónky Tatra v České Lípě.



I po nákladné obnově a značných investicích však brzy došlo opět k přehodnocení celé koncepce rozvoje MHD, neboť převážil názor, že ve městě velikosti Teplic by se souběžná tramvajová a trolejbusová trakce z ekonomického hlediska jen ztěží udržela. Navíc investovat do dalších rekonstrukcí nových tramvajových směrů se ukázalo jako velmi nákladné, přičemž trolejbusy se jevily z tohoto hlediska levnější. A tak bylo nově rozhodnuto, že se trolejbusy stanou ve městě hlavním nosným dopravním prostředkem, doplněným spoji autobusovými. Svůj boj o přežití nakonec teplické tramvaje bohužel prohrály. Dnes by nám je ve své zmodernizované formě jinde záviděly, neboť se i ve vyspělých zemích dokáží velmi dobře uplatnit , a to nejen ekologicky, i v městech menších. Od března 1956 přestaly v Teplicích jezdit nejprve tramvaje v úseku od červeného kostela přes centrum do Řetenic a za tři roky byl zrušen i poslední zbývající úsek z Trnovan do Dubí.



Ukončení tramvajové dopravy v Teplicích však zároveň neznamenalo konec pro všechny jezdící vozy. Některé z nich nebyly okamžitě sešrotovány, ale postupně předávány do jiných měst a míst, kde stále ještě existoval úzkorozchodný kolejový systém. Jedna z tramvají pak měla obzvláště zajímavou historii, neboť se jednalo o neobvyklou cestovatelku, která vystřídala hned několik měst. Byla vyrobena ve vagónce v České Lípě a v roce 1931 dodána do Mariánských Lázní. Po ukončení tamního tramvajového provozu byla v květnu 1952 předána do Teplic, kde pak jezdila pod evidenčním číslem 49 do roku 1956. Po zkrácení tramvajové tratě v Teplicích došlo k jejímu předání do Mostu. Tam však už jezdila především jako vůz vlečný do roku 1961, kdy i v Mostě rušili úzkorozchodné tratě. Ani tehdy však neskončila cesta tohoto nezmara, neboť tento vůz si ještě převzalo město Jablonec nad Nisou. Když i tam dosloužil starý vozový park, nepřišel tento vůz MHD do šrotu, ale zachoval se jako zahradní kolna. Po letech si neobvyklé kolny všimli přátelé a příznivci starých historických tramvají, v roce 2001 vůz převezli do někdejší jablonecké vozovny a milou tramvaj opět zrekonstruovali. Tak se podařilo zachovat pro příští generace jeden z historických tramvajových vozů, který jezdil i po Teplicích. PAVEL KOVÁŘ

Facebook Linkuj Twitter Google

Diskuze k článku