ZPRÁVY Z TEPLICKA

iTeplice.cz - Zpravodajství pro Teplice | Dnes je Úterý, 23. května'17, svátek má Vladimír.

Rozhovor: Atletická legenda z Předlic vzpomíná na slavnou éru českého sportu

Rozhovor: Atletická legenda z Předlic vzpomíná na slavnou éru českého sportu 21.4. 17 08:16 V nenápadném domku v ústecké části Předlice žije slavná postava české atletiky. Dnes pětaosmdesátiletá Bedřiška Kulhavá byla v běhu na 800 metrů neporazitelná. Pamatuje slavnou dekádu Emila Zátopka. Tohoto fenomenálního běžce dokonce osobně znala a jezdila s ním na závody. Ponořme se spolu s ní do vzpomínek plných tvrdé dřiny, cestování i euforie z vítězství.

Máte za sebou mnoho sportovních úspěchů, jste osmadvaceti násobnou mistryní Československa. Je nějaký závod, na který vzpomínáte nejraději?

Ráda vzpomínám na mistrovství Evropy v lehké atletice, které se konalo v Bernu v roce 1954. V rozběhu na 800 metrů jsem tehdy vybojovala postup do finále. Často si také vzpomenu na prohraný závod v přespolním běhu na mistrovství republiky, které se konalo ve Znojmě v roce 1951. Už jsem se viděla v cíli, ale nakonec jsem o dlaň prohrála. Od té doby je pro mě cíl až 20 metrů za cílem. Někdy mi to kolegové připomenou a se smíchem říkají: „běžela jak laň a prohrála o dlaň“.

Ve zlaté éře české atletiky jste se přátelila i s Emilem Zátopkem…

Za mé sportovní kariéry, do které patří i letní olympijské hry v Říme v roce 1960, jsem se setkávala s řadou fenomenálních běžců z celého světa. Velmi ráda vzpomínám na závody právě s Emilem Zátopkem, to byl ohromný člověk. Občas se v letadle stalo, že let nebyl zrovna klidný, a abychom se trochu odreagovali, Emil začal zpívat slovácké písničky a my se přidali.

Jste ještě s někým z té slavné éry v kontaktu?

Ještě dnes po více jak 57 letech jsem v kontaktu se svoji největší Německou soupeřkou, a hlavně kamarádkou Věrou Kummerfeldt, která bydlí v Hannoveru. Každý rok k nám i s manželem jezdí na návštěvu a vždy si rádi zavzpomínáme. Jednou do roka pak máme v Praze setkání olympioniků, na to se vždy moc těším. Pokaždé se nás tam sejde několik dříve narozených atletů, se kterými jsem závodila a hodně toho prožila. Zejména s Danou Zátopkovou jsme dobré kamarádky.

Čeho jste ve svém sportovním životě dosáhla. A jaký byl váš trénink?

Na svém kontě mám 28 titulů mistra republiky. Československo jsem reprezentovala 12 let a to od roku 1950 do roku 1961. Za tu dobu jsem měla 63 mezistátních závodů. Vůbec nejvíc si cením startu na letních olympijských hrách v Říme v roce 1960. Co se týče tréninku, v padesátých letech byly podmínky úplně odlišné od těch dnešních. Mohla jsem jej absolvovat až po pracovní době. Běhat jsem chodila na malé škvárové hřiště v Předlicích, které jsme si sami vybudovali. Trénoval mě učitel Jiří Hynek a ten se mi skutečně věnoval každý den. Právě jeho zásluhou jsem se dostala až do reprezentačního družstva.

Takže vás vlastně nikdo pořádně nepodporoval a všechno bylo na vás…

Ano, s dnešní dobou se to opravdu nedá srovnávat.

Jaké bylo vaše běžecké vybavení?

Vše co jsem k tréninku potřebovala, jsem si kupovala sama. Na mezinárodní závody jsme sice nějaké věci nafasovali, ale hned po návratu domů jsme vše museli odevzdat.

Slyšel jsem, že jste ale právě v Římě nějaké adidasky nakonec získala…

Své první lepší běžecké tretry jsem vyfasovala v roce 1960 na olympiádě. Firma Adidas tam měla pro všechny sportovce svůj stánek. Bohužel naše vedení mělo zakázáno ke stánku vůbec chodit. Já jsem se však nezalekla a šla jsem se tam zeptat, zda bych mohla dostat jedny tretry. Hned se mi dostala kladná odpověď a servisman mě zavedl k plným regálům a řekl, ať si nějaké vyberu. Ochotně mi ještě tretry dal do tašky a popřál hodně sportovních úspěchů. S těmito botami jsem ještě dlouho běhala přespolní běhy. Naposledy jsem je měla na nohou na Seniorské míli v roce 2005.

Tréninky, práce, cestování. Tam asi nebylo moc prostoru pro rodinu…

Nebylo to jednoduché. Když jsme s manželem jezdili na závody, obě děti jsem doma mamince na hlídání nechat nemohla, protože byly dost živé. Doma zůstal syn a dcera Jana začala jezdit s námi. Ta nakonec u sportu zůstala. Vybrala si dnes už populární biatlon. Byla členkou reprezentačního družstva a zúčastnila se i olympijských her v Albertville a Lillehammeru. V roce 1993 v bulharském Borovci, se stala mistryní světa ve štafetách. Vnučka Nikola dělá judo a i ona je mistryně republiky. Vnuk se pak věnuje badmintonu. Jsme zkrátka taková sportovní rodina.

Máte někde své poháry vystavené?

Dříve jsem je měla vystavené v podkrovní místnosti, ale pak jsme udělali menší přestavbu a tak poháry a medaile putovaly do skříně, kde se na ně alespoň nepráší. Něco málo je v obýváku v sekretáři.

Pořád překypujete energií a elánem, jak to děláte?

Nesmíte se přestat hýbat, to je nejhorší. I v zimě si musíte najít čas a jít si třeba zaplavat nebo jít na procházku. Teď už se těším na jaro, máme velkou zahradu a tak si vše pěstujeme sami a tam mám pohybu až dost.

Celý život žijete v ústecké části Předlice, nikdy jste neuvažovali o stěhování třeba do Prahy?

Ne to mě vůbec nenapadlo a stěhování nepřicházelo v úvahu.

Jaké jsou vlastně vaše koníčky?

Zahrada, výlety a sport, ale ten už bohužel jen v televizi.

Co Ústecký půlmaraton, běhá tam někdo z rodiny, chodíte se na něj podívat?

Ano, vnučka tam běhá každý rok za školu a vnuk už také dvakrát běžel, jednou s dcerou Janou a loni s taťkou. My s manželem už jsme tam jen jako věrní diváci.

Tím jste hodně známá … Chodíte ještě 5. prosince dělat čerta?

Samozřejmě a moc ráda, protože to děláme pro děti. Bohužel loni jsem tuto aktivitu musela vynechat. Byla jsem na operaci s kolenem a tak mě zastoupila vnučka Nikola a jak mi říkal manžel, vedla si dobře.

Jak slavíte Velikonoce, dodržujte nějaké zvyky?

Manžel si vždy uplete pomlázku sám a také jí hned na mě vyzkouší. Pak k nám přijedou vnoučata a tak jim pár sladkostí po zahradě schováme, aby si je našla. Ale jinak se u nás nic nedodržuje.

Největší sportovní úspěchy

28 titulů mistryně republiky na tratích 400 metrů, 800 metrů a v přespolním běhu. V běhu na 800 metrů neměla v Československu od roku 1951 do roku 1961 přemožitelku. Účast na XVII. letní olympijských hrách v Římě (1960).

Foto: archiv Bedřišky Kulhavé

Článek je převzatý z dubnového vydání měsíčníku REGIO, ten najdete i v elektronické podobě, klikněte zde. (red)

Facebook Facebook Linkuj! Linkuj Twitter Twitter Google Google









ANKETA: Zkusme společně zjistit, kterou městskou investici pro Teplice by většina z nás upřednostnila. Vyberte, která by to měla být podle Vás.

Nové městské koupaliště
208
Cyklostezka k vodní nádrži Barbora
93
Most přes Pražskou ulici pro pěší a cyklisty, propojení Letné a Janáčkových sadů pod Doubravkou
50

Celkem odpovídalo: 351

severočeské doly Partner Domu kultury Teplice Parner fotbalového klubu FK Teplice
Pro Arte Beuronensis Zahájení lázeňské sezóny v Teplicích 2011

Kontaktní formulář

zavrit

Jméno :  E-mail : 

Vaš dotaz: